Právě teď

Kupující automobilů ve Spojených státech čelí nové formě šoku, protože sazby pojištění automobilů stále rostou. Navzdory nedávnému poklesu cen automobilů rostoucí náklady na pojištění snižují úspory spotřebitelů. Inflací unavená americká ekonomika zaznamenala rekordní nárůst sazeb pojištění vozidel, které nyní u některých modelů tvoří více než čtvrtinu celkových nákladů na vlastnictví vozidla. K růstu sazeb přispívají faktory, jako jsou zvýšené náklady na opravy komplikovaných vozidel a častější škody způsobené bouřkami v důsledku klimatických změn. Prudký nárůst nákladů na pojištění znepokojuje zejména politiky Federálního rezervního systému, kteří se snaží bojovat proti inflaci. Minulý měsíc vzrostl index spotřebitelských cen o 3,5 %, ale náklady na pojištění automobilů se zvýšily o neuvěřitelných 22,2 %.

Francouzská luxusní skupina Kering jmenovala Stefana Cantina, bývalého ředitele společností Louis Vuitton a Prada, zástupcem generálního ředitele společnosti Gucci. Cantino nastoupí do své nové funkce 2. května a bude se zodpovídat prezidentovi a generálnímu řediteli společnosti Gucci, Jeanu-Françoisovi Palusovi. V této nově vytvořené pozici bude Cantino spolupracovat s Palusem na rozvoji a realizaci strategie značky Gucci. Jmenování přichází v době, kdy se Gucci snaží oživit italskou značku, která v posledních letech zaostává za svými konkurenty. V rámci reorganizace ve společnosti Gucci loni odešel také generální ředitel Marco Bizzarri a nejvyšší funkci převzal Palus. Cantino si s sebou přináší více než pětileté zkušenosti ze společnosti Louis Vuitton, kde byl zodpovědný za komunikaci a image, a také více než dvacetileté zkušenosti ze společnosti Prada, kde zastával pozici ředitele pro komunikaci a marketing.

Praha – Česká pošta v loňském roce snížila ztrátu o jednu miliardu na 756 milionů korun. Provozní výnosy včetně příjmů z prodeje majetku vzrostly o 0,9 procenta na 19,037 miliardy korun. Provozní náklady bez odpisů klesly o 3,2 procenta na 19,114 miliardy. Uvedli to zástupci České pošty na dnešním setkání s novináři.

Podle zprávy Světové banky se očekává, že hospodářský růst v zemích západního Balkánu se letos zvýší na 3,2 % a v roce 2025 na 3,5 %. To sice představuje návrat k průměrným hodnotám před pandemií, ale stále to nestačí na to, aby tyto země dohnaly Evropskou unii. V roce 2023 se růst zpomalí na 2,6 % v důsledku slabé ekonomiky EU, která je pro tento region významným obchodním partnerem. Zpráva rovněž varovala před potenciálními riziky, jako jsou slabší investice, obchod, přetrvávající inflace, geopolitické napětí, migrace směrem ven a volební nejistota. Míra inflace v regionu se snížila z 14,3 % v lednu 2023 na 5,1 % v prosinci 2023, přičemž mezi jednotlivými zeměmi existují rozdíly. Světová banka zdůraznila potřebu reforem ke snížení rozdílu v rozvoji oproti EU, neboť HDP na obyvatele v regionu dosahuje pouze přibližně 40 % průměru EU. Nový plán růstu EU pro západní Balkán, který zahrnuje investice ve výši 6 miliard eur, je považován za příležitost ke stimulaci hospodářského rozvoje a posílení integrace s jednotným trhem. Jako způsob, jak podpořit regionální růst, se navrhují také investice do zelené ekonomiky a zlepšení obyvatelnosti měst.

Společnost Meta, mateřská společnost Instagramu, oznámila, že na své platformě bude testovat nové funkce na ochranu teenagerů před škodlivým obsahem a potenciálními podvodníky. Společnost je ve Spojených státech a Evropě pod rostoucím tlakem v souvislosti s obviněními, že její aplikace mají návykové vlastnosti a negativně ovlivňují duševní zdraví mladých lidí. V reakci na tyto obavy zavede Instagram ochrannou funkci, která bude pomocí strojového učení přímo v zařízení analyzovat přímé zprávy z hlediska nahoty. Tato funkce bude automaticky zapnuta pro uživatele mladší 18 let, přičemž dospělí uživatelé budou vyzváni, aby si ji také zapnuli. Společnost uživatele ujistila, že analýza obrázků bude probíhat v jejich zařízeních, což zajistí soukromí i v šifrovaných chatech. Společnost Meta také vyvíjí technologii pro identifikaci účtů zapojených do sextortion podvodů a testuje nové vyskakovací zprávy, které varují uživatele, kteří mohli s takovými účty komunikovat. V lednu společnost oznámila opatření ke skrytí určitého obsahu před mladými uživateli na Facebooku a Instagramu s cílem omezit vystavení citlivým tématům. Právní kroky v podobě žaloby podnikli generální prokurátoři 33 amerických států a Evropská komise rovněž požaduje informace o tom, jak Meta chrání děti před nezákonným a škodlivým obsahem.

Japonská centrální banka čelí dilematu, protože kurz jenu stále klesá na 34leté minimum. Pokles měny komplikuje centrální bance rozhodování o tom, kdy zvýšit úrokové sazby, protože by mohl vést k růstu dovozních nákladů, což by zvýšilo inflaci, ale také poškodilo spotřebu a širší ekonomiku. Vládní představitelé a zdroje obeznámené s úvahami banky naznačují, že pokud bude slabá spotřeba přetrvávat a odrazovat malé firmy od zvyšování mezd, může Bank of Japan se zvýšením sazeb počkat přinejmenším do podzimu. Očekává se, že centrální banka na příštím zasedání 26. dubna zvýší svou cenovou prognózu a zachová svůj cíl 2% inflace až do roku 2026, ale pravděpodobně sníží prognózu letošního hospodářského růstu kvůli pomalé spotřebě a tovární produkci. Slabý jen je jak podporou pro vývoz, tak negativem pro domácnosti a menší maloobchodníky, kteří budou postiženi vyššími dovozními náklady. Bank of Japan je ohledně dalšího zvyšování sazeb opatrná, guvernér Kazuo Ueda uvedl, že zvýšení by vyžadovalo rozšíření růstu mezd na menší podniky a ceny služeb odrážející vyšší náklady práce. Banka vyčká do podzimu, aby zjistila, zda se jedná o pozitivní mzdově-inflační cyklus. Možnost zvýšení sazeb v červnu nebo červenci je nízká, ale akce na zářijovém, říjnovém nebo prosincovém zasedání zůstává pravděpodobná. Trh očekává zvýšení sazeb v říjnu až prosinci, zatímco někteří analytici předpokládají akci v červenci. Politika Bank of Japan není výslovně zaměřena na kurz jenu, ale uvedla, že bude reagovat, pokud pohyb jenu výrazně ovlivní ekonomiku a inflaci.

Bývalý italský premiér Enrico Letta předloží příští týden vedoucím představitelům Evropské unie (EU) zprávu, v níž navrhne jednotný regulační rámec pro evropské malé podniky zaměřené na vývoz. Cílem zprávy je posílit jednotný trh EU a zlepšit její konkurenceschopnost vůči ekonomikám, jako jsou Spojené státy a Čína. Letta navrhuje, aby malé a střední podniky (MSP) měly možnost zvolit si jednotný rámec namísto toho, aby se potýkaly s různými předpisy a daňovými pravidly v 27 členských zemích EU. Tento rámec, nazvaný “Opt 28”, by malým a středním podnikům zjednodušil obchodní operace a podpořil další integraci v rámci finančního sektoru EU. Zpráva rovněž navrhne vytvoření “páté svobody” pohybu znalostí a inovací na podporu výměny odborných znalostí v rámci celého bloku. Kromě toho Lettova doporučení zahrnují poskytnutí přístupu všem studentům středních škol v EU k placenému výměnnému vzdělávacímu programu v jiné zemi EU, aby se zvýšily příležitosti pro přeshraniční sdílení znalostí. Letta zdůrazňuje, že zpráva nevyžaduje změny smluv EU, které by musely být jednomyslně schváleny členskými státy.

Praha – Podíl ropy z ruského ropovodu Družba loni na celkovém dovozu do Česka činil 58 procent, meziročně je to nárůst asi o dva procentní body. Zbylá část byla tvořena dodávkami z německého ropovodu IKL, který navazuje na italský ropovod TAL. Celkově loni do Česka přiteklo 7,4 milionu tun ropy, což je zhruba stejné číslo jako o rok dříve. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl generální ředitel státní společnosti Mero Jaroslav Pantůček. Podnik v současnosti připravuje rozšíření ropovodu TAL, po jehož dokončení by se měla Česká republika stát nezávislá na ruské ropě.

Anglo-švédský výrobce léků AstraZeneca plánuje zvýšit roční dividendu za rok 2024 o 7 % na 3,10 USD na akcii. Očekává se, že tímto krokem využije dobré výkonnosti a generování hotovosti ze svých lékových hitů a nedávných akvizic. Předseda představenstva Michel Demaré uvedl, že toto zvýšení je v souladu s progresivní dividendovou politikou společnosti a odráží pokračující sílu investiční nabídky společnosti AstraZeneca pro akcionáře. Cílem společnosti je každoročně udržet nebo zvýšit dividendu. Společnost AstraZeneca dále uvedla, že její tržby a základní zisk na akcii by měly v roce 2024 růst o procenta v nízkých dvouciferných hodnotách až po nízké desítky. Oznámení přichází před výroční valnou hromadou, na které budou investoři hlasovat o politice, která by mohla zvýšit mzdový balíček generálního ředitele Pascala Soriota o 1,8 milionu liber (2,26 milionu USD) na maximálně 18,9 milionu liber v roce 2024. Poradci Glass Lewis a ISS se postavili proti této mzdové politice. Akcie společnosti AstraZeneca, které za posledních 12 měsíců klesly o 8,5 %, ve čtvrtek na začátku obchodování vzrostly o téměř 1 %.

Podle průzkumu agentury Reuters se očekává, že čínský vývoz po silném růstu v prvních dvou měsících v březnu poklesl. Ekonomové předpovídají meziroční pokles zahraničních dodávek o 2,3 %, což by zvrátilo část 7,1% nárůstu zaznamenaného v lednu a únoru. Tento očekávaný pokles je v rozporu se silnými zahraničními dodávkami zaznamenanými v průzkumech indexu nákupních manažerů ve zpracovatelském průmyslu (PMI) za minulý měsíc. Dřívější zpráva Citi odhalila 6,2% pokles nosnosti lodí ve 20 hlavních přístavech. Očekává se, že růst čínského vývozu výrazně zpomalí vzhledem k vysokému srovnání s loňskými údaji. Oficiální údaje o obchodu budou zveřejněny v pátek a očekává se, že vykáží přebytek obchodní bilance ve výši 70,2 miliardy USD.

Členka bankovní rady Bank of England Megan Greeneová se domnívá, že snižování úrokových sazeb ve Velké Británii by mělo být odloženo kvůli přetrvávajícímu inflačnímu tlaku, který ve Spojeném království představuje větší hrozbu než ve Spojených státech. Ve sloupku zveřejněném v deníku Financial Times Greeneová tvrdí, že snižování sazeb ve Spojeném království by mělo být ještě daleko. Její názory kontrastují s názory guvernéra BoE Andrewa Baileyho, který nedávno hovořil o možnosti snížení sazeb v letošním roce. Další člen bankovní rady BoE Jonathan Haskel rovněž vyjádřil názor, že snižování sazeb by se mělo odložit. Peněžní trhy očekávají, že BoE letos sníží úrokové sazby přibližně o 45 bazických bodů, přičemž první snížení sazeb se očekává v srpnu. Greenová se však domnívá, že očekávání trhů jsou mylná a že srovnání mezi Spojeným královstvím a USA je nepřesné. Jako důvod k opatrnosti uvádí rozdílnou nabídku práce a vyšší inflaci ve službách ve Spojeném království. Očekává se, že britská meziroční inflace spotřebitelských cen v nadcházejících měsících klesne pod 2% cíl BoE, ale poté mírně vzroste. Výbor pro měnovou politiku přijme své další politické rozhodnutí 9. května.

Plány švýcarské vlády uvalit na UBS spolu s dalšími systémově významnými bankami přísnější regulaci mohou mít na banku znatelný dopad až za několik let. Návrhy, jejichž cílem je udržet “monstrózní banku” na uzdě, jsou málo podrobné a očekává se, že než budou zakotveny v zákoně, projdou dlouhým politickým procesem. Akcie UBS v důsledku toho klesly, ale podle odborníků je nepravděpodobné, že by opatření způsobila výrazné znepokojení. Vláda sice neuvedla konkrétní prahové hodnoty, ale zmínila se o úpravách kapitálu na základě expozice vůči mezinárodním dceřiným společnostem, řízení, složitosti a ziskovosti. Kritici tvrdí, že navrhovaná opatření nejsou dostatečná pro účinnou regulaci bankovního sektoru, zatímco jiní vyjádřili obavy z možných rizik, která velikost UBS představuje. UBS, které se plánem ulevilo, doufá, že během politického procesu bude lobbovat za méně přísné podmínky. Legislativní změny se neočekávají dříve než v roce 2026. Švýcarská asociace bankéřů varovala, že plán může zatížit banky a ekonomiku, zatímco analytici tvrdí, že přísnější kapitálové požadavky mohou omezit výnosy investorů.

Praha – České republice hrozí nová miliardová arbitráž. Švýcarská firma Towit zaslala koncem ledna českému ministerstvu financí takzvané oznámení o sporu, ve kterém tvrdí, že stát porušil její investici, uvedl server HlídacíPes.org. Spor podle něj souvisí s kauzou Diag Human. Podle Českého rozhlasu-Radiožurnálu žádají společnost Towit Machinery Trading a dva švýcarští občané po ČR téměř čtyři miliardy Kč.

Podle průzkumu agentury Reuters se očekává, že čínská ekonomika v prvním čtvrtletí roku 2024 poroste pomalejším tempem 4,6 %. To je nejpomalejší tempo růstu za poslední rok a zaostává za oficiálním cílem, který se pohybuje kolem 5,0 %. Analytici předpovídají utlumené tempo růstu ve výši 4,6 % i pro celý letošní rok. Navzdory silnějším než očekávaným údajům o tovární výrobě, maloobchodních tržbách a vývozu v prvních dvou měsících roku se ekonomika nadále potýká s napětím. Vláda zavedla fiskální a měnová opatření na podporu růstu, ale problémy, jako je vleklý pokles trhu s nemovitostmi, rostoucí dluhy místních vlád a slabé výdaje soukromého sektoru, přetrvávají. Agentura Fitch nedávno snížila výhled ratingu čínského státu na negativní s poukazem na rizika pro veřejné finance, protože výdaje se přesouvají ze sektoru nemovitostí. K posílení důvěry a poptávky může být nutná větší politická podpora a zvýšená stimulační opatření. Čínská lidová banka přislíbila, že v letošním roce poskytne další politickou podporu, a Asijská rozvojová banka zvýšila svou prognózu růstu čínské ekonomiky na 4,8 % v důsledku silnější spotřeby domácností. Strukturální nedostatky v ekonomice, jako je tok úvěrů více do výroby než do spotřeby, však představují výzvu pro účinnost nástrojů měnové politiky.

Praha – Paliva v Česku třetí týden v řadě zdražují. Průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 stoupla za sedm dní o 68 haléřů na 39,77 koruny za litr. Benzin je tak nejdražší od poloviny loňského října. O 52 haléřů na litru zdražila za poslední týden nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 39,12 koruny, nejvíc od konce první listopadové dekády. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.

Evropské akcie ve čtvrtek otevřely bez větších změn, protože investoři zůstali opatrní před rozhodnutím Evropské centrální banky (ECB) o měnové politice a před výroky prezidentky Christine Lagardeové o snížení úrokových sazeb. Panevropský index STOXX 600 zůstal beze změny, přičemž telekomunikační sektor zaznamenal pokles o 1,3 %. Pozornost se zaměří na případné náznaky z rozhodnutí ECB, které bude oznámeno ve 1215 GMT, ohledně možného snížení sazeb v červnu v důsledku oslabení ekonomických podmínek a klesajících cenových tlaků. Sektory citlivé na sazby, jako jsou nemovitosti, vzrostly o 0,2 %, zatímco finanční sektory zaznamenaly mírný pokles o 0,1 %. Akcie Societe Generale vzrostly o 3,4 % poté, co francouzský věřitel potvrdil prodej divize financování profesionálního vybavení konkurenční společnosti BPCE za 1,1 miliardy eur (1,18 miliardy USD) v rámci své pokračující strategie odprodejů.