Právě teď

Dvoustranný panel amerického Kongresu varoval, že země musí zintenzivnit přípravy na případné souběžné války s Ruskem a Čínou. V rozporu se současnou strategií národní bezpečnosti doporučuje rozšířit konvenční síly, posílit spojenectví a program modernizace pokročilých jaderných zbraní. Zpráva Komise pro strategické postoje se objevuje v době rostoucího napětí v souvislosti s otázkami, jako je postoj Číny k Tchaj-wanu a agresivní kroky Ruska na Ukrajině. Navrhovaný přístup by si mohl vyžádat výrazné navýšení rozpočtu na obranu. Tato zpráva je v rozporu s postojem amerického prezidenta Joea Bidena, který tvrdí, že současná americká jaderná výzbroj je dostatečná pro odstrašení Ruska i Číny. Hodnocení zdůrazňuje naléhavou potřebu rozhodnutí, neboť se předpokládá, že tyto útočné hrozby dosáhnou vrcholu v letech 2027 až 2035. Zpráva rovněž doporučuje plné financování třicetiletého plánu modernizace jaderné výzbroje USA, který byl zahájen v roce 2010 a který vyžaduje modernizaci všech bojových hlavic, nosných systémů a infrastruktury, prodloužení životnosti ponorek s balistickými raketami a rozmístění většího počtu taktických jaderných zbraní v Asii a Evropě.

FRANKFURT – Evropská centrální banka (ECB) na zasedání 13.-14. září uprostřed rozporů zvýšila svou hlavní úrokovou sazbu na rekordních 4,0 %, aby demonstrovala své odhodlání bojovat proti inflaci, i když důkazy byly podle záznamu ze zasedání sporné. Toto již desáté zvýšení během 14 měsíců s cílem zvládnout inflaci může být pravděpodobně poslední kvůli zpomalující ekonomice. Navzdory návrhům, že by mohla stačit depozitní sazba 3,75 %, podpořila “pevná většina” z 26 členů Rady guvernérů zvýšení o 25 bazických bodů. Rozhodnutí, které bylo vzhledem ke značné nejistotě považováno za “těsné”, se zdálo být nezbytné k zachování rozhodnosti ECB v době, kdy míra inflace prudce překračuje 5 %. Rada navrhla, že depozitní sazba v rozmezí 3,75-4,00 % by snížila inflaci zpět na 2 % za předpokladu, že by byla udržována po značnou dobu. Zvýšené výnosy dlouhodobých dluhopisů a velké rozpočtové deficity by mohly představovat obavy pro velké dlužníky, jako je Itálie. Tento týden se však výpůjční náklady mírně snížily v návaznosti na diskuse představitelů Federálního rezervního systému o tom, že další zvyšování úrokových sazeb není nutné, v kombinaci s obavami z rozšíření izraelsko-hamasovského konfliktu na Blízkém východě.

Údaje ministerstva práce ukazují, že míra inflace byla v září stabilní, což signalizuje zmírnění cenových tlaků uprostřed silného trhu práce. Spolu se zpomalením tempa růstu základních cen, zmírněním růstu mezd a zvýšením výnosů dluhopisů by si to tvůrci politiky Federálního rezervního systému mohli vykládat jako znamení, že série nedávných zvýšení sazeb, která vynesla základní sazbu federálních fondů na 22leté maximum, možná dosáhla svého vrcholu. Inflaci však nadále podporují rostoucí náklady na základní potřeby, jako je nájemné, potraviny a benzín, které jsou způsobeny především prudkým růstem cen plynu a bydlení. Politici naznačují možné další zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu v souvislosti s rostoucími výnosy státních dluhopisů. Odolnost ekonomiky zůstává zachována, v září přibylo 336 000 pracovních míst a v letošním roce se očekává růst o 2,1 %, i když některé firmy v důsledku ekonomické nejistoty pozastavují nákupy zařízení.

Podle šéfky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristaliny Georgievové vnesl probíhající konflikt mezi Izraelem a Hamásem do již tak křehké globální ekonomiky novou nejistotu. V projevu na výročním zasedání MMF a Světové banky v Maroku označila Georgieva konflikt za “nový mrak, který zatemňuje” světovou ekonomiku. Konflikt si vyžádal tisíce mrtvých a zároveň zneklidnil světové trhy s ropou. Podnítil obavy z možného zásahu dalších zemí, který by mohl dále narušit ekonomiku. MMF ve svém výhledu světové ekonomiky předpověděl pro rok 2023 slabší tempo růstu ve výši 3,0 % a pro rok 2024 ve výši 2,9 % v důsledku roztříštěnosti ekonomiky. Ačkoli ceny ropy zpočátku prudce rostly, nyní se stabilizovaly vzhledem k tomu, že nedošlo k bezprostřednímu narušení dodávek ropy. Hlavní ekonom MMF Pierre-Olivier Gourinchas však varoval, že 10% nárůst cen ropy by mohl snížit globální růst o 0,15 procentního bodu a inflaci o 0,4 procentního bodu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) mezitím tvrdí, že riziko ohrožení dodávek ropy v důsledku konfliktu je nízké, ale je připravena v případě potřeby jednat.

Podle údajů ministerstva práce spotřebitelské ceny v USA v září vzrostly o 0,4 % po srpnovém skoku o 0,6 %, což je největší nárůst za posledních 14 měsíců. Index spotřebitelských cen (CPI) se za rok do září zvýšil o 3,7 % po stejném růstu v srpnu. Jiná měřítka však naznačují, že inflace zpomaluje, což podtrhuje předpovědi trhu, že Federální rezervní systém na zasedání příští měsíc úrokové sazby nezvýší. Jádrový index CPI, který nezahrnuje náklady na potraviny a energie, v září rovněž vzrostl o 0,3 %. Mezitím ceny výrobců vzrostly o 0,5 % především v důsledku vyšších cen benzinu a potravin. I přes růst životních nákladů se očekává, že síla trhu práce a poptávka udrží náklady na půjčky na vysoké úrovni. Podle statistik ministerstva práce ekonomika v září vytvořila 336 000 pracovních míst, což téměř zdvojnásobilo odhady ekonomů. Počáteční žádosti o státní podporu v nezaměstnanosti zůstávají stabilní a v týdnu končícím 7. října činily po sezónním očištění 209 000.

Po nečekaném odchodu z hlavního závodu Fordu se odbory United Auto Workers (UAW) vracejí k jednání se společností Stellantis, výrobcem Chrysleru. Tato stávka představuje největší akci od zahájení cílených stávek před měsícem a probíhá v době, kdy stávka UAW překročila 27. den. Odstávka závodu na výrobu nákladních automobilů Ford v Kentucky, který zaměstnává 8 700 pracovníků, zvýšila tlak na detroitskou trojku. UAW již několik měsíců vede napjatá vyjednávání s automobilkami velké trojky (Ford, Chrysler, General Motors) a požaduje ambiciózní výhody včetně dvouciferného zvýšení mezd a plných důchodů. Prezident UAW Shawn Fain od svého březnového zvolení projevuje silný postoj vůči automobilkám, do kterého zapojil i prezidenta USA Joea Bidena. Stávky a odchody z automobilových závodů, jako jsou Ford, GM a Stellantis, jsou stále častější, protože UAW se nedaří dosáhnout uspokojivých dohod s automobilkami. Z futuristického hlediska se UAW hodlá zaměřit na jednání se Stellantisem.

Podle nejnovějších údajů indické centrální banky (RBI) se maloobchodní inflace v září snížila na tříměsíční minimum, přestože zůstala nad vládním cílem 4 %. Meziroční maloobchodní inflace klesla ze srpnových 6,83 % na 5,02 % v následujícím měsíci a zůstala tak v přijatelném pásmu RBI 2-6 %. K tomuto zmírnění inflace významně přispěl klesající trend nákladů na zeleninu; inflace zeleniny v minulém měsíci prudce klesla na 3,39 % z předchozích 26,14 %. RBI se nicméně rozhodla zachovat klíčové úvěrové sazby kvůli přetrvávajícímu riziku růstu cen potravin, vysvětlil Thamashi De Silva z Capital Economics. S odkazem na nejsušší indický monzun za posledních pět let varovala, že hrozba inflace v oblasti potravin ještě zdaleka není zažehnána. Aby ji zmírnila, indická vláda zvýšila dotace na plyn na vaření pro domácnosti s nízkými příjmy.

Po zveřejnění amerických údajů, které ukázaly vyšší než očekávaný růst spotřebitelských cen za září, obchodníci předpovídají vyšší pravděpodobnost, že Federální rezervní systém letos přistoupí k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. Futures kontrakty, které jsou v souladu s úrokovou sazbou Fedu, v současné době signalizují 40% pravděpodobnost takového zvýšení sazeb v prosinci. Před zveřejněním zprávy byla tato pravděpodobnost odhadována na 28 %. Zveřejněná zpráva podrobně popsala meziroční nárůst indexu spotřebitelských cen o 3,7 %, což překonalo očekávaný nárůst o 3,6 %. Případné zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu by zvýšilo základní úrokovou sazbu Fedu na 5,5 až 5,75 %. Analytici také předpokládají snížení úrokových sazeb do konce příštího roku, když oproti předchozím spekulacím o 4,5 % předpovídají sazbu kolem 4,6 %. Stuart Cole ze společnosti Equiti Capital však upřesňuje, že samotná zpráva nemusí být dostatečným podnětem k okamžitému zpřísnění politiky v listopadu, nicméně může ospravedlnit strategii “utahování na delší dobu” a případně připravit další zvýšení sazeb.

Ekonomové předpovídají zmírnění celkové inflace, protože růst cen zboží a služeb začal minulý měsíc zpomalovat. Odhaduje se, že index spotřebitelských cen (CPI) se oproti srpnu zvýšil o 3,6 %. Jádrový ukazatel, který nezahrnuje kolísavé ceny potravin a pohonných hmot, pravděpodobně vzrostl o 4,1 %, což je méně než předchozích 4,3 %. Tyto prognózy přicházejí v souvislosti s pokračující snahou Federálního rezervního systému kontrolovat inflaci prostřednictvím zvyšování úrokových sazeb. Od března 2022 se výpůjční náklady neustále zvyšují a v současné době se pohybují mezi 5,25 a 5,5 %. Mezitím i přes předpokládané zpomalení inflace oznámily své plány na zvýšení cen společnosti jako Walt Disney Co, PepsiCo a Chipotle. Společnost Carnival Cruise Line však hlásí silný objem rezervací i přes jejich vyšší ceny. Fed pro měření inflace upřednostňuje používání indexu výdajů na osobní spotřebu, což zdůraznil hlavní ekonom J.P. Morgan pro USA Michael Feroli. Případné zpomalení inflace by bylo úlevou pro tvůrce politiky Federálního rezervního systému, kteří se již více než rok potýkají s vysokou inflací.

Ruská centrální banka podpořila krok prezidenta Vladimira Putina obnovit měnové kontroly ve snaze zastavit prudké oslabení rublu. Vzhledem k tomu, že země čelí prudce rostoucímu inflačnímu tlaku, 43 nezveřejněných exportních společností dostalo za úkol povinně prodávat cizí měnu. Cílem tohoto přístupu je zvýšit stav likvidity a snížit krátkodobou volatilitu trhu, která se projevila prudkým růstem rublu na více než dvoutýdenní maximum po podpisu dekretu. Navzdory neochotě bank znamená uchýlení se ke staré taktice odklon od manipulace s úrokovými sazbami, které od července již nashromáždily nárůst o 550 bazických bodů. Přesto guvernérka centrální banky Elvira Nabiullina zpochybňuje účinnost kontroly a předpovídá, že sazby budou ovlivňovány fundamentálními faktory bez ohledu na zvýšený obchodní obrat. Podle profesora Jevgenije Kogana přichází znovuzavedení jako nezbytné řešení vzhledem k opožděnému dopadu zvyšování úrokových sazeb na rubl. Nové kapitálové kontroly jsou omezeny na šestiměsíční období, kdy na dodržování pravidel zúčastněnými společnostmi bude dohlížet Ruská centrální banka a ruská agentura pro finanční monitoring Rosfinmonitoring.

Od 1. ledna 2024 zintenzivní britský úřad HM Revenue and Customs (HMRC) úsilí o daňovou regulaci pracovníků v gig ekonomice a bude vyžadovat, aby platformy jako Airbnb, Uber, Deliveroo, Upwork, Etsy a Fiverr zaznamenávaly a vykazovaly příjmy uživatelů. Tento krok je součástí širší iniciativy zaměřené na boj proti daňovým únikům a bude se týkat osob, které si vedle běžného zaměstnání vydělají více než 1 000 liber nebo více než 2 500 liber z pronájmu nemovitostí či jiných nezdaněných příjmů. Tyto výdělečně činné osoby se budou muset zaregistrovat k samovyměření daně a nahlásit své příjmy. HMRC do této iniciativy investovalo 36,69 milionu liber a najalo 24členný tým pro vymáhání daní. “Modelová pravidla pro vykazování příjmů z digitálních platforem” zajistí dodržování daňových předpisů tím, že porovná příjmy vykazované platformami s individuálními daňovými přiznáními. Generální ředitel společnosti Qdos Seb Maley zdůraznil význam přesného vykazování. To se dotkne také 7,25 milionu britských gigových pracovníků, kteří ročně překročí minimální příspěvek na obchodování ve výši 1 000 liber, a těch, kteří potřebují potvrdit samostatnou výdělečnou činnost pro účely nezdanitelné péče o děti nebo dobrovolné platby národního pojištění třídy 2.

Teplárny v Česku zahájí v následujících dnech, kdy se čeká citelné ochlazení, topnou sezonu. Většina z nich to má v plánu po nadcházejícím víkendu, kdy od neděle meteorologové očekávají průměrné denní teploty pod deset stupňů Celsia. Začátek topné sezony se letos oproti minulosti výrazně opozdil, obvykle se začíná topit kolem půlky září, loni to bylo od 18. září. Uvedlo to Teplárenské sdružení ČR.

Podle vedení společnosti Ingka Group, která je největším vlastníkem obchodů IKEA, zůstává Čína i přes známky napětí v čínské ekonomice pro IKEA klíčovým růstovým trhem. Čína, která byla kdysi pátým největším trhem podle tržeb, nyní klesla na desáté místo a v posledním finančním roce 2023 se na celosvětových tržbách podílela 3,6 %. Generální ředitel Jesper Brodin potvrdil jejich závazek vůči Číně, přičemž společnost Ingka Group je optimistická, že by se Čína mohla odrazit zpět mezi pět největších trhů. Navzdory ekonomickým ukazatelům oslabující spotřebitelské poptávky a vysoké nezaměstnanosti mladých lidí zůstává Tolga Oncu, vedoucí maloobchodního oddělení společnosti IKEA Group, bez obav a odvolává se na velikost Číny a stávající tržní podíl společnosti IKEA. Dodal, že IKEA v takových scénářích často dosahuje lepších výsledků. Společnost také zkoumá nové maloobchodní technologie, včetně živého nakupování na sociálních sítích v Číně, a plánuje globální expanzi.

Analytici Truist Securities předpovídají přírůstek zisku a cash flow z akvizice společnosti Pioneer Natural Resources (NYSE:PXD) společností ExxonMobil (NYSE:XOM). Přínosy by měly být dlouhodobě výraznější, zejména po roce 2025, a to díky vyšším produktivním zásobám v USA. Očekává se, že objem těžby v Guyaně společnosti Exxon brzy překročí 600 tisíc barelů ropy denně a objem těžby v Permské oblasti může potenciálně do roku 2027 dosáhnout přibližně 2 milionů barelů ropného ekvivalentu denně. Analytici společnosti Truist proto zvýšili cílovou cenu akcií Exxon ze 110 na 131 dolarů a zvýšili své doporučení z Držet na Koupit. Nedávná akvizice společnosti Pioneer navazuje na dřívější transakci společnosti Exxon se společností Denbury, která zejména rozšiřuje její působnost v oblasti zachycování oxidu uhličitého (CCS) a posiluje její úsilí o udržitelnost.

Společnost Delta Air Lines (NYSE:DAL) vykázala za 3. čtvrtletí lepší než očekávaný zisk na akcii (EPS) ve výši 2,03 USD, čímž překonala odhady analytiků ve výši 1,97 USD a zvýšila hodnotu svých akcií o více než 1 % ve čtvrtečním předobchodním období. Čtvrtletní tržby dosáhly 14,6 miliardy USD, což je mírně nad konsensem 14,55 miliardy USD. Letecká společnost předpověděla celoroční zisk na akcii pro rok 2023 ve výši 6,00 až 6,25 USD, čímž upravila svůj předchozí odhad 6-7 USD, který se velmi blížil očekávání analytiků kolem 6,03 USD. Pro 4. čtvrtletí Delta předpokládá 9-12% růst tržeb a provozní marži 9-10 %, pro celý rok pak 20% meziroční růst tržeb a dosažení provozní marže téměř 11,5 %. Společnost uvádí jako hlavní faktor zlepšení služebních cest, protože společnosti zvyšují úsilí o návrat do kanceláří. Firma se pochlubila silnými tržbami z přepravy cestujících ve výši 13,12 miliardy USD, což představuje meziroční nárůst o 14 %, a upravený čistý zisk činil impozantních 1,31 miliardy USD, což představuje meziroční nárůst o 35 %. Tržby z nákladní dopravy se však propadly na 154 milionů dolarů, což je meziročně o 36 % méně.

Podle průzkumu agentury Reuters se předpokládá, že hospodářský růst Jihoafrické republiky v příštím roce mírně vzroste díky lepšímu zásobování energií. Očekává se, že hrubý domácí produkt (HDP) v příštím roce vzroste o 1,2 %, což představuje zvýšení oproti zářijové předpovědi 1,1 %. Tento růst je vyšší než 0,7% mediánový odhad pro letošní rok a do roku 2025 by měl růst dosáhnout 1,7 %. Tento růst je podpořen očekáváním zlepšení reálných mezd v souvislosti s posunem inflace ke středu cílového pásma a zvýšením kupní síly domácností. Předpokládaná inflace pro příští rok zpomaluje na 4,8 % oproti letošním 5,8 %. Všech deset ekonomů v průzkumu se však domnívá, že rizika jsou vychýlena směrem k vyšší inflaci. Jihoafrická centrální banka by mohla snížit svou repo sazbu o 25 bazických bodů na 8,00 % buď v lednu, nebo v březnu. V průběhu roku se očekává další snižování, což povede k prognózovanému snížení repo sazby na 7,00 % do roku 2025. Navzdory těmto změnám šéf jihoafrické centrální banky zdůraznil, že vláda musí obnovit své fiskální rezervy, a očekává, že domácí úrokové sazby zůstanou vyšší po delší dobu.

O lety izraelského národního dopravce El Al mezi Prahou a Tel Avivem je velký zájem. Letenky z Tel Avivu do Prahy jsou na tento týden vyprodané, letenku lze zakoupit až na příští čtvrtek. Opačným směrem jsou volná místa na pondělí 16. října. Vyplývá to z údajů v prodejním systému dopravce. Oběma směry přepraví cestující také vládní repatriační lety, uvedlo dnes ministerstvo zahraničí.

Hlavní ekonom Bank of England Huw Pill naznačil, že snaha centrální banky omezit vysokou inflaci prostřednictvím důsledného zvyšování úrokových sazeb je úzce vyvážená. “Myslím, že otázka, zda jsme udělali dost – nebo zda máme ještě co dělat – se stává jemněji vyváženou. Uděláme však to, co musíme, abychom měli inflaci trvale na úrovni 2 %,” prohlásil Pill na panelové diskusi v Maroku. Navzdory 14 po sobě jdoucím zvýšením sazeb od prosince 2021, z 0,1 % na 5,25 % v srpnu 2022, Pill poznamenal, že je příliš brzy na prognózu snížení sazeb a výpůjční náklady pravděpodobně zůstanou zvýšené. Další nejistoty, jako je dynamika britského trhu práce v důsledku dotací COVID, brexit a eskalující úroveň dlouhodobé nemocnosti, vyžadují obezřetná politická rozhodnutí. V souvislosti s nadcházejícím politickým zasedáním 2. listopadu investoři očekávají 80% pravděpodobnost zachování sazeb. Swati Dhingra, další z tvůrců měnové politiky, varoval před možným dřívějším než očekávaným snížením sazeb, pokud hospodářský růst poklesne výrazně nad rámec projekcí banky.