Právě teď

Teplé počasí posledních týdnů Češi využívají také ke zkrášlování svých zahrad, proti minulému roku mají zpravidla vyšší zájem o pergoly, slunečníky nebo bazény. Na odbyt jde především dražší a kvalitnější vybavení na zahradu. Vyplývá to z informací obchodníků, které oslovila ČTK. Letošní vysoké teploty podle nich řadu zákazníků přiměly k tomu, aby investici do venkovního nábytku či bazénů přestali odkládat.

„V posledních dvou horkých týdnech evidujeme meziročně o polovinu vyšší zájem o vypracování nabídky na luxusní zapuštěné bazény,“ řekla mluvčí obchodů Mountfield Kateřina Böhmová. Stejně podle ní za uplynulé dny rostly prodeje bazénů nenáročných na instalaci. Pětinásobně vyšší poptávka je pak po bazénové chemii, dodala.

Pozadu podle Böhmové nezůstávají ani vířivky. „Prodeje stouply ve srovnání s loňským obdobím až čtyřnásobně. Vzhledem k tomu, že je možná regulace teploty vody, tak je pravděpodobně lidé kromě relaxace využívají i k osvěžení,“ řekla.

Na e-shopu Alza.cz zákazníci preferují dražší bazény s pevnou konstrukcí. „Průměrná prodejní cena bazénů s pevnou konstrukcí je 3000 korun, zatímco průměrná prodejní cena nafukovacích bazénů je 1500 korun,“ uvedla mluvčí Eliška Čeřovská. Oblibě se podle ní těší také solární sprchy.

Ve srovnání s loňskou sezonou, kdy byl vyšší zájem o plynové grily, se letos pozornost podle Čeřovské obrací ke grilování na uhlí. V případě zahradního nábytku pak vede ten z ratanu. „Dřevěný nábytek také neztrácí na popularitě, ale zákazníci se více orientují na dražší dřeviny, jako je teak,“ doplnila Čeřovská. Naopak v Bauhausu zájem roste o zahradní nábytek z kovu nebo tahokovu. Nejprodávanější jsou soupravy, které stojí od 20.000 do 30.000 korun, sdělil nákupčí Libor Valenta.

Letošním trendem jsou podle Valenty venkovní pizza pece. „Ač je nazýváme pizza pece, jejich využití je mnohem rozmanitější. Naši zákazníci si mohou v této peci rozpéct třeba bagety nebo ugrilovat steak či rybu, což dělá tento sortiment velice oblíbeným,“ uvedl.

Meziročně o 80 procent vyšší prodeje slunečníků v posledních týdnech eviduje nábytkářský dům Ikea. „Rostoucí trend je patrný i v mezitýdenním srovnání, například za poslední dva týdny jsme prodali téměř o čtvrtinu více slunečníků než ve druhé polovině června,“ uvedl mluvčí Petr Šašek.

Léto přeje také pergolám, zájem o ně podle mluvčí internetového srovnávače Heureka.cz Lucie Dlouhé v červenci meziročně vzrostl o 37 procent. Nejoblíbenější jsou ty v ceně od přibližně 15.000 do 35.000 korun, řekla.

U zahradních lehátek pak nárůst činí 76 procent a žádaná jsou lehátka se stříškou, dodala. Za posledních deset dní ve srovnání s loňskem stouplo také vyhledávání bazénů, a to podle Dlouhé o desetinu. Meziroční pokles o osm procent proti tomu zaznamenaly zahradní altány. „Nejvyšší zájem o ně byl na jaře a v létě 2021, tedy v době pandemie,“ doplnila Dlouhá.

Letiště Praha chce v příštích letech zvýšit terminálové a dráhové kapacity k odbavení 21,2 milionu cestujících za rok. V nynějším stavu bylo kapacitně na hraně v roce 2019, kdy odbavilo 17,8 milionu lidí. Chce také investovat do rozvoje sociální vybavenosti okolí letiště v takzvaném Airport City, kde chce budovat například hotelové a parkovací zázemí pro cestující. ČTK to řekl předseda představenstva Letiště Praha Jiří Pos. Detailnější investiční plán představí Letiště Praha spolu s ministerstvem financí na podzim. Výstavba pražského letiště začala 24. července před 90 lety.

„Modernizované letiště přispěje k otevírání nových linek a zajistí dostatečnou dopravní obslužnost pro spádovou oblast osmi milionů obyvatel. Bude to znamenat příliv investic, rozvoj mezinárodního obchodu, více pracovních míst a bohatší ekonomiku,“ uvedl Pos.

Kapacitu letiště by měla výrazně rozšířit výstavba prstu D, kterou podle informací na webu plánuje letiště mezi lety 2026 a 2033. Rozšíří Terminál 2 o nová letadlová stání, nástupní mosty, gaty či komerční prostory.

Dlouhodobým projektem je rozšíření letiště o paralelní dráhu. Podle prozatímních plánů by se měla postavit mezi lety 2028 a 2031. Podle Pose díky paralelní dráze pražské letiště nebude muset kvůli nedostatečné kapacitě provozovat noční lety, čímž se sníží hluková zátěž pro Prahu 6. Zároveň umožní přesunout provoz z vedlejší dráhy, která se využívá při údržbě hlavní ranveje a letadla na ni musí létat přes hustě osídlené části Prahy a Kladenska.

Potenciál vidí Pos také v projektu Airport City. V delším časovém horizontu, směrem ke zprovoznění vlakového spojení na letiště, pak plánuje letiště budovat další hotelové a gastro kapacity. „Věříme, že blízké okolí letiště nabízí prostor i pro další výstavbu, jako jsou výzkumná a vývojová centra, technologické parky, zdravotnická zařízení a kliniky, kongresová centra, ale také zábava, sport či volný čas,“ uvedl.

V inovacích zmínil Pos například plán na postupnou výměnu rentgenů. „Počítáme s tím, že v letech 2024 až 2026 vyměníme stávající rentgeny na centrální bezpečnostní kontrole na Terminálu 2 za nové, které zvýší komfort cestujících a zrychlí celý proces bezpečnostní kontroly,“ uvedl Pos. Cestující nebudou muset vyndávat ze zavazadel elektroniku a skončí také omezení pro množství tekutin, které mohou mít lidé s sebou.

V rozvoji dceřiných firem začalo letiště s přípravami lakovny, která bude umístěna v současném Hangáru S. „Očekáváme, že bude spuštěna v průběhu léta příštího roku a pomůže zvýšit konkurenceschopnost Czech Airlines Technics,“ uvedl Pos.

Přibližně pětina Čechů je ochotná stěhovat se za lepší prací. Mezi tři kraje, o kterých si lidé myslí, že je v nich možné sehnat nejlepší práci, patří Praha, střední Čechy a jižní Morava. Vyplývá to průzkumu personální společnosti Předvýběr.CZ, pro který data sesbírala agentura Talk Online Panel mezi 500 respondenty.

V průzkumu označilo 29 procent lidí za nejlepší pro sehnání práce „kraj, kde žiju“. Jako další kraj uvedlo 57 procent dotázaných zaměstnanců Prahu a devět procent Středočeský kraj, ostatní regiony měly podíl pod jedno procento. Po započítání vlastního a druhého kraje byla na prvním místě Praha s 84 procenty, střední Čechy dostaly hlas od 49 procent respondentů a jižní Moravu označilo za nejlepší 17 procent lidí.

„I když existují velké rozdíly v atraktivitě krajů na trhu práce, jen necelá pětina zaměstnanců je ochotná se za prací stěhovat,“ uvedl ředitel personální agentury Předvýběr.CZ František Boudný. Za zajímavějšími podmínkami je podle průzkumu rozhodně ochotných se přestěhovat necelých pět procent dotázaných, dalších třináct procent lidí uvádí ‚spíše ano‘.

Náklady na stěhování, bydlení a žití mimo svůj kraj považuje 29 procent lidí za tak vysoké, že se jim změna nevyplatí. Zhruba čtvrtina vnímá, že by na tom jinde byli finančně lépe i po započítání všech nákladů, přesto ale o změnu nestojí, protože je jejich práce baví. Stěhování rozhodně odmítá 28 procent lidí, a to se zdůvodněním, že se jim na současné adrese žije dobře a peníze ani lepší práce podle nich nestojí za stěhování.

Postoje se liší podle generací. Mezi mladými lidmi je třetina ochotná se za prací přestěhovat, zatímco u nejstarší pracující kategorie je takových lidí 14 procent. Pro mladé lidi je ve srovnání se staršími ročníky také mnohem podstatnější prestiž firmy.

Nejdůležitějším faktorem atraktivity kraje je podle dvou třetin účastníků průzkumu dostatek zaměstnavatelů na trhu práce. Pro 58 procent lidí jsou to firmy nabízející vysoké mzdy a čtyři z deseti zaměstnanců ocení i atraktivní benefity.

Preference obyvatel jednotlivých krajů se liší. Například pro Pražany je atraktivní region s dostatkem zaměstnavatelů, kdežto pro obyvatele Zlínska a Liberecka je důležitější, že zaměstnavatelé nabízejí vyšší mzdy. Pardubičtí slyší na firemní benefity a není pro ně podstatné příjemné pracovní prostředí. To naopak za důležité považuje třetina pracujících hlavního města.

Češi nevyužívají dostatečně takzvanou šedou vodu, tedy vodu, která protekla například sprchou nebo umyvadlem, i když pitnou vodou šetří. Recyklace odpadních vod s využíváním dešťové vody například na zalévání, hašení požárů či splachování by přitom mohly pomoci v boji se suchem. Vyplývá to z vyjádření, které ČTK poskytla Martina Nová z Katedry technologie ochrany životního prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Češi patří podle vědkyně dlouhodobě ve srovnání s ostatními státy Evropské unie k těm nejvíce šetřivým. Problémem je nedostatečné využívání šedé vody, uvedla.

„Současný koloběh vody zde funguje tak, že z přírody je voda čerpána (z podzemních zdrojů, řek, nádrží), pak putuje do úpravny, kde je zdravotně zabezpečena, a následně dotéká veřejnými vodovody do domácností. Tam je spotřebována a poslána kanalizačním systémem do čistírny odpadních vod. Zde dojde k odstranění znečištění a návratu vody do přírody vypuštěním do řek,“ řekla Nová.

Vodohospodářské společnosti podle ní vrátí do přírody ročně více než 750 milionů kubíků vyčištěné odpadní vody, aniž by se dále využívala. „Teoreticky by se tato voda mohla dále využívat – podle kvality třeba k zalévání městské zeleně, hašení požárů nebo ke splachování,“ řekla.

Průkopníky v recyklaci vody jsou například Izraelci, Australané nebo Španělé. V Izraeli se recykluje až 90 procent odpadních vod, naproti tomu v Evropské unii se podle zprávy z roku 2021 společnosti International Desalination Association (IDA) recyklovalo zhruba 2,4 procenta vyčištěné vody.

S vyšší mírou recyklace vyčištěné odpadní vody by mělo pomoci nařízení EU, které stanoví minimální požadavky na opětovné využívání vody. S recyklací vody počítá v Národním akčním plánu adaptace na změnu klimatu i ministerstvo životního prostředí (MŽP).

MŽP letos vyhlásilo výzvu pro veřejný sektor, ve které je možné žádat o dotaci na zařízení na shromažďování, úpravu a rozvod šedé a dešťové vody. Ta by se následně měla v budovách využívat pro splachování, zalívání nebo třeba na praní. Do výzvy se mohou přihlásit mimo jiné obce, kraje, školy nebo státní podniky. Žádosti je možné podávat do konce října.

Napichování živých nástražních rybek na háčky je barbarské, obratlovci bolest cítí, píší biologové v otevřeném dopise ministru zemědělství Markovi Výbornému (KDU-ČSL). O zaslání dopisu dnes ČTK informoval spolek obránců zvířat OBRAZ v tiskové zprávě. Biologové a ochránci zvířat požadují, aby ministr podpořil zákaz rybolovu na živou nástražní rybu.

„Považuji za nešťastné, když se taková záležitost musí ještě vůbec v 21. století řešit. A když už k tomu musí dojít, tak je skutečně tragické, že ministerstvo zemědělství používá argumenty, které věda řešila a vyřešila v 19. století. Současné vědecké poznání jasně říká, že obratlovci nejen cítí, ale i do různé míry myslí,“ řekl evoluční biolog Karel Janko z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd České republiky.

Ministerstvo zemědělství (MZe) pracuje na nové vyhlášce zákona o rybářství. Zařazení zákazu využívání živé nástražní rybky navrhlo v připomínkovém řízení ministerstvo pro místní rozvoj. MZe argumentovalo ve vypořádání připomínek proti návrhu tím, že ryby nemají dostatečně vyvinutý mozek, aby si byly schopny uvědomovat bolest, a nedisponují ani žádným jiným typem vědomí.

S tímto tvrzením nesouhlasí ani vědci, ani ochránci zvířat a tvrdí, že se jedná o vědecky nepřesný zastaralý argument.

„Zacházet se zvířaty, která cítí bolest, takovým způsobem, že jsou napichována na háčky, je ve 21. století barbarské. Zvlášť když to vůbec není nezbytné. Lov na živou nástražní rybu se totiž používá zejména při sportovním rybolovu, tedy rybolovu sloužícímu k zábavě a dnes už existují vhodné alternativy, které je možné použít místo živé nástrahy,“ řekl mluvčí OBRAZ Pavel Buršík.

Vědci v dopise upozorňují, že v některých zemích Evropské unie je již lov na živou nástražní rybku zakázaný. Jde například o Německo, spolkové země Rakouska, Švýcarsko, Skotsko a Irsko.

Mexická společnost Grupo Financiero Banorte navrhne mimořádnou dividendu, která bude vyplacena ke konci roku, a po posledních finančních výsledcích reviduje svůj výhled na rok 2023 směrem nahoru, uvedl v pátek jeden z vedoucích pracovníků společnosti.

„Dividenda bude na vrcholu naší politiky,“ uvedl generální ředitel Banorte Jose Marcos Ramirez a dodal, že bude činit 15 miliard pesos (876 milionů USD).

Banka zaznamenala ve druhém čtvrtletí 14% nárůst čistého zisku díky dobrým výsledkům v pojišťovacích a anuitních jednotkách a v obchodování, uvedla ve čtvrtek.

Podle prezentace Banorte očekává, že její čistý zisk v roce 2023 bude činit 51,5 až 53 miliard pesos, což je více než dříve odhadované rozmezí 50,5-52,5 miliard pesos.

Prognózy růstu úvěrů v roce 2023 byly rovněž revidovány směrem vzhůru z 6-8 % na 10-12 %.

Banka se v nadcházejících měsících zaměří na svůj organický růst a bude se snažit využít příležitostí k expanzi, které přináší nearshoring, uvedl generální ředitel společnosti.

Ruská centrální banka na dnešním zasedání svého výboru pro měnovou politiku zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 8,50 procenta. Je to výraznější zvýšení, než se čekalo. Banka na svém webu uvedla, že zpřísnila měnovou politiku, protože slabý rubl zvýšil inflační tlak způsobený napjatou situací na trhu práce a silnou spotřebitelskou poptávkou. Je to první změna úrokové sazby od loňského září.

Centrální banka po invazi ruských vojsk na Ukrajinu loni koncem února zvýšila základní sazbu na 20 procent. Postupně však toto mimořádné opatření mírnila a od září držela úroky na stabilní úrovni. To bylo za více než sedm let nejdelší období, ve kterém svou měnovou politiku nezměnila.

„Nárůst domácí poptávky převyšuje možnosti rozšíření výroby, a to i kvůli omezené dostupnosti pracovních zdrojů,“ uvedla centrální banka. To podle ní posiluje přetrvávající inflační tlaky v ekonomice, takže inflační očekávání se zvýšila. Vývoj domácí poptávky a znehodnocení rublu od začátku letošního roku tak výrazně posilují proinflační rizika. Cílem banky je příští rok vrátit inflaci na čtyřprocentní inflační cíl.

„Tempo globálního ekonomického růstu zpomaluje, a to se odráží i na cenách ruského exportního zboží. Plyn, uhlí a hnojiva na globálním trhu zlevňují. Ruský export je tak pod dvojím tlakem – jak ze strany sankcí, tak ekonomického cyklu,“ uvedla na následné tiskové konferenci guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová. Mezi další proinflační rizika podle ní patří „ostřejší přesun depreciace rublu do cen a trvale vysoká inflační očekávání“. Významným rizikem podle ní zůstává zhoršení vnějších podmínek včetně možného zpřísnění sankcí.

„Mnohem větší zvýšení úrokových sazeb, než se čekalo – o 100 bazických bodů… podtrhuje obavy tvůrců měnové politiky z inflačních rizik,“ řekl hlavní ekonom pro oblast rozvíjejících se trhů ve společnosti Capital Economics William Jackson. „A i když si nemyslíme, že zpřísňování měnové politiky bude na následujících zasedáních pokračovat tak razantně, nyní očekáváme další zvýšení minimálně o 100 bazických bodů do konce roku,“ dodal.

Meziroční míra inflace v posledních měsících klesla pod čtyřprocentní cíl banky v důsledku vysoké srovnávací základny z loňského roku, kdy se inflace dostala na nejvyšší úroveň za posledních 20 let. Nyní je na 3,86 procenta a opět se zvyšuje, uvedlo tento týden ministerstvo hospodářství.

Centrální banka si ponechává otevřenou možnost dalšího zvýšení klíčových sazeb na svých příštích zasedáních. Podle prognózy centrální banky se vzhledem k nastavení měnové politiky meziroční inflace letos dostane na 5,0 až 6,5 procenta, aby se v roce příštím vrátila na čtyři procenta.

Analytici v anketě agentury Reuters odhadovali, že ruská centrální banka základní sazbu zvýší o půl procentního bodu. Příští zasedání měnového výboru se uskuteční 15 září.

Dave Willner, vedoucí oddělení důvěryhodnosti a bezpečnosti společnosti OpenAI, odchází ze společnosti, uvedl v pátek ve svém příspěvku na síti LinkedIn s odvoláním na tlak, který tato práce vyvíjí na jeho rodinný život, a dodal, že bude k dispozici pro poradenskou činnost.

Technologická ředitelka Mira Murati bude dočasně přímo řídit tým a Willner bude pokračovat v poradenské činnosti až do konce roku, uvedla společnost OpenAI ve svém prohlášení.

Oddělení pro důvěru a bezpečnost zaujala v technologických společnostech, jako jsou OpenAI, Twitter , Alphabet a Meta, významnou roli, protože se snaží omezit šíření nenávistných projevů, dezinformací a dalšího škodlivého obsahu na svých platformách.

Zároveň vzrostly obavy z negativního dopadu umělé inteligence.

Společnost popsala Willnerovu práci jako „zásadní pro operacionalizaci našeho závazku k bezpečnému a odpovědnému využívání našich technologií“ a uvedla, že na jeho místo hledá „technicky zdatného vedoucího pracovníka“.

Willner převzal svou funkci v OpenAI v únoru 2022 poté, co pracoval ve společnostech Airbnb a Facebook. Své rozhodnutí odejít vysvětlil rostoucími nároky ze zaměstnání, které ovlivňují jeho rodinný život.

Evropská unie je i nadále „otevřena zkoumání řešení“ s OSN, která by přispěla k oživení dohody umožňující bezpečný vývoz ukrajinského obilí z Černého moře, uvedl v pátek vyslanec EU při OSN poté, co Rusko od smlouvy odstoupilo.

Než Rusko v pondělí od dohody odstoupilo, OSN „zprostředkovala konkrétní návrh“ s Evropskou komisí, který by umožnil napojení dceřiné společnosti ruské zemědělské banky (Rosselchozbank) na mezinárodní platební systém SWIFT.

Kanadské maloobchodní tržby v květnu zaostaly za očekáváním a v červnu se pravděpodobně nezměnily, jak ukázaly páteční údaje, což ukazuje na zpomalení hospodářského růstu, které by umožnilo Bank of Canada ponechat úrokové sazby beze změny.

Tržby se v květnu oproti dubnu zvýšily o 0,2 %, což je méně, než analytici v průzkumu agentury Reuters předpokládali, že se zvýší o 0,5 %. Podle kanadského statistického úřadu k nárůstu přispělo zvýšení u prodejců motorových vozidel a náhradních dílů a u prodejců potravin a nápojů.

Tržby vzrostly v pěti z devíti subsektorů, což představuje 94,5 % maloobchodu. V objemovém vyjádření se maloobchodní tržby zvýšily o 0,1 %.

„Tyto údaje naznačují, že ekonomika zpomaluje v souladu s prognózami Bank of Canada,“ uvedl Tiago Figueiredo, ekonom společnosti Desjardins. „Kanadští centrální bankéři to proto budou považovat za součást procesu a pravděpodobně nebudou považovat za nutné v letošním roce dále zvyšovat sazby.“

Bank of Canada tento měsíc zvýšila svou základní úrokovou sazbu na 22leté maximum 5,0 %, což bylo její desáté zvýšení sazeb od března loňského roku, a uvedla, že by ji mohla dále zvýšit, pokud čerstvé údaje ukáží, že inflace se zastavuje nad jejím 2% cílem.

Meziroční míra inflace v Kanadě v červnu klesla více, než se očekávalo, na 27měsíční minimum 2,8 %, a to v důsledku nižších cen energií, ačkoli růst nákladů na potraviny a bydlení přetrvával.

„Zdá se, že kanadský spotřebitel ztrácí v důsledku stále zvýšené inflace vítr pod svá křídla,“ uvedla Shelly Kaushiková, ekonomka společnosti BMO Capital Markets.

Bank of Canada s odkazem na nadměrnou poptávku předpokládá, že inflace se bude v příštím roce pohybovat kolem 3 %, než do poloviny roku 2025 klesne na 2% cíl centrální banky.

Nizozemské internetové tržiště OLX pomáhá antimonopolním orgánům EU při vyšetřování vlastníka Facebooku, společnosti Meta Platforms, uvedla v pátek tato jednotka společnosti Naspers.

Evropská komise obvinila společnost Meta z toho, že získala nekalou výhodu tím, že svou službu pro inzerci na internetu Marketplace propojila se sociální sítí Facebook a že konkurenčním službám pro inzerci na internetu stanovila nekalé obchodní podmínky.

Společnost Meta, která obvinění napadla na uzavřeném slyšení, jež minulý týden uspořádal unijní orgán pro hospodářskou soutěž, uvedla, že případ EU je neopodstatněný.

Společnost OLX uvedla, že se slyšení zúčastnila, „aby přispěla k jejich (EU) vyšetřování antimonopolních praktik společnosti Meta“.

„Vítáme spravedlivou hospodářskou soutěž a budeme se zájmem sledovat průběh slyšení Komise,“ uvedla její mluvčí.

Společnost OLX vlastní nizozemský technologický investor Prosus NV, dceřiná společnost jihoafrického technologického investora Naspers.

Slyšení v EU se zúčastnila také norská mediální skupina Schibsted.

Dva výbory Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu v pátek oznámily, že vyšetřují partnerství společnosti Ford Motor Co. s čínskou bateriovou společností CATL.

Ford v únoru oznámil plány na využití technologií společnosti CATL v rámci plánu automobilky vynaložit 3,5 miliardy dolarů na výstavbu továrny na výrobu baterií v Michiganu.

Republikánští předsedové výboru pro daně a prostředky Sněmovny reprezentantů a vybraného výboru ve společném dopise požadovali, aby Ford odpověděl na otázky týkající se této dohody, a varovali, že pokud bude Ford i nadále závislý na čínských vstupech pro výrobu baterií do elektromobilů, „společnost vystaví sebe i americké daňové poplatníky rozmarům čínské komunistické strany a její politiky“.

Američtí prokurátoři obvinili zakladatele společnosti FTX Sama Bankmana-Frieda z ovlivňování svědků a požádali federálního soudce o vydání příkazu, který by bývalému miliardáři a dalším účastníkům zakázal činit veřejná prohlášení, která by mohla narušit spravedlivý proces.

Žalobci ve čtvrtek napsali americkému okresnímu soudci Lewisi Kaplanovi dopis, v němž se odvolávají na článek v New York Times s názvem „Inside the Private Writings of Caroline Ellison, Star Witness in the FTX Case“ (Soukromé spisy Caroline Ellisonové, korunní svědkyně v případu FTX).

V článku byly uvedeny výňatky z osobních dokumentů Ellisonové na Googlu z doby před krachem FTX, v nichž hovořila o tom, že je „dost nešťastná a přetížená“ svou prací a cítí se „zraněná/odmítnutá“ rozchodem s Bankmanem-Friedem.

Ellisonová vedla Bankman-Friedův hedgeový fond Alameda Research a přiznala se k podvodu na investorech a souhlasila se spoluprací s prokuraturou. V prosinci Bankman-Fried uvedl, že s Ellisonovou udržovali vztah, ale žádné další podrobnosti neuvedl.

Prokurátoři uvedli, že je zřejmé, že Bankman-Fried sdílel dokumenty s deníkem New York Times, a že jeho právníci od té doby vládě potvrdili, že se osobně setkal s jedním z autorů článku a sdílel dokumenty, „které nebyly součástí vládních materiálů“.

Bankman-Friedův mluvčí ani právníci na žádosti o komentář bezprostředně nereagovali. Deník New York Times se odmítl vyjádřit a Ellisonovi právníci nereagovali na žádost agentury Reuters o komentář.

Brazilská petrochemická společnost Braskem v pátek oznámila, že dosáhla dohody o odškodnění města Maceio na severovýchodě země, kde se v blízkosti jejích solných dolů objevily trhliny a propadla půda, což si vyžádalo přestěhování tisíců obyvatel.

Společnost Braskem, jejímiž hlavními akcionáři jsou ropný gigant Petrobras a konglomerát Novonor, v žádosti o cenné papíry uvedla, že zaplatí městu Maceio 1,7 miliardy realů (354,31 milionu USD), z nichž přibližně 700 milionů bylo již dříve vyčleněno.

Petrochemický výrobce se dlouhodobě potýká se soudními spory souvisejícími se škodami způsobenými solným projektem, přičemž již dříve uzavřel jiné dohody s federálními a státními orgány o vyplacení miliardových kompenzací.

Oznámení přichází den poté, co agentura Bloomberg News informovala, že brazilský federální kontrolní soud pravděpodobně kvůli tomuto případu pozastaví proces prodeje společnosti Braskem.

Novonor se snaží prodat svůj podíl ve společnosti Braskem, aby mohl splatit pohledávky věřitelů, a dosud byly předloženy tři nabídky: společná nabídka společnosti ADNOC z Abú Dhabí a amerického správce aktiv Apollo a samostatné návrhy brazilských firem Unipar Carbocloro a J&F.

„Je důležité poznamenat, že dohoda neznamená neplatnost soudních sporů nebo jednání mezi Braskemem a obyvateli postižených regionů,“ uvedla radnice města Maceio v samostatném prohlášení.

Dodala, že v souvislosti s činností společnosti Braskem v oblasti bylo prasklinami a propadáním půdy postiženo pět čtvrtí.

I přesto analytici Citi uvedli, že podle jejich názoru je uzavření nové dohody „dalším relevantním krokem k vyřešení incidentu“.

Akcie společnosti Braskem v pátek klesly přibližně o 1 % a zaostaly za brazilským akciovým indexem Bovespa, který vzrostl o 1,2 %.

Soukromá investiční složka Světové banky zvažuje investice ve výši 1,5 miliardy dolarů do ukrajinského bankovnictví, zemědělství a infrastruktury, uvedl v pátek vysoký představitel Mezinárodní finanční korporace (IFC).

Alfonso Garcia Mora, regionální viceprezident IFC pro Evropu, Latinskou Ameriku a Karibik, ocenil odolnost ukrajinského soukromého sektoru během války a uvedl, že věřitel poskytl od začátku ruské invaze před téměř 17 měsíci podporu ve výši téměř 400 milionů dolarů.

Tyto prostředky podpořily zahraniční obchod a klíčová odvětví agrobyznysu a informačních technologií. Mora uvedl, že sektor informačních technologií by mohl být „revolucí v této zemi“, která by pomohla k oživení Ukrajiny a k opětovnému vybudování inovativnější a diverzifikovanější ekonomiky.

IFC se bude i nadále zaměřovat na agrární sektor, plánuje podpořit bankovní sektor a vyhlíží další dlouhodobé projekty v oblasti infrastruktury, uvedl.

„Identifikovali jsme, již pracujeme na balíčku 1,5 miliardy dolarů … do společností do kterých můžeme investovat,“ řekl Mora v rozhovoru pro agenturu Reuters, když navštívil Kyjev u příležitosti znovuotevření kanceláře skupiny Světové banky v hlavním městě.

„Těchto 1,5 miliardy dolarů bych chtěl dodat v příštích 12 až 18 měsících.“

Ukrajinská ekonomika byla vážně zasažena ruskou invazí a v loňském roce se snížila přibližně o třetinu. Zatímco vláda se do značné míry spoléhá na finanční pomoc Západu, aby mohla financovat svůj rozpočet a sociální výdaje, soukromé společnosti se potýkají s dostupným přístupem ke kapitálu.

Mexická stáčírna Arca Continental v pátek vykázala 11% nárůst čistého zisku za druhé čtvrtletí, protože zvýšila ceny a přesunula více objemů v Latinské Americe.

Společnost Arca, která se zabývá prodejem vody a nealkoholických nápojů, vykázala za období od dubna do června zisk ve výši 4,693 miliardy pesos (274,19 milionu USD) z tržeb, které byly o 5 % vyšší a dosáhly 56,05 miliardy pesos.

Společnost zvýšila ceny ve všech regionech, kde působí, včetně Mexika, USA a Jižní Ameriky. V Mexiku, na jejím největším trhu, vzrostla průměrná cena za jednotku balení o téměř 10 %.

Arca dodala, že na měnově neutrální bázi by tržby meziročně vzrostly o 13,6 %. Mexické peso od konce minulého čtvrtletí do konce letošního čtvrtletí posílilo vůči americkému dolaru o téměř 15 %.

Objemy v USA rovněž poklesly o 2,3 %, což způsobilo pokles tržeb v této zemi o 1,4 % navzdory čistému nárůstu cen o 14,3 %.

Podle společnosti Arca se ve čtvrtletí zvýšily také náklady na prodej, které vzrostly o téměř 2 % v důsledku růstu cen surovin a posílení pesa.

Zisk společnosti Arca před započtením úroků, daní a odpisů (EBITDA), neboli základní zisk, vzrostl o 8,4 % na 11,31 miliardy pesos.

Společnost Arca dodala, že ve čtvrtletí vynaložila 4,67 milionu pesos na chladicí zařízení, vratné lahve a rozšíření výrobních a distribučních kapacit.

Tyto kapitálové výdaje představují celkem asi 34 % z 800 milionů dolarů, které Arca plánovala utratit v tomto roce.

Společnost Arca, která je po společnosti Coca-Cola FEMSA druhým největším výrobcem lahví Coca-Cola v Latinské Americe, v únoru předpověděla celoroční růst tržeb v jednociferných číslech.