Právě teď

V Česku se v červnu rychle rozšířil nový špiónský program Spy.SpinOk zaměřený na mobilní telefony s Androidem. S podílem 19,5 procenta to byla druhá nejrozšířenější hrozba za trojským koněm Hiddad. Útočníkům odesílá informace o?souborech v telefonu. Uvedla to antivirová firma Eset.

Zatímco Hiddad ke svému šíření využívá napodobeniny hry Minecraft, Spy.SpinOk se šíří jako doplněk pro vývojáře, objevil se v celé řadě aplikací, například v nástrojích určených k úpravě videí. V aplikacích se pak takový doplněk projevuje jako mini hra nebo losování o ceny. Jeho úkolem je například získávat informace o souborech v zařízení oběti a odesílat je útočníkům, dokáže ale také kopírovat dočasný obsah ve schránce zařízení nebo ho nahradit.

„To, že si trojský kůň Hiddad drží v naší pravidelné statistice hrozeb stabilní pozici, není běžné, protože skladba škodlivých kódů na platformě Android se vyvíjí daleko dynamičtěji než u ostatních operačních systémů. Tento škodlivý kód je v Česku zkrátka úspěšný a u útočníků populární. Stále také vidíme, že ke svému šíření využívá mobilní hry, které napodobují slavnou hru Minecraft,“ uvedl vedoucí analytického týmu Esetu Martin Jirkal.

Zneužívání aplikací a on-line her k šíření škodlivého kódu na platformě Android je pro útočníky osvědčenou strategií. Dlouhodobě ji využívají i u programu Andreed šířícího nevyžádanou reklamu. Andreed byl rizikem pro uživatele zařízení s platformou Android především loňské léto, ale i v červnu letošního roku jeho čísla opět rostla. Nejčastěji se objevoval ve falešných verzích her s názvy My Singing Monsters Composer a The Long Drive Road Trip Game.

„Čísla v našich statistikách nám jasně ukazují, že schovat škodlivý kód do nějaké hry funguje a útočníkům se to vyplácí, i v České republice. Někteří útočníci to dělají i tak, že si již kompletně naprogramovanou hru koupí od samotných vývojářů, kteří je nabízí prakticky komukoliv a jejich cena není vysoká. Útočníci si pak do hry přidají svůj kód, změní její ikonu a prodají ji dál. Samozřejmě si ale hru mohou sehnat i jinou cestou a upravit ji do podoby škodlivé verze bez zdrojových kódů,“ dodal Jirkal.

Česká republika má desáté nejvyšší tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) za odpracovanou hodinu z 38 členských států Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Uvádí to analýza odborníků na hledání zaměstnání společnosti Lensa, která zkoumala roky 1995 až 2021. Česko se tak sice nachází v první čtvrtině, ale vyšší růst hodnoty vykazují všechny zbývající státy Visegrádské skupiny (V4), tedy Slovensko, Maďarsko i Polsko.

Studie zjistila, že produktivita zemí v posledních desetiletích stabilně roste, přičemž HDP na odpracovanou hodinu se zvýšil téměř po celém světě. Hrubý domácí produkt za odpracovanou hodinu je měřítkem produktivity práce.

Pokud jde o země s největším nárůstem zákonné hrubé měsíční mzdy, je na prvním místě Lotyšsko s průměrným nárůstem o 10,17 procenta v letech 1998 až 2021. Třeba v Kanadě se pak nejvíce změnila zákonná pracovní doba – v letech 1996 až 2020 se snížila ze 48 na 40 hodin.

Terminál v nizozemském Eemshavenu odbavil v prvním pololetí letošního roku pro Česko 12 lodí zkapalněného zemního plynu (LNG). Šlo o více než miliardu metrů krychlových plynu, což je zhruba 15 procent tuzemské roční spotřeby. Většinu dodávek tvořily lodě z USA. ČTK o tom informovala společnost ČEZ.

Česká republika, respektive společnost ČEZ, má do roku 2027 v terminálu pronajaté tři miliardy metrů krychlových. Zásoba pokryje až třetinu roční spotřeby plynu v Česku, výrazně tak sníží závislost státu na plynu z Ruska. Kromě LNG Česko čerpá dále plyn především z Norska.

„Terminál v Eemshavenu byl vůbec prvním LNG terminálem, který začal v Evropě fungovat po ruské invazi na Ukrajinu, a významně přispívá k posílení české i evropské energetické bezpečnosti. Jsem rád, že terminál plní svůj účel a že se daří tankery s LNG rychle odbavovat,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Upozornil na to, že v současnosti jsou zásobníky plynu v Česku naplněny z 89 procent, což je více než v předchozích letech.

Většinu dodávek LNG, které následně tečou do Česka, dovezly podle ČEZ lodě ze Spojených států. Součástí smlouvy o pronájmu terminálu je také podmínka, že žádný dovážený plyn není z Ruska.

ČEZ si zatím provoz terminálu pochvaluje. „Během letošního léta se chceme společně s našimi partnery soustředit na jeho přípravu na další topnou sezonu a pojištění bezpečnosti dodávek. Půjde například o alternativní zdroj tepla pro zimu, kdy budou instalovány nové plynové kotle jako záloha pro dodávky z blízké teplárny,“ uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Zařízení o celkové roční kapacitě osm miliard metrů krychlových tvoří dvě plavidla Golar Igloo a Eemshaven LNG, které umožňují skladování LNG a jeho zplyňování. Do terminálu se dováží zkapalněný zemní plyn na speciálně upravených tankerech, který se po ohřátí v terminálu a převedení do plynného skupenství vtláčí do soustavy přepravních plynovodů. Terminál byl spuštěn loni 15. září. Vedle ČEZ využívají kapacity terminálu také nadnárodní společnosti Shell a Engie.

Ministerstvo zemědělství (MZe) poskytlo více než 840 milionů korun na podporu rybářství v Česku účelně, hospodárně a v souladu s právními předpisy, zvýšit spotřebu sladkovodních ryb v ČR a vytvořit organizace producentů se však nepodařilo. Vyplývá to z výsledků kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), která prověřovala, jak s penězi nakládali MZe, Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) a 11 vybraných příjemců dotací v letech 2014 až 2021. Z operačního programu Rybářství 2014 – 2020 (OP Rybářství) bylo do konce loňského roku podpořeno 888 projektů. Výsledky kontroly sdělil NKÚ v tiskové zprávě. MZe považuje většinu menších výhrad za neodůvodněnou.

Specifické cíle OP Rybářství jsou podle kontrolorů ze strany MZe a příjemců podpory průběžně plněny, vzájemně provázány a existuje reálný předpoklad pro jejich naplnění. „Jen u opatření na podporu inovací nestanovilo MZe vhodné ukazatele (indikátory), aby přinášely dostatečné informace o přínosech těchto inovací v praxi. MZe tedy nemá přehled, v jaké míře a zda vůbec jsou inovace ve skutečnosti zaváděny do rybářské praxe,“ uvedli kontroloři.

Ministerstvo uvádí, že výstupem po uskutečnění projektů jsou mimo jiné technické zprávy, které MZe zveřejňuje na svých webových stránkách. „Na jejím základě může jakýkoliv subjekt využít inovaci ve svém podniku, případně se spojit s řešiteli projektu k zavedení inovace. Výsledky jsou také představovány na seminářích a konferencích. Některé výstupy a výsledky inovací podpořených z OP Rybářství jsou chráněny českým patentem a získaly různá ocenění,“ uvedl v reakci mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

Jedním ze záměrů OP Rybářství bylo založit v ČR organizace producentů, tedy sdružení chovatelů a zpracovatelů ryb zajišťující centralizovaný nákup a prodej produktů. Jejich vznik měl mimo jiné zvýhodnit pozici producentů při jednání zejména se silnými obchodními řetězci. Podle kontrolorů se však ukázalo, že především z důvodu povinnosti sdílet své hospodářské a sociální údaje neměly rybářské podniky zájem do organizací producentů vstupovat. Ani zjednodušení pravidel nevedlo podle NKÚ ke zřízení alespoň jedné organizace producentů, ministerstvo tedy přesunulo nevyčerpanou alokaci do jiných opatření.

Podle ministerstva je i přes neúspěch se založením první organizace producentů akvakultury stále důležité tento záměr podporovat. MZe předpokládá, že dojde ke sdružení chovatelů ryb v intenzivních akvakulturních systémech, zejména recirkulačních akvakulturních zařízení, proto plánuje vyhlásit příjem žádostí o dotaci z OP Rybářství 2021–2027 v příštím roce, uvedl mluvčí.

Cíl zvýšit spotřebu sladkovodních ryb není mezi cíli OP Rybářství uveden, je ale obsažen ve Víceletém národním strategickém plánu pro akvakulturu do roku 2024, připomněli kontroloři. Resort tak zřídil příspěvkovou organizaci Zařízení služeb MZe, která měla za úkol mimo jiné právě propagovat sladkovodní ryby, a to například pomocí kampaně „Ryba na talíři“. Organizace měla v plánu uskutečnit 27 propagačních projektů. „V důsledku administrativních chyb či kvůli jiným nedostatkům v předložených žádostech o dotaci nakonec MZe schválilo a v rámci OP Rybářství proplatilo pouze pět projektů,“ podotkli kontroloři.

Propagační aktivity ke zvýšení spotřeby sladkovodních ryb v ČR nevedly. Zatímco v roce 2017 jich jeden obyvatel ČR spotřeboval v průměru za rok 1,29 kilogramu, v roce 2021 to bylo 1,23 kg.

Také ministerstvo v reakci zmiňuje, že zvýšení spotřeby sladkovodních ryb je uvedeno ve Víceletém národním strategickém plánu pro akvakulturu do roku 2024. „Ten může být podpořen různými nástroji, nikoliv pouze prostřednictvím OP Rybářství 2014 až 2020. Neplatí, že všechny předpoklady a cíle uvedené ve strategii musí být podpořeny také OP Rybářstvím 2014 až 2020,“ dodalo ministerstvo.

Data o fungování stěny, která má chránit spodní vodu na českém území před vlivem těžby v polském hnědouhelném dole Turów, dnes představí nedaleko česko-polské hranice v Hrádku nad Nisou na Liberecku ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Zúčastní se také ředitel České geologické služby (ČGS) Zdeněk Venera a zástupci Libereckého kraje. Vybudování stěny bylo jednou z podmínek česko-polské dohody o řešení vlivu těžby v dole Turów, kterou vlády obou zemí podepsaly loni 3. února.

Těsnicí stěna na polské straně je přes kilometr dlouhá a tvoří ji síť vrtů hlubokých 120 metrů, které polští těžaři naplnili nepropustnou směsí jílu a cementu. Dokončena byla v polovině loňského roku a na konci června skončil roční testovací provoz. Ekologové od začátku uvádějí, že je stěna na špatném místě a odtoku vody nezabrání. Smlouva ale počítá i s tím, že pokud data z kontrolních vrtů ukážou, že stěna nefunguje, jak by měla, musí ji polská strana upravit – rozšířit směrem na západ, stěnu dotěsnit nebo případně prohloubit.

Data dodaná polskou stranou posuzovala skupina odborníků v níž se spojili geologové, hydrogeologové ze státních ústavů a akademičtí pracovníci. Kromě vyhodnocení údajů by měli případně navrhnout i vylepšení stěny. Ředitel geologické služby Venera ale již dříve uvedl, že data, která Česko během prvního roku fungování stěny dostalo, ukazují, že bariéra zatím stanovená kritéria splňuje. Kompletní data a vyhodnocení ročního fungování ale čeští odborníci z Polska dostali až počátkem července.

Podzemní stěna je jen jedním z opatření, která by měla zmírnit dopady těžby na české území. V současné době by měly začít práce na nadzemním valu, který bude osázený zelení a odstíní pohled do těžební jámy z české strany. Navíc by měl zmírnit hluk z dolu a také snižovat prašnost. Polská strana se kromě jiného v dohodě zavázala modernizovat strojní vybavení v dolu tak, aby se snížila hlučnost, vznikla také síť monitorovacích stanic. Polsko vyplatilo loni na jaře Česku jako náhradu za škody způsobené těžbou 45 milionů eur (přibližně 1,1 miliardy Kč).

V automobilce Škoda Auto dnes začíná pravidelná celozávodní dovolená. V mladoboleslavském závodě II se podle informací týdeníku Škodovácký odborář první zaměstnanci vrátí k výrobním linkám z neděle na pondělí 7. srpna a ve Vrchlabí v pondělí 7. srpna. V závodě MB I a v továrně v Kvasinách budou mít volno o týden déle kvůli investicím do výroby.

Na třetí týden volna pro zaměstnance v MB I a v Kvasinách vyjednaly Odbory KOVO překážku na straně zaměstnavatele s náhradou 80 procent průměrné mzdy. „Podle toho, jak rychle se podaří uvést do provozu nové zařízení, je možné, že část zaměstnanců zejména v MB I půjde do práce již koncem třetího týdne, aby zařízení vyzkoušeli,“ napsal Škodovácký odborář.

Kvůli hromadné dovolené se výroba ve škodováckých závodech začala podle týdeníku postupně zastavovat minulý pátek.

Termín, na který připadá celozávodní dovolená ve Škodě Auto, využila Mladá Boleslav k opravě třídy Václava Klementa. Stavbaři s opravou jedné z nejvytíženějších ulic města začali v sobotu a pracovat budou ve dvou etapách do 3. srpna. „Tato část města se bude muset objíždět přes sídliště. Jedná se o klasickou celoplošnou opravu, využíváme termín, kdy je v automobilce celozávodní dovolená,“ řekla ČTK minulý týden mluvčí města Šárka Charousková. Komplikací podle ní může být, že se lidé nedostanou autem k hlavnímu vchodu nemocnice. Uzavřená je i autobusová zastávka Pod Nemocnicí a další dvě zastávky.

Škoda Auto v letošním prvním pololetí zvýšila odbyt skoro o 20 procent na 432.200 vozů. V samotném červnu odbyt podle dat mateřského koncernu Volkswagen meziročně vzrostl o 19,3 procenta na 78.700 aut, což je ale výrazné zpomalení z květnového růstu o 34,8 procenta.