Právě teď

Francouzský výrobce automobilů Renault ve středu oznámil, že jeho celosvětový prodej v prvních šesti měsících roku vzrostl o 13 %, z toho v Evropě o 24 %.

Renault, který v červnu zvýšil svůj výhled na rok 2023 díky snižování nákladů a úspěchu nových modelů, jako je SUV Austral a hybridní Dacia Jogger, prodal od ledna do června 1 133 667 vozů oproti 1 000 199 kusům ve stejném období roku 2022, a to v situaci, kdy na něj měla vliv krize v oblasti polovodičů a ukončení aktivit skupiny v Rusku.

K oživení prodeje dochází po čtyřech po sobě jdoucích letech poklesu.

Objem nevyřízených objednávek Renaultu v Evropě představoval na konci června 2023 3,4 měsíce prodejů a měl by zůstat nad cílovou hodnotou 2 měsíců po celý rok, a to i při poklesu trhu o 30 % oproti roku 2019, uvedla automobilka.

Alpine, prémiová sportovní značka Renaultu obnovená v roce 2017, prodala ve stejném období více než 1 800 kusů, přičemž registrace vzrostly o 9 %, k čemuž přispělo uvedení modelů Alpine A110 San Remo 73 a Alpine A110 R Le Mans.

Míra inflace v Evropské unii v červnu opět výrazně klesla a dostala se na 6,4 procenta. To je o sedm desetin procentního bodu méně než v květnu. Ve své zprávě to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Ještě výrazněji zpomalilo tempo růstu spotřebitelských cen v České republice, kde se inflace snížila o 1,3 bodu na 11,2 procenta. I tak ale zůstává třetí nejvyšší v celé sedmadvacítce zemí.

V případě eurozóny statistický úřad potvrdil předchozí rychlý odhad, podle něhož se inflace snížila na 5,5 procenta z květnových 6,1 procenta. Před rokem, kdy se ceny rekordně zvyšovaly zejména kvůli nevídanému zdražování energií, inflace v EU dosáhla 9,6 procenta. V zemích používajících euro pak činila 8,6 procenta. Meziměsíčně se ceny v EU i v eurozóně letos v červnu zvýšily o 0,3 procenta.

Nejrychleji rostly ceny stejně jako v květnu ve čtveřici států Visegrádské skupiny (V4). Výrazně nejvíce to bylo stejně jako v předchozích měsících v Maďarsku (19,9 procenta), dále na Slovensku (11,3 procenta), v Česku (11,2 procenta) a Polsku (11 procent).

Hned tři země se v červnu poprvé po mnoha měsících dostaly pod dlouhodobý dvouprocentní inflační cíl Evropské centrální banky (ECB). Je to Lucembursko (1,0 procenta), Belgie a Španělsko (shodně 1,6 procenta). Ve srovnání s květnem se meziroční inflace snížila v 25 zemích EU, beze změny zůstala v Chorvatsku a o půl bodu vzrostla v Německu, kde dosáhla 6,8 procenta.

Japonský akciový index Nikkei ve středu dosáhl dvoutýdenního maxima, k čemuž přispěla rally na Wall Street a holubičí komentáře šéfa centrální banky země.

V poslední půlhodině obchodování Nikkei vzrostl a zakončil den růstem o 1,24 % na 32 896,03 bodu, což je nejvyšší hodnota seance.

Širší index Topix vzrostl o 1,19 % na 2 278,97 bodu.

Přes noc index Dow vzrostl o více než 1 % a zaznamenal sedmou vítěznou seanci v řadě díky dobrým výsledkům bank a optimismu, že ekonomika je na cestě k měkkému přistání.

Guvernér Bank of Japan Kazuo Ueda mezitím naznačil své odhodlání zachovat prozatím velmi uvolněnou měnovou politiku a uvedl, že k udržitelnému a stabilnímu dosažení 2% inflačního cíle centrální banky zbývá ještě určitý časový odstup.

BOJ bude stanovovat měnovou politiku 28. července a po některých silných údajích o mzdách z počátku tohoto měsíce se na trhu objevily spekulace na jestřábí změnu politiky.

„Uedovy holubičí komentáře snížily obavy z prudkého nárůstu japonského jenu a je velmi logické, že se japonský akciový trh také odrazí ode dna,“ uvedl Masayuki Kichikawa, hlavní makro stratég společnosti Sumitomo Mitsui DS Asset Management.

V dlouhodobějším horizontu „vypadají fundamenty pro Japonsko docela dobře a pravděpodobně vstupujeme do druhého kola velmi silné série japonských akcií“, dodal a předpověděl, že by index Nikkei mohl do konce roku překonat hranici 35 000 bodů.

Nikkei se v uplynulém týdnu zotavoval poté, co se 3. července prudce stáhl z 33letého závěrečného maxima 33 753,33. Od poloviny března na tuto hodnotu vzrostl o téměř 27 %.

Ve středu 218 z 225 složek indexu Nikkei vzrostlo, zatímco sedm kleslo.

Každá z 33 průmyslových skupin tokijské burzy si polepšila, v čele s 2,74% rally pro přepravce. Kawasaki Kisen patřila mezi největší zisky indexu Nikkei, když vzrostla o 6,27 %.

Nejlépe si vedla společnost Nissan Motor, která vzrostla o 7,68 % poté, co deník Nikkei informoval o prohlášení finančního ředitele automobilky, že by rád vrátil poměr výplaty dividend na 30 %.

Společnost Oddity Tech Ltd., která se zabývá kosmetikou a wellness, a její akcionáři získali v rámci zvýšené primární nabídky akcií 424 milionů dolarů poté, co cenu akcií stanovili nad tržním rozsahem.

Společnost se sídlem v Tel Avivu spolu se svým zakladatelem a soukromou investiční společností L Catterton prodala v úterý přibližně 12,1 milionu akcií za 35 dolarů za kus, uvádí se v prohlášení. Oddity uvedla na trh 10,5 milionu akcií za 32 až 34 dolarů, tedy v rozmezí, které zvýšila již v pondělí.

Při ceně IPO má Oddity tržní hodnotu přibližně 2 miliardy dolarů na základě akcií v oběhu uvedených v dokumentech pro americkou Komisi pro cenné papíry. Po započtení opcí na akcie pro zaměstnance se hodnota společnosti po úplném naředění blíží 2,4 miliardy dolarů. Pro srovnání, podle poskytovatele údajů PitchBook byla v souvislosti se sekundární transakcí v lednu 2022 oceněna na 1,44 miliardy dolarů.

Inflace ve Spojeném království v červnu výrazně ochladla a dostala se pod konsenzuální očekávání na 7,9 % ročně.

Ekonomové oslovení agenturou Reuters předpokládali meziroční růst celkového indexu spotřebitelských cen o 8,2 % po květnovém horším než očekávaném výsledku 8,7 %, avšak anualizovaný růst cen nadále výrazně převyšuje 2% cíl Bank of England.

Na měsíční bázi se celkový index spotřebitelských cen zvýšil o 0,1 %, což je pod konsenzuální prognózou 0,4 %. Jádrová inflace – která nezahrnuje volatilní ceny energií, potravin, alkoholu a tabáku – zůstala lepkavá na anualizované úrovni 6,9 %, ale klesla z květnového 31letého maxima 7,1 %.

K meziměsíční změně meziroční míry CPI nejvíce přispěly klesající ceny motorových paliv, uvedl ve středu statistický úřad. Ceny potravin se v červnu 2023 zvýšily, ale méně než v červnu 2022.

Spojené království se potýká s trvale vysokou inflací, před kterou vláda i Bank of England varovaly, že by se mohla v ekonomice zakořenit, protože krize životních nákladů a napjatý trh práce podporují růst cen mezd.

Guvernér Bank of England Andrew Bailey a britský ministr financí Jeremy Hunt počátkem tohoto měsíce sdělili publiku v londýnské City, že vysoké mzdové vyrovnání poškozuje jejich úsilí o omezení inflace.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj minulý měsíc předpokládala, že Spojené království letos zaznamená nejvyšší míru inflace ze všech vyspělých ekonomik, a to celkovou roční míru inflace ve výši 6,9 %.

Bank of England minulý měsíc provedla razantní zvýšení úrokových sazeb o 50 bazických bodů, což bylo její 13. zvýšení v řadě, protože Výbor pro měnovou politiku se snaží potlačit poptávku a omezit inflaci.

Poté, co se základní úroková sazba ve Spojeném království během posledních 20 měsíců zvýšila z 0,1 % na 5 %, trhy těsně počítají s dalším agresivním zvýšením o půl bodu na 5,5 % na srpnovém zasedání MPC.

Evropské akcie se ve středu chystají otevřít na vyšší úrovni poté, co britská inflace byla nižší, než se očekávalo.

Futures vzrostly po zveřejnění údajů o indexu spotřebitelských cen ve Velké Británii v 7:00 SEČ, které ukázaly meziroční celkovou inflaci ve výši 7,9 %, což je méně než konsenzuální prognóza 8,2 % a méně než 8,7 % v květnu.

Jádrový index spotřebitelských cen dosáhl 6,9 %, což bylo rovněž pod odhadem, který předpokládal jeho stabilní hodnotu 7,1 %.

Britská libra po oznámení rozšířila své ztráty vůči americkému dolaru na 0,7 %, čímž se ponořila pod úroveň 1,3 USD, a o 0,5 % byla nižší také vůči euru.

Výnosy evropských dluhopisů byly v souvislosti se zprávou nižší.

V Evropě byly zveřejněny výsledky hospodaření nizozemského giganta v oblasti výroby čipů ASML.

Automobilce Škoda Auto hrozí, že se výroba elektromobilu Enyaq přesune ze závodu v Mladé Boleslavi do továrny mateřského koncernu Volkswagen (VW) v německém Cvikově. Deníku E15 to řekl předák odborů automobilky Jaroslav Povšík. Definitivní rozhodnutí podle něj zatím nepadlo, jasno má být na podzim, kdy se budou uzavírat plánovací jednání. Automobilka Škoda Auto na dotaz deníku uvedla, že přesun výroby enyaqů se neplánuje. Nejistá je podle Povšíka rovněž budoucnost továrny ve Vrchlabí. Závod, ve kterém se v současnosti vyrábějí převodovky do aut, přirovnal k Titaniku.

Na úrovni koncernu VW se jedná o konečné podobě 72. plánovacího kola, jehož součástí je rozhodnutí o tom, ve kterých závodech se budou vyrábět jednotlivé modely. „Musíme se podívat na Cvikov. To je taková naše bolest, rád by spolkl výrobu modelu Enyaq,“ uvedl Povšík, který se jednání účastní. Rozhodnuto ale podle něj zatím není. Kde se budou enyaqy vyrábět, má být jasné v říjnu či listopadu, kdy se bude plánovací kolo uzavírat. Rozhodnutí učiní představenstvo koncernu VW a dozorčí rada.

Tiskové oddělení Škody na dotaz deníku uvedlo, že produkce modelové palety Enyaq zůstává v mladoboleslavském závodě a její přesun se neplánuje. Otázku, zda se o možném přesunu jedná, ponechala firma bez odpovědi.

Elektromobil Škoda Enyaq se v Mladé Boleslavi vyrábí od listopadu 2020 a pro automobilku je podle Povšíka velmi rentabilní. „Velmi se snažíme, abychom o něj nepřišli. Je to první plně elektrické auto Škody, díky kterému splňujeme emisní limity a vyhýbáme se pokutám,“ řekl šéf odborářů deníku E15.

Škoda výrobu enyaqů postupně navyšuje. Loni jich vyprodukovala přes 57.000, včetně verze Coupé. O rok dříve jich vyrobila téměř 50.000.

Koncernové továrny v Evropě trpí podle Povšíka kvůli menšímu zájmu lidí o elektroauta VW nadkapacitou. „Závody byly nastaveny na plnou konjunkturu. Nepočítalo se s čínskou ofenzivou či Teslou,“ uvedl odborář. Nejistá je podle něj i budoucnost závodu Škody Auto ve Vrchlabí na Trutnovsku. Továrnu, kde se vyrábějí převodovky, přirovnal k Titaniku. „Převodovky se budou vyrábět do roku 2035, ale ne nutně v Česku, protože se jich bude vyrábět čím dál méně,“ podotkl odborář. O budoucnosti vrchlabského závodu podle něj není nic známo a na otázku, zda je ve hře i jeho úplné zrušení odpověděl, že se to může stát.

Letos na jaře Škoda Auto oznámila, že do roku 2026 chce mít celkem šest plně elektrických modelů. Vedle modernizovaných vozů Enyaq a Enyaq Coupe nabídne malé SUV s pracovním názvem Small, kompaktní SUV pojmenované Elroq, velké sedmimístné SUV pod označením Space a nově do svých plánů zařadila také elektrické Combi. Automobilka plánuje do elektromobility v příštích pěti letech investovat 5,6 miliardy eur (zhruba 133,6 miliardy Kč).

Prodej nových osobních automobilů v Evropské unii se v prvním pololetí meziročně zvýšil o 17,9 procenta na 5,4 milionu vozů. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA). Údaje rovněž ukázaly, že prodej automobilů s plně elektrickým pohonem byl v červnu poprvé vyšší než prodej naftových aut.

Středočeský krajský soud se dnes bude zabývat sporem o odškodnění v takzvané aféře dieselgate. Projedná odvolání proti únorovému rozhodnutí, kterým soud v Mladé Boleslavi odmítl společnou žalobu českých majitelů vozů Volkswagen vybavených naftovými motory se softwarem, jenž manipuloval s emisemi.

„Důvodem zamítnutí nebylo podle soudu to, že by spotřebitelé nebyli poškozeni, ale údajná nemožnost sdružit se ve společné žalobě podané společností Safe Diesel,“ uvedla společnost na webu. Podle Safe Diesel bude vyřešení otázky přípustnosti společné žaloby věnována klíčová pozornost. Podle jejího právního názoru český právní řád sdružení žalobců ke společné žalobě nezakazuje.

O odškodnění kvůli tomu, že do jejich automobilů byl instalován podvodný software obcházející homologační měření emisí, žádalo koncern VW a Škodu Auto přes 7000 majitelů aut v Česku. Požadují přes 1,5 miliardy korun. Podle dřívějších vyjádření automobilek jsou auta v pořádku a nepředstavují pro své majitele žádné nebezpečí.

Emisní aféra automobilky Volkswagen, pro kterou se vžil název dieselgate, vypukla v září 2015. Americká agentura pro životní prostředí odhalila, že německý koncern, pod který spadají značky VW, Audi, Seat a Škoda, montoval do dieselových motorů s označením EA 189 TDI podvodný software. Celosvětově se Volkswagen k falšování laboratorních emisních testů přiznal. V některých zemích, například v Británii či USA, se řidiči odškodného domohli.

Vládní výbor pro strategické investice se na prvním jednání věnoval strategii výstavby dopravní infrastruktury a zajištění dostatku kvalifikované pracovní síly pro podniky. Po jednání výboru to novinářům řekl premiér Petr Fiala (ODS). Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) na jednání představil plán rozvoje dopravní infrastruktury, který do deseti let počítá s dostavbou dálniční sítě a zahájením stavby vysokorychlostní železnice. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je potřeba získávat cizince pro české firmy, kterým nyní chybí na 200.000 pracovníků.

„České ekonomice začne ujíždět vlak, pokud něco neuděláme,“ řekl Fiala. Podle něj předchozí vlády zanedbaly v řadě oblastí rozvoj země a bez rychlých kroků hrozí, že se sníží česká konkurenceschopnost. Zmínil zejména stavbu dopravní a energetické infrastruktury a zajištění dostatku pracovníků pro české firmy.

Kupka na jednání výboru představil desetiletý plán pro rozvoj dopravní infrastruktury včetně možností financování. V oblasti dálniční sítě označil za priority dostavbu Pražského okruhu, dokončení dálnice D35 a stavbu dálničních spojení na hranice. „Požadavek snadno procestovat Českou republiku je klíč k tomu, jak být úspěšnou zemí,“ řekl. Dalším zásadním krokem je stavba vysokorychlostních tratí, které podle Kupky nejen pomohou propojení metropolí, ale také uvolní kapacitu současných tratí pro regionální a nákladní dopravu.

Podle Kupky bude po roce 2026 nutné zvýšit investice do stavby dopravní infrastruktury na více než 300 miliard korun ročně. V letošním roce Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) funguje s rozpočtem 150 miliard korun, který je dosud nejvyšší. Kupka také očekává zapojení soukromého sektoru do financování dopravní infrastruktury, využití evropských fondů nebo vydávání takzvaných zelených dluhopisů.

Jurečka zdůraznil, že nedostatek pracovních sil limituje možnosti růstu českého hrubého domácího produktu. Pokud by se podařilo zaplnit chybějících 200.000 pracovních míst, přineslo by to navíc do rozpočtu dodatečných 40 miliard korun, řekl. Vláda podle něj potřebuje přivést do Česka kvalifikované zahraniční pracovníky, kteří volná místa zaplní. „Potřebujeme efektivně, bezpečně a rychleji získávat lidi ze zemí, které jsou nám kulturně a hodnotově blízké,“ řekl Jurečka. Kromě tradiční spolupráce s postsovětskými státy zmínil Vietnam a Filipíny.

Vláda zřídila výbor na konci června. Jeho úkolem je koordinovat podmínky pro zajištění strategických investic v oblasti dopravní infrastruktury, bydlení, energetiky, vzdělávání, vědy a výzkumu. Na dnešním zasedání podle Fialy vznikly první pracovní skupiny pro legislativu a pro financování. Další jednání výboru premiér očekává na začátku září.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela spolu se zástupci českých podnikatelů navštívil Tádžikistán a Uzbekistán, kde jednal o rozvoji obchodních vztahů. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě. Třídenní podnikatelské mise, která začala v neděli, se za podpory Hospodářské komory ČR zúčastnilo 20 zástupců českých firem.

Na bilaterálních ekonomických fórech firmy prezentovaly pokročilá česká řešení v kolejové dopravě, leteckém průmyslu, strojírenství, důlních technologiích, farmacii, logistice a dalších odvětvích. Česká společnost Omnipol během mise předala uzbekistánskému národnímu dopravci Uzbekistan Airways první ze dvou objednaných letadel L-410 UVP-E20, uvedlo ministerstvo.

V Uzbekistánu ministr podepsal memorandum o porozumění, které má zdůraznit význam nově vzniklé stálé pracovní skupiny pro spolupráci v těžebním průmyslu a geologii. „Ruská agrese na Ukrajině má ekonomické dopady nejen na Evropu, ale také na země Střední Asie. Tyto země tak hledají, stejně jako Česká republika, spolehlivé partnery. My nabízíme dodávky českých řešení, know-how a technologií, Uzbekistán a Tádžikistán pak zejména strategické nerostné suroviny. Právě v oblasti nerostných surovin jsem s Uzbeky podepsal memorandum o porozumění, díky kterému vznikne pracovní skupina, kde budou naši odborníci hledat nové příležitosti v této oblasti,“ uvedl Síkela.

Obchodní výměna mezi Českem a Tádžikistánem je zatím podle komory velmi nízká, v poslední době ovšem začíná postupně růst. Loni se meziročně zdvojnásobila, podle dat komory české firmy vyvezly zboží za 270 milionů korun. Šlo zejména o výrobky z plastů či kosmetické potřeby. Naopak z Tádžikistánu do Česka směřují hlavně ořechy a ovoce. Uzbekistán je podle komory jedním z nejdůležitějších partnerů ČR ve Střední Asii. Export z Česka do Uzbekistánu loni dosáhl přibližně 2,5 miliardy korun, opačným směrem putovalo zboží za 240 milionů korun. Češi do Uzbekistánu vyvážejí léčiva, textilní stroje nebo čerpadla, Uzbekistán exportuje textilní materiál a hnojiva.

„Potenciál pro spolupráci v oblasti energetiky mezi Českou republikou a Uzbekistánem vidíme v celé řadě oblastí. Hlavním zájmem tuzemských firem je možnost podílet se na výstavbě nebo modernizaci tepelných elektráren a spolupráce v oblasti obnovitelných zdrojů energetiky, například ve sféře malých vodních elektráren a modernizace přenosové soustavy. Uzbekistán těží zemní plyn a ropu, můžeme pomoci například s geologickým průzkumem a s rekonstrukcí zastaralých plynovodů,“ uvedl Síkela.

Tádžikistán je podle ministra důležitým partnerem ve Střední Asii s rozsáhlými přírodními zdroji, kvalifikovanou pracovní silou a prosperující ekonomikou. „Naše firmy jsou připravené využít své odborné znalosti v různých odvětvích, včetně automobilového průmyslu, strojírenství, energetiky a pokročilé výroby, a přispět tak k ambiciózním rozvojovým plánům Tádžikistánu,“ uvedl Síkela.

V první polovině letošního roku bylo v Německu instalováno 331 větrných turbín na pevnině o celkovém výkonu 1565 megawattů (MW). To je o 60 procent více než ve stejném období loňského roku. Uvedly to dnes německý svaz větrné energie BWE a strojírenská skupina VDMA Power Systems, dodaly ale, že pokud chce Německo splnit své cíle pro rok 2030, je potřeba mnohem vyšší kapacita.

Větrná energie má hlavní význam v přechodu Německa k obnovitelným zdrojům energie. Berlín si stanovil cíl, aby do roku 2030 pocházelo nejméně 80 procent elektrické energie z ekologických zdrojů, jako jsou solární a větrné elektrárny. Rozvoj větrné energie pak podpořil také pokles dovozu fosilních paliv z Ruska.

Vysoký růst nové kapacity podle zprávy způsobily zásahy vlády ve prospěch stavební činnosti a rychlejší vydávání povolení. Za předpokladu, že tento vývoj bude pokračovat, podaří se dosáhnout horní hranice prognózy z ledna, kde se letos počítá se zvýšením kapacity větrných elektráren o 2700 až 3200 MW, uvedla prezidentka BWE Bärbel Heidebroeková.

Ani výrazné zvýšení počtu povolení však podle Heidebroekové nestačí k dosažení tempa růstu o 10.000 MW ročně od roku 2025, které by bylo nezbytné k dosažení vládních cílů u takzvané zelené energie.

Výkonný ředitel VDMA Power Systems Dennis Rendschmidt uvedl, že schvalování přepravy těžkých dílů po silnici v Německu trvá v průměru 12 týdnů. V Nizozemsku je to čtyři až pět dní.

Celkový instalovaný výkon větrných elektráren na pevnině v Německu dosáhl na konci června 59.343 MW. To je po započtení demontáže a rekonstrukce stávajících turbín v meziročním srovnání nárůst o 4,4 procenta, uvedla agentura Reuters.

Český výrobce a prodejce kuchyňských potřeb Tescoma dostal od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) pokutu 63,95 milionu korun za to, že déle než pět let určoval svým odběratelům minimální maloobchodní ceny. Rozhodnutí je pravomocné, ÚOHS o tom informoval v tiskové zprávě. Jednatel společnosti Petr Chmela dnes ČTK sdělil, že se k pokutě nechce vyjadřovat.

Úřad zjistil, že firma Tescoma v období od prosince 2015 do června 2021 určovala svým odběratelům takzvané minimální maloobchodní ceny, za které mají prodávat její zboží koncovým uživatelům. Přitom zahájení a trvání obchodní spolupráce s koncovými prodejci podmiňovala Tescoma dodržováním těchto minimálních cen a jejich dodržování kontrolovala.

„Distributoři či dodavatelé mají možnost stanovit svým odběratelům či prodejcům doporučené maloobchodní ceny. Nesmí se však jednat o stanovení pevné nebo minimální ceny, protože poté dochází k omezení konkurence mezi maloobchodními prodejci, kteří nemohou o zákazníka soutěžit prostřednictvím ceny,“ uvedl předseda úřadu Petr Mlsna.

Tescoma se tak provinila uzavíráním zakázaných dohod se svými odběrateli, kterými narušila hospodářskou soutěž na trhu s kuchyňskými potřebami pro domácnost. „Vzhledem k dlouhodobosti protisoutěžního jednání mohla být uložená pokuta výrazně vyšší. Úřad však zohlednil nadstandardní spolupráci ze strany účastníka řízení, zavedení účinného soutěžního compliance programu a splnění podmínek pro narovnání, za což pokutu zásadním způsobem snížil,“ uvedl Mlsna.

Compliance program je soubor pravidel, která mají ve firmě bránit porušování zákona o hospodářské soutěži. Využitím procedury narovnání, kdy se firma k provinění přiznala a aktivně s úřadem spolupracovala, se zároveň zbavuje možnosti podat rozklad a bránit se rozhodnutí úřadu žalobou. Pokuta tak je pravomocná a Tescoma ji musí zaplatit. S žádostí o vyjádření k uložené sankci dnes ČTK oslovila Petra Chmelu, jednatele a spoluzakladatele společnosti Tescoma, která sídlí ve Zlíně. „Moc se omlouvám, ale k pokutě se vyjadřovat nechci,“ odpověděl ČTK v SMS Chmela.

Za určování cen odběratelům ÚOHS pokutoval již několikrát. Například v roce 2020 uložil pokutu 6,6 milionu korun distributorovi elektronických cigaret, společnosti Ritchy EU, za protisoutěžní dohodu o určování cen. V roce 2020 úřad také udělil pokutu 7,6 milionu korun distributorovi zahradní techniky a vybavení, společnosti V-Garden za to, že určovala ceny svým prodejcům. Předseda ÚOHS Petr Mlsna v roce 2021 obě pokuty potvrdil. Letos ÚOHS například potrestal společnost FAST ČR, která se zabývá velkoobchodním i maloobchodním prodejem elektroniky, hodinek, zahradní techniky a dalšího vybavení, pokutou zhruba 30,3 milionu korun. Firma téměř rok určovala svým odběratelům z řad maloobchodních prodejců minimální ceny, za které mohou odebrané zboží prodávat. Pokuta je pravomocná.

Dosud nejvyšší pokutu uložil ÚOHS v roce 2015 stavebním firmám za kartel v zakázkách. Pokuta ve výši 2,036 miliardy korun byla později snížena na 1,66 miliardy korun. Největší pokutu dostala firma Skanska (530 milionů), skoro půlmiliardové sankce dostaly i společnosti Strabag a Eurovia. V roce 2007 ÚOHS uložil pokutu 979 milionů korun za kartel devíti mezinárodním strojírenským firmám. Sankce se týkala 16 společností z holdingů Siemens, Alstom, Areva, Fuji Electric, Hitachi, Japan AE Power Systems, Mitsubishi Electric, Toshiba a Nuova Magrini. Pokutou se opakovaně zabývaly soudy, v dubnu 2013 Nejvyšší správní soud (NSS) potvrdil, že ÚOHS musí o výši pokut rozhodnout znovu. V únoru 2016 ÚOHS řízení zastavil, protože uplynula lhůta pro uložení pokuty.

Inflace, která loni v Česku dosáhla 15,1 procenta, je podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) pro 75 procent lidí nepřijatelná. V meziročním srovnání se tak počet lidí, kteří označují inflaci za nepřijatelnou, zvýšil o 35 procentních bodů. V roce 2021 inflace v zemi činila 3,8 procenta. Současný výsledek je nejhorší za dobu zjišťování názorů na inflaci od roku 1993, uvedlo CVVM. Naopak se podle něj od loňského roku zlepšila inflační očekávání občanů, přesto zůstávají horší, než byly do loňska kdykoli od roku 2013.

Inflační znehodnocení měny, tedy že si lidé koupí za své příjmy méně věcí či služeb, letos čeká 78 procent občanů. Loni se stejně vyjádřilo 93 procent lidí. Optimisty je v tomto ohledu 21 procent dotázaných, což je o 15 bodů více než loni.

„Z hlediska časového srovnání se od roku 2016 inflační očekávání postupně zhoršovala, a to až do loňského výzkumu, který zaznamenal radikální zhoršení inflačních očekávání, jež výrazně překonalo i dřívější historicky nejhorší výsledek z roku 2008,“ doplnili autoři průzkumu.

Co se týče hodnocení vývoje reálných příjmů domácností, to se podle CVVM významně nezměnilo a zůstalo na úrovni historického minima z ledna 2013. Osmašedesát procent, tedy téměř stejný počet lidí jako loni, uvádí, že jejich reálné příjmy jsou nižší v porovnání s uplynulým rokem. Více než čtvrtina je považuje v meziročním srovnání za zhruba stejné a čtyři procenta za vyšší. Podobné výsledky CVVM zaznamenalo vedle loňského roku také v letech 2012 a 2008.

CVVM provedlo průzkum od 27. března do 22. května a zúčastnilo se ho přes 800 lidí starších 15 let. Průměrná mzda v letošním prvním čtvrtletí v zemi podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně stoupla o 8,6 procenta na 41.265 korun, reálně při započtení inflace ale o 6,7 procenta klesla. Kupní síla průměrné mzdy se podle analytiků snížila na úroveň roku 2017.

Za letošní první pololetí zaplatili provozovatelé nákladních automobilů na mýtném v Česku 7,5 miliardy korun, což je asi o 0,15 procenta více než za loňský první půlrok. ČTK o tom dnes informoval správce mýtného systému, společnost CzechToll. Červen byl co do vybraného mýta třetím nejsilnějším měsícem od roku 2007.

V samotném červnu dosáhl výběr mýtného 1,335 miliardy korun, meziročně o 1,5 procenta více. Červen tak byl podle správce mýtného systému druhým nejsilnějším měsícem v letošním roce. Počet mýtných transakcí v červnu vzrostl o 6,3 procenta na více než 102 milionů.

Nejsilnějším měsícem byl letos zatím březen, kdy se vybralo 1,36 miliardy Kč, druhým historicky nejsilnějším od začátku fungování mýta v roce 2007 byl loňský březen s výběrem 1,35 miliardy Kč.

V letošním roce zatím rostl výběr mýtného ve třech měsících, meziročně nejvíce v lednu, kdy oproti loňsku stát vybral více o 3,4 procenta. Ve třech letošních měsících byl výběr naopak nižší než loni, největší propad zaznamenal výběr v dubnu, kdy se vybralo o 2,9 procenta meziročně méně.

Na konci května bylo v systému elektronického mýtného zaregistrováno 791.000 vozidel s hmotností nad 3,5 tuny, z toho 616.000 automobilů mělo zahraniční registrační značky. K těmto registrovaným vozidlům vydal CzechToll dopravcům 622.000 palubních jednotek.