Právě teď

Francouzský výrobce leteckých motorů Safran v pondělí uvedl, že jedná s americkou leteckou společností Raytheon Technologies o možné akvizici některých aktivit v oblasti řízení letu a ovládání, čímž potvrdil dřívější zprávy médií.

„V této fázi není možné vyhodnotit šance na dosažení jakékoli dohody, ani není možné konkretizovat podmínky. Podrobné informace o případné transakci budou podle potřeby poskytnuty ve vhodnou dobu,“ uvedl Safran v krátkém prohlášení.

Akcie společnosti Safran skončily na francouzské burze poklesem o 1,3 % na 137,24 eura, zatímco akcie společnosti Raytheon kolem 15:40 SEČ vzrostly o 0,4 %.

Již dříve agentura Bloomberg informovala, že Safran jedná se společností Raytheon o aktivech pro řízení letů v hodnotě jedné miliardy dolarů.

Letecká společnost British Airways a maloobchodní řetězec Boots uvedly, že jejich zaměstnanci byli mezi těmi, kteří byli zasaženi kybernetickým útokem na společnost Zellis, poskytovatele mzdových služeb, kterého využívají stovky firem v Británii.

Společnost British Airways, vlastněná IAG, uvedla, že informovala postižené zaměstnance a poskytuje jim podporu.

„Byli jsme informováni, že jsme jednou ze společností zasažených kybernetickým bezpečnostním incidentem společnosti Zellis, ke kterému došlo prostřednictvím jednoho z jejich dodavatelů – třetích stran s názvem MOVEit,“ uvedly BA v pondělním prohlášení.

Společnost Boots, která je součástí aliance Walgreens Boots Alliance, uvedla, že útok zahrnoval osobní údaje některých jejích zaměstnanců.

„Náš dodavatel nás ujistil, že byla přijata okamžitá opatření k deaktivaci serveru,“ uvedla společnost Boots.

Společnost Boots zaměstnává v Británii více než 50 000 lidí, zatímco British Airways má přibližně 30 000 zaměstnanců.

Společnost General Motors Co v pondělí oznámila, že plánuje investovat více než 1 miliardu dolarů do dvou svých výrobních závodů ve Flintu ve státě Michigan, protože chce zvýšit výrobu svých nákladních automobilů se spalovacími motory.

Díky tomu činí investice GM do výrobních závodů a distribuce dílů v USA od roku 2013 více než 30,5 miliardy dolarů, uvádí se v prohlášení společnosti.

Americká automobilka investuje 788 milionů dolarů do svého montážního závodu ve Flintu, kde se vyrábějí nákladní vozy Chevrolet Silverado HD a GMC Sierra HD, a to včetně rozšíření budovy karosárny, rozšíření celkového montážního dopravníku a nových nástrojů a zařízení.

Dalších 233 milionů dolarů investuje do svého kovového centra ve Flintu, kde přibudou nové lisovací formy, renovace lisů a nové vybavení.

Tyto investice jsou v souladu s plány detroitské automobilky investovat do provozů v oblasti Flintu do roku 2023 více než 1,7 miliardy dolarů.

Tyto snahy přicházejí v době, kdy GM konkuruje Fordu Super Duty a dalším těžkým verzím pick-upů Ram společnosti Stellantis NV, které patří k nejvýnosnějším vozidlům prodávaným v současnosti velkou trojkou detroitských automobilek nebo jakýmkoli konkurentem.

V loňském roce GM prodal téměř 288 000 nákladních automobilů s označením HD pick-up, jejichž prodej vzrostl o 38 % oproti předchozímu roku.

Italská vláda nemá potřebu přímo investovat do společnosti Stellantis, protože automobilka si vede dobře, navrhl v pondělí ministr hospodářství Giancarlo Giorgetti a zopakoval tak podobné vyjádření předsedy skupiny z minulého týdne.

Na otázku novinářů, zda by Řím neměl získat podíl ve společnosti Stellantis, aby měl větší vliv na její řízení, Giorgetti odpověděl, že generální ředitel společnosti Carlos Tavares prokázal, že dokáže usilovat o co nejlepší finanční výsledky skupiny.

„Na základě své ekonomické kultury si myslím, že státy musí vstupovat (do společností) pouze tehdy, když selže trh a aby si zachovaly strategické zájmy,“ řekl Giorgetti během konference v Miláně.

Italská automobilová lobby minulý týden uvedla, že veřejná investice do Stellantisu by mohla být protiváhou podílu francouzského státu.

Předseda představenstva společnosti Stellantis John Elkann však tuto myšlenku odmítl s tím, že prosperující společnosti nepotřebují státní zásahy.

„Nevím, jestli má Francie ve společnosti Stellantis větší slovo než Itálie,“ řekl v pondělí Giorgetti.

Nástupce restaurací McDonald’s v Rusku roste rychleji, než se předpokládalo, uvedl jeho majitel na pondělní akci u příležitosti prvního výročí nového řetězce, ačkoli zákazníci hodnotili novou a „vylepšenou“ chuť různě.

Společnost McDonald’s Corp uzavřela své ruské restaurace krátce poté, co Moskva v únoru 2022 vyslala na Ukrajinu desetitisíce vojáků, a nakonec je prodala místnímu držiteli licence Alexandru Govorkovi.

Rok poté společnost Vkusno & tochka, neboli „Chutná & to je ono“, znovu otevírá restaurace o něco rychleji, než plánovala, a doufá, že do konce roku 2023 jich bude mít více než 900. Každý den obslouží přibližně dva miliony lidí, uvedl Govor.

Řetězec prodal více než 24 milionů svých hamburgerů nahrazujících Big Mac, Big Hit, uvedl generální ředitel Oleg Paroev.

Společnost věří, že se jí podařilo recepturu vylepšit, a to i díky změnám v charakteristické omáčce hamburgeru. Někteří, ale ne všichni zákazníci s tím souhlasili.

Svázána smlouvami s McDonald’s, Vkusno & tochka, nemůže otevírat restaurace v zemích, kde už McDonald’s působí.

Govor uvedl, že partneři v Bělorusku a Kazachstánu zatím odmítají spolupracovat, což přičítá problémům s místními úřady.

„Pokud to ale povolí, jsme připraveni s nimi kdykoli podepsat dohodu,“ řekl Govor.

Ruské úřady a Govor uvedli, že McDonald’s má možnost odkoupit své restaurace v Rusku do 15 let.

Turecké aerolinky Pegasus Airlines očekávají, že po dokončení stávající objednávky do roku 2025 objednají další letadla, řekla v pondělí agentuře Reuters generální ředitelka Guliz Ozturk.

Ozturk uvedla, že novou objednávkou budou „pravděpodobně“ úzká letadla Airbus A321neo, ale neupřesnil jejich počet ani přesné datum.

„Růst je poháněn letadly, že?“ řekla.

Dodala, že společnost Pegasus očekává do konce roku 2025 dodávku dalších 42 letadel A321neo nad rámec dosud dodaných letadel.

Pegasus podle ní očekává, že zvýší svou kapacitu v souladu s rozšiřováním istanbulského letiště Sabiha Gokcen, a další letadla mu pomohou tyto kapacitní požadavky splnit.

Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová uvedla, že inflační tlaky zůstávají silné a náklady na půjčky se budou dále zvyšovat, aby se s nimi bojovalo.

Vzhledem k tomu, že se dosud plně projevují účinky dosavadních opatření ECB, Lagardeová zopakovala, že neexistuje jasný důkaz, že základní inflace dosáhla vrcholu. Inflace potravin zůstává zvýšená, řekla zákonodárcům Evropské unie v Bruselu.

„Cenové tlaky zůstávají silné,“ uvedla Lagardeová v pondělí. „Naše budoucí rozhodnutí zajistí, že základní úrokové sazby budou sníženy na úrovně dostatečně restriktivní k dosažení včasného návratu inflace k našemu dvouprocentnímu střednědobému cíli a budou na těchto úrovních udržovány tak dlouho, jak to bude nutné.“

Představitelé ECB zdůrazňují, že ačkoli se jejich historická série zvyšování úrokových sazeb blíží ke konci, ještě není u konce. Navzdory tomu, že ukazatel jádrové inflace, který pečlivě sledují, v květnu již druhý měsíc oslaboval, signalizují další zvýšení 15. června. To je v souladu s názory většiny investorů a ekonomů.

Gabriel Makhlouf z Irska uvedl, že ECB pravděpodobně zvýší sazby na červnovém a červencovém zasedání a zvýší depozitní sazbu ze současných 3,25 % na 3,75 %. Ignazio Visco, holubičí šéf italské centrální banky, o víkendu řekl, že „by prosazoval postupnější přístup“ ke zvyšování sazeb, které od loňského července dosáhlo již 375 bazických bodů.

Při diskusi o bankách eurozóny v návaznosti na širší turbulence v tomto odvětví byla Lagardeová optimistická.

„Finanční stabilita v eurozóně se zatím ukázala jako silná, ale nadále posuzujeme možná rizika, přičemž bereme v úvahu širokou škálu ukazatelů,“ řekla. „Nevidíme kompromis mezi finanční stabilitou a cenovou stabilitou v eurozóně.“

Nové zakázky na zboží vyrobené v USA v dubnu již druhý měsíc rostly, k čemuž přispěly zejména výdaje na obranu, ale celkový zpracovatelský průmysl se nadále potýkal s problémy pod tíhou vyšších úrokových sazeb.

Tovární objednávky se zvýšily o 0,4 % po březnovém nárůstu o 0,6 %, uvedlo v pondělí ministerstvo obchodu. Ekonomové oslovení agenturou Reuters předpokládali růst objednávek o 0,8 %. V dubnu se zakázky meziročně zvýšily o 1,4 %.

Sektor, který se na ekonomice podílí 11,3 %, je tažen dolů nejrychlejším zvyšováním úrokových sazeb Federálním rezervním systémem od 80. let.

Banky rovněž zpřísnily poskytování úvěrů v důsledku nedávných krachů tří amerických bank, zatímco výdaje se přesouvají od zboží, které se obvykle nakupuje na úvěr, ke službám.

Podniky omezují doplňování zásob v očekávání slabší poptávky na konci letošního roku. Institut pro řízení dodávek minulý týden uvedl, že jeho index PMI ve výrobě se v květnu snížil již sedmý měsíc v řadě.

Společnost Amedisys Inc v pondělí oznámila, že měsíc poté, co souhlasila s odkoupením jinou zdravotnickou firmou, obdržela nevyžádanou nabídku v hodnotě 3,26 miliardy dolarů od společnosti Optum, která patří do skupiny UnitedHealth Group.

Optum podle Amedisysu nabídl 100 USD za akcii, zatímco Option Care Health Inc se minulý měsíc dohodl na koupi společnosti za zhruba 97,38 USD za akcii.

Představenstvo společnosti Amedisys zatím neurčilo, zda by nabídka společnosti Optum mohla být lepší než nabídka společnosti Option Health, a v současné době vede průzkumné rozhovory s jednotkou UnitedHealth.

Společnost Option Care uvedla, že její nabídka je stále „přesvědčivou transakcí zahrnující všechny akcie“ a poskytuje „krátkodobé a dlouhodobé příležitosti k tvorbě hodnoty“.

Očekávalo se, že transakce společnosti Option Care bude uzavřena ve druhé polovině letošního roku.

Amedisys je firma poskytující zdravotní péči v domácím prostředí, která poskytuje ošetřovatelskou péči v domácnostech a hospicovou péči v závěru života.

Výrobce automobilů Stellantis a belgická společnost Galloo, která se zabývá recyklací kovů, zahájily exkluzivní jednání o vytvoření společného podniku zaměřeného na recyklaci dílů a materiálů z vozidel s ukončenou životností, uvedly v pondělí obě společnosti.

Předběžná dohoda je součástí strategie automobilky rozšířit své podnikání v oblasti tzv. oběhového hospodářství, které zahrnuje repasování a demontáž vozidel a opětovné využití dílů a materiálů, a to v souvislosti s obavami průmyslu z dlouhodobého nedostatku surovin.

V důsledku spěchu s elektrifikací a globálních problémů s dodavatelským řetězcem se značně ztížilo získávání některých klíčových materiálů a komponentů (pro baterie, ale také oceli, mědi atd.), navíc ceny většiny z nich rostou.

Společný podnik Stellantis-Galloo bude působit prostřednictvím vybraných zpracovatelských zařízení, která budou odebírat vozidla od jejich posledních majitelů, přičemž služba by měla být spuštěna koncem letošního roku ve Francii, Belgii a Lucembursku a poté se rozšíří po celé Evropě, uvedly ve společném prohlášení.

Společný podnik bude nabízet své služby společnosti Stellantis a dalším výrobcům automobilů. Galloo se specializuje na demontáž automobilů a lodí.

Senior viceprezidentka společnosti Stellantis pro globální oběhové hospodářství Alison Jonesová uvedla, že vracení dílů a materiálů do hodnotového řetězce „šetří vzácné zdroje a pomáhá naší snaze dosáhnout do roku 2038 nulových emisí uhlíku“.

„Používejte méně (materiálů), používejte (je) déle, a pokud je to možné, recyklujte je,“ řekla na brífinku pro média.

Prezident Tayyip Erdogan zvažuje jmenování Hafize Gaye Erkana, vysokého finančního manažera ve Spojených státech, guvernérem turecké centrální banky, tvrdí dva vysoce postavení úředníci, kteří jsou s touto záležitostí obeznámeni.

Erkan se v pondělí v Ankaře setkal s Mehmetem Simsekem, nově jmenovaným tureckým ministrem financí a financí, uvedl jeden ze zdrojů. Oba zdroje agentuře Reuters sdělily, že se má brzy setkat s Erdoganem, aby s ním projednala možnou roli.

Druhý zdroj uvedl, že Erkan je jedním z „několika kandidátů“ na nástupce současného šéfa banky Sahapa Kavcioglua, který stál v čele Erdoganovy neortodoxní politiky snižování sazeb od roku 2021 navzdory tomu, že inflace se loni vyšplhala na 24leté maximum nad 85 %.

Erkana, bývalého spoluředitele First Republic Bank a bývalého výkonného ředitele Goldman Sachs, se nepodařilo bezprostředně zastihnout, aby se vyjádřil.

Erdoganův úřad a ministerstvo financí se k Erkanovi nevyjádřily.

Jmenování Simseka do vlády o víkendu – týden po Erdoganově znovuzvolení – signalizovalo obrat k ortodoxnější politice včetně zvyšování úrokových sazeb.

Japonská letecká společnost All Nippon Airways (ANA) chce do roku 2030 zavést do své flotily letadla pro krátké a střední tratě, zejména Boeing 787, řekl v pondělí novinářům na okraj letecké konference v Istanbulu generální ředitel Šiniči Inoue.

Podle jeho slov chce mít letecká společnost do roku 2030 více než 100 letadel Boeing 787.

ANA stále neprovozuje tolik letadel jako před zavedením systému COVID, ale očekává, že se na tuto úroveň dostane do roku 2025 a do roku 2030 tento počet překročí, dodal Inoue.

Uvedl, že očekává spuštění mezinárodního nízkonákladového dopravce ANA Air Japan do jara 2024.

Akcie společnosti Apple (AAPL) v pondělí vzrostly a obchodují se na rekordní úrovni před výroční konferencí Worldwide Developers Conference, na které by měl výrobce iPhonů představit očekávanou náhlavní soupravu pro smíšenou realitu.

Akcie poskočily o 1,5 % a naposledy se obchodovaly za 183,62 USD za akcii.

Společnost Spotify v pondělí oznámila, že v rámci své divize podcastů propouští 200 zaměstnanců, což představuje přibližně 2 % pracovní síly, protože se streamovací společnost přeorientovává na způsob řízení partnerství s některými svými předními podcastery.

„Tento zásadní obrat od jednotnější nabídky nám umožní lépe podporovat komunitu tvůrců,“ napsala viceprezidentka společnosti Spotify Sahar Elhabashiová ve sdělení zaměstnancům.

Akcie se před začátkem obchodování měnily jen málo.

Společnost Morgan Stanley varuje před 16% poklesem zisku společností z indexu S&P 500 v letošním roce, po kterém bude následovat prudké oživení v roce 2024, kdy se podle analytiků politika Federálního rezervního systému stane uvolněnější.

Stratégové v čele s Michaelem Wilsonem v pondělní zprávě uvedli, že očekávají prudké oživení zisků, které v příštím roce vzroste o 23 %.

Banka z Wall Street varovala, že zisk na akcii společností z indexu S&P by mohl v roce 2023 klesnout z 195 USD na 185 USD, než se v příštím roce zotaví na 239 USD.

„Období boomu a poklesu, které začalo v roce 2020, se v současné době nachází v části cyklu poklesu zisků – což je dynamika, která ještě není oceněna,“ uvedl Wilson.

Morgan Stanley předpověděla, že se index v roce 2024 odrazí na úroveň 4 200, přičemž svůj cíl pro konec roku 2023 ponechala beze změny na úrovni 3 900. Index v pátek uzavřel na úrovni 4 282,37 bodu.

Morgan Stanley uvedl, že indexům zatím pomohla řada pozitivních zpráv, očekávání obratu Fedu, přetrvávající zlepšení likvidity a příznivý vítr související s umělou inteligencí pro megakapitálové společnosti, jako je Nvidia Corp. Tyto faktory brzdí korekci na trzích, dodala banka.