Právě teď

Společnost Telecom Italia SpA uvedla, že obdržela dvě nové nezávazné nabídky na svá síťová aktiva pro pevné linky od konsorcia tvořeného italským státním věřitelem Cassa Depositi e Prestiti SpA a společností Macquarie Group Ltd. a od společnosti KKR & Co.

Italská telekomunikační společnost v úterý pozdě večer uvedla, že její představenstvo zváží tyto nabídky na schůzi naplánované na 4. května.

Podmínky nabídek nebyly zveřejněny.

Telecom Italia již dříve uvedl, že původní nabídky konsorcia CDP-Macquarie a KKR na založení nové společnosti, známé jako NetCo, potřebují vylepšit.

Společnost Just Eat Takeaway.com NV ve středu oznámila 7,7% pokles hrubé hodnoty transakcí za první čtvrtletí letošního roku oproti silným srovnatelným výsledkům, zvýšila celoroční odhad upravené Ebitdy a zahájila program zpětného odkupu akcií v hodnotě 150 milionů eur (164,6 milionu USD).

Skupina se sídlem v Amsterdamu, která se zabývá rozvozem potravin, uvedla, že očekává upravený zisk před úroky, zdaněním a odpisy pro rok 2023 ve výši 275 milionů eur oproti předchozímu výhledu 225 milionů eur.

Just Eat rovněž uvedla, že očekává, že v polovině roku 2024 dosáhne kladných hodnot volného peněžního toku.

Hrubá hodnota transakcí – klíčový ukazatel pro toto odvětví – činila ve čtvrtletí 6,665 miliardy EUR ve srovnání se 7,22 miliardy EUR ve srovnatelném období předchozího roku.

Pro rok 2023 očekává GTV v rozmezí od mínus 4 % do 2% meziročního růstu, přičemž vzhledem k nižší úrovni zakázek v druhé polovině roku 2022 bude růst vážen směrem ke konci roku.

Společnost plánuje ve středu zahájit program zpětného odkupu akcií a do prosince jej ukončit.

Registrace osobních automobilů v Evropské unii v březnu vzrostly o 28,8 % na více než milion kusů, informovalo ve středu Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA).

Auta na baterie tvořila 13,9 % nových registrací v EU, což je o 2,5 % více než ve stejném měsíci loňského roku.

Plug-in hybridy v regionu ztrácejí pozici a jejich podíl na trhu klesl z 8,8 % v březnu 2022 na 7,2 % v březnu 2023, uvedla ACEA v tiskové zprávě.

Mezitím si trh s benzinovými a dieselovými motory vedl lépe než loni, když oproti loňskému březnu vzrostl o 18,6 %, resp. 11,8 %, uvedla ACEA.

Ve Velké Británii je nyní nejvyšší míra inflace spotřebitelských cen v západní Evropě poté, co v březnu klesla méně, než se očekávalo, a to na 10,1 % z únorových 10,4 %, ukázaly ve středu oficiální údaje.

Ekonomové oslovení agenturou Reuters předpokládali, že meziroční míra spotřebitelských cen v březnu klesne na 9,8 %, čímž se vzdálí od říjnového 41letého maxima 11,1 %, ale stále bude ubírat na kupní síle zaměstnanců, jejichž mzdy rostou méně.

I přes březnový pokles byla britská míra inflace nejvyšší v západní Evropě a jedinou zemí v regionu, která za minulý měsíc vykázala dvouciferné číslo.

Statistický úřad uvedl, že ceny potravin a nealkoholických nápojů v březnu meziročně vzrostly o 19,1 %, což je největší nárůst od srpna 1977.

Minulý měsíc Bank of England uvedla, že ve druhém čtvrtletí očekává „výrazný pokles“ inflace. V únoru BoE předpokládala březnovou inflaci ve výši 9,2 %.

Francouzský poskytovatel cloudových služeb OVHcloud ve středu snížil svou prognózu celoročního růstu tržeb s odkazem na makroekonomický kontext a zpoždění některých projektů.

Společnost nyní vidí organický růst tržeb v roce 2023 mezi 13 % a 14 % oproti předchozímu výhledu očekávaného růstu v rozmezí 14 % až 16 %.

Společnost v prohlášení uvedla, že prognóza „zahrnuje nedávný vývoj poptávky, který v krátkodobém horizontu odráží zpoždění některých projektů migrace do cloudu nebo rozšíření stávajících infrastruktur,“.

Analytik Societe Generale Derric Marcon v pondělním rozhovoru s agenturou Reuters poukázal na rozhovor ze začátku tohoto měsíce, v němž generální ředitel Amazonu naznačil pokračující zpomalení růstu AWS, odnože cloudových služeb firmy.

„Investoři se nevyhnutelně budou ptát, zda vyzyvatel nebo specializovaný hráč, jako je OVH, může pokračovat v takovém růstu, jak říkal, v kontextu, kdy ostatní říkají, že zpomaluje,“ řekl Marcon.

Společnost OVHcloud vykázala pololetní tržby ve výši 439 milionů eur (481,41 milionu USD), což zhruba odpovídá průměrné hodnotě 437,3 milionu očekávané v průzkumu poskytnutém společností.

Evropská unie chce do konce desetiletí podpořit vývoj a výrobu polovodičů investicemi ve výši 43 miliard eur (zhruba bilion korun) a zdvojnásobit svůj podíl na jejich celosvětové produkci na 20 procent. Shodli se na tom dnes zástupci členských zemí a Evropského parlamentu, kteří dojednali konečné podmínky normy reagující na nedávný nedostatek těchto součástek klíčových pro výrobu aut či elektroniky. Aby vstoupila v platnost, musí ji potvrdit Rada EU a plénum EP.

Evropské firmy v minulých dvou letech v souvislosti s pandemií covidu-19 a prudkým růstem poptávky při následného hospodářského oživení začal trápit nedostatek polovodičů. Při jejich dovozu jsou evropské státy závislé především na Tchaj-wanu či dalších asijských zemích. Evropská komise proto loni navrhla normu označovanou jako Chips Act, která má tuto závislost zásadně snížit a přilákat výrobce čipů do Evropy.

EU hodlá na podporu vývoje, výroby a zajišťování dostatku čipů získat z veřejných i soukromých peněz zmíněných 43 miliard eur. Celkem 3,3 miliardy eur mají pocházet přímo z unijního rozpočtu v rámci iniciativy nazvané Čipy pro Evropu, která se zaměřuje hlavně na výzkum a vývoj nových technologií. Další peníze mají jít na podporu soukromých investic při výrobě čipů pro členské země. Unie chce v rámci dohodnutých pravidel také lépe monitorovat případný nedostatek polovodičů a efektivněji koordinovat reakci v krizových situacích.

Společnost ASML Holding NV, klíčový dodavatel výrobců počítačových čipů, ve středu oznámila zisk za první čtvrtletí, který překonal očekávání, protože zákazníci rychle přijímali její výrobky navzdory známkám slabosti na koncových trzích.

Čistý zisk společnosti za čtvrtletí končící 31. března činil 1,96 miliardy eur (2,15 miliardy USD), což je téměř třikrát více než 695 milionů eur před rokem. Její tržby vzrostly o 91 % na 6,74 miliardy eur.

Analytici podle údajů společnosti Refinitiv předpokládali čistý zisk ve výši 1,62 miliardy eur při tržbách 6,31 miliardy eur.

Generální ředitel Peter Wennink uvedl, že někteří zákazníci společnosti ASML upravují termíny odběru nástrojů nebo jinak berou na vědomí změněnou situaci, ale výhled společnosti je stále dobrý.

„Celková poptávka stále převyšuje naše kapacity pro letošní rok a v současné době máme (nevyřízené) objednávky v hodnotě více než 38,9 miliardy eur,“ řekl.

ASML, největší evropská technologická firma podle tržní kapitalizace, hraje v polovodičovém průmyslu klíčovou roli, protože dominuje trhu s litografickým zařízením, které se používá k vytváření drobných obvodů čipů.

Rada České televize by na svém dnešním zasedání měla zveřejnit seznam uchazečů, kteří podali přihlášky do výběrového řízení na místo generálního ředitele ČT. Stávajícímu řediteli Petru Dvořákovi skončí druhé šestileté funkční období na konci září. Již také avizoval, že se do výběru opět přihlásí.

Podle informací ČTK mohla právě Dvořákova kandidatura na jeho třetí funkční období část uchazečů z řad zaměstnanců nebo spolupracovníků ČT odradit. Jako o možných dalších kandidátech se již dříve mluvilo o šéfovi brněnského studia Janu Součkovi, ostravského studia Miroslavu Karasovi, bývalém zahraničním zpravodaji ČT Jiřím Františku Potužníkovi nebo moderátorovi Jakubu Železném.

Kandidáti, kteří postoupí do závěrečného kola výběrového řízení, budou pozváni na veřejné zasedání rady 7. června k osobní prezentaci svého projektu a k zodpovězení dotazů členů rady. Na základě souhrnu všech získaných informací Rada ČT následně rozhodne v tajném hlasování o vítězi výběrového řízení.

Podle podmínek výběru má uchazeč mimo jiné mít vysokoškolské vzdělání, manažerské a osobnostní předpoklady, znát aktivně jeden světový jazyk a mít negativní lustrační osvědčení. Součástí přihlášky musí být i koncepce rozvoje a fungování České televize po dobu jeho funkčního období v rozsahu pěti až deseti stran.

Společnost Tesla Inc v úterý pozdě večer snížila ceny některých svých elektromobilů Model Y a Model 3 ve Spojených státech, což je již šesté snížení cen v USA v letošním roce kvůli obavám z dopadu na její ziskové marže.

Společnost Tesla, která má ve středu oznámit výsledky za čtvrtletí leden-březen, snížila ceny svých vozů Model Y „s dlouhým dojezdem“ a „výkonných“ vozů vždy o 3 000 USD a ceny vozu Model 3 „s pohonem zadních kol“ o 2 000 USD na 39 990 USD.

Společnost vedená Elonem Muskem letos zatím snížila ceny svého základního Modelu 3 v USA o 11 % a základního Modelu Y o 20 % – tyto kroky přicházejí v době, kdy se Spojené státy, její největší trh, připravují na zavedení přísnějších norem, které omezí daňové úlevy pro elektromobily.

Společnost také nedávno snížila ceny v Evropě, Izraeli a Singapuru a také v Japonsku, Austrálii a Jižní Koreji a rozšířila slevovou akci, kterou zahájila v lednu v Číně, aby podpořila poptávku.

Přesto Tesla začátkem tohoto měsíce oznámila 4% postupný nárůst dodávek v prvním čtvrtletí, což je mnohem méně než 17,8% postupný nárůst ve čtvrtém čtvrtletí.

Spolu s tím agresivní snižování cen vyvolalo také obavy o špičkové ziskové marže společnosti se sídlem v texaském Austinu.

Ačkoli se očekává, že Tesla vykáže v prvním čtvrtletí meziroční nárůst tržeb o 24,2 % na 23,29 miliardy dolarů, průměrný odhad zisku analytiků se podle údajů společnosti Refinitiv za poslední tři měsíce snížil přibližně o 2,4 %.

Cena akcií společnosti Tesla do úterý vzrostla o necelých 50 % v letošním roce.

Poslanci budou dnes schvalovat zákonné zakotvení objemu peněz na platy učitelů a předlohu o ochraně oznamovatelů protiprávního jednání. V závěrečném kole je ve Sněmovně také změna podmínek pro nárok na levnější telefonování pro chudší obyvatele a zpřísnění postihů za organizované převaděčství migrantů. Tato novela pravděpodobně zavede také evidenci vozidel ukrajinských uprchlíků. Odpoledne se budou poslanci věnovat na mimořádné schůzi svolané z podnětu opozičního ANO situaci ve ztrátové České poště, která po souhlasu vlády může zrušit skoro desetinu poboček.

U vládní novely o pedagogických pracovnících vyvolala spory úprava skupiny koaličních poslanců, podle níž budou mít ze zákona mzdu kolem 130 procent průměrné hrubé mzdy v celém hospodářství jen učitelé. Původní předloha stanovuje odměňování všech pedagogických pracovníků.

Vládní předlohu o ochraně oznamovatelů protiprávního jednání před případnou odvetou zejména zaměstnavatelů Sněmovna zřejmě vztáhne i na závažné přestupky, netýkala by se tedy výhradně trestných činů. Anonymní oznamovatelé pravděpodobně požívat ochrany nebudou. Začlenění evropské směrnice o ochraně oznamovatelů do českého právního řádu nabralo zpoždění. Evropská komise už kvůli tomu podala na Česko žalobu Soudnímu dvoru EU se žádostí o vyměření pokuty.

Do programu jednacího dne koalice zařadila návrh na odvolání Daniela Köppla z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Stejně jako před dvěma týdny se k němu ale pravděpodobně nedostane. Köpplovo odvolání doporučil sněmovní volební výbor kvůli střetu zájmů. Köppl byl mimo jiné spojován s volebním týmem prezidentského kandidáta, předsedy ANO Andreje Babiše. Podle výboru jednal proti nestrannosti a nezávislosti. Köppl se hájil slovy, že zákon neporušil. Proti případnému odvolání se hodlá bránit u soudu.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) připustil, že mimořádné dodávky antibiotik se nedaří dostat do všech lékáren. Na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády řekl, že zdravotní pojišťovny budou moci od května hradit další antibiotika dovezená z ciziny, kterých by měly dorazit tisíce až desetitisíce balení. Lékáren je v ČR zhruba 2500, lékárníci uvádějí, že často na týden mají k dispozici jen jednotky balení.

„Doufám, že se nám podaří léky dodat – ale je to samozřejmě věc, kterou musí zajistit distributoři – do co největšího množství lékáren. Byť se nedaří je dodat do úplně všech lékáren,“ uvedl na tiskové konferenci Válek.

Ministerstvo zdravotnictví v tiskové zprávě uvedlo, že půjde o penicilin ve formě tablet a amoxicilin v suspenzi. „Daří se nám vyjednat mimořádné dodávky léčiv i urychlovat ty plánované. Díky tomu dnes vláda opět mohla vyslovit souhlas s úhradou mimořádně dodaných léčiv. Situace s léky by měla být stabilizována v první polovině května,“ uvedl v tiskové zprávě ministr.

Za výpadky stojí podle ministerstva i výrobců léčiv kombinace více faktorů včetně výpadků výroby a vyšší nemocnost. Ve srovnatelném prvním čtvrtletí loňského roku podle údajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) bylo do ČR dodáno asi 2,3 milionu balení antibiotik. Ministr v únoru řekl, že spotřeba v prvních pěti týdnech letošního roku narostla o 47 procent u tabletových antibiotik a téměř o 140 procent u antibiotik ve formě sirupů.

Podle odborníků Státního zdravotního ústavu (SZÚ) vzniká v ČR pravidelně paradoxní situace, kdy lékaři předepisují více antibiotik v době chřipkové epidemie zhruba od ledna do března, ačkoliv tyto léky na virové infekce dýchacích cest, jako je chřipka, nezabírají. Nadměrné užívání antibiotik, zejména těch účinných na široké spektrum bakterií, podle SZÚ vede ke vzniku bakterií, které na antibiotika nereagují. Tato širokospektrá se v době nedostatku penicilinu a dalších základních antibiotik předepisují častěji. Letos jsou navíc násobně častější například spálové angíny, na které se penicilin obvykle užívá.

„Nemáme žádný nástroj, jak výrobce donutit navýšit výrobu a dodat nám léky,“ uvedl Válek. Podle něj je třeba situaci řešit na úrovni celé EU, například zjednodušit dovoz léků z třetích zemí. V květnu by pak podle něj měla vláda projednat návrh změny zákona o léčivech, kde výrobcům stát dá povinnost držet dvouměsíční zásoby léků pro ČR. Do Sněmovny by podle Válka mohl jít už v červu, na podzim chce některá jeho ustanovení už využívat.a

Společnosti GasNet, která je největším distributorem plynu v Česku, v loňském roce klesl čistý zisk na 1,89 miliardy korun, což je meziročně o 35 procent méně. Snížily se i tržby podniku, meziročně o sedm procent na 14,4 miliardy korun. K poklesu přispělo hlavně snížení spotřeby plynu kvůli teplejší zimě a úsporám koncových zákazníků. Vyplývá to z výroční zprávy firmy zveřejněné ve Sbírce listin. Na výsledky GasNetu dnes upozornil server E15.cz.

V loňském hospodaření se podle společnosti výrazně projevily důsledky konfliktu na Ukrajině a s nimi související energetická krize. Ta vedla ke snížení spotřeby plynu, firma proto loni distribuovala meziročně o pětinu méně plynu – konkrétně 64,7 terawatthodiny.

Podle společnosti byl loňský rok zároveň impulzem k urychlení příprav na přechod na nové trendy, jako je například distribuce obnovitelných a nízkouhlíkových plynných paliv, uvedla firma ve výroční zprávě.

Server E15 upozornil, že má GasNet vysoké zadlužení u vlastníků. To během loňského roku vzrostlo na 44,2 miliardy korun. České plynovody GasNet vlastní sdružení finančních investorů z Austrálie, Kanady a Německa, jmenovitě Macquarie European Infrastructure Fund 4 (MEIF 4), British Columbia Investment Management Corporation a Allianz Capital Partners.

Skupina GasNet je provozovatelem největší plynárenské distribuční soustavy v ČR. Zajišťuje dodávky zemního plynu pro více než 2,3 milionu zákazníků. Podíl GasNetu na distribuci zemního plynu v Česku je podle firmy asi 80 procent, společnost spravuje 65.000 kilometrů plynovodů.

GasNet zajišťuje dodávky zemního plynu domácnostem a firmám na celém území ČR kromě Prahy a Jihočeského kraje. V ČR působí tři provozovatelé plynových distribučních soustav. EG.D (dříve E.ON Distribuce) pokrývá Jihočeský kraj, Pražská plynárenská Distribuce hlavní město.

Ruská státní plynárenská společnost Gazprom dnes varovala, že pro Evropu bude velmi obtížné doplnit zásobníky plynu. Upozornila rovněž, že v nynější topné sezoně Evropě pomohlo relativně teplé počasí, které se příští zimu nemusí opakovat, informovala agentura Reuters.

„Bude to velmi obtížné kvůli politicky motivovaným rozhodnutím směřujícím k odmítání dovozu ruského plynu prostřednictvím plynovodů,“ uvedl Gazprom. Objem plynu dostupného pro evropský trh letos podle firmy výrazně ovlivní globální soupeření o dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG).

Evropská unie loni výrazně investovala do dovozu LNG, aby kompenzovala pokles dodávek z Ruska. Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Moskva loni v únoru zahájila útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.

Dovoz ruského plynu do Evropy prostřednictvím plynovodů podle údajů Evropské komise v loňském roce činil 62 miliard krychlových metrů. Byl tak o 60 procent nižší, než činil průměr z předchozích pěti let, píše Reuters. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) předpokládá se, že letos tento dovoz klesne na 25 miliard krychlových metrů.

Zásobníky plynu v Evropské unii byly podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) na konci minulého týdne plné zhruba z 56,5 procenta, což odpovídá přibližně 638 terawatthodinám (TWh). Největší zásoby v rámci EU má Německo, a to zhruba 161,5 TWh. Naplněnost německých zásobníků tak činí téměř 65 procent.

V Česku byly zásobníky koncem týdne plné z 54 procent, což představuje téměř 24 TWh. Zásoby by tak podle GIE pokryly více než 26 procent roční spotřeby plynu v ČR. Zásobníky na sousedním Slovensku byly plné z více než 58 procent a obsahovaly téměř 23 TWh. Pokryly by tak téměř 43 procent slovenské roční spotřeby.

Ministři energetiky členských států EU koncem minulého měsíce schválili návrh Evropské komise na prodloužení dobrovolného patnáctiprocentního omezení spotřeby plynu o jeden rok, které má zajistit dostatečné zásoby na příští topnou sezonu.

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se loni v srpnu kvůli omezování dodávek z Ruska dostala až do blízkosti 350 eur (zhruba 8200 Kč) za megawatthodinu (MWh). Od té doby však výrazně klesla, kromě relativně teplého počasí v zimních měsících k tomu přispěly také rozsáhlé námořní dodávky LNG. V současnosti se pohybuje mírně nad 40 eury za MWh.

Česko by mělo mít dvě sazby DPH, domnívá se prezident Petr Pavel. Chce ale věcnou debatu o tom, co by v které ze sazeb bylo za komoditu a jaký by byl dopad na lidi, kteří už dnes mají velké sociální problémy. Pavel to řekl v dnešní debatě Deníku. Snížení DPH ze tří na dvě sazby chce část vládní koalice. Konečné návrhy chce premiér Petr Fiala (ODS) představit do měsíce.

„V obecné rovině zjednodušení sazeb DPH ze tří na dvě smysl dává,“ řekl Pavel. Změna podle něj přinese nejen více peněz do státní pokladny, ale systém také zpřehlední a zúží prostor pro daňové úniky. Záležitost projednával s ekonomickými odborníky. Řekl, že podle nich by zjednodušení pomohlo státnímu rozpočtu 70 až 80 miliardami korun.

„Otázkou je, do jaké míry by ta skladba komodit v jednotlivých sazbách dopadla na sociální složení obyvatelstva. Pokud ten dopad bude na ty nejnižší příjmové kategorie, tak to určitě dobře není,“ poznamenal. Na místo proto podle něj je věcná debata, které komodity by měly být ve které sazbě a jaký dopad to bude mít na lidi, kteří už dnes mají velké sociální problémy.

Česká televize minulý týden uvedla, že podle návrhu ministerstva financí by se měly sloučit snížené sazby DPH, které v současnosti jsou deset a 15 procent. Nová snížená sazba by měla být 14 procent. Podle zástupců vlády návrhy nejsou konečné. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že resort pouze zpracoval výpočty, co by znamenaly změny položek u DPH, návrh případných změn teprve vzejde z debaty koaličních stran.

Hnutí STAN do koaličních jednání půjde s návrhem zachovat tři sazby daně z přidané hodnoty (DPH). Ke třem sazbám se kloní také lidovci, Piráti pak nepodporují zvýšení spodní sazby na 14 procent. Konečné návrhy na snížení schodku státního rozpočtu sdělí premiér jménem vlády zhruba za měsíc. Opozice návrhy kritizuje.

Společnost Transport Canada v úterý uvedla, že Hyundai Auto Canada Corp se přiznala k šesti různým bodům obvinění z porušení zákona o bezpečnosti motorových vozidel.

V prohlášení se uvádí, že společnost Hyundai Auto Canada nezaslala oznámení o bezpečnostní závadě ve stanovené lhůtě 60 dnů a zaplatí pokutu ve výši 360 000 USD.

„Je alarmující, že Hyundai v šesti různých případech neinformoval majitele vozidel o svolávací akci včas,“ uvedl ministr dopravy Omar Alghabra.

Závady, které se týkaly téměř 300 000 vozidel, byly součástí svolávacích akcí, které Hyundai vydal v letech 2020 a 2021. Některé z těchto svolávacích akcí se týkaly bezpečnostních rizik spojených s možným požárem vozidla, sníženým brzdným výkonem a náhlou ztrátou výkonu motoru.

Hyundai na žádost agentury Reuters o komentář bezprostředně nereagoval.

Německá automobilová skupina Volkswagen přišla v prvním čtvrtletí o pozici nejprodávanější značky osobních automobilů v Číně, předstihla ji místní značka BYD. Ta celkem prodala 440.798 aut, zatímco druhý Volkswagen 427.269 vozů. Informoval o tom dnes server Gizmochina. Pro čínskou BYD je to významný milník a firma teď má naději, že sesadí Volkswagen z první příčky i za celý rok. Volkswagen je jedničkou na čínském trhu zhruba 20 let.

V současnosti je situace na čínském trhu úplně jiná než v době, kdy Volkswagen na čínský trh vstoupil a musel tam vyrábět v rámci partnerských podniků s místními společnostmi. Domácí čínské automobilky nyní ovládají polovinu trhu, přitom ještě v roce 2008 měly na domácím trhu čtvrtinový podíl. Tento trend urychlil nárůst obliby elektromobilů, které se v letošním roce budou na prodeji aut v Číně podle odhadů podílet asi 40 procenty.

Společnost BYD, kterou podporuje americký miliardář Warren Buffett, je největším čínským výrobcem elektromobilů. Zisk firmy se loni zvýšil více než čtyřnásobně a podnik směřuje k tomu, aby do konce letošního roku ukončit dvacetileté působení Volkswagenu jako jedničky na čínském trhu.

Generální ředitel Volkswagenu Oliver Blume je teď na autosalonu v Šanghaji. Od loňského září, kdy nastoupil do nejvyššího vedení, je to už jeho třetí cesta do Číny. Tentokrát s ním do odcestovalo celé představenstvo, aby lépe pochopilo problémy, kterým automobilka na svém největším trhu čelí.

Volkswagen se chce bránit tím, že do poloviny desetiletí hodlá více než ztrojnásobit kapacitu výroby elektromobilů v Číně, a to na jeden milion aut ročně. Do konce desetiletí chce také mít v zemi více než 30 modelů elektromobilů. Jochen Siebert ze šanghajské poradenské společnosti JSC Automotive agentuře Bloomberg řekl, že Volkswagen bude muset výrazně přeorientovat své čínské aktivity na elektromobily tím, že bude vyrábět modely, které se osvědčí stejně, jak jeho vozy se spalovacím motorem. To ale nebude snadné a je to stále těžší, protože domácí konkurenti jsou čím dál silnější a vyrábějí stále lepší auta. Podle Sieberta má však Volkswagen k dispozici dostatek finančních prostředků a obrovský rozsah k tomu, aby to zvládl.

Čínští výrobci většinou zaostávali za zahraničními v prodeji automobilů s benzinovým motorem. Tento trend se ale obrátil s nástupem elektromobilů, které vláda podpořila pobídkami k nákupu.

„Tlak Číny na elektrifikaci byl z velké části způsobem, jak vyrovnat podmínky mezi zavedenými hráči a těmi čínskými,“ uvedl analytik firmy Jefferies Philippe Houchois. Vzestupu čínských automobilek napomáhají také místní technologičtí giganti, kteří od roku 2021 společně investovali do technologií souvisejících s automobily více než 19 miliard USD (405,1 miliardy Kč) a kteří pracují na autonomním řízení či inteligentních funkcích kabiny.

Dovolenou v Česku si letos na jaře dopřeje asi 58 procent Čechů. Nejčastěji navštíví Jihočeský, Středočeský a Jihomoravský kraj. Vyplývá to z průzkumu agentury CzechTourism, který má ČTK k dispozici. Na jarní dovolené lidé plánují strávit přibližně týden, proti loňsku o 1,5 dne méně. Stoupla očekávaná útrata za osobu, a to o 310 Kč na 6148 korun.

Respondenti, kteří na jaře neplánují dovolenou v Česku, si zpravidla vybírají volno jindy – takovou odpověď uvedlo 32 procent z nich. Dost peněz na dovolenou podle průzkumu nemá 31 procent dotázaných, dalších 19 procent dává přednost pobytu v zahraničí.

„Pevně věřím, že jarní sezona bude dobrá. Po letech strádání s covidem věřím, že se v Česku letos objeví i zahraniční turisté, a to nejen z Evropy, ale také z Asie, kteří tady chyběli. K tomu by například mělo pomoct i nové letecké spojení do Soulu,“ řekl na dnešní tiskové konferenci ředitel CzechTourismu Jan Herget.

Na dovolené budou Češi především odpočívat a lehce sportovat. Nejčastěji zařadí procházku, túru, vodní sporty nebo návštěvu akvaparku. Asi čtyři z deseti Čechů mají podle průzkumu zkušenost se sjížděním řek. K nejoblíbenějším v ČR patří Bečva, Berounka, Jizera nebo Labe, uvedla agentura. Herget také věří, že má Česko potenciál přilákat na dovolenou na lodi i zahraniční turisty. „Letos se v Česku otevřelo 15 přístavišť, obliba Baťova kanálu je dlouhodobá. Myslím, že se postupně otevře potenciál Česka i pro říční lodní dovolenou,“ řekl.

Do Jihočeského kraje letos plánuje vyrazit zhruba 18 procent Čechů, v případě Středočeského kraje je to 17 procent. Jihomoravský kraj si pro jarní dovolenou vybralo 15 procent respondentů, zjistila agentura.

„Průměrná obsazenost ubytování během prvního květnového svátku je 61,46 procenta, o velikonočním víkendu se jednalo o 67,24 procenta. S tím souvisí fakt, že o trochu nižší je také víkendový průměr cen za ubytování. Zatímco o velikonočním víkendu se jednalo o 2748 korun, během prvního květnového svátku je podle naposledy stažených údajů z Data Rhythm na základě Booking.com průměrná cena za dvoulůžkový pokoj 2628 korun,“ uvedl Herget. Dodal, že po markantním zdražování ubytování v minulém roce kvůli cenám energií se letos ceny budou stabilizovat.

Podle průzkumu letos turisté utratí na dovolené největší část peněz za ubytování, a to přes 2850 korun, což je o zhruba 350 korun více než loňské jaro. Druhá nejdražší položka bude stravování v restauracích, a to 1013 Kč na jednoho. Turisté letos počítají s dražšími pohonnými hmotami, předpokládají útratu 764 Kč proti loňským 644 Kč. Také se prodraží doprava z loňských 328 Kč na letošních 469 Kč. Šetřit plánují na kultuře, vstupném do muzeí a památek či na sportu. Loni vydali za tyto položky 872 Kč, letos chtějí v průměru 606 Kč.

Evropská unie chce do konce desetiletí podpořit vývoj a výrobu polovodičů investicemi ve výši 43 miliard eur (zhruba bilion korun) a zdvojnásobit svůj podíl na jejich celosvětové produkci na 20 procent. Shodli se na tom dnes zástupci členských zemí a Evropského parlamentu, kteří dojednali konečné podmínky normy reagující na nedávný nedostatek těchto součástek klíčových pro výrobu aut či elektroniky. Aby vstoupila v platnost, musí ji potvrdit Rada EU a plénum EP.

Evropské firmy v minulých dvou letech v souvislosti s pandemií covidu-19 a prudkým růstem poptávky při následného hospodářského oživení začal trápit nedostatek polovodičů. Při jejich dovozu jsou evropské státy závislé především na Tchaj-wanu či dalších asijských zemích. Evropská komise proto loni navrhla normu označovanou jako Chips Act, která má tuto závislost zásadně snížit a přilákat výrobce čipů do Evropy.

EU hodlá na podporu vývoje, výroby a zajišťování dostatku čipů získat z veřejných i soukromých peněz zmíněných 43 miliard eur. Celkem 3,3 miliardy eur mají pocházet přímo z unijního rozpočtu v rámci iniciativy nazvané Čipy pro Evropu, která se zaměřuje hlavně na výzkum a vývoj nových technologií. Další peníze mají jít na podporu soukromých investic při výrobě čipů pro členské země. Unie chce v rámci dohodnutých pravidel také lépe monitorovat případný nedostatek polovodičů a efektivněji koordinovat reakci v krizových situacích.

Pražská burza dnes nepatrně rostla, index PX stoupl o 0,06 procenta na 1417,06 bodu. Nejvíce se obchodovalo s akciemi energetické společnosti ČEZ, které stejně jako v pondělí skončily ve ztrátě. Naopak vzrostla hodnota emisí Erste Bank, Monety či Komerční banky. Vyplývá to z údajů na webu burzy.

Akcie ČEZ dnes za nadprůměrných objemů oslabily o 0,93 procenta na 1170 korun. „Akcie ČEZu tak zavřely již druhý den se ztrátou, a to poté, co na konci minulého týdne nedokázaly přesvědčivě překonat psychologickou hranici 1200 Kč za jednu akcii,“ uvedl makléř společnosti Wood &Company Lukáš Novotný.

Cenné papíry stavitele solárních elektráren Photon Energy si polepšily o 4,23 procenta na 61,60 Kč. Akcie Kofoly zdražily o 2,05 procenta na 249 Kč, Erste posílila o 1,64 procenta na 758,20 Kč. Mírně rostly i akcie dalších bank – Moneta si polepšila o 0,47 procenta na 85,90 Kč a Komerční banka o 0,20 procenta na 753,50 korun.

Vedle ČEZ dnes klesla ceny akcií zbrojovky Colt, konkrétně o víc než procento na 581 Kč. Pojišťovna VIG odepsala 0,41 procenta na 609,50 Kč.