Právě teď

Společnost BlackRock Inc. uvedla, že očekává, že institucionální investoři v letošním roce zvýší alokace do fondů soukromého kapitálu a soukromých úvěrových fondů, a to i přes obavy z recese a rostoucích úrokových sazeb.

Podle nově zveřejněného průzkumu společnosti BlackRock mezi vedoucími pracovníky a alokátory ve více než 200 firmách spravujících celkem 15 bilionů USD investoři včetně penzijních fondů, rodinných kanceláří a pojišťoven v současné době alokují do soukromých trhů v průměru 24 % svých portfolií.

72 % dotázaných uvedlo, že plánují zvýšit alokace do fondů soukromého kapitálu, zatímco 52 % má v úmyslu zvýšit podíly v soukromých úvěrových fondech. Průzkum probíhal od října 2022 do ledna 2023, tedy předtím, než pád tří regionálních bank podnítil největší krizi v odvětví od roku 2008.

„I v podmínkách zvýšené volatility a nejistoty mohou investice do oblastí, jako jsou obnovitelné zdroje energie, vyspělé soukromé společnosti a přímé úvěry – zejména rizikové dluhy a dluhy na středním trhu – poskytnout portfoliím balast,“ uvedl ve zprávě zveřejněné v úterý Edwin Conway, globální šéf alternativní jednotky společnosti BlackRock.

Otřesy na americkém bankovním trhu – včetně úpadků regionálních bank Silicon Valley Bank a Signature Bank – mohou být také příležitostí pro soukromé úvěry, protože malé a středně velké banky omezují poskytování úvěrů, uvedla společnost BlackRock.

Poslanci Evropského parlamentu (EP) by dnes měli přijmout několik dalších norem klimatického balíku, který má za cíl snížit emise skleníkových plynů. Nová pravidla mají mimo jiné zavést změny v obchodování s emisními povolenkami (ETS). Evropští poslanci budou kromě toho na plenárním zasedání, jehož se zúčastní také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, jednat o potřebě strategie ve vztazích EU a Číny.

Nové předpisy jsou součástí klimatického balíku „Fit For 55“, který usiluje o snížení emisí skleníkových plynů o alespoň 55 procent do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990.

Změny předpokládají od roku 2026 postupné ukončování bezplatných emisních povolenek, které mají zcela přestat fungovat v roce 2034. Parlament bude rovněž hlasovat o zahrnutí emisí skleníkových plynů vznikajících při námořní dopravě do ETS a přezkumu systému obchodování s povolenkami v letectví. Hlasovat bude také o zřízení nového systému povolenek, takzvaného ETS II, který bude zahrnovat pohonné hmoty v silniční dopravě a emise plynoucí z využívání budov.

Evropský parlament se mimo to chystá zavést mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích. Ten má zajistit, že dovozci zboží, na které se vztahuje unijní systém obchodování s povolenkami, budou muset zaplatit rozdíl mezi cenou za emise uhlíku v zemi výroby a cenou uhlíkových povolenek v EU.

Pražský magistrát smění se státem pozemky a nemovitosti v hodnotě asi 1,7 miliardy korun. Město od státu získá výměnou za většinu areálu Nemocnice na Bulovce mimo jiné kasárny v Karlíně a budovu v Hybernské ulici. Smlouvu se státem včera schválili pražští radní, řekl novinářům radní Adam Zábranský (Piráti). Projednat a schválit ji musí ještě městští zastupitelé. Rozdíl v hodnotě směňovaných majetků byl vyčíslen asi na 10,6 milionu, což doplatí hlavní město tak, aby každá ze stran do směny vložila majetek ve výši 1,7 miliardy korun. Nově nabytý majetek chce město využít v případě karlínských kasáren částečně k vybudování bydlení a pozemky ke stavbě školky.

O směně jednaly obě strany dlouho, dohodu brzdil spor o výměnu pozemků na Bohdalci, která byla z nynějšího seznamu nemovitostí nakonec dočasně vyřazena a bude se o ní dál jednat.

„Po několikaletých jednáních zahájených v minulém volebním období to spěje k tomu, že stát od Prahy konečně získá nemovitosti v areálu Bulovka, aby mohl dál nemocnici rozvíjet. Z druhé strany by měla Praha od státu získat kasárny Karlín, dům Hybernská 2 a spoustu dalších nemovitostí,“ řekl Zábranský.

Praha od státu dostane kasárny v Karlíně, která zahrnují čtyři pozemky a tři stavby v hodnotě 1,11 miliardy korun. V kasárnách, které jsou ve špatném stavu, město plánuje mimo jiné vybudovat byty. Zábranský nedávno ČTK řekl, že s ohledem na velikost bude mít areál i další funkce, o kterých se jedná v magistrátní koalici. Město získá také budovu v Hybernské ulici, kam se rozšíří sousední studentský kampus, který vznikl před asi dvěma roky ve spolupráci Univerzity Karlovy a města.

Městu připadnou také dva pozemky v areálu TJ Sokol Praha Královské Vinohrady, které mají hodnotu 94,76 milionu korun. Praha získá také další pozemky a budovy, a to například na Střížkově, Proseku a v Záběhlicích nebo u ZŠ Palmovka a u TJ ABC Braník. V budoucnu město nabytím pozemků například majetkově scelí některé areály, což je případ třeba pozemku ve Vysočanech, rovněž je použije k rozšíření veřejné zeleně v Braníku nebo v Záběhlicích na stavbu sociálního zařízení a mateřské školy.

Původně chtělo hlavní město získat také pozemky na Bohdalci, což zástupci státu dosud odmítají a zbrzdilo to jednání o směně. Ze včera schváleného balíku nemovitostí proto byly pozemky vyjmuty. „Nicméně budeme dále jednat se státem o tom, aby i toto území se rozvíjelo ku prospěchu Pražanů a vznikla tam výstavba dostupného bydlení,“ řekl Zábranský.

Jednání se státem podle radního nekončí. Obě strany se budou domlouvat například na tom, že by stát od města získal Faustův dům na Karlově náměstí a výjezdové stanice pražských hasičů. „A na oplátku bychom měli mimo jiné získat zámek Veleslavín,“ řekl Zábranský.

Spravedlivější přerozdělování sdílených daní ve prospěch menších obcí by bylo možné a nebylo by to pro stát ani příliš složité. ČTK to řekl Pavel Semerád, který se na brněnské Vysoké škole Sting věnuje otázkám efektivního zdaňování. Menší obce čas od času upozorní na to, že dostávají poměrně méně peněz než větší města a nemají jich dost na údržbu a investice. Svaz měst a obcí ČR se dlouhodobě snaží o změnu v systému financování obcí ze strany státu, i když podle mluvčí Alexandry Kockové nebude přerozdělování daní nikdy spravedlivé. Je však možné hledat model s nejvyšší mírou shody mezi obcemi, řekla ČTK.

Jako spravedlivější systém přerozdělení daní se podle Semeráda nabízí kritérium tržeb podnikatelských provozoven v obci, což by jejich vedení motivovalo k podpoře podnikatelského prostředí. Důležité však je, aby se daně posílaly do obcí, kde jsou provozovny, a ne pouze tam, kde má firma sídlo. „Základním předpokladem by mělo být, aby se daně přerozdělovaly více zásluhově podle toho, která obec a jak se podílela na dosažení zdanitelných příjmů,“ uvedl Semerád. Podle něj jsou dobrým příkladem prodejny potravin, které jsou součástí větších řetězců.

Kraje získávají při přerozdělování podíl odpovídající téměř deseti procentům, obce téměř 26 procentům.

Podle Semeráda by nebylo přerozdělování daní podle místa uskutečněných tržeb příliš složité. Finanční správa měla data k dispozici díky elektronické evidenci tržeb (EET). Jenže podle něj tento užitečný systém populisticky zrušila, aniž by dokázala veřejnosti jakkoliv vysvětlit možné přínosy. „Bylo několik příležitostí ukázat, že je to víc než jen databáze o tržbách. Už během covidu ji bylo možné využít jako podporu pro výplatu podpůrných programů,“ poznamenal Semerád.

Podobný systém pro přerozdělování daní funguje například v Kanadě, kde si zákazníci na účtence přečtou, kolik tvoří poměrná část daně určená pro samosprávu v místě prodeje. „Při funkčním EET by stačilo přiřadit pokladnu k dané obci a v případě mobilních provozoven by bylo možné využít IP adresu,“ řekl Semerád. Kvůli zrušení EET si však vláda podle něj jednu z jednoduchých cest sama uzavřela.

Podle některých odborníků by výše uvedený systém více motivoval obce k vytváření lepšího podnikatelského prostředí. Svaz vnímá, že některé obce by například uvítaly mezi kritérii zohlednění počtu obyvatel do šesti let a nad 65 let, protože jde o skupiny, které vyžadují více služeb, některá horská města by ráda zohlednila v kritériích nadmořskou výšku. Obecně více peněz by ale podle svazu mohlo přinést zrušení některých dotací.

„V duchu efektivního vynakládání veřejných prostředků by pomohlo, kdyby peníze určené na dotace byly převedeny přímo do rozpočtů obcí, protože jsou to právě představitelé obcí a měst, kteří nejlépe znají potřeby jejich lokality. Obce by získaly neúčelové prostředky a eliminovaly by se veškeré náklady spojené s administrací dotací a diskuse o účelnosti a potřebnosti některých dotačních titulů,“ uvedla Kocková.

Omezení či zrušení dotací pro obce je nyní jednou z potenciálních možností, jak snížit schodek státního rozpočtu, uvedla v tiskové zprávě předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR Eliška Olšáková. Podle ní by tento postup vedl k omezení rozvoje regionů a obcí. „Sdružení si uvědomuje, že státní rozpočet se nachází ve složité situaci, jejím řešením ale není plošné rušení národních dotací pro obce. Vhodnější variantou je omezení dotací pro soukromé subjekty, případně postupné navyšování míry spolufinancování dotací, což by přineslo úsporu ve výši desítek miliard korun,“ uvedla Olšáková. Záleželo by totiž na tom, zda by dotační peníze ministerstvo kompenzovalo obcím jinou formou, nebo by je odebralo.

Takzvané třetí osoby, třeba spolky, se podle zákona nadále musí registrovat pro vedení volebních kampaní. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh Nejvyššího správního soudu (NSS) a ponechal spornou část zákona o volbách do Parlamentu v platnosti. Normu lze podle ústavních soudců přes řadu nedostatků interpretovat v souladu s ústavním pořádkem. Soudce zpravodaj Jan Filip zdůraznil, že už nyní se v praxi registrují jen nižší desítky nejvýraznějších aktérů kampaní, nikoliv běžní podporovatelé jednotlivých stran či kandidátů.

Podle Filipa je právní úprava pokusem o zajištění toho, aby strany či kandidáti neobcházeli prostřednictvím třetích osob limity rozpočtů na kampaně. Zároveň norma reaguje na nové zkušenosti s vedením kampaní, politickým marketingem a trendy na sociálních sítích, které výrazně ovlivňují demokracii a svobodnou politickou soutěž.

Návrh na zrušení části volebního zákona podal v roce 2020 specializovaný volební senát NSS. Přerušil kvůli tomu řízení o kasační stížnosti proti pokutě za propagaci filmu a kritické knihy o tehdejším premiérovi, nyní předsedovi ANO a opozičním poslanci Andreji Babišovi.

Sporná část volebního zákona stanovuje povinnost registrovat se. Zároveň umožňuje Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí pokutovat takzvané třetí osoby, které placenou formou zasahují do volební kampaně, pokud je úřad předtím nezaregistroval.

Cíl právní úpravy, tedy transparentnost kampaně, je podle NSS sice legitimní, lze ho však dosáhnout jinými prostředky, které budou méně zasahovat do svobody projevu. Účast v kampani, a tedy realizaci svobody politického projevu, nelze podmiňovat předchozí registrací u orgánu veřejné moci, uvedl NSS.

Správní soud se problematikou zabýval na základě kasační stížnosti spolku Svoboda projevu, který dostal od úřadu pokutu 27.000 korun. Před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2017 nechal publikovat v novinách a na plakátech inzeráty s nadpisem „Proč nám chce Andrej Babiš vládnout“ a tiskl pozvánky na besedy spojené s projekcí dokumentárního filmu Selský rozum a prodejem knihy Žlutý baron. Krajský soud v Brně žalobu spolku zamítl, NSS dosud čekal na verdikt ústavních soudců.

Knihu Žlutý baron napsali novináři Zuzana Vlasatá a Jakub Patočka. Spolek založili kvůli organizaci propagačního turné.

Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek tak, aby pokryla potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, loni v Česku dosáhla 40.912 korun. V Praze činila 42.776 korun, zejména kvůli vyšším nákladům na bydlení v hlavním městě. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci platformy pro minimální důstojnou mzdu. Upozornili, že na minimální důstojnou mzdu nedosáhne 63 procent pracovních úvazků.

V roce 2021 činila minimální důstojná mzda v regionech 31.146 korun, v Praze 36.717 korun. Nárůst v uplynulém roce způsobila zejména vysoká inflace, když nominální mzdy rostly pomaleji než spotřebitelské ceny. Pod úrovní minimální důstojné mzdy se tak ocitlo o 800.000 pracovních úvazků víc než v roce 2021. Minimální důstojná mzda se dostala na úroveň průměrné mzdy, která loni v ČR činila 40.353 korun.

„Vysoký růst cen se koncentruje v oblasti základních potřeb, které mají větší dopad na nízkopříjmové zaměstnance,“ upozornil ekonom Jan Bittner. Připomněl, že nominální mzdy inflaci nepokrývají. „Sledujeme politické tlaky, aby mzdy nadále nerostly tak vysokým tempem, protože by údajně hrozila mzdově-inflační spirála,“ dodal.

Menší než minimální důstojnou mzdu mají častěji ženy než muži. Týká se to 68 procent pracovních úvazků žen a 53 procent pracovních úvazků mužů. „Důvodem je mzdová nerovnost mezi muži a ženami, která je v Evropě nadprůměrná,“ řekl Bittner.

Minimální důstojná mzda se počítá na základě aktuálních cen, jakou výši by musela mít odměna za práci za běžnou pracovní dobu, aby pracujícím a jejich domácnostem poskytla dostatek finančních prostředků k životu, který je většinou společnosti vnímaný jako určitý základní standard. Mají se z ní dát pokrýt náklady na stravu a bydlení, ošacení, dopravu, zdravotní péči, vzdělání a volný čas a zaplatit další důležité výdaje včetně úspor pro případ neočekávaných okolností. Platforma ji zveřejňuje od roku 2019.

Podle odborníků z platformy je jedním z důvodů, proč jsou mzdy v Česku pod úrovní minimální důstojné mzdy, slabší postavení zaměstnanců. „Jedním z důvodů, proč je u nás tlak na navýšení mezd nižší než jinde v EU, je naše relativně nízká odborová organizovanost. Slabou pozici pracujících umocňuje také fakt, že se u nás vyjednává převážně na podnikové a nikoli sektorové úrovni, jak to je běžné například v Německu,“ uvedla Kateřina Smejkalová z nadace Firedrich-Ebert-Stiftung, která má blízko k německé sociální demokracii.

Ministři zahraničí ekonomicky vyspělých zemí G7 ujistili Ukrajinu o „maximální podpoře“, odsoudili „nezodpovědnou jadernou rétoriku“ Ruska a vyzvali Čínu, aby se chovala jako zodpovědný člen mezinárodního společenství. Uvádí se to v závěrečném komuniké po třídenním jednání v japonské Karuizawě. Informují o něm zahraniční agentury.

Skupina, která sdružuje Británii, Kanadu, Německo, Francii, Itálii, Japonsko, Spojené státy plus Evropskou unii, dala najevo odhodlání ještě přitvrdit sankce vůči Rusku kvůli invazi na Ukrajinu. „Válečné zločiny a další zvěrstva, jako jsou ruské útoky na civilisty a kritickou civilní infrastrukturu, nemohou zůstat beztrestné,“ uvedla G7 podle agentury AP.

Také třetí strany, které pomáhají Rusku v jeho válce proti Ukrajině, skupina G7 varovala, že zaplatí „vysokou cenu“. Slovy o ruské jaderné rétorice šéfové diplomacií reagovali především na březnové oznámení ruského prezidenta Vladimira Putina, že jeho země rozmístí taktické jaderné zbraně v Bělorusku, které je ruským spojencem.

V případě Číny uskupení kritizovalo „expanzivní námořní nároky Číny v Jihočínském moři“, pro něž podle G7 neexistuje žádný právní základ. Peking také vyzvalo, aby se zdržel „výhrůžek, nátlaku, zastrašování nebo použití síly“. Pokud jde o Tchaj-wan, který si Čína nárokuje, odmítla G7 podle agentury DPA důrazně „všechny jednostranné pokusy změnit status quo silou nebo nátlakem.“

Peking závěry setkání ministrů G7 odsoudil, podle něj jde o hrubé vměšování do vnitřních záležitostí Číny a záměrnou a zlovolnou diskreditaci země. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin uvedl, že komuniké je „plné arogance a předsudků vůči Číně“ a že Peking kvůli tomu hodlá intervenovat u hostitelského Japonska.

Miliardář Elon Musk spustí konkurenta chatovacího systému umělé inteligence ChatGPT, jeho TruthGPT vyzve rivaly od společností Microsoft a Google. Musk to řekl v pondělí v rozhovoru s americkou televizí Fox News, v němž mimo jiné kritizoval produkt konkurence.

Ředitel americké automobilky Tesla a vlastník internetové společnosti Twitter kritizoval společnost OpenAI. Ta vyvinula populární chatovací systém ChatGPT založený na umělé inteligenci (AI), který dokáže na základě jednoduchých dotazů generovat články, eseje, vtipy, ale i poezii, a zdarma ho zpřístupnila veřejnosti. Podporuje ji softwarový gigant Microsoft.

Podle Muska je její chatbot „trénovaný ve lhaní“. Samotná OpenAI se nyní stala „uzavřeným zdrojem“, ziskovou organizací úzce spojenou s Microsoftem, domnívá se Musk. Obvinil také spoluzakladatele Googlu Larryho Pagea, že nebere bezpečnost umělé inteligence vážně.

„Začnu něco, čemu říkám TruthGPT, neboli umělá inteligence hledající maximální pravdu, která se snaží pochopit povahu vesmíru,“ uvedl Musk v rozhovoru s Tuckerem Carlsonem z Fox News. „A myslím si, že tohle by mohla být nejlepší cesta k bezpečí v tom smyslu, že u AI, která se stará o pochopení vesmíru, je nepravděpodobné, že by zničila lidi, protože jsme zajímavou součástí vesmíru,“ řekl.

Musk podle zdrojů agentury Reuters láká specialisty na umělou inteligenci z Googlu, aby spustili start-up, který by konkuroval OpenAI. V březnu zaregistroval firmu s názvem X.AI, založenou v Nevadě. Firma uvádí Muska jako jediného ředitele a Jareda Birchalla, generálního ředitele Muskovy rodinné kanceláře, jako sekretáře.

V roce 2015 se Musk podílel na založení společnosti OpenAI, později však z její správní rady odešel. Minulý měsíc se připojil k výzvě stovky akademiků, expertů a podnikatelů požadující nejméně půlroční pozastavení vývoje nových modelů umělé inteligence s ohledem na „hluboká rizika pro společnost a lidstvo“. Vývojáři by podle výzvy měli tuto pauzu využít ke společné práci na bezpečnostních pravidlech a také k vystupňování spolupráce se zákonodárci na silné regulaci odvětví.

Nyní v rozhovoru na Fox News Musk varování před umělou inteligencí zopakoval a řekl, že „AI je nebezpečnější než, řekněme, špatně řízená konstrukce letadel nebo výrobní údržba nebo špatná výroba automobilů“. Řekl také, že umělá inteligence má potenciál civilizační destrukce.

Super inteligentní AI dokáže neuvěřitelně dobře psát a potenciálně manipulovat veřejné mínění, uvedl šéf sociální sítě Twitter. O víkendu Musk tweetoval, že se setkal s bývalým americkým prezidentem Barackem Obamou, když byl v úřadě, a řekl mu, že je potřeba, aby Washington „podpořil regulaci AI“.

Společnost Microsoft v lednu oznámila další mnohamiliardovou investici do OpenAI. Zesiluje tak konkurenci s Googlem a stupňuje závod o přilákání finančních prostředků pro rozvoj umělé inteligence v Silicon Valley, píše Reuters.

Přes 40 miliard korun ročně navíc je v Česku potřeba na udržitelné rekonstrukce domů. Na tiskové konferenci to řekl předseda představenstva Stavební spořitelny České spořitelny (Buřinky) Libor Vošický. Dodal, že opravami, třeba vhodným zateplením, a pořízením fotovoltaických panelů a tepelných čerpadel můžou domácnosti snížit energetickou náročnost domů o více než 60 procent.

Vošický uvedl, že podle společnosti KPMG jsou v Česku potřeba přes dva biliony korun na všechny renovace potřebných budov. Dodal, že pokud bude ambice naplnit klimatické závazky Evropské unie, je potřeba zvýšit tempo rekonstrukcí ze současného jednoho na tři procenta ročně, což představuje roční náklady zhruba 60 miliard korun. „Podle našich údajů je nyní investováno do udržitelných rekonstrukcí kolem 19 miliard korun. Chybí tedy zatím 41 miliard korun,“ řekl Vošický.

Jan Hanuš z agregátora trhu firmy Woltair uvedl, že průměrná hodnota řešení zelených energií vyjde na 11.000 až 16.000 eur (v přepočtu 258.000 až 374.000 korun). Řekl, že jde o výdaje na fotovoltaiku nebo tepelné čerpadlo, dohromady se pořizovací náklady pohybují kolem milionu korun. „Vedle financí je úzké hrdlo v montážních kapacitách,“ upozornil Hanuš. Doplnil, že loni v Česku vzniklo 500 firem na fotovoltaiku a hrozí to, že jich jako v Polsku 80 procent skončí.

Čínská ekonomika v prvním čtvrtletí zrychlila růst meziročně na 4,5 procenta z tempa 2,9 procenta v předchozím čtvrtletí. Oznámil to čínský statistický úřad. Růst byl silnější, než čekali analytici, podle nich je za vyšším růstem hrubého domácího produktu (HDP) hlavně ukončení přísných protiepidemických opatření na konci loňského roku. Ekonomové v anketě agentury Reuters předpokládali, že druhá největší ekonomika světa zrychlí meziroční tempo růstu na čtyři procenta.

Růst je do značné míry důsledkem oživení spotřeby, protože lidé po zrušení velmi přísných covidových omezení začali znovu ve velkém navštěvovat nákupní centra a restaurace. Peking také zmírnil regulační tažení proti firmám v oblasti technologií a nemovitostí. Čínští statistici uvedli, že ekonomika vykázala plynulé oživení, zároveň ale varovali, že jeho základy ještě nejsou pevné, a to i kvůli složité a nestálé situaci v zahraničí.

V mezičtvrtletním srovnání se HDP od ledna do března zvýšil o 2,2 procenta, což je v souladu s očekáváním analytiků. Ve čtvrtém čtvrtletí růst po zpřesnění dat činil proti předchozímu čtvrtletí 0,6 procenta, zatímco předběžná data ukazovala na nulový růst.

Na letošní rok čínská vláda stanovila cíl růstu HDP kolem pěti procent. Loni růst HDP této asijské mocnosti zpomalil na tři procenta z 8,1 procenta v předchozím roce. Analytici očekávají, že letos růst zrychlí na 5,4 procenta.

„Ty údaje z Číny za první čtvrtletí jsou slušné, udržují zemi na cestě k dosažení cíle růstu kolem pěti procent v letošním roce,“ uvedl analytik Matt Simpson ze společnosti City Index. „Pomohlo to do jisté míry zlepšit náladu na trhu v Asii. Mírně nevýrazná reakce naznačuje přetrvávající obavy, že údaje za první čtvrtletí jsou počátečním impulsem díky znovuotevření trhu a že jeho dynamika by mohla ve druhém nebo třetím čtvrtletí vyprchat,“ dodal.

Oživení v Číně je zatím nerovnoměrné. Zatímco spotřeba, služby a výdaje na infrastrukturu se zvyšují, slabší růst cen a rostoucí úspory v bankách vyvolávají pochybnosti o poptávce.

Další statistika dnes ukázala, že růst maloobchodních tržeb v březnu zrychlil na 10,6 procenta, a přiblížil se tak dvouletému maximu. Analytici čekali růst o 7,4 procenta.

Hlavní čínské akciové indexy reagovaly na hospodářská data nejednoznačně. Hlavní index hongkongských akcií Hang Seng před koncem obchodování vykazoval pokles téměř o jedno procento zhruba na 20.590 bodů. Index CSI 300, který sleduje obchodování na burzách v Šanghaji a Šen-čenu, byl v mírném zisku a pohyboval se kolem 4160 bodů.

Odpojení jaderných elektráren v Německu může v budoucnu zvýšit ceny elektřiny, a to i na českém energetickém trhu. Dalším důsledkem pak může být vyšší riziko výpadků elektrické sítě, protože Němci stabilní zdroje nahradí sezonními, které budou závislé na počasí. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK. Německo o víkendu odpojilo od sítě tři své poslední jaderné elektrárny, a přestalo tak po více než 60 letech vyrábět energii z jádra.

Důsledků odpojení německých jaderných elektráren může být pro Česko podle analytiků několik. Jedním z nich bude možné zvýšení cen elektřiny v budoucnu. Jaderný vědec Radek Škoda očekává, že ceny elektřiny budou po odpojení vyšší, než kdyby jaderné bloky zůstaly v Německu, a to i pro české výrobce, jako jsou Energetický průmyslový holding (EPH) nebo ČEZ. Dopad na ceny elektřiny na krátkodobých trzích připustil i výkonný ředitel Energy financial group (EFG) Tomáš Voltr. „Na dlouhodobé kontrakty by to nemělo mít vliv, jelikož to bylo zaneseno do cenotvorby na burzách. Na krátkodobé trhy to vliv mít může, pokud bude nedostatečná výroba z fotovoltaických a větrných elektráren,“ vysvětlil. Analytik Capitalinked.com Radim Dohnal naopak velký vliv na ceny nepředpokládá, protože energetický trh o odstavení bloků věděl dlouho dopředu.

Dalším výsledkem odklonu Německa od jaderné energetiky může být i zvýšené riziko výpadků elektrické sítě. Škoda v této souvislosti poukázal na to, že Německo plánuje do budoucna ve svém energetickém mixu navyšovat podíl obnovitelných zdrojů energie. Při větrných a slunečných dnech tak podle něj vzrostou přetoky elektřiny přes státy v okolí Německa, což celkově v Evropě zvyšuje pravděpodobnost výpadků elektrické sítě. „Jelikož je západní Evropa elektrickou sítí propojena, riziko blackoutu bude teď vyšší i u nás,“ doplnil Škoda. Provozovatel sítě ČEPS by podle něj měl mít pro takové případy připraveny scénáře pro řešení podobných situací. Možný vliv na výkonovou rovnováhu v přenosové síti vnímá i Voltr. Němci totiž podle něj ubrali velké stabilní zdroje a nahrazují je velkým množstvím nestabilních zdrojů se sezonní povahou.

Německo bude podle analytiků po vypnutí jaderných reaktorů muset elektřinu více dovážet ze zahraničí. Podle Škody by se to mohlo projevit i na růstu českého vývozu k západním sousedům. „Někdo bude muset oněch 30 terawatthodiny produkce nahradit a levněji než z jádra to nebude,“ dodal. Podle Voltra bude mít na případný dovoz velký vliv cena plynu. „Pokud bude drahý, tak se Německu bude spíše vyplácet dovážet elektřinu z ČR,“ podotkl. Zvýšený německý import elektřiny očekává i Dohnal, podle něhož ovšem bude Německo elektřinu nakupovat zejména ve Francii a v Polsku. Česko podle něj do Německa dodává jen malé množství elektřiny.

Poslední jaderné elektrárny v Německu měly původně ukončit provoz už na konci loňského roku, ale kvůli dopadům invaze ruských vojsk na Ukrajinu a následnému zhoršení energetické krize se německá vláda rozhodla nechat tři elektrárny v provozu ještě přes zimu. V nadcházejících letech chce Německo přejít výhradně na obnovitelné a ekologické zdroje energie. Poslední tři jaderné elektrárny se v prvním letošním čtvrtletí podílely na výrobě elektřiny v Německu asi pěti procenty. Loni se jaderná energie podílela na výrobě elektřiny v zemi šesti procenty, obnovitelné zdroje 44 procenty.

Přes 40 miliard korun ročně navíc je v Česku potřeba na udržitelné rekonstrukce domů. Na tiskové konferenci to řekl předseda představenstva Stavební spořitelny České spořitelny aPremiér Petr Fiala dnes přiletěl na návštěvu Indonésie, která je po Filipínách druhou zastávkou na jeho nynější cestě po šesti asijských zemích. V Jakartě se dnes sejde s indonéským prezidentem Jokem Widodem.

Podle českého premiéra je Indonésie, která se řadí k nejlidnatějším zemím světa, nesmírně perspektivní trh. Fiala se prý proto bude snažit, aby zde vytvořil co nejlepší podmínky pro české podnikatele. Obrovský potenciál mají v Indonésii zbrojní dodávky, uvedl už před cestou předseda české vlády.

Velkou příležitostí pro české firmy je podle premiéra Fialy také projekt výstavby nového hlavního města Nusantary, které vyrůstá uprostřed džungle na ostrově Borneo a které má jako administrativní metropole nahradit přelidněnou Jakartu. Ta se potýká nejen se špínou a smogem, ale také s častými ničivými záplavami.(Buřinky) Libor Vošický. Dodal, že opravami, třeba vhodným zateplením, a pořízením fotovoltaických panelů a tepelných čerpadel můžou domácnosti snížit energetickou náročnost domů o více než 60 procent.

Vošický uvedl, že podle společnosti KPMG jsou v Česku potřeba přes dva biliony korun na všechny renovace potřebných budov. Dodal, že pokud bude ambice naplnit klimatické závazky Evropské unie, je potřeba zvýšit tempo rekonstrukcí ze současného jednoho na tři procenta ročně, což představuje roční náklady zhruba 60 miliard korun. „Podle našich údajů je nyní investováno do udržitelných rekonstrukcí kolem 19 miliard korun. Chybí tedy zatím 41 miliard korun,“ řekl Vošický.

Jan Hanuš z agregátora trhu firmy Woltair uvedl, že průměrná hodnota řešení zelených energií vyjde na 11.000 až 16.000 eur (v přepočtu 258.000 až 374.000 korun). Řekl, že jde o výdaje na fotovoltaiku nebo tepelné čerpadlo, dohromady se pořizovací náklady pohybují kolem milionu korun. „Vedle financí je úzké hrdlo v montážních kapacitách,“ upozornil Hanuš. Doplnil, že loni v Česku vzniklo 500 firem na fotovoltaiku a hrozí to, že jich jako v Polsku 80 procent skončí.

Evropská unie by měla pracovat na omezování rizik ve vztazích s Čínou, prohlásila šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová ve svém dnešním vystoupení před europoslanci ve Štrasburku. EU se podle ní také jednoznačně vymezí v případě, že by Čína pomocí síly jakkoli změnila stávající situaci Tchaj-wanu. Není ale žádoucí, aby se EU odvrátila od Číny jako partnera v ekonomice a vědě, doplnila předsedkyně unijní exekutivy.

Evropský parlament dnes diskutuje o potřebě formulování jednotné strategie ve vztazích unijního bloku s Čínou v době, kdy odborníci upozorňují na porušování práv menšiny muslimských Ujgurů v provincii Sin-ťiang a Čína podniká intenzivní vojenské manévry v blízkosti Tchaj-wanu. Za stav lidských práv dnes Čínu v Evropském parlamentu kritizoval šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který prohlásil, že Čína podřizuje lidská práva ekonomickému rozvoji.

„Jednoznačně se postavíme vůči jakékoli změně statu quo Tchaj-wanu pomocí síly,“ upozornila Leyenová s tím, že působení Číny ve Východočínském moři má vliv na evropské partnery a jejich zájmy. Šéf zahraniční politiky EU Borrell v této souvislosti upozornil, že podpora Tchaj-wanu je pro Evropu zásadní nejen z morálního, ale také strategického hlediska, protože tchajwanský průliv je zásadní z hlediska mezinárodního obchodu.

Ve svém projevu k europoslancům také šéfka EK hovořila o tom, že unijní blok by měl odstranit ekonomickou závislost na Číně, posílit spolupráci s jinými partnery a zajistit odolnost v dodavatelských řetězcích. Doplnila, že komise v následujících měsících předloží unijní strategii v ekonomické bezpečnosti. Borrel prohlásil, že Čína má v ekonomice nad EU převahu a je konkurentem v oblasti sofistikovaných technologií.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) očekává, že některé státy EU podají k unijnímu soudu žalobu proti státní podpoře, kterou chce stát poskytovat při chystané výstavbě nového jaderného bloku v Dukovanech. Podle něj by to však projekt nemělo ohrozit. Ministr to dnes řekl na semináři k energetické bezpečnosti. Stát se zároveň podle něj bude snažit dál urychlovat dukovanský tendr, nabídky zájemců o stavbu bloku chce vyhodnotit do konce letošního roku.

Nový jaderný blok v Dukovanech by podle současných plánů měl být hotový do roku 2036. Polostátní energetická společnost ČEZ, která má projekt na starosti, v současnosti jedná s uchazeči o stavbu o jejich nabídkách. Loni na podzim je podaly francouzská společnost EDF, jihokorejská firma KHNP a severoamerický Westinghouse. Detaily těchto nabídek ČEZ nezveřejnil. Finální nabídky by zájemci měli podat v polovině září.

Síkela v souvislosti s veřejnou podporou při stavbě v Dukovanech připomněl, že pokračuje proces její notifikace u Evropské komise. Počítá však s tím, že se to neobejde bez komplikací. Některé státy EU by podle něj mohly k unijnímu soudu podat žalobu proti státní podpoře. Zmínil například Rakousko nebo Lucembursko, které jsou dlouhodobými odpůrci jaderné energetiky.

Podle ministra by to však celý projekt ohrozit nemělo. Opřít se chce například o rozhodnutí unijního soudu z loňského listopadu, kdy soud uznal, že státní podpora stavby jaderné elektrárny Paks II v Maďarsku je v souladu s právem EU. Soud tedy zamítl žalobu Rakouska. Česko se tehdy postavilo na stranu EK, která maďarskou státní podporu notifikovala.

Síkela zároveň deklaroval snahu státu ve spolupráci s ČEZ o další urychlení tendru ke stavbě bloku v Dukovanech. Do konce letošního roku tak chce vyhodnotit nabídky zájemců o stavbu. V příštím roce by pak podle ministra měla být doladěna a podepsána smlouva s vítězem.

Projekt by měl být největší investicí Česka v novodobé historii, podle zástupců vlády i ČEZ má nový reaktor stát asi 160 miliard Kč v cenách z roku 2020. Přesná cena bude známa až po ukončení soutěže.

Česko má šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách. Dva bloky, každý o výkonu přibližně 1000 megawattů (MW), jsou v jihočeském Temelíně. Čtyři menší bloky s výkonem 510 MW stojí v Dukovanech na Třebíčsku.

Akcie THG Plc po neuspokojivých výsledcích v loňském roce a pomalém začátku prvního čtvrtletí klesly v souvislosti s novým zájmem o převzetí britského internetového prodejce.

Akcie společnosti klesly v úvodu londýnského obchodování o téměř 18 % poté, co upravený zisk v roce 2022 klesl oproti předchozímu roku o více než polovinu a tržby v prvních třech měsících běžného fiskálního roku se dostaly do záporných čísel.

Generální ředitel Matthew Moulding viní ze slabších výsledků v loňském roce dopady inflace na peněženky zákazníků a snahu přeorientovat podnikání na ziskovější aktivity. Společnost dříve známá jako The Hut Group očekává v letošním roce nízký až středně vysoký jednociferný růst tržeb, protože v rámci širší revize snižuje náklady. V předchozích letech THG vykazovala dvouciferné nárůsty tržeb.

Společnost THG v pondělí uvedla, že obdržela nezávaznou nabídku na převzetí od společnosti Apollo Global Management Inc. a že tato soukromá kapitálová společnost musí do 15. května předložit závazný návrh.

Společnost, kterou spoluzakládal Moulding, se v minulosti potýkala s problémy v oblasti řízení, vysokými cenami syrovátky v proteinových koktejlech a pochybnostmi o ziskovosti své jednotky Ingenuity, která pomáhá ostatním maloobchodníkům prodávat on-line. Začátkem tohoto roku THG představila strategickou revizi ztrátových oblastí, včetně divize OnDemand, která umožňuje značkám personalizovat zboží jmény zákazníků.

Čína prohlásila, že komuniké ze zasedání skupiny G7 hrubě zasahuje do jejích vnitřních záležitostí a zlovolně ji očerňuje a diskredituje, uvedlo v úterý čínské ministerstvo zahraničí.

Mluvčí Wang Wenbin to uvedl v odpovědi na otázku týkající se prohlášení ministrů zahraničí G7 v komuniké.

Wang uvedl, že „bylo plné arogance, předsudků vůči Číně a že jsme hostitelskému Japonsku vyslovili důraznou demarši“.

Variabilní nákladová marže francouzské energetické společnosti TotalEnergies pro evropské rafinerie v prvním čtvrtletí vyskočila na 87,8 dolaru za tunu, uvedla společnost v úterý v předběžné zprávě o hlavních ukazatelích.

Tento ukazatel, který představuje průměrnou marži z variabilních nákladů realizovanou evropskou rafinérskou činností skupiny, je srovnatelný s 46,3 dolaru na tunu ve stejném období roku 2022.

Společnost TotalEnergies rovněž uvedla, že její produkce uhlovodíků by měla přesáhnout 2,5 tisíce barelů ropného ekvivalentu denně (Mboe/d), a to díky zahájení těžby plynu na bloku 10 v Ománu a akvizici podílu na ropných polích SARB a Umm Lulu ve Spojených arabských emirátech.

Ropný gigant rovněž očekává, že výsledky integrovaného podnikání v oblasti LNG budou ovlivněny te nižší poptávkou po LNG v Evropě v důsledku mírného zimního počasí a vysoké úrovně zásob, uvedl, kromě vlivu dekonsolidace ruské plynárenské společnosti Novatek od 1. ledna 2023.

Společnost TotalEnergies zveřejní své výsledky za první čtvrtletí 27. dubna.

Švédská společnost Ericsson v úterý oznámila, že její hlavní zisk za první čtvrtletí překonal očekávání, a to díky vyšším prodejům zařízení 5G v zemích, jako je Indie, avšak prodeje na více zavedených trzích klesly a snížily marže.

Společnost snížila náklady, aby zmírnila nižší výdaje zákazníků telekomunikačních operátorů v několika regionech, a očekává, že pomalejší tempo zavádění bude pokračovat až do třetího čtvrtletí.

Poté, co v únoru oznámila plány na propuštění 8 500 zaměstnanců, očekává, že ušetří další 2 miliardy korun (193 milionů USD) na nákladech.

Náklady na restrukturalizaci mohou za celý rok činit zhruba 7 miliard korun, z nichž více než polovina bude zaúčtována v aktuálním čtvrtletí, uvedla v prohlášení.

Růst tržeb ve čtvrtletí pocházel především z trhů s tvrdou cenovou konkurencí, jako je Indie, a nikoli z trhů s vysokou marží, jako jsou Spojené státy.

Hrubá marže společnosti Ericcson za toto čtvrtletí klesla na 38,6 % ze 42,3 %.

Japonský maloobchodní řetězec Seven & i Holdings Co v úterý uvedl, že se postaví proti návrhu představenstva aktivistického investora ValueAct Capital.

Společnost ValueAct, která vlastní 4,4% podíl ve společnosti Seven & i, požaduje rozdělení řetězce samoobsluh 7-Eleven a na výročním zasedání chce vyměnit čtyři ze 14 členů představenstva.

Žádný z těchto kandidátů však nemá zkušenosti s významnými podnikovými transformacemi, uvedla japonská společnost v prohlášení.

Mezitím představenstvo společnosti Seven & i souhlasilo s opětovným jmenováním 13 členů představenstva včetně současného prezidenta a reprezentativního ředitele Rjúičiho Isaky, uvedla společnost.

Americký hedgeový fond investuje do společnosti Seven & i a předkládá návrhy od roku 2021.

Britský provozovatel řetězce kin Cineworld v úterý oznámil, že upustil od plánovaného prodeje svých podniků ve východní Evropě a Izraeli s tím, že návrhy, které dostal, nesplňují hodnotu požadovanou věřiteli.

Druhý největší provozovatel řetězce kin na světě po společnosti AMC Entertainment umístil v září většinu svých podniků pod bankrotovou ochranu v USA.

Podnikatelské aktivity společnosti v Polsku, České republice, na Slovensku, v Maďarsku, Bulharsku, Rumunsku a Izraeli, sdružené pod její podnikatelskou činnost „Zbytek světa“, nejsou pod bankrotovou ochranou a v roce 2021 tvořily přibližně 13 % jejích tržeb.

Začátkem tohoto měsíce společnost Cineworld zrušila plány na prodej svých podniků v USA, Velké Británii a Irsku poté, co se jí nepodařilo najít kupce, a podala reorganizační plán, v němž chce snížit dluh o přibližně 4,53 miliardy dolarů a získat 2,26 miliardy dolarů z fondů, aby se dostala z úpadku.