Právě teď

Nizozemsko plánuje postavit do roku 2035 dvě nové jaderné elektrárny. Měly by poté dodávat až 13 procent produkce elektřiny v zemi, uvedla dnes podle agentury Reuters nizozemská vláda.

Nizozemsko si klade za cíl dosáhnout do roku 2040 uhlíkově neutrální výroby elektřiny. Elektrárny tedy budou hrát důležitou roli v energetické transformaci země. Ta loni získala 12 procent energie z udržitelných zdrojů.

Akcie společnosti DocuSign (NASDAQ:DOCU) vzrostly o 10 % poté, co ve třetím čtvrtletí dosáhly dobrých výsledků a vydaly výhled tržeb, který byl v souladu s konsensem Wall Street.

Tržby společnosti zabývající se elektronickým podpisem vzrostly ve čtvrtletí o 18 % na 645,5 milionu USD, čímž překonaly konsensus ve výši 627 milionů USD.

Čistý zisk na zředěnou akcii bez použití metodiky GAAP činil 0,57 USD a překonal tak konsensus 0,42 USD.

Pro aktuální čtvrtletí DocuSign očekává tržby ve výši 637-641 milionů USD oproti konsensu 640,5 milionu USD. Pro letošní rok vidí společnost tržby ve výši 2,493-2,497 miliardy USD oproti konsensu 2,49 miliardy USD.

Deficit veřejných financí Německa bude v roce 2023 výrazně vyšší, než se původně předpokládalo, a dosáhne 4,5 %, zejména kvůli opatřením na snížení energetické náročnosti, uvedl v pátek zpravodajský magazín Spiegel s odvoláním na dokumenty ministerstva financí.

Deficit ve výši 4,5 % hrubého domácího produktu (HDP) je podle Spiegelu více než dvojnásobný oproti původním výpočtům.

V roce 2024 by měl deficit klesnout na 2 % a poté v letech 2025 a 2026 na 1,5 %, protože státní podpora se podle současných vládních plánů omezí a vyprší v průběhu roku 2024, uvedl Spiegel.

Čínský prezident Si Ťin-pching v pátek v Rijádu prohlásil, že Čína a země Perského zálivu by měly plně využívat Šanghajskou burzu ropy a zemního plynu jako platformu pro vypořádání obchodů s ropou a plynem v jüanech.

Čína a státy Rady pro spolupráci v Zálivu (GCC) jsou přirozenými partnery pro spolupráci, uvedl Si v projevu na summitu Čína-GCC.

Si ve svém projevu navrhl různé oblasti spolupráce v příštích třech až pěti letech, včetně energetiky, financí a investic, inovací a nových technologií, ale i letectví a kosmonautiky a jazyků a kultur.

Měsíční spotřebitelská inflace na Ukrajině v listopadu zpomalila na 0,7 % z 2,5 % v předchozím měsíci, uvedl v pátek Státní statistický výbor.

Uvedl, že spotřebitelská inflace v listopadu meziročně zpomalila na 26,5 %.

Hrubý domácí produkt se ve třetím čtvrtletí roku 2022 snížil o 30,8 %. Ve druhém čtvrtletí se HDP propadl o 37,2 %, uvedl výbor.

Ukrajinská ekonomika byla těžce zasažena ruskou invazí a více než devítiměsíční válkou.

Ministerstvo hospodářství již dříve uvedlo, že muselo snížit svůj hospodářský výhled na celý letošní rok, kdy se očekává pokles HDP o 33,2 %. Mezinárodní měnový fond očekává, že ukrajinská ekonomika letos poklesne přibližně o 35 %.

Ruský prezident Vladimir Putin v pátek prohlásil, že Moskva na západním cenovém stropu na vývoz ruské ropy neprodělá a že státní finance budou v pořádku.

Uvedl, že tento krok je „hloupý“ a že ceny energií „vyletí do nebe“ pro ty, kteří stropy zavedli. Zopakoval, že Rusko nebude prodávat ropu těm, kteří dodržují limit 60 dolarů za barel, který zavedla Evropská unie, G7 a Austrálie.

Uvedl, že Moskva připravuje odpověď, která bude oznámena v nejbližších dnech.

Ceny výrobců ve Spojených státech se v listopadu zvýšily o něco více, než se očekávalo, ale základní trend inflace se zmírňuje, což by mohlo Federálnímu rezervnímu systému umožnit, aby příští týden zpomalil tempo zvyšování úrokových sazeb.

Index cen výrobců pro konečnou poptávku se minulý měsíc zvýšil o 0,3 %, uvedlo v pátek ministerstvo práce. Údaje za říjen byly revidovány a ukázaly, že index PPI vzrostl o 0,3 % namísto dříve uváděných 0,2 %. Za dvanáct měsíců do listopadu se PPI zvýšil o 7,4 % poté, co v říjnu postoupil o 8,1 %.

Ekonomové oslovení agenturou Reuters předpokládali, že PPI stoupne o 0,2 % a meziročně se zvýší o 7,2 %.

Německo očekává, že příští týden bude rozhodnuto o způsobu zásobování rafinerie Schwedt, protože vstoupí v platnost zákaz dovozu ruské ropy, uvedlo ve čtvrtek pozdě večer ministerstvo hospodářství.

Berlín chce do konce roku zrušit dovoz ropy z Ruska a uplatnit sankce Evropské unie a již několik měsíců spolupracuje s Polskem na zajištění dodávek pro rafinerii Schwedt, která zajišťuje 90 % pohonných hmot pro Berlín.

Obě strany chtějí zajistit, aby polské rafinerie v Gdaňsku a Plocku i německé rafinerie ve Schwedtu a Leuně byly dostatečně zásobovány ropou, uvedli ministři obou zemí na začátku tohoto měsíce.

Hospodářský růst Nizozemska se v příštím roce zpomalí na 0,6 %, protože vysoká inflace zasáhne domácí výdaje a zbrzdí vývoz, uvedl v pátek Mezinárodní měnový fond (MMF).

MMF ve svém každoročním hodnocení páté největší ekonomiky eurozóny uvedl, že růst by měl v letošním roce dosáhnout 4,2 %, protože vysoké úspory a silný trh práce pomohly zemi rychle se zotavit z propadu v období COVID-19. MMF také uvedl, že Nizozemsko by mělo v letošním roce dosáhnout 4,2 %.

Celková inflace se podle MMF po letošním skoku na 11,8 % zmírní na 4,2 % v roce 2023, neboť vliv prudce rostoucích cen energií slábne.

Jádrová inflace, která nezahrnuje ceny energií a potravin, však podle projekcí dosáhne v příštím roce vrcholu přes 7 %.

Britský ministr financí Jeremy Hunt v pátek prohlásil, že si nepřeje zvyšování platů zaměstnanců veřejného sektoru, které by mohlo snížit tempo, jímž vláda očekává pokles dvouciferné inflace.

„Víme, že to, co je (zaměstnance veřejného sektoru) nejvíce rozčiluje, je snižování jejich platů v důsledku inflace,“ řekl Hunt na akci pořádané deníkem Financial Times.

„Musíme být jen opravdu opatrní, abychom nesouhlasili s platovými požadavky, které mají opačný než zamýšlený účinek a uzamykají vysokou inflaci,“ dodal.

Indonésie musí zlepšit transparentnost svých plánů na odstavení elektráren, uvedl v pátek Institut pro energetickou ekonomiku a finanční analýzu (IEEFA) v době, kdy země spouští nejméně pět programů energetické transformace.

Indonésie v posledních měsících oznámila dohody s mezinárodními skupinami o financování svého přechodu od uhlí k obnovitelným zdrojům energie, včetně dohody ve výši 20 miliard dolarů, kterou sjednaly země G7 v rámci Partnerství pro přechod na spravedlivou energii (JETP), a přídělu 500 milionů dolarů ze zvýhodněného financování z Fondu pro investice do klimatu (CIF).

Zatímco o podrobnostech některých programů se stále jedná, CIF spolu s indonéskou vládou zveřejnily formální podrobnosti investičního schématu programu.

Zpráva IEEFA uvádí, že v rámci programu CIF státní společnost Perusahaan Listrik Negara (PLN) odstaví devět uhelných elektráren o celkové kapacitě 4,9 gigawattů, avšak některé z nich jsou již „velmi staré“ a „za hranicí své ekonomické životnosti do roku 2055“, kdy mají být odstaveny.

Některým elektrárnám navrhovaným společností PLN by do roku 2025, což je průměrná životnost takových zařízení, bylo 40 let a energetická společnost by je měla vyřadit a odepsat, uvádí se ve zprávě. Společnost PLN na žádost o komentář bezprostředně nereagovala.

Akcie společnosti Lululemon se před pátečním zvoněním propadly o 7 % poté, co zveřejnily slabý výhled na čtvrté čtvrtletí.

Oblíbený prodejce sportovního oblečení překonal odhady analytiků ohledně horního i dolního řádku, přičemž zisk překonal očekávání o 3 centy na akcii. Tržby dosáhly 1,86 miliardy dolarů oproti očekávaným 1,81 miliardy dolarů.

Za prázdninové období společnost Lululemon uvedla, že očekává zisk v rozmezí 4,20 až 4,30 USD na akcii, zatímco odhady hovořily o 4,30 USD. Rovněž očekává tržby v rozmezí 2,605 až 2,655 miliardy USD oproti očekávaným 2,649 miliardy USD.

Společnost mírně zvýšila svou prognózu pro celý letošní rok.

Akcie společnosti Paytm v pátek vzrostly o více než 7 % poté, co oznámila plán na zvážení zpětného odkupu akcií, analytici však varovali, že to investorům nepřinese dlouhodobou úlevu, protože přetrvávají obavy z pomalé cesty indické firmy k ziskovosti.

Poskytovatel digitálních platebních řešení zaznamenal od svého mega IPO v hodnotě 2,5 miliardy dolarů v listopadu loňského roku propad akcií o zhruba 74 %, a to v době, kdy akcie technologických firem po celém světě zaznamenaly propad a objevily se otázky ohledně schopnosti Paytm zpeněžit svou platformu.

Ve čtvrtek pozdě večer společnost Paytm oznámila, že 13. prosince zváží zpětný odkup akcií, a uvedla, že si myslí, že tento krok bude pro její akcionáře výhodný „vzhledem k převažující likviditě a finanční situaci společnosti“.

Minulý měsíc společnost Paytm uvedla, že v příštích 12-18 měsících dosáhne pozitivního volného peněžního toku.

„Tato společnost ještě nedosáhla zisku, ale spěchá s oznámením zpětného odkupu,“ uvedl Chokkalingam G, zakladatel společnosti Equinomics Research & Advisory Pvt Ltd, a dodal, že páteční nárůst akcií byl příležitostí k opuštění protiúčtu.

Společnost Paytm na žádost agentury Reuters o komentář nereagovala. Vzhledem k tomu, že někteří lidé na Twitteru její plány kritizovali, společnost tento krok obhajovala s tím, že vždy přijímá „rozhodnutí s ohledem na dlouhodobý zájem našich akcionářů“.

Společnost Anglo American Plc uvedla, že produkce všech jejích provozů bude v příštích několika letech nižší, než se očekávalo, a stala se tak posledním velkým těžařem, který varoval před svou schopností dosáhnout cílů v oblasti těžby.

Zatímco největší těžaři nadále sklízejí vysoké zisky z vysokých cen komodit, odvětví se také potýká s problémy při dosahování objemových cílů. Provoz společnosti Anglo brzdí vše od logistických problémů a extrémního počasí až po následky pandemie.

Společnost Glencore Plc začátkem tohoto týdne snížila prognózy pro rok 2023 u většiny svých komodit.

Neschopnost odvětví dosáhnout produkčních ambicí zhoršuje již tak omezené dodávky, protože svět se snaží přizpůsobit rostoucímu vyloučení Ruska z globální ekonomiky a narušením z covidové pandemie.

Společnost Anglo uvedla, že její produkce všech komodit – s výjimkou diamantů – bude v příštím roce nižší, než dříve předpokládala, přičemž nižší očekávání platí pro celý rok 2024.

Odhady pro kovy platinové skupiny byly zasaženy obzvláště tvrdě, protože produkce bude pravděpodobně nižší po následující tři roky, přičemž celková produkce do roku 2025 klesne až o 12,5 % oproti již sníženému letošnímu cíli.

Anglo se v Londýně do 11:48 obchodovalo o 1,9 % níže, zatímco jeho jednotka Anglo American Platinum Ltd. v Johannesburgu klesla o 5,7 %.

Společnost Anglo, která očekává, že celková produkce vzroste o 5 % v příštím roce a znovu v roce 2024, rovněž uvedla, že náklady budou nadále růst, protože odvětví poškozuje inflace. Společnost by mohla provést odpis dolu na potaš, který rozvíjí na severu Anglie.

Investoři, kteří hledají přístav v pravděpodobné bouři příštího roku, by se měli podívat na Microsoft , uvedla společnost Goldman Sachs.

„Velká působnost společnosti Microsoft v rámci podnikové sféry a její rozsáhlé portfolio produktů … jí dává dobrou pozici k tomu, aby i nadále rozšiřovala svůj podíl v peněženkách svých zákazníků, a to navzdory pomalejšímu prostředí výdajů na IT a slabšímu spotřebiteli,“ uvedla banka v poznámce pro klienty a označila technologického giganta za nejlepší volbu pro rok 2023.

„Strategické postavení Microsoftu v rámci podniků může být zvýšeno zvýšeným důrazem zákazníků na optimalizaci výdajů na IT a konsolidaci jejich technologického balíku se stávajícími dodavateli,“ dodali.

Německo plánuje příští týden rozhodnout o dodávkách ropy pro rafinerii Schwedt, uvedlo ve čtvrtek pozdě večer ministerstvo hospodářství v návaznosti na německo-polská jednání o tom, jak budou německé rafinerie od příštího roku fungovat bez ruské ropy.

Berlín chce do konce roku eliminovat dovoz ropy z Ruska a uplatnit sankce Evropské unie a již několik měsíců spolupracuje s Polskem, aby se pokusil zajistit dodávky pro rafinerii Schwedt, která dodává 90 % paliva pro Berlín.

Obě strany chtějí zajistit, aby polské rafinerie v Gdaňsku a Plocku i německé rafinerie ve Schwedtu a Leuně byly dostatečně zásobovány ropou, uvedli ministři obou zemí na začátku tohoto měsíce.

Polská a německá vláda ve čtvrtek jednaly o tom, jak by rafinerie ve Schwedtu a Leuně mohly pokračovat v provozu poté, co v lednu vstoupí v platnost embargo na ruskou ropu, uvedl mluvčí ministerstva hospodářství a dodal, že jednání byla „velmi dobrá“.

„Nyní vyhodnocujeme jednání v rámci spolkové vlády a v současné době očekáváme rozhodnutí spolkové vlády do konce příštího týdne,“ řekl mluvčí agentuře Reuters.

Parlament v pátek schválil rozpočet Srbska na příští rok, který předpokládá růst na úrovni 2,5 % národního produktu a deficit 3,3 %, což je méně než 3,9 % stanovených pro rok 2022, neboť země se potýká s krizí způsobenou válkou na Ukrajině.

Plán výdajů stanovuje příjmy ve výši 1 843,4 miliardy dinárů (16,61 miliardy USD) a výdaje ve výši 2 107,4 miliardy dinárů.

Deficit by měl být pokryt domácími a zahraničními půjčkami, přičemž veřejný dluh by měl činit zhruba 56,1 % hrubého domácího produktu (HDP).

Premiérka Ana Brnabicová uvedla, že rozpočet, který schválilo 156 poslanců 250členného parlamentu, byl upraven tak, aby byla zajištěna fiskální stabilita a životní úroveň.

„Budeme i nadále bojovat za neustálé zvyšování mezd a důchodů (ve veřejném sektoru),“ řekla Brnabicová v parlamentu.

Výdajový plán rovněž počítá s vyčleněním 6,8 % celkových prostředků na kapitálové investice, především do infrastruktury.

Rozpočet počítá s hospodářským růstem v roce 2023 ve výši 2,5 %, tedy stejně jako v roce 2022. Minulý měsíc Mezinárodní měnový fond uvedl, že v příštím roce očekává růst srbské ekonomiky o 2,25 %.

Minulý měsíc se Srbsko s MMF dohodlo na dvouleté půjčce ve výši 2,4 miliardy eur (422,08 milionu USD), která mu má pomoci absorbovat dopady globálního ekonomického zpomalení vyvolaného válkou na Ukrajině.

Německé domácnosti jsou stále méně pesimistické, pokud jde o vyhlídky inflace, a předpovídají zmírnění cenových tlaků v příštím roce, uvedla v pátek Bundesbanka na základě měsíčního průzkumu spotřebitelských očekávání.

Inflační očekávání v příštích 12 měsících v největší ekonomice eurozóny klesla na 7,9 % z 8,2 %, zatímco podíl těch, kteří očekávají výrazné zvýšení míry inflace, se snížil na 39 % ze 49 %, uvedla Bundesbank.

Inflace v eurozóně dosáhla v říjnu rekordních 10,6 %, ale o měsíc později klesla na 10 %, což vyvolalo naději, že prudký růst cen způsobený energií je již za svým vrcholem.

Přesto bude dezinflace v bloku pravděpodobně pomalá a podle průzkumu mezi analytiky provedeného agenturou Reuters se neočekává, že by celkový růst cen klesl zpět na 2% cíl Evropské centrální banky až do roku 2025.

Podle mediánové prognózy v průzkumu se nyní očekává, že německá inflace bude v příštích pěti letech v průměru činit 5 %, což je rovněž pokles oproti situaci před měsícem.

Rozdíl mezi oficiálním kurzem egyptské libry vůči dolaru a cenou na černém trhu se dále prohloubil, což vytváří tlak na Egypt před klíčovým zasedáním rady Mezinárodního měnového fondu, které se uskuteční příští týden.

Egypt se i nadále potýká s nedostatkem zahraniční měny, a to navzdory dvěma významným devalvacím v tomto roce.

Mezinárodní měnový fond má 16. prosince posoudit žádost Egypta o rozšířený fondový úvěr ve výši 3 miliard dolarů, který má pomoci posílit jeho finance. Egypt a MMF oznámily tento balíček na úrovni zaměstnanců 27. října.

Náměstek ministra financí Ahmed Kouchouk ve středu uvedl, že očekává, že rada MMF balíček na zasedání schválí.

V prohlášení, které kabinet vydal v pátek, Kouchouk zopakoval, že cílem dohody s MMF je dosažení pružného směnného kurzu.

Dealeři na černém trhu prodávali dolary za 32 až 33 liber ve srovnání s oficiálním kurzem přibližně 24,6 za dolar. Pouliční prodejci nakupovali dolary za přibližně 30 liber.