Výroba osobních aut v Česku loni vzrostla o 14,8 procenta na 1,397.816 vozů, a téměř se tak dostala na předkrizové hodnoty. Nejlepší výsledek za poslední čtyři roky podpořila produkce vozidel s elektrickým pohonem, která stoupla o 34 procent na rekordních 180.887 elektromobilů a hybridů, tedy 13 procent z produkce. Oznámilo to dnes Sdružení automobilového průmyslu.
Výrobu loni podle prezidenta sdružení Martina Jahna nepříznivě ovlivnily rusko-ukrajinský i izraelsko-palestinský konflikt, vysoké ceny energií, dlouhodobě neuspokojivá situace na trhu práce či výpadky a volatilita v dodavatelských řetězcích, které byly zejména v jarních a letních měsících. Sílila také zahraniční konkurence, zejména z Asie.
Pro zákazníky je podle sdružení rovněž dobrou zprávou dohoda na realističtější podobě emisní normy Euro 7, která umožní déle zachovat nabídku dostupných modelů vozidel. „Jakkoli s řadou výzev budeme muset pracovat i nadále, jsem přesvědčen, že stejně jako v roce 2023, tak i v roce letošním bude český autoprůmysl opět zastávat pozici motoru české ekonomiky a jednoho z nejinovativnějších průmyslových odvětví,“ uvedl Jahn.
Největší domácí automobilka Škoda Auto zvýšila produkci o 24,8 procenta na 864.889 automobilů. Z toho téměř 90 procent vyvezla. Škoda loni vyrobila 86.732 elektromobilů a 22.103 plug-in hybridů, což představuje podíl 12,6 procenta na celkové produkci.
Výroba v nošovickém závodě automobilky Hyundai Motor Manufacturing Czech v minulém roce stoupla o 5,6 procenta na 340.500 vozidel. Z toho bylo 43.839 aut na čistě elektrický a 28.213 vozů na plug-in hybridní pohon. Celkově tak elektrické vozy vyrobené v Nošovicích tvořily 21,2 procenta z tuzemské produkce značky.
Kvůli pozastaveným subdodávkám výrobních komponent v jarních a letních měsících vyrobila kolínská Toyota loni 192.427 automobilů, což je o zhruba 10.000 méně než v předchozím roce.
Společnost Tatra Trucks, která je mezi členy sdružení jediným výrobcem nákladních vozidel, v roce 2023 vyrobila 1432 aut, tedy o 85 víc než v roce 2022. Znamená to nárůst o 6,3 procenta.
Výroba autobusů zaznamenala meziroční pokles o 1,3 procenta na 5253 vozidel. Ve vysokomýtském Iveco Czech Republic bylo vyrobeno 4741 autobusů, libchavský SOR dodal na trh 492 autobusů a společnost KHMC vyrobila 20 minibusů.
Také tradiční výrobce motocyklů Jawa Moto vykázal meziroční pokles výroby způsobený objednávkovým charakterem produkce a nasycením trhu v roce 2022. V lednu až prosinci roku 2023 sjelo z výrobní linky tuzemské značky 755 motocyklů, což je o 53,5 procenta meziročně méně.
Inflace v EU zrychlila na 3,4 %, nejvyšší je s hodnotou 7,6 % v ČR
Míra inflace v zemích Evropské unie v prosinci zrychlila na 3,4 procenta z listopadových 3,1 procenta. Dnes to oznámil unijní statistický úřad Eurostat. Nejvyšší inflaci v celé unii má Česká republika, kde ceny meziročně stouply o 7,6 procenta (v listopadu to bylo 8,0 procenta). Naopak nejnižší je inflace v Dánsku (0,4 procenta). Evropská centrální banka (ECB) sníží úrokové sazby patrně v létě, řekla dnes v rozhovoru s agenturou Bloomberg na Světovém ekonomickém fóru v Davosu šéfka ECB Christine Lagardeová.
V zemích eurozóny míra inflace v prosinci zrychlila na 2,9 procenta z listopadové hodnoty 2,4 procenta, potvrdil Eurostat svůj původní odhad. Inflace v celé EU součástí odhadu nebývá. V prosinci 2022 byla míra inflace v eurozóně 9,2 procenta a v celé unii 10,4 procenta.
Nižší inflace než v České republice tak už je například i v Maďarsku, které bylo dlouho nejhorší v Evropské unii. Teď má inflaci 5,5 procenta. V Polsku míra inflace o něco klesla, z listopadových 6,3 procenta na prosincových 6,2 procenta, na Slovensku rovněž klesla z 6,9 procenta na prosincových 6,6 procenta.
Před rokem byla inflace v Česku na 16,8 procenta, v Maďarsku na 25,0 procentech, na Slovensku to bylo 15,0 procent a v Polsku 15,3 procenta.
Po Dánsku byla v prosinci v zemích EU nejnižší míra inflace v Itálii a v Belgii, v obou případech 0,5 procenta. Naopak druhou nejhorší zemí po Česku bylo Rumunsko (7,0 procent) a Slovensko (6,6 procenta).
V eurozóně k inflaci nejvíce přispěly služby, jejichž příspěvek činil 1,74 procentního bodu. Následovala kategorie potraviny, alkohol a tabák s příspěvkem 1,21 procentního bodu. Naopak o zmírnění inflace se nejvíce zasloužily energie, a to příspěvkem -0,68 procentního bodu.
Údaje zveřejněné Eurostatem se liší od údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) kvůli rozdílné metodice. Ředitel Odboru statistiky cen ČSÚ Jiří Mrázek upozornil, že národní systém výpočtu inflace v Česku zachycuje jiným způsobem náklady na vlastnické bydlení. „Zatímco u nás je tzv. imputovanému nájemnému (nákladům na vlastnické bydlení) přikládána relativně vysoká váha (cca 12 procent spotřebního koše), v rámci evropského výpočtu tato položka zatím není zahrnuta,“ připomněl. Údaj za Česko byl během loňského roku také silně ovlivněný vládním úsporným tarifem na energie. Pro účely měnové politiky ČR i pro další účely v tuzemsku je proto vhodnější index spotřebitelských cen ČSÚ.
ČSÚ minulý týden uvedl, že podle národní metodiky tempo růstu spotřebitelských cen v prosinci zpomalilo na 6,9 procenta z listopadových 7,3 procenta. Za celý loňský rok činila průměrná míra inflace 10,7 procenta. Bylo to o 4,4 procentního bodu méně než v roce 2022, kdy ovšem byla druhá nejvyšší inflace od vzniku samostatné ČR.
Roční míra inflace v zemích EU – v procentech podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen:
| prosinec 2023 | listopad 2023 | prosinec 2022 | |
| EU | 3,4 | 3,1 | 10,4 |
| Eurozóna | 2,9 | 2,4 | 9,2 |
| Belgie | 0,5 | -0,8 | 10,2 |
| Bulharsko | 5,0 | 5,5 | 14,3 |
| Česko | 7,6 | 8,0 | 16,8 |
| Dánsko | 0,4 | 0,3 | 9,6 |
| Estonsko | 4,3 | 4,1 | 17,5 |
| Finsko | 1,3 | 0,7 | 8,8 |
| Francie | 4,1 | 3,9 | 6,7 |
| Chorvatsko | 5,4 | 5,5 | 12,7 |
| Irsko | 3,2 | 2,5 | 8,2 |
| Itálie | 0,5 | 0,6 | 12,3 |
| Kypr | 1,9 | 2,4 | 7,6 |
| Litva | 1,6 | 2,3 | 20,0 |
| Lotyšsko | 0,9 | 1,1 | 20,7 |
| Lucembursko | 3,2 | 2,1 | 6,2 |
| Maďarsko | 5,5 | 7,7 | 25,0 |
| Malta | 3,7 | 3,9 | 7,3 |
| Německo | 3,8 | 2,3 | 9,6 |
| Nizozemsko | 1,0 | 1,4 | 11,0 |
| Polsko | 6,2 | 6,3 | 15,3 |
| Portugalsko | 1,9 | 2,2 | 9,8 |
| Rakousko | 5,7 | 4,9 | 10,5 |
| Rumunsko | 7,0 | 6,9 | 14,1 |
| Řecko | 3,7 | 2,9 | 7,6 |
| Slovensko | 6,6 | 6,9 | 15,0 |
| Slovinsko | 3,8 | 4,5 | 10,8 |
| Španělsko | 3,3 | 3,3 | 5,5 |
| Švédsko | 1,9 | 3,3 | 10,8 |
