Podle analytiků trhu, které oslovila televize CNBC, více než polovina evropských firem vykazujících své zisky nedokázala v poslední reportovací sezóně naplnit očekávání ani při svých již tak nízkých vyhlídkách. Tato situace je důsledkem mnoha faktorů, včetně obav z globální ekonomické nejistoty a geopolitických napětí, která ovlivňují obchodní vztahy. Zejména vlivem vysokých úrokových sazeb, které zpomalují ekonomický růst a zvyšují náklady na půjčky, se předpokládá, že region se bude i nadále potýkat s potížemi. Tento vývoj může mít negativní dopad na investory a spotřebitele, kteří se mohou setkat s nižšími výnosy a vyššími cenami produktů a služeb. Zisky firem jsou tak citlivé na vývoj ekonomiky a politické situace, což vytváří prostředí, které vyžaduje obezřetnost a pružnost v řízení investičního portfolia.
Zkoumání informací společnosti FactSet, které provedla CNBC, naznačilo, že zhruba 50,2 % z 313 společností, které podaly zprávu k 29. únoru, vykázalo zisk vyšší než očekávaný. Jedná se o nejmenší procento překonaných zisků, čímž se vyznačuje nejnáročnější výsledková sezóna od 1. čtvrtletí roku 2020, kdy pandemie poprvé zasáhla evropské podniky.
Sektorová analýza odhalila, že ve čtvrtletích končících rokem 2023 se nejhůře dařilo materiálům, spotřebnímu zboží a zdravotní péči. Naopak sektory s nejvyšším podílem překonaných výsledků oproti očekáváním byly podle údajů FactSet technologický sektor a sektor veřejných služeb.
Edward Stanford, vedoucí evropské akciové strategie HSBC, v pondělí pro CNBC prozradil: “Už dlouho jsme nezaznamenali tak nízkou úroveň překonání očekávání”. Dodal, že tento nedostatek byl “poměrně rozšířený”.
Philippe Ferreira, zástupce vedoucího pro ekonomiku a strategii napříč aktivy ve společnosti Kepler Cheuvreux, přičítá tato zklamání více faktorům. Zejména poukázal na slabší makroprostředí v Evropě, kde se růst HDP ve třetím a čtvrtém čtvrtletí pohyboval blízko 0 %. Kromě toho společnosti s významnou expozicí vůči Číně, jako je L’Oreal, zjistily, že jejich růst je brzděn v důsledku pokračující čínské deflace a slabé spotřebitelské poptávky.
Údaje evropského statistického úřadu odhalily ve 3. čtvrtletí pokles evropské ekonomiky o 0,1 %. HDP regionu ve čtvrtém čtvrtletí vzrostl jen o 0,1 %, čímž se těsně vyhnul technické recesi, která je definována jako dvě po sobě jdoucí čtvrtletí hospodářského poklesu.
Evropská ekonomika se potýkala s řadou problémů, včetně následků ruské invaze na Ukrajinu v plném rozsahu, která vedla k energetické krizi a způsobila rekordně vysokou inflaci, a rekordně vysokých úrokových sazeb Evropské centrální banky, což zvýšilo náklady podniků na získání nových finančních prostředků.
Současně s těmito výzvami se na evropské podnikové scéně objevil trend. Sharon Bellová, hlavní evropská stratég Goldman Sachs, poznamenala, že “mnoho společností oznamuje zpětné odkupy”. Zpětné odkupy neboli odkup vlastních akcií firmy by výrazně zvýšily jejich cenu, z čehož by profitovali stávající akcionáři.
Bellová vyzdvihla odklon od tradiční evropské praxe vyplácení dividend a zdůraznil: “Je to naprosto obrovské, to jste nikdy předtím za 20, 30 let neviděli, evropské společnosti vyplácejí dividendy, nedělají zpětné odkupy.”
Mezi evropské akcie, které oznámily plány na zpětný odkup akcií v roce 2024, patří Shell, Deutsche Bank, Novo Nordisk, UBS a UniCredit.
Bellová dodává, že tento trend vychází z faktorů, jako jsou “poměrně dobré” zisky v posledních několika letech a robustní rozvahy. Poukázala také na nedostatečnou poptávku po evropských akciích.
Před příští výsledkovou sezónou jsou strategie obecně pesimistické ohledně jakéhokoli zlepšení. Philippe Ferreira vyslovil názor, že “zisky evropských podniků mohou být i nadále pod tlakem kvůli zpomalení růstu a nedostatečné podpoře měnové politiky, navíc při slabé domácí spotřebitelské poptávce”.
Předpokládá však jasnou divergenci: “Společnosti vystavené americkým spotřebitelům nebo prosperujícím rozvíjejícím se trhům si pravděpodobně povedou lépe, na rozdíl od těch s menší geografickou diverzifikací příjmů.”
