Bankám a spořitelnám v Česku za tři čtvrtletí letošního roku stoupl souhrnný čistý zisk meziročně o 8,1 miliardy Kč, tedy o desetinu, na téměř 91 miliard korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Bilanční suma bank ke konci září činila 10,863 bilionu korun, což je meziroční nárůst o 710 miliard korun.
Zisk z finanční a provozní činnosti bankám vzrostl v prvních devíti měsících roku meziročně o 5,1 miliardy na 185,2 miliardy korun. Úrokové výnosy se jim snížily o 6,2 miliardy na 407,6 miliardy korun, výnosy z poplatků a provizí jim vzrostly o 5,9 miliardy na 47 miliardy korun.
Z největších bank vzrostl České spořitelně letos meziročně čistý zisk o třetinu na 19,4 miliardy korun, ČSOB o dvě procenta na 13,6 miliardy Kč, Komerční bance 0,9 procenta na 12,6 miliardy Kč. Raiffeisenbank se čistý zisk zvýšil o 26,3 procenta na 5,01 miliardy Kč a Monetě o 6,6 procenta na 4,2 miliardy Kč. Česká a slovenská UniCredit Bank vykázala čistý zisk 8,5 miliardy Kč, o tři procenta nižší než ve stejném období loni.
Tato šestice největších bank platí z loňského nadměrného zisku daň, takzvanou windfall tax. Stát na této dani od bank vybral asi 700 milionů korun, zatímco předpoklad byl asi 33 miliard Kč. Tuto daň budou platit i za letošní a příští rok.
Evropská komise vyplatila Česku 1,7 miliardy eur z fondu obnovy EU
Evropská komise dnes vyplatila České republice 1,7 miliardy eur (42,7 miliardy Kč) z mimořádného fondu obnovy určeného na zmírnění následků hospodářské krize. EK o tom informovala v prohlášení. Třetí platba z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility) se týká zejména projektů z energetiky, životního prostředí nebo dopravní infrastruktury. Ministerstvo financí na dotaz ČTK potvrdilo, že Česko dnes peníze obdrželo.
Česká republika obdrží 200 milionů eur prostřednictvím půjček a 1,5 miliardy eur prostřednictvím nevratných grantů. „Dne 16. září 2024 podalo Česko třetí žádost o platbu zahrnující 65 milníků a cílů. Patří mezi ně reformy, jako je novela energetického zákona, která zjednoduší zakládání energetických společenství a vydávání povolení pro projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie, dále nabytí účinnosti plánů odpadového hospodářství a ochrany oznamovatelů,“ uvedla komise. Milníky a cíle podle ní pokrývají rovněž „investice do železniční infrastruktury – jako je elektrifikace a rekonstrukce železničních tratí a renovace nádražních budov – energeticky úsporné renovace veřejných budov či podpora průmyslového výzkumu a digitalizace soudních síní“.
Evropská komise 15. listopadu kladně posoudila 63 z 65 Prahou uvedených bodů. U dvou dostala Česká republika na jejich splnění více času, informovala unijní exekutiva.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) už dříve uvedlo, že chybějícími dvěma milníky jsou schválení komplexní reformy dlouhodobé péče a novela energetického zákona přezdívaná Lex OZE III, která upravuje pravidla pro ukládání elektřiny a také sdružování její výroby i spotřeby. Po schválení těchto reforem by podle MPO v příštím roce mohla Evropská komise rozhodnout o vyplacení zbývajících zadržených peněz, celkem to je 6,5 miliardy korun.
Nástroj pro oživení a odolnost EU zřídila v rámci mimořádné podpory v reakci na globální pandemie, takzvaného Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NextGenEU). Česko z prostředků financuje plnění Národního plánu obnovy ČR. Dosud Česko získalo 4,39 miliard eur (110,3 miliardy Kč), celkem má z nástroje na projekty Národního plánu obnovy ČR obdržet 9,2 miliardy eur (231,1 miliardy Kč).
USA v zahraniční politice preferují vlastní zájmy, myslí si osm z deseti Čechů
Čtyři pětiny obyvatel ČR zastávají názor, že Spojené státy americké ve své zahraniční politice upřednostňují vlastní mocenské a ekonomické zájmy. Je to o pět procentních bodů více než přes třemi lety. Vyplývá to z výsledků průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). U Čechů posílil i pocit, že současná zahraniční politika USA představuje hrozbu pro dnešní svět. Jako celek se ale hodnocení americké zahraniční politiky podle CVVM výrazně nezměnilo.
S tvrzením, že Spojené státy americké ve své zahraniční politice upřednostňují vlastní mocenské a ekonomické zájmy, vyjádřilo v průzkumu souhlas 80 procent respondentů. Opačný postoj zaujímá 12 procent obyvatel ČR a zbylých osm procent dotázaných nevědělo.
Podle mínění necelých tří pětin respondentů jednání USA v mezinárodní politice nebere ohledy na mínění světového společenství. Nesouhlas s tímto výrokem uvedli tři respondenti z deseti dotázaných. Polovina lidí souhlasila s tvrzením, že USA ve své zahraniční politice vystupují na obranu svobody, demokracie a lidských práv. Opačný názor mělo 40 procent lidí.
Necelá polovina dotázaných v průzkumu souhlasila s tím, že současná zahraniční politika USA představuje hrozbu pro současný svět. Nesouhlas s tímto názorem vyjádřilo 39 procent lidí. Prakticky vyrovnané podíly souhlasu a nesouhlasu se objevily u výroku, že Spojené státy usilují o zajištění stability a mírového uspořádání světa.
Výraznou převaha nesouhlasu výzkum zaznamenal u tvrzení, že USA mají právo postupovat proti nedemokratickým režimům i za použití vojenské síly. Souhlasila s tím pětina dotázaných a nesouhlasilo 70 procent.
V porovnání s posledním výzkumem CVVM na stejné téma z konce roku 2021 se celkové hodnocení americké zahraniční politiky českou veřejností změnilo jen nepříliš výrazně. „Od posledního výzkumu vzrostl o šest procentních bodů souhlas s tvrzením, že současná americká zahraniční politika představuje hrozbu pro dnešní svět, o pět procentních bodů se zvýšily souhlas s tvrzením, že USA ve své zahraniční politice upřednostňují vlastní mocenské a ekonomické zájmy, a nesouhlas s tvrzením, že USA ve své zahraniční politice vystupují na obranu svobody, demokracie a lidských práv,“ uvádí autoři průzkumu. Ostatní změny se podle nich pohybovaly v rámci možné výběrové chyby.
Průzkum provedlo CVVM v období od 12. září do 28. listopadu. Zapojilo se do něj 1008 respondentů ve věku od 15 let.
