Prezident Donald Trump vedl v roce 2024 předvolební kampaň s důrazem na snížení cen potravin a sliboval, že Američané „si brzy budou moci dovolit nakupovat potraviny“. Po volbách však ceny dále rostou a obyvatelé USA postupně upravují své nákupní chování, protože rostoucí náklady zvyšují jejich obavy o ekonomickou situaci.
Podle průzkumu The Associated Press-NORC Center for Public Affairs Research z tohoto týdne považuje 53 % dotázaných náklady na potraviny za „velký“ stres, dalších 33 % je označilo za „menší“ stres a pouze 14 % uvedlo, že pro ně nejsou problémem. Jde o první průzkum AP zaměřený konkrétně na stres spojený s cenami potravin, přesto jiné studie z minulých let opakovaně ukazovaly frustraci Američanů z jejich výše.
Inflace potravin a její dopady
Míra inflace potravin výrazně klesla z vrcholu 9,4 % v roce 2022, kdy ji vyhnaly problémy v dodavatelském řetězci. Nejnovější data indexu spotřebitelských cen ukazují, že za 12 měsíců do konce června vzrostly ceny potravin o 2,4 %. Tento pomalejší růst však neznamená, že by ceny klesaly – v některých kategoriích, například u vajec, hovězího masa nebo pomerančového džusu, naopak pokračuje zdražování kvůli výkyvům v dodávkách nebo extrémnímu počasí.
Ekonom David Ortega z Michiganské státní univerzity upozorňuje, že spotřebitelé vnímají ceny potravin jako klíčový ukazatel stavu ekonomiky. Účty z obchodů jsou viditelným důkazem dopadu inflace na jejich rozpočet. Ortega zároveň zdůraznil, že výsledky průzkumu odrážejí nesplněná očekávání ohledně Trumpových slibů a také nejistotu ohledně budoucího vývoje.
Role obchodní politiky
Spotřebitelská důvěra v posledních měsících kolísá, a to i kvůli obchodní politice administrativy. Trumpova cla podle některých náznaků ovlivňují ceny dováženého ovoce, konzervovaných potravin, kávy a dalších položek. Od začátku roku se objevují obavy, že obchodní opatření mohou vést k vyšší inflaci.
Zatím však ceny rostou jen v několika segmentech, protože část firem absorbuje vyšší náklady a využívá zásoby nakoupené ještě před zavedením cel. Podle ekonomů je ale otázkou času, kdy se zásoby vyčerpají a vyšší náklady se promítnou do cen. Statistiky ukazují, že v červnu došlo k výraznému poklesu dovozu, což souvisí právě s dražším zahraničním zbožím.
Změny v nákupním chování
Rostoucí náklady vedou domácnosti k úpravám nákupních zvyklostí. Lidé volí menší balení, častěji využívají kupóny a omezují volitelné položky. Více také jedí doma, což je pro mnohé způsob, jak snížit měsíční výdaje.
Podle Rona Sargenta, prozatímního generálního ředitele společnosti Kroger (KR), spotřebitelé utrácejí opatrně bez ohledu na výši příjmů. Kroger reaguje intenzivnějšími promoakcemi a rozšiřováním nabídky privátních značek, které jsou obvykle levnější než značkové výrobky. Společnost Mondelez (MDLZ), výrobce značek Oreo a Chips Ahoy, uvedla, že zákazníci kupují méně snacků, což se odrazilo v poklesu tržeb v Severní Americe o 3,5 % v posledním čtvrtletí. Generální ředitel Dirk van de Put dodal, že spotřebitelé jsou „frustrováni“ a „znepokojeni“ pokračující inflací.
Pokud se současný trend nezmění, mohou mít tyto změny dlouhodobý vliv na strukturu trhu. Výrobci a maloobchodníci se budou muset přizpůsobit novým preferencím a citlivosti zákazníků na cenu. To může znamenat větší důraz na cenově dostupnější produkty, inovace v nabídce a rozvoj věrnostních programů.
Z politického hlediska se téma cen potravin může stát jedním z hlavních bodů budoucích volebních kampaní. Jakékoli další zdražení by mohlo ovlivnit podporu prezidenta mezi střední třídou i nízkopříjmovými skupinami.
