Před pár týdny jsem v kavárně zaslechl rozhovor dvou mladých žen. Jedna z nich pochválila druhé telefon, jako by šlo o módní doplněk. „Je to Jelly Star,“ odpověděla druhá. Malý smartphone s Androidem, který se vejde do dlaně a má třípalcovou obrazovku. Přesto zvládne vše potřebné – e-maily, hovory, navigaci. Právě jeho nepraktická velikost je podle uživatelů jeho největší výhodou: nedá se na něm trávit hodiny. „Je tak malý, že mě z něj bolí hlava – perfektní pro negativní posilování,“ napsal jeden z uživatelů na Redditu.
Tento nenápadný přístroj se stal symbolem rostoucího odporu proti digitální závislosti. Na subredditu r/dumbphones lidé sdílejí zkušenosti s „hloupými“ telefony a povzbuzují ostatní, aby „se připojili k revoluci“ a žili jednodušší život. Tento trend není jen nostalgickým návratem k minulosti – představuje moderní renesanci luddismu, kterou vede generace Z.
Novodobí luddité a jejich odpor
Původní luddité byli textilní dělníci v Anglii 19. století, kteří ničili stroje ohrožující jejich práci. Dnešní verze však nemíří proti technologiím samotným, ale proti způsobu, jakým jsou využívány. Podle technologického novináře Briana Merchanta, autora knihy Blood in the Machine, nejsou tito novodobí luddité technologicky negramotní – naopak, vyrostli s chytrými telefony a přesně vědí, jak silně dokážou ovlivňovat naši pozornost, chování i psychiku.
„Nejsou proti obrazovce v kapse,“ vysvětluje Merchant. „Jsou proti tomu, že ta obrazovka je plná návykových a toxických aplikací, které slouží zájmům úzké skupiny korporací.“ Právě tato frustrace z komercializace technologií a nedostatku demokratické kontroly stojí podle něj za dnešním „bodem zlomu“.
Minulý měsíc se v New Yorku konalo shromáždění nazvané Luddite Renaissance, pořádané neziskovou organizací Luddite Club – skupinou bývalých „screenagerů“, kteří propagují digitální odstup. Klub dnes působí na více než dvaceti školách po celých USA a oslovuje mladé lidi, kteří se vědomě rozhodli odpojit od algoritmů a znovu se soustředit na reálný svět.
Návrat staré technologie a offline život
Tento trend se neomezuje jen na telefony. Roste obliba klapkových telefonů, kompaktních fotoaparátů, vinylů, CD a dokonce i kazet. Jak uvedl Wall Street Journal, „mladí lidé se zamilovávají do staré technologie“. V době, kdy generativní umělá inteligence zaplavuje internet obsahem, který působí stále realističtěji, roste touha po autentičnosti a jednoduchosti.
Prodej „hloupých“ telefonů výrazně vzrostl. Výzkumy potvrzují, že příliš času před obrazovkou zhoršuje spánek i duševní zdraví, zejména u dětí. A tak se offline život stává novým symbolem svobody. Komik Caleb Hearon s nadsázkou říká: „Vypnu telefon, dám ho do šuplíku a odejdu. Dělám to několikrát týdně.“
Jak dodává Merchant, „lidé si začínají uvědomovat, že už nejde jen o pohodlí nebo styl, ale o zachování vlastní pozornosti a kontroly nad časem.“ Umělá inteligence sice nabízí nové možnosti, ale zároveň nás zahlcuje – a čím realističtější se stává, tím více lidí hledá cestu ven.
Internetová továrna a únavná dokonalost
Merchant popisuje současný digitální svět jako internetovou továrnu, v níž jsme všichni dělníky. Vyrábíme obsah, klikáme na reklamy, poskytujeme data a tím živíme obrovské technologické korporace – Meta (META), Google (GOOGL) nebo Amazon (AMZN) –, které z těchto interakcí těží miliardové zisky. My na oplátku dostáváme produkt navržený tak, aby nás udržel co nejdéle u obrazovky.
Sociální sítě samozřejmě přinášejí i pozitivní stránky – umožňují zůstat v kontaktu, sdílet radostné chvíle, sledovat přátele. Ale obsah skutečných lidí na nich ubývá. Kyle Chayka z New Yorkeru varoval, že se možná blížíme k okamžiku, který nazval „Posting Zero“ – bodu, kdy běžní lidé přestanou zveřejňovat příspěvky, protože jsou unavení neustálým tlakem, šumem a vystavením.
Bez této spontánní lidské vrstvy podle Chayky zůstane internet zaplněn jen „firemním marketingem, AI generovaným balastem a obsahem zoufalých podvodníků, kteří se snaží zpeněžit poslední zbytky pozornosti“.
Budoucnost s umělými přáteli
Vedení velkých technologických firem si tuto proměnu uvědomuje – a snaží se ji obrátit ve svůj prospěch. Generální ředitel Meta Mark Zuckerberg letos představil vizi budoucnosti, kde budou uživatelé trávit čas s „přáteli z umělé inteligence“, kteří budou početnější než ti skuteční. Podle jeho slov se uživatelé budou procházet feedem, narazí na obsah připomínající běžné video a budou s ním moci mluvit – a on jim odpoví.
Takový svět může „fungovat“, pokud cílem je udržet pozornost uživatelů. Ale zároveň hrozí, že generativní AI ještě více rozmaže hranici mezi realitou a fikcí. Pokud bude internet zaplaven dezinformacemi generovanými AI, jak upozorňuje Merchant, „bude mnohem snazší říct ‚k čertu s tím‘ a prostě se toho všeho vzdát“.
A právě v tom spočívá síla nového ludditského hnutí – není o nenávisti k technologiím, ale o odmítnutí světa, v němž je lidská pozornost komoditou a realita se rozpouští v algoritmech.
