Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii v prosinci zpomalil na 2,3 %, zatímco v listopadu činil 2,4 %. Vyplývá to z aktuálních dat statistického úřadu Eurostat, který pro srovnání mezi členskými státy používá harmonizovanou metodiku výpočtu inflace. Česká republika si v tomto kontextu udržela velmi příznivou pozici – inflace zde zůstala na 1,8 %, což znamenalo pátou nejnižší hodnotu v celé EU.
Vývoj inflace napříč evropskými ekonomikami ukazuje na pokračující, i když nerovnoměrný proces dezinflačního vývoje. Zatímco některé země se již dostaly velmi blízko k cenové stabilitě, jiné nadále čelí výrazně vyšším inflačním tlakům. Prosincová data tak poskytují důležitý kontext nejen pro hodnocení ekonomické situace v jednotlivých státech, ale i pro další rozhodování centrálních bank.
Inflace v EU: rozdíly mezi jednotlivými státy přetrvávají
Pohled na detailní strukturu dat Eurostatu potvrzuje, že inflační vývoj v Evropské unii zůstává značně rozdílný. Nejnižší inflaci v prosinci zaznamenal Kypr, kde se spotřebitelské ceny meziročně zvýšily pouze o 0,1 %. Na opačném konci žebříčku se nacházelo Rumunsko, které vykázalo inflaci ve výši 8,6 %, tedy téměř čtyřnásobek unijního průměru.
Tyto rozdíly odrážejí rozdílnou strukturu ekonomik, tempo růstu mezd, vývoj cen energií i specifika fiskální politiky jednotlivých vlád. Zatímco některé státy již plně vstřebaly inflační šoky z předchozích let, jiné se s jejich důsledky stále vyrovnávají. Právě vysoké hodnoty inflace v některých částech EU jsou důvodem, proč nelze hovořit o plošném návratu k cenové stabilitě napříč celým blokem.
Celkový pokles průměrné inflace v EU z 2,4 % na 2,3 % je sice relativně mírný, ale potvrzuje trend postupného ochlazování cenových tlaků, který je patrný již několik měsíců. Tento vývoj je důležitým signálem pro finanční trhy i tvůrce hospodářské politiky, protože naznačuje, že období extrémně vysoké inflace je pravděpodobně za námi, i když rizika zcela nezmizela.
Česká republika a Visegrádská skupina: Česko zůstává nejníže
Z pohledu regionu střední Evropy si Česká republika udržela nejnižší inflaci ze zemí Visegrádské skupiny (V4). Zatímco v Česku činila prosincová inflace podle harmonizovaných dat 1,8 %, v Polsku dosáhla 2,5 %, v Maďarsku 3,3 % a na Slovensku dokonce 4,1 %.
Tento rozdíl potvrzuje, že cenový vývoj v Česku je v současnosti výrazně umírněnější než u jeho regionálních sousedů. Zároveň je třeba zdůraznit, že Eurostat používá harmonizovanou metodiku, která se liší od národních výpočtů. Data Českého statistického úřadu ukazují, že spotřebitelské ceny v České republice v prosinci meziročně vzrostly o 2,1 %, což bylo stejné tempo jako v listopadu. Rozdíl mezi hodnotami 1,8 % a 2,1 % je dán právě odlišnou metodikou výpočtu.
Navzdory této metodické odchylce zůstává hlavní sdělení stejné: inflace v Česku patří v rámci EU i regionu k nejnižším. To má významné dopady nejen na reálnou kupní sílu domácností, ale i na měnovou politiku České národní banky, která může postupovat opatrněji než centrální banky v zemích s vyšší inflací.
Eurozóna a návrat pod inflační cíl ECB
Zvláštní pozornost si zaslouží vývoj inflace v eurozóně. Podle zpřesněných údajů Eurostatu klesla prosincová inflace v zemích používajících euro na 1,9 %, zatímco v listopadu činila 2,1 %. Eurostat tak mírně upravil svůj předchozí odhad, který hovořil o prosincové inflaci ve výši 2,0 %.
Tento pokles znamená, že inflace v eurozóně se vrátila pod dvouprocentní cíl Evropské centrální banky (ECB). Pod touto hranicí se inflace naposledy nacházela v květnu loňského roku. Z pohledu ECB jde o důležitý milník, protože cenová stabilita je hlavním mandátem centrální banky.
ECB v prosinci podle očekávání ponechala základní úrokové sazby beze změny, přičemž klíčová depozitní sazba zůstává na úrovni 2 %. Zároveň banka naznačila, že s případnými úpravami úrokových sazeb nehodlá spěchat. O dalším nastavení měnové politiky bude rozhodovat na svém zasedání začátkem února, přičemž vývoj inflace bude jedním z klíčových vstupů do rozhodovacího procesu.
Postoj centrálních bank: opatrnost přetrvává
Zatímco eurozóna se již dostala pod inflační cíl ECB, v České republice zůstává měnová politika stále relativně restriktivní. Bankovní rada České národní banky v prosinci ponechala základní úrokovou sazbu na 3,5 %, kde se nachází již od začátku loňského května. Tento krok odráží snahu udržet inflaci pod kontrolou a zároveň neohrozit ekonomickou stabilitu příliš rychlým uvolňováním měnových podmínek.
Rozdílné úrovně úrokových sazeb mezi Českem a eurozónou tak odpovídají rozdílné struktuře ekonomik i specifickým inflačním rizikům. Přestože inflace v Česku patří k nejnižším v EU, centrální banka zůstává obezřetná a vyčkává na další potvrzení dlouhodobějšího trendu cenové stability.
Celkově lze prosincová data interpretovat jako potvrzení pokračujícího dezinflačního procesu v Evropě. Zároveň však ukazují, že návrat k plné cenové stabilitě bude nerovnoměrný a bude vyžadovat opatrný přístup měnových autorit.
Meziroční míra inflace v zemích EU – v procentech podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen:
| Země | prosinec 2024 | červenec 2025 | srpen 2025 | září 2025 | říjen 2025 | listopad 2025 | prosinec 2025 |
| EU | 2,7 | 2,4 | 2,4 | 2,6 | 2,5 | 2,4 | 2,5 |
| Eurozóna | 2,4 | 2,0 | 2,0 | 2,2 | 2,1 | 2,1 | 1,9 |
| Belgie | 4,4 | 2,6 | 2,6 | 2,7 | 2,5 | 2,6 | 2,2 |
| Bulharsko | 2,1 | 3,4 | 3,5 | 4,1 | 3,8 | 3,7 | 3,5 |
| Česko | 3,3 | 2,5 | 2,4 | 2,0 | 2,3 | 1,8 | 1,8 |
| Dánsko | 1,8 | 2,2 | 1,9 | 2,2 | 2,1 | 2,0 | 1,9 |
| Estonsko | 4,1 | 5,6 | 6,2 | 5,3 | 4,5 | 4,7 | 4,0 |
| Finsko | 1,6 | 1,9 | 2,2 | 2,2 | 1,4 | 1,5 | 1,7 |
| Francie | 1,8 | 0,9 | 0,8 | 1,1 | 0,8 | 0,8 | 0,7 |
| Chorvatsko | 4,5 | 4,5 | 4,6 | 4,6 | 4,0 | 4,3 | 3,8 |
| Irsko | 1,0 | 1,6 | 1,9 | 2,7 | 2,8 | 3,1 | 2,7 |
| Itálie | 1,4 | 1,7 | 1,6 | 1,8 | 1,3 | 1,1 | 1,2 |
| Kypr | 3,1 | 0,1 | 0,0 | 0,0 | 0,2 | 0,1 | 0,1 |
| Litva | 1,9 | 3,4 | 3,6 | 3,7 | 3,7 | 3,6 | 3,2 |
| Lotyšsko | 3,4 | 3,9 | 4,2 | 4,2 | 4,3 | 3,8 | 3,4 |
| Lucembursko | 1,6 | 2,6 | 2,8 | 3,1 | 3,0 | 3,6 | 3,3 |
| Maďarsko | 4,8 | 4,2 | 4,2 | 4,3 | 4,2 | 3,7 | 3,3 |
| Malta | 1,8 | 2,5 | 2,7 | 2,4 | 2,5 | 2,5 | 2,4 |
| Německo | 2,8 | 1,8 | 2,1 | 2,4 | 2,3 | 2,6 | 2,0 |
| Nizozemsko | 3,9 | 2,5 | 2,4 | 3,0 | 3,0 | 2,6 | 2,5 |
| Polsko | 3,9 | 2,9 | 2,7 | 2,9 | 2,9 | 2,6 | 2,5 |
| Portugalsko | 3,1 | 2,5 | 2,5 | 1,9 | 2,0 | 2,1 | 2,4 |
| Rakousko | 2,1 | 3,7 | 4,1 | 3,9 | 4,0 | 4,0 | 3,8 |
| Rumunsko | 5,5 | 6,6 | 8,5 | 8,6 | 8,4 | 8,6 | 8,6 |
| Řecko | 2,9 | 3,7 | 3,1 | 1,8 | 1,6 | 2,8 | 2,9 |
| Slovensko | 3,2 | 4,6 | 4,4 | 4,6 | 3,9 | 3,9 | 4,1 |
| Slovinsko | 2,0 | 2,9 | 3,0 | 2,7 | 3,1 | 2,4 | 2,6 |
| Španělsko | 2,8 | 2,7 | 2,7 | 3,0 | 3,2 | 3,2 | 3,0 |
| Švédsko | 1,6 | 3,1 | 3,4 | 3,2 | 3,1 | 2,2 | 2,1 |
