Navzdory obavám z tvrdých celních opatření ze strany administrativy Donald Trump se jihovýchodní Asie ukazuje jako region, který dokázal obchodní šok nejen ustát, ale v řadě ohledů z něj dokonce těžit. Nejnovější obchodní data naznačují, že kombinace silné poptávky ze Spojených států po technologických produktech, přetrvávající nákladové výhody výroby a rozsáhlého přesměrování obchodu z Číny pomohla regionu zachovat růst i v prostředí zvýšeného protekcionismu.
Podle údajů amerického statistického úřadu vzrostl vývoz zboží z jihovýchodní Asie do USA mezi červencem a zářím o 25 % meziročně, a to navzdory pokračující obchodní válce. Tento vývoj je v ostrém kontrastu s původními obavami, které se objevily po Trumpově takzvaném „dni osvobození“ v dubnu, kdy byla oznámena reciproční cla až do výše 49 % na klíčové výrobní ekonomiky regionu. Ta byla později po vyjednáváních s Washingtonem snížena přibližně na 20 %, což zásadně změnilo jejich reálný dopad.
Nákladová výhoda zůstává silnější než cla
Jedním z hlavních důvodů, proč se jihovýchodní Asie s cly dokázala vyrovnat, je stále výrazná nákladová výhoda výroby oproti USA a Evropě. Mats Persson, vedoucí makroekonomiky a geostrategie v poradenské společnosti EY, uvedl, že i po zavedení přibližně 20% cel zůstává výroba v Asii levnější o „20 až více než 100 procent“ ve srovnání s produkcí v západních ekonomikách. Z tohoto pohledu podle něj nedává ekonomický smysl přesouvat výrobu zpět do USA, pokud jsou cla aplikována relativně rovnoměrně napříč regionem.
Tato situace představuje úlevu pro firmy, které už během Trumpova prvního prezidentského období zavedly strategii „Čína plus jedna“. Ta spočívá ve využívání jihovýchodní Asie jako alternativní výrobní základny vedle Číny, aby se snížila závislost na jedné zemi a zároveň dopad vysokých cel uvalených na Peking. Podle Perssona se tato strategie i nadále osvědčuje a umožňuje firmám zachovat konkurenceschopnost navzdory obchodním bariérám.
Přesměrování obchodu z Číny mění regionální mapu
Zatímco čínský export do USA ve třetím čtvrtletí roku 2025 meziročně klesl o 40 %, celkový asijský export do Spojených států zůstal podle amerických statistik stabilní. To naznačuje, že značná část obchodu byla pouze přesměrována přes jiné země regionu. Analýza poradenské společnosti Capital Economics ukazuje, že objem obchodu přesměrovaného z Číny, na který se vztahuje 37% reciproční clo, dosáhl v září historického maxima 23,7 miliardy dolarů.
V důsledku tohoto trendu má dnes nepřímý čínský vývoz do USA objem srovnatelný s přímým obchodem mezi oběma ekonomikami. Největší nárůst zaznamenala Kambodža, kde byla hodnota nepřímého čínského vývozu do USA v září o 73 % vyšší než před rokem. Výrazné posílení přesměrování obchodu se týkalo také Vietnamu, Indonésie a Thajska.
Kambodža jako příklad odolnosti
Kambodža, významný výrobce obuvi a oděvů, patří k zemím, které si navzdory vysokým clům vedly překvapivě dobře. I když na její export bylo v dubnu uvaleno 49% clo, po jednáních s Bílým domem došlo ke snížení na 19 %. Oděvy zůstávají největším vývozním artiklem Kambodže do USA a podle společnosti Trade Data Monitor vzrostl vývoz pleteného oblečení mezi třetím čtvrtletím 2024 a 2025 o 25 %.
Ken Loo, generální tajemník Kambodžské asociace textilu, oděvů, obuvi a cestovních potřeb, uvedl, že cla sice zpočátku způsobila stres, ale obavy rychle polevily. Důvodem bylo zjištění, že konkurenti v Bangladéši, Vietnamu a Indonésii čelí velmi podobným celním sazbám. Podle Looa tak cla v praxi „nikoho neovlivnila“, protože relativní konkurenční pozice jednotlivých zemí zůstala zachována.
Zároveň však upozornil, že ziskové marže v odvětví klesají, jelikož zákazníci tlačí na slevy, aby kompenzovali vyšší náklady spojené s cly. Přesto do Kambodže nadále proudí nové zahraniční investice, přičemž zhruba 90 % z nich pochází od společností se sídlem v pevninské Číně. To potvrzuje, že země zůstává atraktivní výrobní základnou i v prostředí zvýšené nejistoty.
Technologie jako klíčový stabilizační faktor
Dalším zásadním prvkem odolnosti jihovýchodní Asie je technologický boom v USA. Podle analytičky Leah Fahy ze společnosti Capital Economics byla řada technologických produktů, včetně čipů, zařízení na jejich výrobu, počítačů a smartphonů, od cel osvobozena. Vývoz elektroniky z regionu tak nyní roste meziročně zhruba o 40 %, což je tempo rychlejší než na vrcholu pandemie, kdy globální lockdowny vedly k prudkému nárůstu poptávky po elektronice.
Capital Economics očekává, že tato silná poptávka pravděpodobně přetrvá minimálně do roku 2026. To poskytuje regionu důležitý polštář proti negativním dopadům obchodních sporů a posiluje jeho roli v globálních dodavatelských řetězcích.
Přetrvávající rizika a závislost na rozhodnutích USA
Přestože se jihovýchodní Asie zatím s Trumpovou celní politikou vyrovnává lépe, než se čekalo, analytici upozorňují na přetrvávající rizika. Administrativa USA pohrozila zavedením 40% cla na veškeré „přepravované“ zboží, což by mohlo tvrdě zasáhnout země silně závislé na čínských surovinách a meziproduktech. Zůstává nejasné, jak přesně by USA takové zboží definovaly a vymáhaly.
Tom Miller z poradenské společnosti Gavekal po návštěvě Vietnamu upozornil, že právě tato země je nejvíce integrována do čínského hodnotového řetězce. Pokud by USA přistoupily k agresivnímu omezování čínských vstupů do globálních dodavatelských řetězců, dopad by podle něj pocítil Vietnam výrazně silněji než ostatní země regionu.
Celkově však dostupná data ukazují, že jihovýchodní Asie zatím dokáže kombinací nízkých nákladů, přesměrování obchodu a technologické poptávky Trumpovu celní bouři překonávat. Otázkou zůstává, zda si tuto odolnost udrží i v případě další eskalace obchodního napětí.
