Američané jsou vůči clům stále skeptičtější.

Zatímco administrativa prezidenta Donalda Trumpa znovu stupňuje obchodní napětí s Kanadou a zvažuje další opatření vůči Číně, většina americké veřejnosti hodnotí jeho přístup k obchodní politice negativně.

Podle souhrnu více než dvaceti průzkumů nesouhlasí s Trumpovým přístupem k obchodu a clům přibližně 58,7 % Američanů, zatímco podporu mu vyjadřuje 34,5 %. Oproti začátku jeho druhého funkčního období se podíl nespokojených zvýšil o více než 18 procentních bodů.

Výrazně odlišná nálada panuje v Kanadě. Tamní veřejnost naopak ve velké míře podporuje tvrdší postup vlády a odvetná cla. Tento rozdíl v postoji obyvatel obou zemí může hrát důležitou roli v dalším vývoji obchodního konfliktu, přestože případné ekonomické dopady by byly pro menší kanadskou ekonomiku citelnější.

Podpora Trumpovy celní politiky mezi Američany výrazně oslabila

Veřejné mínění ve Spojených státech se vůči obchodní politice administrativy postupně zhoršuje. Souhrn více než dvaceti průzkumů provedených během léta ukazuje, že 58,7 % Američanů Trumpův přístup k obchodním otázkám a clům odmítá. Podporu mu vyjadřuje pouze 34,5 % respondentů.

Od začátku Trumpova druhého funkčního období se míra nesouhlasu zvýšila o více než 18 procentních bodů. Obchodní politika se tak zařadila mezi ekonomická témata, která přispívají k poklesu prezidentovy popularity.

Podobné výsledky ukazují i další průzkumy. V jednom z nich nesouhlasilo s prezidentovým přístupem ke clům 64 % Američanů, zatímco podporu vyjádřilo pouze 30 %.

Negativní hodnocení se netýká pouze samotného používání cel, ale také jejich dopadu na každodenní život. V dalším průzkumu uvedlo 62 % respondentů, že cla podle nich negativně ovlivňují životní náklady.

Právě otázka cen a dostupnosti zboží může být pro další politický vývoj důležitá. Ve Spojených státech se blíží listopadové volby do Kongresu a obchodní politika může zasáhnout některé státy, které budou pro výsledek voleb významné.

Mezi ně patří například Maine a Michigan, kde probíhají důležité senátní souboje. Dopady by mohly pocítit také zemědělsky orientované státy, jako jsou Iowa nebo Severní Karolína, pokud by se jejich producentům zhoršil přístup na kanadský trh.

Nespokojenost části amerických voličů tak vytváří tlak na administrativu právě v době, kdy Washington obchodní konflikt spíše rozšiřuje než zmírňuje.

Obchodní napětí s Kanadou dál roste

Jedním z hlavních ohnisek současných sporů jsou vztahy mezi Spojenými státy a Kanadou. Prezident Trump ve čtvrtek podepsal nařízení, které má přejmenovat jezero Ontario na „Lake America“, tedy „Americké jezero“. Tento krok přišel v době pokračujícího obchodního konfliktu mezi oběma zeměmi.

Uvnitř americké administrativy se současně objevily úvahy o úplném omezení obchodu s Kanadou u některých druhů zboží. Napětí tak pokračuje i po kolapsu předchozích obchodních jednání.

Kanadská veřejnost ale na rozdíl od americké podporuje tvrdší reakci své vlády. Podle jednoho z průzkumů se 76 % Kanaďanů domnívá, že vláda postupovala správně, když z jednání se Spojenými státy odešla. V každé kanadské provincii přitom tento krok podporovala většina respondentů.

Dalších 62 % Kanaďanů označilo odvetná cla za přiměřenou reakci na současnou situaci.

Kanadský premiér Mark Carney dal po rozpadu jednání najevo, že jeho vláda je připravena v obchodním sporu pokračovat. Kanada oznámila nová odvetná opatření, která mají vstoupit v platnost 8. září.

Rozdílné nálady veřejnosti mohou mít pro obě vlády důležité důsledky. Zatímco ve Spojených státech rostou pochybnosti o smyslu cel a jejich vlivu na ceny, kanadská vláda má pro svůj tvrdší postup stále poměrně silnou podporu obyvatel.

Kanada přitom čelí většímu ekonomickému riziku vzhledem k menší velikosti své ekonomiky. Politicky však může být ve výhodnější pozici, pokud bude veřejná podpora odvetných opatření zůstávat vysoká.

Washington zvažuje také další cla vůči Číně

Obchodní spory se neomezují pouze na Kanadu. Americká administrativa zároveň vysílá signály, že by se v blízké době mohlo znovu zvýšit napětí s Čínou.

Ve hře jsou podle dostupných informací nová cla ve výši 7,5 % související s otázkou nadbytečných výrobních kapacit. Rozhodnutí by mohlo přijít před plánovanou schůzkou Donalda Trumpa s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem na konci září.

Případná nová cla by se přidala k již existujícím obchodním bariérám. Efektivní zákonná celní sazba na dovoz z Číny nyní dosahuje přibližně 26 %.

Další opatření by tak mohla otevřít novou fázi americké celní politiky. Administrativa se snaží znovu zavádět nebo rozšiřovat některá opatření poté, co část předchozích cel zrušil Nejvyšší soud.

Navzdory obavám z inflace, blížícím se volbám a rostoucí skepsi veřejnosti tak obchodní politika Spojených států zatím nesměřuje ke zmírnění. Naopak se objevují další možnosti, jak celní režim rozšířit.

To vytváří napětí mezi politickou strategií Bílého domu a názorem části veřejnosti. Američané stále častěji spojují cla s vyššími životními náklady, zatímco administrativa pokračuje v jejich používání jako jednoho z hlavních nástrojů obchodní politiky.

Vývoj v následujících týdnech tak bude důležitý nejen pro vztahy s Kanadou a Čínou, ale také pro domácí politickou situaci ve Spojených státech. Další eskalace by mohla zvýšit tlak na spotřebitele, firmy i politiky před listopadovými volbami.