Obchodní napětí mezi Spojenými státy a Kanadou se znovu vyostřuje.

Pokud by současný spor přerostl v rozsáhlejší obchodní válku, větší ekonomické škody by pravděpodobně utrpěla Kanada. Vyšším cenám a dalším komplikacím by se však nevyhnuly ani Spojené státy.

Propojené ekonomiky mají co ztratit

Největším problémem případné obchodní války by mohl být další tlak na inflaci. Obě země se už nyní potýkají s růstem cen a nová cla by mohla situaci ještě zkomplikovat.

Americké společnosti by mohly platit více například za ocel a hliník a zároveň čelit problémům v dodavatelských řetězcích. Zvlášť citlivý je automobilový průmysl, kde jsou výrobní procesy Spojených států a Kanady silně propojené. Mezi společnosti vystavené tomuto riziku patří General Motors (GM) a Ford (F) .

Dopad by pocítili také spotřebitelé. Vyšší cla mohou zdražit některé výrobky dovážené z Kanady, například domácí spotřebiče nebo potraviny.

Zatím ale není jisté, zda současné napětí skutečně přeroste v rozsáhlou obchodní válku. V minulosti už americká administrativa některé celní hrozby zmírnila nebo odložila. Podobný scénář nastal na začátku roku 2025, kdy byla oznámena 25% cla na kanadské zboží, ale jejich zavedení bylo následně odloženo a opatření později zmírněna.

Významným důvodem pro hledání kompromisu je rozsah vzájemného obchodu. Kanada je druhým největším obchodním partnerem Spojených států a v roce 2025 si obě země vyměnily zboží a služby v hodnotě téměř 880 miliard dolarů.

Nová cla zatím zasahují omezenou část obchodu

Po neúspěchu posledních jednání Spojené státy oznámily 50% cla na kanadské zboží v hodnotě 20 miliard dolarů. Přesto jde pouze o zhruba 5 % veškerého zboží, které USA každoročně z Kanady dovážejí. Řada důležitých produktů navíc získala výjimku.

Americká administrativa zároveň pohrozila zvýšením cel na automobily a automobilové díly vyráběné v Kanadě na 50 %. Toto opatření však nemá začít platit dříve než 1. ledna 2027, což ponechává několik měsíců na další vyjednávání.

Kanada mezitím oznámila reciproční cla na americké zboží v hodnotě 20 miliard dolarů. Ani tato opatření nevstoupí v platnost okamžitě. Jejich zavedení je naplánováno na 8. září, takže obě strany stále mají možnost napětí zmírnit.

Současný rozsah opatření proto omezuje jejich bezprostřední ekonomický dopad. Pokud by však jednání definitivně selhala a cla se rozšířila na podstatně větší část vzájemného obchodu, náklady by rychle vzrostly.

Kanada je zranitelnější, problém by měla i americká centrální banka

Kanadská ekonomika je kvůli své velikosti a vysoké závislosti na americkém trhu vystavena většímu riziku. Podle uvedeného odhadu by nová cla mohla snížit růst kanadského HDP o 0,3 procentního bodu.

Současně by mohla zvýšit tamní spotřebitelskou inflaci o dalších 0,3 procentního bodu. Ta se přitom pohybuje kolem 3 % ročně. Samotná opatření podle uvedených odhadů nemusí vyvolat recesi, ale nejistota spojená s obchodní politikou by mohla ekonomickou aktivitu dále brzdit.

Dopad na Spojené státy by vzhledem k velikosti jejich ekonomiky měl být menší. Rizikem však zůstává inflace. Preferovaný cenový ukazatel americké centrální banky, index PCE, vzrostl za 12 měsíců do června o 3,7 %, zatímco dlouhodobým cílem Fedu je inflace kolem 2 %.

I relativně malé zvýšení inflace způsobené obchodním sporem by proto mohlo komplikovat měnovou politiku. Pokud cenové tlaky nepoleví, část představitelů Fedu je připravena zvýšit úrokové sazby.

Vyšší sazby by následně představovaly další problém pro již oslabený americký trh bydlení a mohly by brzdit celou ekonomiku. Právě inflační riziko tak představuje jeden z nejsilnějších důvodů, proč mají Washington i Ottawa motivaci současný spor vyřešit dříve, než přeroste v rozsáhlejší obchodní válku.