Sobotní úder Spojených států a Izraele na Írán spustil řetězovou reakci, která okamžitě otřásla globálními energetickými trhy. Pondělní ráno přineslo investorům znepokojivé zprávy o íránských dronech, které úspěšně zasáhly saúdskou rafinérii Ras Tanura. Toto klíčové zařízení, které je jedním z největších na světě a zpracovává 550,000 barelů denně, hraje zásadní roli v dodávkách nafty na evropské trhy. Situaci na trhu s energiemi dále dramatizuje rozhodnutí společnosti QatarEnergy zastavit veškerou produkci LNG ve svých závodech Ras Laffan a Mesaieed poté, co se staly terčem útoků.

Reakce komoditních burz byla okamžitá – ropa Brent prudce posílila a překonala hranici 82 dolarů za barel, zatímco námořní doprava v Hormuzském průlivu se fakticky zastavila.

Cenový šok a volatilita trhů

Dopad na ceny komodit byl bleskový a nekompromisní. Obchodování se v neděli v noci otevřelo skokovým růstem ropy Brent o zhruba 8 %. Cena krátce pokořila hranici 80 dolarů, než se v pondělí po potvrzení zpráv o požáru v Ras Tanura vyšplhala ještě výše. Americká lehká ropa WTI nezůstala pozadu a připsala si více než 8 %, čímž se dostala na úroveň kolem 72 dolarů.

Ještě dramatičtější vývoj zaznamenaly velkoobchodní ceny plynu v Evropě a Asii, které po nucené odstávce katarských kapacit vyletěly o téměř 50 %. Je nutné podotknout, že trh byl v býčím nastavení již před samotným konfliktem; ceny ropy rostly o 17 % od začátku roku v důsledku eskalující rétoriky a sankcí ještě předtím, než dopadly první bomby.

Logistická paralýza v Hormuzském průlivu

Hormuzský průliv, strategická tepna široká 21 mil, kterou denně proudí přibližně 15 až 20 milionů barelů ropy – tedy zhruba 20 % světových denních dodávek – je pro komerční dopravu momentálně uzavřen. Od začátku konfliktu byly ve vodách Zálivu zasaženy čtyři lodě, včetně tankeru poblíž ománského poloostrova Musandam, který po zásahu začal hořet. Hlavní přepravní společnosti a jejich pojistitelé okamžitě pozastavili pohyb tankerů v této oblasti, přičemž pojistné sazby pro jakákoliv plavidla v blízkosti tohoto kritického bodu raketově rostou.

Zatímco ceny benzínu na čerpacích stanicích šplhají k hranici 3,15 dolaru za galon a futures na naftu prudce rostou, trh si znovu klade otázku ohledně zranitelnosti globální infrastruktury. Pro odvětví nákladní dopravy, které ročně spotřebuje přes 35 miliard galonů nafty, nejde jen o geopolitickou hru, ale o otázku ekonomického přežití.

Geopolitické pozadí konfliktu

Spouštěčem aktuální krize byly koordinované nálety z časného rána 28. února, kdy USA a Izrael cílily na Teherán, Isfahán, Qom a další velká města s cílem zničit íránský jaderný program. Při útocích zahynul ajatolláh Alí Chameneí a řada vysokých představitelů. Odveta Teheránu však byla rozsáhlejší, než trhy očekávaly.

Íránské rakety a drony cílily na americké vojenské instalace v Kataru, Kuvajtu, SAE, Bahrajnu i Saúdské Arábii. Poškození základen a energetické infrastruktury v regionu naznačuje, že riziková prémie v cenách ropy i plynu zůstane v nadcházejícím období extrémně vysoká.