Oficiální optimismus versus kuloární realita

Představitelé států Perského zálivu přijeli tento týden na investiční konferenci v Miami s jasně definovaným poselstvím pro americkou podnikatelskou komunitu. Jejich hlavní apel zněl nekompromisně: zachovejte klid a nepřestávejte v regionu investovat. Tento zdrženlivý přístup, prezentovaný pouhé čtyři týdny po vypuknutí regionální války vyvolané americko-izraelským útokem na Írán, ostře kontrastoval s euforií loňského roku.

Zatímco před dvanácti měsíci byla americkým investorům slibována nová éra bezprecedentní spolupráce mezi Spojenými státy a ropnými velmocemi, letošní ročník akce s názvem Future Investment Initiative Priority Miami se nesl v duchu krizového managementu. Jásir al-Rumajján, šéf saúdskoarabského Veřejného investičního fondu (PIF), se ve svém úvodním čtvrtečním projevu tématu války téměř vyhnul.

Jako lídr jednoho z nejmocnějších suverénních fondů světa, který masivně vkládá kapitál do firem jako Uber Technologies Inc. (UBER) či Blackstone Inc. (BX) , se soustředil na zdůraznění stability. „Mikroekonomická i fyzická pozice Saúdské Arábie zůstává silná, stabilní a odolná,“ prohlásil sebevědomě s tím, že portfolio fondu je strukturálně diverzifikované a připravené čelit výkyvům.

Al-Rumajján americké partnery ujišťoval, že fond zůstává trpělivým investorem, který své výnosy neměří v kvartálech, ale v dekádách. Globální finančníci, jejichž cesty na Blízký východ byly narušeny probíhajícím konfliktem, sice veřejně ocenili snahu zástupců Saúdské Arábie, Kataru a Spojených arabských emirátů o uklidnění situace, avšak za zavřenými dveřmi vládla zcela odlišná atmosféra.

Lidé, kteří měli možnost s představiteli Zálivu jednat v soukromí, popsali tón diskusí jako mnohem znepokojivější. Experti varují, že pokud se válečný konflikt protáhne za horizont letošního dubna, může to mít fatální dopad na saúdskou ekonomiku a radikálně omezit schopnost království pokračovat v zahraničních investicích dosavadním tempem.

Ochromený Hormuz a globální komoditní šok

Vážnost situace nakonec nepřímo potvrdil i saúdskoarabský ministr financí Muhammad al-Džadaán, který přiznal, že konflikt vyžaduje okamžité řešení. Ve svém vystoupení upozornil na fakt, že mediální pozornost se sice upíná primárně na to, jak reaguje ropa (CL=F) , ale reálný ekonomický zásah je mnohem širší a hlubší.

Téměř úplné zastavení námořní dopravy přes strategický Hormuzský průliv drtí globální dodavatelské řetězce. „Není to jen ropa, co bylo významně zasaženo. Jde o rafinované produkty, hnojiva, hliník, krmiva a petrochemii,“ vypočítal al-Džadaán kritické komodity, jejichž tok je v současnosti paralyzován.

Dopady tohoto výpadku jsou podle saúdského ministra dokonce závažnější než šoky, které globální trhy zažily v období po pandemii covidu-19. Pokud bude současný stav pokračovat, varoval před ještě drastičtějšími ekonomickými následky. Zástupci Zálivu sice na pódiích demonstrovali jednotu, ale v kuloárech přiznávali, že bolestivé dopady pociťují všichni aktéři bez výjimky.

Jeden z předních bankéřů přítomných v Miami poznamenal, že Katar trpí mnohem více, než se původně očekávalo, a současný stav je pro něj dlouhodobě neudržitelný. Zcela identická situace podle něj panuje i v Abú Dhabí. Do debaty se prostřednictvím videopřenosu zapojil také dubajský magnát Mohamed Alabbar, zakladatel obří developerské společnosti Emaar s hodnotou 43 miliard dolarů.

Alabbar se snažil investorům dodat odvahu poněkud netradičním způsobem, když sebevědomě prohlásil, že země Perského zálivu disponují třiapůlkrát větším arzenálem raket a dronů než Izrael. Tento výrok sice mířil na zdůraznění regionální síly, avšak mezi přítomnými finančníky spíše podtrhl všudypřítomné bezpečnostní riziko.

Trumpova geopolitická sázka a ohrožené megafúze

Během třídenní konference rezonovala celým sálem jedna zásadní otázka: kdy americký prezident Donald Trump tuto válku ukončí. Mnozí investoři neskrývali svou frustraci. Jeden z vlivných finančníků, který Trumpa ve volbách podpořil, vyjádřil obavu, že Bílý dům nemá jasnou strategii, jak konflikt dovést do konce. Jako nejlepší, byť těžko realizovatelnou variantu, zmínil dosazení spřáteleného ajatolláha a rychlé uzavření ekonomické dohody.

Další z pro-trumpovských byznysmenů neskrýval překvapení nad tím, že administrativa zjevně nedomyslela ekonomické důsledky útoku na Írán. Varoval, že prudký růst cen komodit a padající akciové trhy mohou Trumpovi politicky zlomit vaz a pomoci demokratům v nadcházejících volbách do Kongresu. Představa, že by Bílý dům ovládl někdo s radikálnějšími názory, vyvolává mezi investory upřímné zděšení.

Na druhé straně spektra však zaznívaly i hlasy obhajující dlouhodobé strategické přínosy intervence. Bill Ford, šéf globální private equity společnosti General Atlantic, vyjádřil naději v diplomatické urovnání. Podle něj by mírový Írán, integrovaný do struktur Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC), mohl vytvořit bezprecedentně atraktivní ekonomickou zónu a nové centrum globálního rozvoje.

Tento narativ podpořil i Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff, který válku označil za ukázku skutečného prezidentova vůdcovství. Witkoff zdůraznil, že USA nechrání Hormuzský průliv kvůli sobě, ale pro zbytek světa. Konfrontace s íránským režimem podle něj v konečném důsledku odstraní dlouhodobou rizikovou přirážku, kterou region trpěl kvůli hrozbám útoků na kritickou infrastrukturu, jako jsou datová centra.

Zatímco se debatovalo o geopolitice, na pozadí rostly obavy o osud konkrétních investic. Na stole leží obří dohody, jako je akvizice herního gigantu Electronic Arts Inc. (EA) ze strany saúdského PIF, nebo masivní financování stomiliardového pohlcení společnosti Warner Bros. Discovery, Inc. (WBD) korporací Paramount Global (PARA) .

Jeden z účastníků konference, který dorazil přímo z Blízkého východu, varoval před falešným klidem. Pokud se fondy budou muset rozhodovat mezi obranou vlastního obyvatelstva a financováním amerického videoherního průmyslu, nebudou podle něj váhat ani vteřinu a stávající závazky okamžitě zruší. Přesto se Richard Attias, výkonný ředitel FII s úzkými vazbami na Trumpa, snažil celou akci uzavřít na optimistické notě s tvrzením, že srdcem moderní společnosti není geopolitika, nýbrž geoekonomika, a byznys se nesmí zastavit za žádných okolností.