Fed stojí před mimořádně složitým rozhodnutím.

Finanční trhy očekávají, že americká centrální banka tento týden zvýší úrokové sazby, část ekonomů ale varuje, že další utažení měnové politiky může přijít v nevhodnou chvíli. Pod povrchem relativně odolné americké ekonomiky se podle nich objevují rizika, která by vyšší sazby mohly ještě zesílit.

Pravděpodobnost zvýšení sazeb se podle tržního ocenění vyšplhala na 92 %, zatímco ještě přibližně před deseti dny dosahovala pouze kolem 50 %. Očekávání změnily především vyšší ceny nafty, obnovené napětí na Blízkém východě a silnější než očekávaná spotřebitelská inflace.

Fed vedený Kevinem Warshem tak musí rozhodovat mezi dvěma riziky. Pokud sazby ponechá beze změny, může přetrvávající inflace zůstat déle nad cílem. Pokud je zvýší, dražší financování může dále omezit ekonomickou aktivitu, oslabit trh práce a v krajním případě zvýšit pravděpodobnost recese.

Ekonomika může být zranitelnější, než naznačují hlavní ukazatele

Hlavním argumentem proti okamžitému zvýšení sazeb je nejistota ohledně skutečné kondice americké ekonomiky. Hospodářská aktivita zatím zůstává relativně odolná navzdory válce, clům a vyšším cenám, tento vývoj ale nemusí znamenat, že domácnosti a podniky dokážou bez problémů absorbovat další růst nákladů na financování.

Zvláštní pozornost přitahují domácnosti s nižšími příjmy. Ty podle ekonomů stále častěji využívají své úspory, aby dokázaly kompenzovat vyšší životní náklady. Takový vývoj může znamenat, že současná úroveň spotřeby není dlouhodobě udržitelná.

Další zvýšení sazeb by zároveň zdražilo úvěry pro domácnosti i podniky. Firmy mohou reagovat omezením investic a náboru zaměstnanců, případně snižováním počtu pracovních míst. Právě zde vzniká riziko řetězové reakce, kdy slabší zaměstnanost sníží spotřebu, nižší spotřeba zasáhne firemní tržby a podniky následně přistoupí k dalším úsporám.

Část ekonomů proto považuje za bezpečnější ponechat sazby ještě určitou dobu beze změny a získat více dat. Fed by tak mohl lépe posoudit, zda se pod současným hospodářským růstem nevytvářejí problémy, které zatím nejsou v hlavních ekonomických ukazatelích dostatečně viditelné.

Inflaci zvyšují energie a cla

Argumenty pro zvýšení sazeb naopak v posledních týdnech zesílily. Warsh už na konci srpna během vystoupení v Jackson Hole upozornil, že vývoj inflace sleduje se zvýšenou pozorností a v případě zhoršení situace je připraven jednat.

Od té doby se inflační prostředí skutečně zkomplikovalo. Rostoucí ceny energií související s napětím na Blízkém východě zvyšují náklady domácností i firem a další tlak vytvářejí cla. K tomu se přidala poslední zpráva o spotřebitelské inflaci, která překonala očekávání trhu.

Otázkou ale zůstává, do jaké míry dokáže Fed tyto cenové tlaky prostřednictvím vyšších sazeb skutečně ovlivnit. Dražší ropa nebo dopady cel představují z velké části nabídkové faktory, zatímco měnová politika působí především prostřednictvím poptávky. Vyšší sazby proto mohou omezit ekonomickou aktivitu, aniž by přímo odstranily příčinu zdražování energií nebo dováženého zboží.

Bez dopadu vyšších cen energií a cel by se podle některých odhadů základní inflační tlak pohyboval přibližně kolem 2,5 %, tedy relativně blízko dlouhodobého 2% cíle Fedu. Právě rozdílné zdroje současné inflace komplikují rozhodování o tom, zda je další utažení měnové politiky skutečně nutné.

Fed riskuje, že bude muset rychle změnit směr

Dalším problémem je možnost, že by Fed sazby nyní zvýšil a během několika měsíců byl kvůli zhoršení ekonomiky nucen opět přistoupit k jejich snižování. Takový obrat by mohl vyvolat pochybnosti o konzistenci měnové politiky a schopnosti centrální banky správně vyhodnocovat ekonomický vývoj.

Ani mezi ekonomy přitom neexistuje shoda, že zvýšení sazeb je již prakticky jisté. Přestože trh připisuje tomuto scénáři 92% pravděpodobnost, část odborníků se domnívá, že většina představitelů Fedu může stále preferovat ponechání sazeb beze změny.

Rozhodnutí je komplikované tím, že Fed musí současně plnit dva základní cíle – udržovat cenovou stabilitu a podporovat maximální zaměstnanost. Další růst sazeb může pomoci omezit domácí inflační tlaky, zároveň ale zvyšuje riziko zpomalení ekonomiky právě v době, kdy některé domácnosti začínají vykazovat známky finančního napětí.

Fed tak musí posoudit, které riziko je v současnosti větší. Na jedné straně stojí možnost, že inflace zůstane kvůli energiím, clům a dalším faktorům zvýšená déle. Na druhé straně hrozí, že snaha dostat ji rychleji pod kontrolu zasáhne ekonomiku, která může být méně odolná, než naznačují současná agregátní data.

Právě proto část ekonomů doporučuje vyčkat. Ponechání sazeb beze změny by Fedu poskytlo další čas na vyhodnocení dopadu energetického šoku, cel a posledních inflačních dat, aniž by okamžitě zvyšoval tlak na domácnosti, podniky a pracovní trh. Zářijové rozhodnutí tak navzdory přesvědčení finančních trhů stále nemusí být jednoznačné.