Podle jeho názoru jsou generální ředitelé, kteří bezhlavě a nekriticky prosazují technologie umělé inteligence, v dnešním konkurenčním prostředí odsouzeni k nezdaru. O’Leary tento stav popisuje jako „uvíznutí na mělčině“. Za vítěznou formuli moderního byznysu naopak považuje unikátní kombinaci technických možností AI se schopností kritického myšlení a přesvědčivého vyprávění příběhů, tedy takzvaného storytellingu.

V příspěvku na sociální síti X O’Leary zdůraznil, že v podnikání jde v konečném důsledku pouze o kritické myšlení a komunikaci. Tento komentář sdílel společně s vystoupením v televizi Fox News, kde diskutoval o nečekané renesanci humanitního vzdělání v éře nadvlády algoritmů. Technické obory, jako je počítačová věda, které byly dříve považovány za nejbezpečnější cestu k vysokým příjmům, se nyní ocitají na nejisté půdě. Zaměstnavatelé namísto úzce vymezených technických dovedností, které mohou zítra zastarat, hledají talenty schopné kontextuálního a kreativního uvažování.

Renesance humanitních věd a hodnota vyprávění

Právě absolventi humanitních oborů disponují podle O’Learyho schopností „proříznout se okolním hlukem“. Skutečná hodnota na trhu práce se nyní přesouvá k těm, kteří dokážou spojit talent pro AI s uměním vyprávět příběh. Storytelling se v posledním roce stal klíčovou kompetencí, což potvrzují i data sítě LinkedIn, podle nichž se počet pracovních nabídek zmiňujících tuto dovednost meziročně zdvojnásobil. O’Leary v této souvislosti hovoří o nové formě inflace – inflaci hodnoty tvůrců, spisovatelů a vypravěčů, kteří ovládají moderní technologické nástroje.

Tento posun v hodnotě lidského kapitálu je v březnu letošního roku patrný zejména na platovém ohodnocení. Zaměstnanci, kteří dříve vydělávali 48 000 USD ročně, nyní podle O’Learyho dokážou díky synergii s AI dosáhnout na platy ve výši 600 000 USD. Takto razantní nárůst lze přímo měřit skrze schopnost získávat nové zákazníky. Pokud tvůrce obsahu prokáže, že jeho práce mění schopnost firmy akvírovat klientelu, stává se pro organizaci postradatelným článkem.

Tento nový ekonomický model je založen na exekuci hodnoty. O’Leary neklade důraz na to, zda má pracovník titul z humanitních věd nebo prestižní titul MBA. Pokud dotyčný nedokáže vytvořit příběh, který reálně pohne s ukazateli akvizice zákazníků, je jeho hodnota pro firmu nulová. Stejná logika platí i pro vedení společností. Generální ředitel, který pouze „mačká tlačítka“, aby generoval digitální odpad, plýtvá časem i penězi akcionářů, což v konečném důsledku vede k úpadku celého podniku.

Rizika slepé automatizace a exekuční selhání

Jako odstrašující příklad neuváženého postupu může sloužit nedávný vývoj ve společnosti Buzzfeed (BZFD) . Tato mediální firma v roce 2023 provedla totální obrat směrem k umělé inteligenci, a to pouhý měsíc poté, co uzavřela svou divizi BuzzFeed News, oceněnou Pulitzerovou cenou. Výsledky tohoto kroku se v březnu 2026 ukazují jako tragické. Společnost ve své finanční zprávě zveřejněné tento měsíc přiznala čistou ztrátu ve výši 57,3 milionu USD za rok 2025. Vedení navíc minulý týden vyjádřilo „značné pochybnosti“ o své schopnosti pokračovat v podnikání.

Zkušenost Buzzfeed je pro ostatní lídry trhu zásadním ponaučením. Úspěšné společnosti nebudou ty, které se umělé inteligenci brání, ani ty, které se jí slepě podřídí. Vítězi budou organizace schopné pákovat silné stránky svých pracovníků – lidskou kreativitu a kritický úsudek – a integrovat je s rychlostí a škálou, kterou nabízí moderní software. Technologie sama o sobě není výzvou; tou zůstává schopnost její správné exekuce v reálném světě.

Kevin O’Leary v rozhovoru pro Fox News zopakoval, že AI vnímá pouze jako nástroj. Skutečnou cenu mají lidé, kteří jej dokážou řídit a usměrňovat. Vstupujeme do éry pracovní síly rozšířené o umělou inteligenci, kde budoucnost patří těm, kteří nezapomněli, jak komunikovat s lidmi. Pro investory je to jasný signál k tomu, aby při posuzování kvality managementu sledovali nejen technologickou vyspělost, ale především schopnost strategického uvažování, která přesahuje možnosti jakéhokoliv současného algoritmu.

V konečném důsledku se trh vrací k základům. Efektivita vynaložených prostředků se v březnu 2026 měří přínosem pro koncového uživatele a schopností budovat značku, která rezonuje s lidskými emocemi. Umělá inteligence může být skvělým sluhou při optimalizaci procesů, ale jako pán v oblasti kreativní strategie a budování vztahů se zákazníky selhává. Lídr, který toto nepochopí, riskuje, že se jeho firma stane další položkou v seznamu neúspěšných experimentů s digitální automatizací.