Klíčové body
- Trhy reagují na konflikt USA–Írán výraznou volatilitou
- Hormuzský průliv klíčový pro pětinu globálních dodávek energií
- Ropa prudce roste, ale reaguje na každou geopolitickou zprávu
- Fed pravděpodobně nesníží sazby kvůli inflačním rizikům
Tento krok přinesl určitou úlevu investorům, kteří v posledních dnech reagují především na geopolitické napětí mezi Spojenými státy a Íránem.
Na začátku obchodního dne přitom panovala výrazně negativní nálada. Trhy reagovaly na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který naznačil další eskalaci vojenských operací proti Íránu v horizontu dvou až tří týdnů. Kombinace vojenské rétoriky a nejistoty ohledně vývoje konfliktu vedla k okamžitému poklesu hlavních indexů.
Kolem 18:15 SEČ se však situace částečně stabilizovala. Index S&P 500 klesal pouze o 0,1 % na 6 569,24 bodu, technologický Nasdaq Composite odepisoval 0,2 % na 21 803,26 bodu a Dow Jones Industrial Average ztrácel rovněž 0,2 % na 46 461,96 bodu. Trhy tak sice zůstaly v červených číslech, ale zdaleka ne tak výrazně jako v úvodu seance.
Írán připravuje nový režim pro lodní dopravu
Klíčovým impulsem pro zlepšení sentimentu byla zpráva íránské agentury IRNA, podle které Teherán ve spolupráci s Ománem připravuje protokol pro monitorování lodního provozu v Hormuzském průlivu. Informaci potvrdil náměstek íránského ministra zahraničí Kazem Gharibabadi.
Cílem tohoto opatření není omezování dopravy, ale naopak zajištění bezpečného průchodu a lepší servis pro lodě, které touto strategickou trasou proplouvají. To je zásadní sdělení pro globální trhy, protože Hormuzský průliv představuje jednu z nejdůležitějších energetických tepen světa.

Přibližně pětina světových dodávek ropy a plynu prochází právě tímto úzkým bodem mezi Perským zálivem a Ománským zálivem. Jakékoliv omezení provozu proto okamžitě vyvolává tlak na růst cen energií a zvyšuje volatilitu na finančních trzích.
Od začátku konfliktu byl průliv fakticky omezen, což vedlo k prudkému růstu cen ropy a k jedné z největších narušení dodávek v historii ropného trhu. Právě proto investoři bedlivě sledují jakékoliv signály o jeho opětovném otevření.
Ropa zůstává volatilní, reakce trhu je okamžitá
Zpráva o připravovaném protokolu vedla ke zmírnění růstu cen ropy, které předtím prudce reagovaly na Trumpovu rétoriku. Futures na ropu Brent, globální benchmark, rostly o 5,8 % na 107,07 dolaru za barel, zatímco americká ropa WTI posilovala o 10,4 % na 110,56 dolaru za barel.
Ještě během dne přitom ceny reagovaly mnohem agresivněji. Po Trumpově projevu Brent krátkodobě vyskočil o více než 8 % a WTI přidala přibližně 12 %. Tento vývoj jasně ukazuje, jak citlivý je ropný trh na geopolitická rizika.
Investoři v průběhu týdne doufali v určitou deeskalaci konfliktu, zejména po informacích, že Írán má zájem o příměří. Tyto naděje však výrazně oslabily právě po středečním večerním projevu amerického prezidenta.
Trump v něm uvedl, že Spojené státy plánují Írán „extrémně tvrdě zasáhnout“ během následujících dvou až tří týdnů. Zároveň zdůraznil, že USA jsou blízko dosažení svých cílů a že cílem operací je oslabení íránských jaderných a vojenských kapacit.
Výkyvy sentimentu dominují vývoji na Wall Street
Uplynulý týden byl pro akciové trhy mimořádně volatilní. Na začátku týdne převládal optimismus, který byl podpořen signály z Washingtonu o možné snaze konflikt ukončit. Dalším pozitivním impulsem byla informace, že nový íránský režim požádal o příměří.
V úterý tak hlavní indexy zaznamenaly výrazné zisky. Index S&P 500 posílil téměř o 3 %, zatímco Nasdaq přidal téměř 4 %. Šlo o nejlepší denní výkon od poloviny května předchozího roku. Tento růst pomohl částečně kompenzovat ztráty z předchozího měsíce.
Pozitivní nálada pokračovala i ve středu, kdy trhy vstoupily do nového měsíce silným růstem. Ten byl opět podpořen komentáři prezidenta Trumpa, který potvrdil, že Írán projevil zájem o příměří.
Zlom však přišel právě po jeho večerním projevu. Absence konkrétních informací o možném ukončení konfliktu nebo o otevření Hormuzského průlivu vedla k rychlému zhoršení sentimentu. Investoři si začali uvědomovat, že konflikt může trvat déle, než se původně očekávalo.
Nejistota dopadá na trhy i měnovou politiku
Geopolitické napětí mělo výrazný dopad i na širší finanční trhy. Březen se stal pro americké akcie nejhorším měsícem za poslední rok. Indexy S&P 500 i Nasdaq zaznamenaly největší měsíční pokles za toto období, zatímco ceny ropy Brent dosáhly rekordního měsíčního růstu.
Rostoucí ceny energií zároveň vyvolávají obavy z návratu inflace, což komplikuje výhled měnové politiky. Trhy nyní podle nástroje FedWatch od CME Group počítají s tím, že Fed v letošním roce sazby nesníží, což je výrazná změna oproti předchozím očekáváním dvou snížení.

V jednu chvíli dokonce obchodníci zvažovali až 50% pravděpodobnost zvýšení sazeb v prosinci. Tento obrat ukazuje, jak rychle se mohou očekávání změnit v reakci na geopolitické události.
Makroekonomická data přitom zatím nevysílají jednoznačný signál. Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti byl nižší, než se očekávalo, což naznačuje relativní odolnost amerického trhu práce. Investoři však čekají na klíčová data z trhu práce, která budou zveřejněna v pátek, kdy jsou však americké trhy kvůli svátku uzavřeny.
Celkový obraz tak zůstává jasný – finanční trhy jsou aktuálně řízeny především geopolitikou, nikoliv fundamenty. Vývoj kolem Hormuzského průlivu a další kroky Spojených států a Íránu budou v nejbližších dnech klíčové pro směr globálních trhů.

