Společnost Quantinuum (QNT) se stala vůbec prvním čistokrevným zástupcem v oboru kvantových počítačů, který vstoupil na veřejný trh prostřednictvím klasické primární emise akcií (IPO). Všechny konkurenční subjekty totiž v minulosti volily pro svůj burzovní debut alternativní cestu v podobě transakcí typu SPAC, které představují reverzní fúze s již veřejně obchodovanými prázdnými skořápkami.

Vstup na burzu provázely poměrně divoké změny v nastavení parametrů samotné emise. Management původně navrhoval prodej o něco více než 21 milionů akcií v indikačním cenovém rozmezí od 45 do 60 dolarů, aby následně objem navýšil na 26,5 milionu kusů při upřesněné ceně mezi 53 a 55 dolary. Samotné obchodování bylo zahájeno 4. června na ceně 68 dolarů, což bylo nad výslednou hodnotou 60 dolarů stanovenou pro IPO. První obchodní den však titul uzavřel se ziskem pouhého 1 % na úrovni 60,36 dolaru. Hned během druhého obchodního dne navíc kurz propadl pod upisovací hodnotu a v průběhu pondělního poledne se pohyboval pouze nepatrně nad touto psychologickou hranicí.

Během poslední seance akcie zpevnily o 3,80 % neboli o 2,14 dolaru na vnitrodenní cenu 58,40 dolaru, přičemž celková tržní kapitalizace se pohybuje kolem úrovně 15 miliard dolarů. Denní rozsah obchodování byl vymezen mantinely 57,51 dolaru a 61,80 dolaru, zatímco padesáti dvou týdenní rozsah definují hodnoty 51,15 dolaru a 71,35 dolaru. Celkový objem obchodů dosáhl 43,8 tisíce kusů při průměrném dlouhodobém objemu 11,3 milionu akcií.

Tato celková valuace, která předpokládá i plné využití opcí na nadlimitní alokaci, dělá z firmy jednoho z největších kvantových hráčů na burze. Překonává subjekty jako D-Wave Quantum (QBTS) či Rigetti Computing (RGTI) , ale zaostává za konkurenční korporací IonQ (IONQ) , jejíž tržní hodnota aktuálně přesahuje 25 billionů dolarů.

Spojení hardwaru a unikátní pasti na ionty

Podnik sám sebe definuje jako plně integrovanou platformu poskytující komplexní řešení od vlastního hardwaru až po softwarové vrstvy. Subjekt vznikl v roce 2021 spojením kvantové divize průmyslového obra Honeywell (HON) a specializované laboratoře Cambridge Quantum. Honeywell si v nově vzniklé struktuře nadále uchovává většinový akciový podíl a plní roli klíčového partnera i koncového zákazníka, což dává celému projektu silné průmyslové zázemí.

Z technologického hlediska se inženýři rozhodli zcela opustit koncept supravodivých qubitů, což je v tomto odvětví jinak poměrně hojně využívaná metoda. Namísto toho se vydali cestou technologie uvězněných iontů (trapped-ion). Ta vytváří jednotlivé qubity za pomoci elektricky nabitých atomů, které vykazují podstatně vyšší vnitřní stabilitu a jsou mnohem méně náchylné k chybovosti než supravodivá řešení.

Právě eliminace chyb představuje pro vývojáře největší překážku na cestě ke komerčnímu využití. Kvantové systémy jsou totiž dramaticky náchylnější k chybám než klasické počítače, protože nespoléhají na tradiční bity nabývající pouze stavů 0 nebo 1. Qubity se dokážou dočasně nacházet ve stavu takzvané superpozice, kde jejich hodnota není pevně daná, ale představuje komplexní vlnu pravděpodobnosti.

Odborníci tento stav často přirovnávají k roztočené minci, u níž nelze jednoznačně určit, zda padne panna nebo orel. Problém spočívá v tom, že jakýkoliv vnější zásah, ať už jde o minimální výkyvy teploty, mikro-vibrace nebo kontakt se zbloudilou částicí, naruší tuto pravděpodobnostní fázi a qbit předčasně zkolabuje do finální, často chybné polohy.

Softwarová výhoda a limity v přesnosti výpočtů

Technologie uvězněných iontů sice vykazuje prokazatelně přesnější výsledky, avšak vývoj je stále na začátku. Firma u svých systémů dosáhla přesnosti (fidelity) dvouqubitových hradel na úrovni 99,92 %. V běžném životě to zní jako vysoké číslo, avšak v IT světě jde o extrémně chybový stav, protože průměrný procesor v chytrém telefonu vykazuje chybovost nižší než jedna ku jedné kvadrilioně. Podnik navíc zaostává za lídrem IonQ, který se pyšní přesností 99,99 %. Zásadní rozdíl v jejich hardwarovém přístupu spočívá v tom, že IonQ začal do svých čipů integrovat mikrovlnné signály k udržení iontů na místě, zatímco nově zalistovaný konkurent spoléhá výhradně na lasery, protože mikrovlnná hradla považuje za příliš pomalá a energeticky náročná.

Obrovskou zbraní v rukou managementu je však vlastní ucelený softwarový balík, který tvoří systémy TKET, Guppy a Nexus. Nástroj TKET funguje jako univerzální překladač a vývojářský kit, jehož kompilátor dokáže optimalizovat aplikace napříč celou řadou odlišných kvantových architektur bez ohledu na typy použitých qubitů. Programovací jazyk Guppy s otevřeným zdrojovým kódem zase zvládá pokročilou korekci chyb implementovanou přímo v kódu a cloudový operační systém Nexus celý tento ekosystém efektivně propojuje.

Z investičního pohledu se však stále jedná o vysoce spekulativní sázku na vzdálenou budoucnost. Reálné tržby podniku jsou v porovnání s 15miliardovou valuací naprosto zanedbatelné, přičemž společnost generuje hluboké provozní ztráty a masivně pálí hotovost. Celý kvantový segment je v současné fázi spíše bojem o to, která hardwarová architektura se v budoucnu ukáže jako dominantní standard. Přestože má firma silnou podporu v zádech a vynikající software, není kam spěchat. Nákup akcií dává smysl pouze v případě dlouhodobého horizontu a postupného budování menší pozice v portfoliu při případných hlubších propadech kurzu.