Klíčové body
- Jihokorejský index KOSPI v pátek vzrostl o více než 14 procent díky prudkému zotavení výrobců čipů.
- Japonská centrální banka ponechala krátkodobou úrokovou sazbu na 1,0 procenta poměrem hlasů osm ku jedné.
- Čínský zpracovatelský průmysl v červenci nečekaně sklouzl zpět do pásma poklesu.
Technologické akcie podpořily asijské burzy
Asijské akciové trhy v pátek převážně rostly. Nejvýraznější pohyb zaznamenal jihokorejský index KOSPI (^KS11) , který přidal více než 14 procent. Japonský index Nikkei 225 (^N225) posílil téměř o čtyři procenta, přičemž hlavní podporu mu poskytly společnosti napojené na výrobu polovodičů.
Regionální růst navázal na předchozí silnou seanci na Wall Street. Čtvrtletní výsledky společností Microsoft (MSFT) a Amazon (AMZN) podpořily očekávání, že výdaje spojené s umělou inteligencí budou pokračovat. Vzhůru se díky tomu vydal index Nasdaq Composite (^IXIC) i širší americký technologický sektor.
Jihokorejský trh se odrazil po nejprudším týdenním výprodeji za několik desetiletí. Výrazně rostly především akcie výrobců paměťových čipů Samsung Electronics (005930.KS) a SK Hynix (000660.KS) . Předchozí pokles doprovázely obavy z ocenění firem spojených s AI a ze sílící konkurence čínských výrobců polovodičů.
Navzdory pátečnímu vzestupu KOSPI nadále směřoval k měsíčnímu propadu o 25 %. Na jeho vývoj během měsíce působilo vybírání zisků i nejistota spojená s technologiemi umělé inteligence.

Japonská centrální banka sazby nezměnila
Bank of Japan podle očekávání ponechala krátkodobou měnověpolitickou sazbu na úrovni 1,0 procenta. Bankovní rada rozhodla poměrem hlasů osm ku jedné, že nezajištěná jednodenní sazba zůstane přibližně na stejné hodnotě. Podle centrální banky pokračuje japonská ekonomika v mírném růstu, ačkoli ji zatěžují vyšší ceny ropy a geopolitické napětí na Blízkém východě.
Pro zvýšení sazby na 1,25 procenta hlasoval člen rady Hadžime Takata. Své stanovisko zdůvodnil rostoucími proinflačními riziky vyplývajícími ze zahraničních poptávkových šoků a změn globálních finančních podmínek.
Centrální banka uvedla, že rizika pro inflaci zůstávají vychýlena směrem vzhůru. Tvůrci měnové politiky podle ní musejí věnovat pozornost dopadům vývoje na Blízkém východě, pohybům směnných kurzů a globální poptávce po technologiích umělé inteligence na japonské hospodářství a cenovou hladinu.
Trh čekal také na vystoupení guvernéra Kazua Uedy. Japonské úřady během týdne zasáhly na devizovém trhu s cílem zastavit oslabování jenu, který se před intervencí propadl na nejnižší úrovně za čtyři desetiletí.
Páteční rozhodnutí předcházely údaje, podle nichž inflace v Tokiu zrychlila více, než se očekávalo. Průmyslová výroba v červnu meziměsíčně vzrostla o 1,3 procenta, zatímco očekávání počítala s jednoprocentním zvýšením. Maloobchodní tržby přidaly meziročně pouze 0,5 procenta proti prognóze růstu o 3,1 procenta, což ukázalo na slabé spotřebitelské výdaje.

Čínský průmysl se vrátil do pásma poklesu
Na pevninské Číně vzrostl Shanghai Composite (^SSEC) o 0,6 procenta a CSI 300 (000300.SS) přidal jedno procento. Hongkongský Hang Seng (^HSI) naopak odepsal 0,2 procenta, zatímco jeho technologický dílčí Hang Seng TECH (^HSTECH) vzrostl o 1,5 procenta.
Červencová data ukázala, že aktivita v čínském zpracovatelském průmyslu nečekaně sklouzla zpět do pásma kontrakce. Zhoršil se také index nákupních manažerů v nezpracovatelských odvětvích. Oba údaje poukázaly na přetrvávající překážky, kterým čelí druhá největší ekonomika světa. Účastníci trhu proto sledovali případné další kroky hospodářské politiky Pekingu.
Australský S&P/ASX 200 (^AXJO) přidal 0,4 procenta, zatímco singapurský Straits Times Index (^STI) klesl o 0,8 procenta. Indický Nifty 50 (^NSEI) se po otevření trhu pohyboval poblíž čtvrtečního závěru.
Vývoj na regionálních trzích nadále ovlivňovalo také geopolitické napětí. Pokračující nepřátelské akce mezi Spojenými státy a Íránem zvýšily obavy z možného narušení dodávek energií.

