Úbytek emitentů nezastavil růst amerického trhu

Počet společností obchodovaných na burzách ve vyspělých zemích dlouhodobě klesá. Nových emisí akcií ubylo a řadu stávajících emitentů převzali jiní vlastníci, často fondy private equity. Nejvýraznější změna nastala ve Spojených státech, kde se počet kotovaných společností od začátku tohoto století snížil na polovinu.

Do tohoto vývoje zasáhl vstup SpaceX na burzu, který zdroj označuje za největší primární veřejnou nabídku akcií v historii. Investoři při ní ocenili podnik Elona Muska zaměřený na raketové technologie na více než 1,8 bilionu dolarů. Další americké technologické společnosti, mezi nimi OpenAI a Anthropic, mají podle zdroje následovat.

Poptávku po novém akciovém i dluhovém kapitálu podporují rostoucí výdaje spojené s umělou inteligencí, zejména výstavba datových center. Více technologických firem zároveň míří na burzu v Číně. Mezi podniky zvažujícími veřejnou nabídku v Hongkongu zdroj uvádí společnost Moonshot.

Samotný počet emitentů však neposkytuje úplný obraz o velikosti veřejného akciového trhu. Akademici Mark Roe a Charles Wang z Harvardovy univerzity upozorňují, že ekonomická váha amerických veřejně obchodovaných podniků se na polovinu nesnížila. Za poslední tři desetiletí naopak výrazně vzrostla jejich souhrnná tržní kapitalizace. Vyšší jsou rovněž zisky, tržby, investice a zaměstnanost.

Soukromý kapitál umožnil firmám odkládat vstup na burzu

Proměnu kapitálových trhů doprovázel posun vyspělých ekonomik od kapitálově náročné výroby ke službám. Přispěla k němu silná konkurence rozvíjejících se trhů. Současně se rozšířily soukromé formy financování, které firmám umožnily zůstávat mimo burzu déle než v minulosti.

Podle poradenské společnosti McKinsey představoval private equity na začátku tohoto století odvětví o velikosti přibližně 500 až 600 miliard dolarů. V roce 2022 už hodnota spravovaných aktiv dosahovala 7,6 bilionu dolarů. Soukromé trhy tak převzaly část role, kterou dříve plnily veřejné emise akcií.

Investiční vlna spojená s umělou inteligencí nyní zvyšuje kapitálovou náročnost vyspělých ekonomik. Evropa však v tomto procesu podle zdroje zaostává. Platí to i pro Británii, přestože její technologický sektor je rozvinutější než v největších ekonomikách kontinentální Evropy. Londýn navíc část technologických primárních emisí ztratil ve prospěch New Yorku.

Britský ústup od akcií souvisí také s chováním domácích penzijních fondů s definovanými dávkami. Ty snížily podíl britských akcií ve svých portfoliích z 32 procent na méně než dvě procenta do roku 2023. Změna účetních pravidel přiměla firmy vykazovat deficity penzijních fondů jako závazky v rozvahách. Finanční ředitelé následně prosazovali přesun portfolií k dluhopisům s nižší mírou rizika.

Regulátoři uvolňují pravidla, příčiny se však mezi zeměmi liší

Tvůrci hospodářské politiky na obou stranách Atlantiku reagovali na úbytek kotovaných firem zmírňováním podmínek pro vstup na burzu. Změny mají snížit náklady veřejné nabídky a rozsah informačních povinností. Roe a Wang však spojují americký vývoj také s koncentrací jednotlivých odvětví, kterou podle nich podpořila volnější politika hospodářské soutěže.

Situace ve Spojeném království se od americké liší. Poměr tržní kapitalizace k hrubému domácímu produktu tam klesá a britský akciový trh vykazuje slabší vývoj než americký. Zdroj proto upozorňuje na rozdíl mezi prostým počtem burzovních společností a celkovým rozsahem kapitálu, který veřejné trhy zprostředkovávají.

Michael Howell ze společnosti CrossBorder Capital popisuje širší proměnu kapitálových trhů: jejich hlavní funkcí už podle něj není pouze získávání nových peněz, ale ve stále větší míře refinancování a přerozdělování kapitálu. Primární akciový trh tvoří jen část systému zahrnujícího měnové, derivátové, dluhové a repo trhy, pojištění i komodity.

Alperen Gözlügöl z London School of Economics ve své nedávné práci zároveň našel jen omezené důkazy o tom, že by britské podniky čelily nedostatku financování. Debata se proto vedle burzovních pravidel soustředí také na daňový systém, územní plánování, hospodářskou soutěž a podmínky pro vznik a rozvoj firem.