Výhled českých veřejných financí se zhoršil. Národní rozpočtová rada (NRR) ve své nové projekci posunula očekávaný okamžik dosažení dluhové brzdy z roku 2037 na rok 2034. Hlavními důvody jsou podle rady rozvolnění rozpočtové politiky, očekávané vyšší deficity a také změna přístupu k výdajům na obranu.

Dluhová brzda je podle zákona nastavena na úrovni 55 % hrubého domácího produktu. Její dosažení aktivuje soubor opatření, která mají vést veřejné finance zpět k dlouhodobě udržitelnému stavu.

NRR upozorňuje, že rok 2026 přinesl obrat proti předchozímu období rozpočtové konsolidace. Zatímco v roce 2025 činil celkový schodek veřejných financí 2,1 % HDP, letos rada očekává jeho prohloubení na 2,7 % HDP a v příštím roce na 3,5 až 3,7 % HDP.

Ministerstvo financí s hodnocením nesouhlasí. Argumentuje tím, že fiskálně-strukturální plán počítá od roku 2028 s opětovným snižováním deficitů, a odmítá proto představu, že by současná rozpočtová politika automaticky vedla k dosažení dluhové brzdy v roce 2034.

Rozpočtová politika se po předchozí konsolidaci uvolňuje

České veřejné finance se v předchozích letech postupně přibližovaly k udržitelnější trajektorii. Podle NRR se však tento trend v roce 2026 otočil a fiskální politika začala působit výrazně expanzivněji.

Významnou roli sehrála změna pravidel rozpočtové odpovědnosti. Původní limit pro letošní rok předpokládal maximální strukturální schodek na úrovni 1,75 % HDP, zatímco očekávaná skutečnost dosahuje 2,5 % HDP. Pro rok 2027 NRR pracuje se strukturálním saldem až kolem minus 3,7 % HDP.

Právě roky 2026 a 2027 tak podle rady představují výrazné rozpočtové uvolnění. Pokud by nebyla přijata další konsolidační opatření, zadlužení veřejného sektoru by mělo pokračovat v růstu.

Poměr českého veřejného dluhu k HDP přitom už v roce 2025 dosáhl přibližně 43 % HDP a překonal předchozí rekordní hodnotu z roku 2013. NRR očekává, že zadlužení bude v dalších letech pokračovat v růstu.

Výsledkem je výrazná změna dlouhodobé projekce. Ještě loňská zpráva očekávala dosažení hranice 55 % HDP v roce 2037. Nová projekce posouvá tento okamžik o tři roky dopředu na rok 2034.

Zhoršil se také dlouhodobý výhled samotného zadlužení. Předchozí projekce počítala na konci padesátiletého horizontu s dluhem odpovídajícím 178 % HDP. Aktuální scénář pracuje s hodnotou 245 % HDP. NRR zároveň upozorňuje, že za tímto rozdílem stojí vedle rozpočtového uvolnění také odlišný způsob započítání budoucích výdajů na obranu.

Takto vzdálená projekce nepředstavuje předpověď, že veřejný dluh skutečně uvedené hodnoty dosáhne. Ukazuje především vývoj, který by mohl nastat při zachování předpokladů a nastavení příjmů a výdajů používaných v modelu NRR.

Ministerstvo financí počítá od roku 2028 s konsolidací

Pohled ministerstva financí se od projekce NRR liší především v předpokladech pro další roky. Fiskálně-strukturální plán předložený Evropské komisi totiž počítá v letech 2028 a 2029 se snižováním deficitu veřejných financí.

Ministerstvo proto odmítá projekci dosažení dluhové brzdy v roce 2034 jako scénář, který podle něj dostatečně nezohledňuje schválenou trajektorii budoucí konsolidace.

Spor se tak soustředí především na předpoklady o budoucím vývoji. NRR ve své projekci upozorňuje na důsledky současného nastavení fiskální politiky, zatímco ministerstvo argumentuje plánovaným budoucím snižováním deficitů.

Samotná NRR existenci fiskálně-strukturálního plánu nezpochybňuje. Pochybnosti však vyjadřuje nad tím, jakým způsobem bude požadovaná konsolidace prakticky provedena. Podle rady by splnění stanovené trajektorie vyžadovalo výrazné zásahy do státních výdajů nebo významnější změny hlavních daňových příjmů.

Rozsah potřebného zásahu je důležitý také proto, že plán přesouvá významnou část konsolidačního úsilí právě do let 2028 a 2029. Po výrazně expanzivních letech 2026 a 2027 by proto muselo následovat podstatné zlepšení hospodaření veřejného sektoru.

Rozdílné pohledy NRR a ministerstva tak neznamenají spor o samotnou existenci hranice dluhové brzdy. Jde především o to, jak realistické je očekávat, že budoucí vláda uskuteční plánované snižování deficitů v rozsahu potřebném k omezení dalšího růstu zadlužení.

Dluhová brzda zatím neznamená bezprostřední problém s ratingem

Dosažení hranice 55 % HDP by mělo konkrétní důsledky pro hospodaření veřejného sektoru. Zákon při aktivaci dluhové brzdy zavádí opatření zaměřená na návrat veřejných financí k udržitelnému vývoji, která se týkají státního rozpočtu, státních fondů, zdravotních pojišťoven, samospráv i dalších veřejných institucí.

Aktuální projekce přesto neznamená, že by Česku bezprostředně hrozilo zhoršení úvěrového ratingu. NRR nyní takové riziko v souvislosti s fiskální politikou nevidí.

České veřejné finance stále vycházejí v mezinárodním srovnání lépe než v některých dalších evropských zemích. Samotná rada však upozorňuje, že relativně příznivá pozice vůči více zadluženým státům by neměla být důvodem k přehlížení dlouhodobého trendu.

Česká republika totiž patřila mezi země EU, kterým se mezi lety 2020 a 2025 poměr veřejného dluhu k HDP zvýšil. Nárůst o 7,3 procentního bodu byl třetí nejvyšší v Evropské unii. Vyšší zvýšení zaznamenaly pouze Finsko a Rumunsko.

Významným rizikem není pouze samotná výše dluhu, ale také jeho budoucí obsluha. Pokud porostou výnosy státních dluhopisů, zvýší se postupně také náklady, které musí stát vynakládat na financování svého zadlužení. NRR právě na tento faktor ve své letošní zprávě upozorňuje.

Nová projekce proto ukazuje především citlivost dlouhodobého vývoje veřejných financí na současnou rozpočtovou politiku. Zda Česko skutečně narazí na dluhovou brzdu už v roce 2034, bude záviset na budoucím vývoji příjmů a výdajů i na tom, zda se od roku 2028 uskuteční plánované konsolidační kroky.