Česká národní banka zatím pravidla nemění. Bankovní rada ČNB ponechala současné nastavení proticyklické kapitálové rezervy beze změny, zároveň ale upozornila, že pravděpodobnost jejího dalšího zvýšení vzrostla.

Nadále tak platí dřívější rozhodnutí, podle kterého sazba rezervy od července 2027 vzroste ze současných 1,25 % na 1,5 %. Centrální banka nyní nepřistoupila k dalšímu zpřísnění, protože současné nastavení považuje vzhledem k aktuálním rizikům za dostatečné.

Proticyklická kapitálová rezerva slouží jako ochranný mechanismus pro období, kdy úvěrová aktivita výrazně roste a spolu s ní se mohou v ekonomice postupně hromadit finanční rizika. Banky a další dotčené instituce si během příznivější fáze úvěrového cyklu vytvářejí dodatečný kapitálový polštář, který mohou následně využít v případě zhoršení ekonomického prostředí a růstu úvěrových ztrát.

Aktuální rozhodnutí ČNB tak neznamená, že centrální banka případná rizika spojená s rostoucím zadlužením přehlíží. Naopak upozorňuje na pokračující vysokou úvěrovou aktivitu domácností i silnější financování investic nefinančních podniků.

Úvěrová aktivita domácností zůstává vysoká

Jedním z hlavních faktorů, které ČNB při rozhodování sleduje, je vývoj úvěrování domácností. Jejich úvěrová aktivita zůstala vysoká, přičemž část poptávky souvisela s načasováním nových úvěrů.

Domácnosti si ve zvýšené míře pořizovaly úvěry ještě před zpřísněním podmínek pro investiční hypoteční financování a také před očekávaným růstem úrokových sazeb. Část úvěrové aktivity tak mohla být přesunuta do dřívějšího období právě kvůli očekávaným změnám finančních podmínek.

Současně zesílilo také úvěrování v podnikovém sektoru, zejména v případě financování investic nefinančních podniků. ČNB proto sleduje vývoj zadlužení v obou hlavních sektorech reálné ekonomiky.

Navzdory vysoké úvěrové aktivitě centrální banka v tuto chvíli považuje současnou úroveň rezervy za odpovídající. Podle ČNB stávající nastavení dostatečně pokrývá identifikovaná rizika a přispívá ke snížení zranitelnosti bankovního sektoru v případě nepříznivého ekonomického vývoje.

Situace se však může změnit. Pokud by úvěrová dynamika dále zesilovala a současně pokračoval růst zadlužení domácností a podniků, mohlo by dojít k dalšímu posunu ekonomiky v růstové fázi finančního cyklu. V takovém případě je bankovní rada připravena sazbu proticyklické kapitálové rezervy znovu zvýšit.

ČNB zároveň výslovně upozornila, že pravděpodobnost dalšího zvýšení sazby rezervy vzrostla. Další rozhodování tak bude záviset především na tom, zda současné tempo úvěrování a zadlužování bude pokračovat.

Bankovní rada se k nastavení rezervy znovu vrátí ve druhé polovině listopadu. Tehdy bude mít možnost posoudit další vývoj úvěrového trhu a případně rozhodnout o změně sazby.

Rezerva chrání banky před problémy v úvěrovém cyklu

Proticyklická kapitálová rezerva má specifickou úlohu. Jejím hlavním účelem není běžné řízení úrokových sazeb ani přímé ovlivňování ceny jednotlivých úvěrů, ale zvyšování odolnosti finančního systému proti rizikům spojeným s nadměrným růstem úvěrů.

Princip je založen na vytváření kapitálového polštáře během období, kdy úvěrování roste. Pokud se ekonomické prostředí následně zhorší a začnou růst úvěrové ztráty, banky mohou vytvořenou rezervu využít k jejich krytí.

Takový mechanismus umožňuje finančnímu systému vytvářet dodatečnou ochranu v období silnějšího úvěrového růstu a následně ji použít v horších časech. ČNB proto při nastavování sazby sleduje nejen současnou situaci bank, ale také vývoj finančního cyklu a rizika, která se mohou postupně hromadit v reálné ekonomice.

Sazba se vztahuje na všechny banky, spořitelní a úvěrní družstva i obchodníky s cennými papíry. ČNB o jejím nastavení rozhoduje čtyřikrát ročně.

Způsob změny rezervy se přitom liší podle toho, zda centrální banka sazbu zvyšuje, nebo snižuje. O zvýšení bankovní rada zpravidla rozhoduje s ročním předstihem. Banky tak mají čas se na vyšší kapitálový požadavek připravit. Pokud je naopak potřeba rezervu uvolnit, ČNB může rozhodnout o jejím rozpuštění okamžitě.

Právě tato asymetrie odpovídá samotnému účelu nástroje. V době rostoucích rizik se kapitálový polštář vytváří postupně, zatímco při ekonomickém poklesu a rostoucích úvěrových ztrátách může být rychle uvolněn a použit ke stabilizaci finančního sektoru.

ČNB zatím nevidí důvod k okamžitému zpřísnění

Aktuální rozhodnutí naznačuje, že kapitálová pozice bank je v současnosti považována za dostatečnou vzhledem k rizikům na úvěrovém trhu. Centrální banka proto zatím nepovažuje další okamžité zpřísnění za nutné.

Prostor pro další zvýšení rezervy však zůstává otevřený. Důležitým faktorem bude především to, zda bude pokračovat současné zesilování úvěrové dynamiky a růst zadlužení domácností a podniků. Pozornost se může soustředit také na případný další vývoj cen nemovitostí ve vztahu k příjmům domácností.

ČNB tak stojí mezi dvěma cíli. Na jedné straně chce udržet bankovní sektor dostatečně odolný proti případnému zhoršení ekonomického prostředí. Na druhé straně zatím nevidí důvod zvyšovat kapitálové požadavky preventivně více, než odpovídá aktuálním rizikům.

Nadále proto platí již oznámený růst sazby z 1,25 % na 1,5 % od července 2027. Další případná změna bude záviset na tom, jak se bude vyvíjet úvěrová aktivita a zadlužení jednotlivých sektorů ekonomiky.

Proticyklická kapitálová rezerva není novým nástrojem. Do evropského regulatorního rámce ji zavedla směrnice CRD IV s cílem posílit odolnost finančního systému. Česká národní banka sazbu rezervy poprvé vyhlásila na podzim 2014.

Současné rozhodnutí tedy zachovává již nastavený směr, ale zároveň přináší důležitý signál pro další období. ČNB zatím sazbu dále nezvyšuje, avšak vzhledem k vysoké úvěrové aktivitě domácností a silnějšímu úvěrování podnikových investic považuje další zpřísnění za pravděpodobnější než dříve. Další vyhodnocení situace přijde ve druhé polovině listopadu.