Měnová politika v Japonsku mění dosavadní obraz

Vývoj měnového páru americký dolar/japonský jen (USDJPY=X) v posledních měsících stále výrazněji ovlivňuje posun japonské měnové politiky. Bank of Japan zrychlila tempo zvyšování sazeb a její kroky začaly tlumit tlak, který na domácí dluhopisový trh vytvářela očekávání fiskální expanze a vyšší inflace.

Ještě v červenci byla vazba mezi kurzem a rozdílem reálných úrokových sazeb oslabená. Po porážce Liberálně demokratické strany ve volbách do horní komory v roce 2025 pokračoval růst japonské termínové prémie. Následné vítězství Takaichi posílilo očekávání rozpočtového uvolňování a odporu vůči přísnější měnové politice.

Tato kombinace zvýšila inflační obavy a prohloubila pokles jenu. Kurz dolaru vůči japonské měně se následně dostal na nejvyšší úrovně za 40 let, na což Tokio reagovalo největší devizovou intervencí za posledních 15 let.

Zásah japonských úřadů neovlivnil pouze několik následujících obchodních seancí. Vedl také k uzavírání části krátkodobých carry pozic a poskytl tvůrcům hospodářské politiky čas ke změně domácího nastavení.

Dvě zvýšení sazeb stabilizovala termínovou prémii

Bank of Japan poté zvýšila sazby v červnu a znovu v září. Odchýlila se tak od předchozího rytmu, kdy jednotlivé kroky dělilo přibližně půl roku. Rychlejší postup zároveň přispěl ke stabilizaci japonské termínové prémie, jejíž předchozí růst zvyšoval tlak na kurz měny.

Zářijové zasedání však přineslo také novou nejistotu. Členové bankovní rady Sato a Asada, spojovaní s Takaichi, vyjádřili odlišná stanoviska. Guvernér Kazuo Ueda navíc na tiskové konferenci odmítl představu, že by centrální banka za vývojem ekonomiky výrazně zaostávala. Tím se zvýšila laťka pro další změnu sazeb už v říjnu.

Vedle měnové politiky se pozornost soustředí také na kapitálové toky. Červencové zprávy poukazovaly na možné kroky vlády, které by měly podpořit vyšší podíl domácích aktiv v portfoliích japonských institucí. Debatu posílilo i srpnové zasedání správní rady penzijního fondu GPIF, jednoho z největších držitelů nezajištěných zahraničních aktiv na světě.

Oficiální údaje však dosud neukázaly výraznější pokles zájmu japonských investorů o zahraniční aktiva. Přesun kapitálu zpět do Japonska tak zatím zůstává pouze jedním z možných faktorů dalšího kurzového vývoje, nikoli změnou potvrzenou dostupnými daty.

Krátkodobý vývoj ovlivní Fed a nahromaděné pozice

Střednědobý posun japonské politiky se zatím nepotkává s jednoznačným krátkodobým vývojem. Americká centrální banka může v říjnu znovu zvýšit sazby, zatímco Bank of Japan může po zářijovém kroku vyčkávat. Rozdíl v nastavení obou centrálních bank by v takovém případě nadále působil ve prospěch dolaru.

Dalším faktorem je rozložení spekulativních pozic. Data americké Komise pro obchodování s komoditními futures ukazují, že taktičtí investoři drží téměř stejně rozsáhlé dlouhé pozice v jenu jako po takzvaném Liberation Day. Pozice sázející na posílení japonské měny jsou proto už výrazně nahromaděné.

Případné odložení dalšího kroku Bank of Japan, pokračující absence přesunu domácího kapitálu nebo další růst amerických výnosů by mohly vést k uzavírání části těchto pozic. Naopak směr k silnějšímu jenu by podpořilo další zrychlení japonského zpřísňování, slabší postup Fedu nebo první známky návratu portfoliového kapitálu do země.

Na kurz tak současně působí dvě časové roviny. Krátkodobě zůstávají klíčové kroky Fedu, případná pauza Bank of Japan a vysoký objem dlouhých pozic v jenu. V delším horizontu se promítá rychlejší růst japonských sazeb, stabilizace termínové prémie, riziko dalších intervencí a vývoj domácích kapitálových toků.