Když se Geoffrey Hinton, pozdější držitel Nobelovy ceny a jeden z nejvýznamnějších vědců v oblasti informatiky, v 80. letech rozhodl opustit dobře financovanou pozici na Carnegie Mellon University a zamířit na University of Toronto, šlo o poměrně odvážný krok. Chtěl se věnovat tehdy málo prozkoumané oblasti strojového učení, která stála mimo hlavní proud technologického výzkumu.

O čtyři desetiletí později je situace zásadně odlišná. Hintonova práce pomohla položit základy fungování moderních systémů umělé inteligence a současně přispěla k proměně Toronta v jedno z nejdůležitějších světových center tohoto odvětví.

Silicon Valley sice zůstává hlavním centrem technologického průmyslu, kolem Toronta však postupně vznikl rozsáhlý ekosystém propojující univerzity, výzkumná pracoviště, technologické giganty, startupy i investory. Google (GOOGL) , Nvidia (NVDA) , Meta (META) a Microsoft (MSFT) otevřely své kanceláře nebo výzkumné laboratoře jen několik kilometrů od University of Toronto.

Zájem přitom přichází také z odvětví, která tradičně nejsou považována za součást technologického sektoru. Farmaceutická společnost Sanofi (SNY) letos oznámila investici ve výši téměř 300 milionů dolarů do torontského centra excelence zaměřeného na AI.

Podle každoroční analýzy společnosti CBRE (CBRE) je Toronto v současnosti třetím nejlepším technologickým trhem z hlediska talentů na světě. Předstihlo New York a zaostává pouze za San Franciscem a Seattlem. Významnou roli v tomto postavení hrají vzdělávací instituce v čele s University of Toronto i výzkumné organizace, jako je Vector Institute. Právě Hinton byl jedním z jeho spoluzakladatelů a institut má pomáhat převádět průlomové výsledky výzkumu AI do komerčního prostředí.

Hinton připisuje část tohoto úspěchu skutečnosti, že před dvěma desetiletími se danému oboru věnovalo relativně málo lidí. Talentovaní mladí studenti proto přicházeli do Toronta, aby se zapojili do výzkumu, a postupem času z nich vyrostla celá generace současných lídrů v oblasti umělé inteligence.

Toronto dokáže přitahovat a udržet technologické talenty

Mezi představitele nové generace patří Nick Frosst, který studoval pod Hintonovým vedením na University of Toronto. V roce 2017 se stal jedním z prvních zaměstnanců Hintonovy torontské laboratoře Googlu zaměřené na AI. Později spoluzaložil společnost Cohere, která se zaměřuje na podnikovou umělou inteligenci a jejíž hodnota dosáhla 7 miliard dolarů.

Frosst se při zakládání společnosti rozhodl nevydat tradiční cestou do Silicon Valley. Důvod byl jednoduchý – chtěl zůstat v Torontu. Město podle něj nabízí kombinaci silného technologického, akademického, podnikatelského i kulturního prostředí.

Podobně situaci vnímají i další zakladatelé a manažeři. Gennady Pekhimenko, který v minulém roce prodal svůj startup CentML společnosti Nvidia a nyní u výrobce čipů působí jako senior director of AI software, považuje například mezinárodní gastronomickou scénu Toronta za praktickou výhodu při získávání talentů ze zahraničí.

Tomi Poutanen, zakladatel a generální ředitel společnosti Signal 1 zaměřené na využití AI ve zdravotnictví, zase vyzdvihuje kanadský zdravotnický systém a koncentraci významných nemocnic v Torontu.

Důležitým faktorem je rovněž imigrační politika Kanady. Technologické společnosti jsou dlouhodobě závislé na možnosti získávat odborníky ze zahraničí. Pekhimenko například mezi první zaměstnance CentML přijal inženýra Amazonu (AMZN), který nemohl obnovit své vízum H1-B pro pobyt ve Spojených státech, zatímco v Kanadě mohl získat pracovní povolení.

Podle Jordana Jacobse z investiční společnosti Radical Ventures vstřícnější imigrační politika usnadňuje příchod mezinárodních odborníků, kteří zároveň mohou lépe přemýšlet o produktech určených pro globální trh.

Toronto navíc těží ze své geografické polohy. V relativně krátké vzdálenosti se nacházejí významná severoamerická centra včetně New Yorku, Washingtonu a Chicaga. Jacobs upozorňuje, že z Toronta lze během přibližně devadesátiminutového letu získat přístup k oblasti zahrnující zhruba 200 milionů lidí.

Kanadský premiér Mark Carney chce nyní domácí ekosystém dále podpořit prostřednictvím národní strategie pro umělou inteligenci. Ta zahrnuje více než 2 miliardy dolarů určených na výzkum AI, vzdělávání, podporu jejího využívání i zavádění nových bezpečnostních opatření.

Význam domácích technologických kapacit zároveň roste v době zhoršujících se obchodních vztahů mezi Kanadou a Spojenými státy. Obchodní konflikt mezi oběma zeměmi se v posledních týdnech vyostřil a kanadští představitelé se snaží chránit domácí průmysl. Hinton v této souvislosti upozorňuje, že Kanada si podle něj nemůže dovolit získávat veškeré klíčové technologie pouze ze Spojených států nebo Číny.

Výhoda života mimo technologickou bublinu Silicon Valley

San Francisco nadále zůstává nesporným centrem technologického průmyslu. Podle CBRE má přibližně o 20 % více technologických pracovníků než Toronto a technologické společnosti se po rozptýlení během pandemie covidu-19 opět výrazněji vracejí do centra města.

Představitelé torontského AI ekosystému však považují působení mimo Silicon Valley také za výhodu. Jedním z faktorů jsou životní náklady. Zakladatelé místních firem poukazují na nižší ceny bydlení, veřejné zdravotnictví a kvalitní veřejné školy. Díky tomu mohou společnosti získávat kvalitní pracovníky za nižší náklady, přestože řada torontských AI firem současně udržuje určitou přítomnost také v Kalifornii.

Dalším rozdílem může být stabilita zaměstnanců. Ray Reddy, bývalý viceprezident Shopify (SHOP), který nyní buduje nový startup, tvrdí, že Toronto se nepotýká s tak vysokou fluktuací jako San Francisco. Ze své předchozí zkušenosti v centrále Googlu v Silicon Valley popisuje prostředí, kde i lidé silně motivovaní posláním firmy často sledují, zda se někde neobjevila ještě atraktivnější příležitost.

Rozdílná je podle místních podnikatelů také kultura technologické komunity. San Francisco bývá spojováno s výrazným nadšením a optimismem kolem umělé inteligence, zatímco Frosst v Torontu oceňuje větší otevřenost vůči debatě a rozdílným názorům.

Jako příklad uvádí vlastní vztah s Hintonem. Přestože jsou přátelé a Hinton byl jeho mentorem, dlouhodobě se neshodují v některých zásadních otázkách. Rozdílně například nahlížejí na to, zda vývoj umělé inteligence znamená vytváření nového typu bytosti, nebo pouze nového nástroje. Jejich odborné neshody jim však nebrání v tom, aby spolu pravidelně hráli šachy a pokračovali v diskusích.

Frosst tuto otevřenost spojuje s tím, že Toronto ani Kanada podle něj nepředstavují kulturně jednotné prostředí zaměřené výhradně na technologie. Ve městě se potkávají lidé z technologického sektoru, akademické sféry, byznysu, umění a dalších oblastí. Právě různorodost podle něj podporuje inovace a ochotu zabývat se také myšlenkami, které zrovna nejsou populární.

Kanada chce využít svou rostoucí pozici v globální AI ekonomice

Význam technologického sektoru už je patrný také v kanadské ekonomice. Digitální sektor přispívá více než 140 miliardami dolarů k HDP Kanady, přičemž další rozvoj domácího AI ekosystému může mít podle Hintona pro zemi širší ekonomický význam.

Hinton upozorňuje například na možné dopady automatizace na pracovní trh. Pokud by umělá inteligence způsobila rozsáhlejší nezaměstnanost, považuje za důležité, aby zisky vytvářené nahrazováním pracovníků zůstávaly v Kanadě. Země by je tak mohla zdanit a získané prostředky využít k podpoře lidí, jejichž pracovní místa by technologie nahradila.

Současně se objevuje další příležitost. Vlády a společnosti po celém světě se stále více snaží diverzifikovat dodávky pokročilých technologií a nebýt odkázány pouze na Spojené státy. Podle Frossta tato situace vytváří dlouhodobou výhodu pro společnosti působící v Kanadě.

Cohere například zaznamenala příliv nových poptávek od zákazníků poté, co Bílý dům v červnu zavedl exportní omezení týkající se pokročilých modelů společnosti Anthropic. Frosst tvrdí, že Kanada v zahraničí vzbuzuje důvěru a tamní technologické firmy mohou zákazníkům pomáhat zvyšovat odolnost a nezávislost jejich technologické infrastruktury.

Ani vzdálenost od Silicon Valley už navíc nemusí představovat zásadní překážku při získávání kapitálu. Výrazným příkladem je Raquel Urtasun, která před pěti lety opustila vedení torontské laboratoře Uberu (UBER) zaměřené na autonomní řízení a založila společnost Waabi vyvíjející autonomní nákladní vozidla.

Waabi vznikla v Torontu, přestože své nákladní vozy testuje především na jihozápadě Spojených států. Začátkem letošního roku společnost získala ve financování série C více než 1 miliardu dolarů, což představovalo největší investiční kolo v kanadské historii.

Podle Urtasun je pro investory nakonec nejdůležitější především otázka, která společnost má potenciál stát se lídrem rozsáhlého trhu. Samotné sídlo firmy v Kanadě namísto Silicon Valley proto nemusí být rozhodujícím faktorem.

Toronto tak sice nenahrazuje San Francisco v roli hlavního centra technologického průmyslu, ale vybudovalo vlastní silný model. Kombinace dlouhodobého akademického výzkumu, dostupnosti mezinárodních talentů, technologických společností, startupů, kapitálu a podpory státu vytvořila prostředí, které dnes patří mezi nejvýznamnější centra umělé inteligence na světě.