Americké akcie v úterý oslabovaly. Hlavním zdrojem tlaku se stal prudký růst výnosů státních dluhopisů, zatímco ceny ropy obnovily vzestup navzdory náznakům možného diplomatického posunu mezi Spojenými státy a Íránem. Výnos klíčového desetiletého amerického státního dluhopisu se během obchodování dostal na nejvyšší úroveň od roku 2007.

Index S&P 500 v průběhu úterní seance klesal o 0,5 % na 7 585,15 bodu. Technologický Nasdaq Composite ztrácel 0,7 % a pohyboval se na 26 004,76 bodu, zatímco Dow Jones Industrial Average odepisoval 0,9 % na 51 957,24 bodu. Pokles tak zasáhl všechny tři hlavní americké akciové indexy.

Technologické tituly se přitom částečně zotavovaly z propadu předchozí seance. Ten souvisel s novými obavami kolem umělé inteligence poté, co někteří přední představitelé odvětví vyzvali ke zpomalení dalšího rozvoje této stále relativně nové technologie. Ani mírné zlepšení situace v technologickém sektoru však nestačilo k tomu, aby širší americký trh obrátil směrem vzhůru.

Růst cen ropy zvyšuje inflační obavy

Výraznou roli na trzích nadále hrála ropa. Její ceny v pondělí prudce vzrostly po uzavření klíčového saúdskoarabského ropovodu vedoucího z východu na západ země. Tato infrastruktura představuje důležitou alternativní přepravní trasu k prakticky uzavřenému Hormuzskému průlivu.

Později ropa část svých zisků odevzdala poté, co americký prezident Donald Trump uvedl, že je otevřený samotnému „konceptu“ dohody s Íránem. Úterní vývoj však ukázal, že obavy z omezených dodávek energetických surovin zůstávají na trhu silné a ceny ropy opět zamířily vzhůru.

Nejistota se soustředí především na rozsah poškození saúdskoarabského ropovodu a dobu, po kterou zůstane mimo běžný provoz. Podle dvou regionálních představitelů citovaných agenturou Associated Press má být 1 200 kilometrů dlouhý ropovod mimo provoz tři až pět týdnů, během nichž budou probíhat opravy škod včetně poškození klíčové čerpací stanice.

Během oprav by mohlo dojít k částečnému obnovení provozu, není však jisté, jak velké množství ropy by touto cestou mohlo proudit. Právě nejistota ohledně skutečné dostupné kapacity udržuje ceny ropy pod tlakem směrem vzhůru.

Od konce srpna ropovodem v průměru proudilo přibližně 2,6 milionu až 4 miliony barelů ropy denně. Obchodníci upozorňují, že dlouhodobější odstávka by mohla narušit až 4 % globálních dodávek ropy. Význam této přepravní trasy se navíc zvýšil kvůli situaci v Hormuzském průlivu.

Výnos desetiletého dluhopisu vystoupal na maximum od roku 2007

Dražší energie se rychle promítly také do očekávání ohledně inflace a měnové politiky. Obavy, že vysoké ceny energií mohou dál podporovat cenové tlaky, vedly k růstu výnosů amerických státních dluhopisů. Výnos desetiletého státního dluhopisu vystoupal až na nejvyšší úroveň za téměř dvě desetiletí, konkrétně od roku 2007.

Vyšší výnosy zároveň vytvářejí nepříznivější prostředí pro akciový trh. Pozornost investorů se proto stále více přesouvá k americké centrální bance a výsledku jejího dvoudenního zasedání, které skončí ve středu.

Očekávání zvýšení úrokových sazeb během posledního týdne výrazně vzrostla. Investoři nyní podle dat CME započítávají přibližně 92% pravděpodobnost zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu. Ještě před týdnem přitom pravděpodobnost stejného kroku dosahovala pouze 59 %.

Posun tržních očekávání je tak značný. Investoři se během několika dní přesunuli od relativně nejistého scénáře zvýšení sazeb k situaci, kdy je tento krok považován za vysoce pravděpodobný. Právě očekávání přísnější měnové politiky patří společně s cenami ropy mezi hlavní faktory, které nyní určují vývoj amerických finančních trhů.

Případné zvýšení sazeb by zároveň mohlo dostat předsedu Fedu Kevina Warshe do konfliktu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ten opakovaně požaduje nižší úrokové sazby, které by podle něj měly podpořit hospodářský růst.

Fed stojí před klíčovým rozhodnutím pro další vývoj trhů

Výsledek zasedání Fedu bude důležitý nejen kvůli samotné výši úrokových sazeb. Investoři budou sledovat také to, jak centrální banka vyhodnotí očekávání vyšší inflace a přísnějších finančních podmínek. Postoj měnových představitelů může ovlivnit další vývoj akcií, měn i zlata.

Vyšší náklady na financování mohou teoreticky představovat pro akcie problém, protože rostoucí úrokové sazby vytvářejí tlak na jejich ocenění. Současná situace však nemusí být pro akciový trh jednoznačně negativní. Zvýšení sazeb by mohlo současně podpořit důvěryhodnost a nezávislost americké centrální banky v prostředí rostoucích inflačních tlaků.

Historická zkušenost navíc ukazuje, že začátek cyklu zpřísňování měnové politiky nemusí automaticky znamenat dlouhodobý pokles amerických akcií. Volatilita může v období prvního zvýšení sazeb růst, americké akcie však v minulosti dokázaly po prvním zvýšení sazeb zůstávat odolné díky podmínkám, které často nadále podporovaly firemní zisky.

Právě růst zisků společností může částečně kompenzovat tlak, který vyšší úrokové sazby vytvářejí na ocenění akcií. Pro investory proto nebude rozhodující pouze to, zda Fed ve středu sazby skutečně zvýší, ale také signály ohledně dalšího směřování měnové politiky.

Úterní pokles Wall Street tak odráží souběh několika faktorů. Americké akcie čelí rostoucím výnosům dluhopisů, nejistotě kolem cen energií a výraznému posunu očekávání před rozhodnutím Fedu. Současně zůstává otevřená otázka dalšího vývoje saúdskoarabského ropovodu i případného diplomatického posunu mezi Spojenými státy a Íránem.

Pro trhy je nyní zásadní především kombinace cen ropy, inflace a úrokových sazeb. Dokud nebude jasnější rozsah výpadku saúdskoarabské infrastruktury a další postup Fedu, může tato nejistota dál ovlivňovat americké akcie i dluhopisový trh.