Wall Street zakončuje mimořádně rušný týden opatrně. Americké akcie se v pátek pohybovaly mezi mírnými zisky a ztrátami, zatímco investoři zpracovávali první zvýšení úrokových sazeb Federálního rezervního systému za více než tři roky, debatu kolem bezpečnosti umělé inteligence i další vývoj cen ropy.

V 16:40 SEČ ztrácel index S&P 500 přibližně 0,2 % na 7 624,57 bodu. Technologický Nasdaq Composite oslaboval o 0,1 % na 26 388,76 bodu a Dow Jones Industrial Average klesal o 0,4 % na 51 570,21 bodu. Pohyby tak zůstávaly relativně malé ve srovnání se silnou předchozí seancí.

Ve čtvrtek americké indexy výrazně rostly. S&P 500 přidal přibližně 1,1 %, Nasdaq 1,7 % a Dow Jones 0,6 %. Investoři postupně přehodnotili první reakci na rozhodnutí Fedu a část trhu začala zvýšení sazeb vnímat jako potvrzení odhodlání centrální banky bojovat proti inflačním tlakům.

Páteční obchodování navíc připadá na takzvaný quadruple witching, který nastává čtyřikrát ročně v březnu, červnu, září a prosinci. Ve stejný den expirují derivátové kontrakty navázané na futures akciových indexů, opce na indexy, akciové opce a futures na jednotlivé akcie. Především v závěru obchodování proto může výrazně vzrůst objem transakcí a kolísání trhu.

Centrální banky se vracejí ke zvyšování sazeb

Hlavním tématem týdne zůstává měnová politika. Fed ve středu zvýšil úrokové sazby poprvé za více než tři roky. Přestože vyšší sazby obecně snižují atraktivitu rizikových aktiv, část investorů reagovala pozitivně na skutečnost, že centrální banka jasně signalizovala ochotu bojovat proti zvýšené inflaci.

Významnou roli hraje zejména vývoj energetických cen. Drahá ropa může vytvářet další inflační tlaky a prodlužovat období restriktivní měnové politiky. Rozhodnutí Fedu proto trh nevnímá pouze jako zvýšení nákladů na financování, ale také jako snahu zabránit tomu, aby se současné cenové tlaky rozšířily hlouběji do americké ekonomiky.

Do diskuse o Fedu vstupuje rovněž jeho nezávislost. Prezident Donald Trump opakovaně požaduje výrazné snížení sazeb s cílem podpořit ekonomiku. Jestřábí rozhodnutí centrální banky proto část investorů vnímá také jako potvrzení, že měnová politika zůstává zaměřena především na vývoj inflace.

Fed přitom není jedinou velkou centrální bankou, která v posledních dnech zpřísnila svou politiku. Evropská centrální banka zvýšila sazby již minulý týden a v pátek se k ní přidala Bank of Japan.

Japonská centrální banka zvýšila sazby podruhé v letošním roce a celkově pošesté od března 2024. Úrokové sazby se tím dostaly na nejvyšší úroveň za 31 let.

Současný vývoj tak ukazuje širší návrat významných světových centrálních bank ke zpřísňování měnových podmínek. Fed, ECB i Bank of Japan reagují na cenové tlaky vyššími sazbami a trhy nyní počítají s možností dalších kroků.

Důležitou otázkou pro akcie zůstává, jak dlouho bude tento cyklus pokračovat. Vyšší sazby mohou zvyšovat náklady firem na financování a současně nabízejí investorům atraktivnější výnosy na dluhopisových trzích. Pokud však centrální banky přesvědčí trhy, že dokážou inflaci stabilizovat bez výrazného ekonomického zpomalení, může část negativního dopadu vyšších sazeb ustoupit.

Pokles ropy zmírňuje obavy z dalšího růstu inflace

Vedle centrálních bank patří mezi hlavní faktory ovlivňující akciové trhy také ropa. Její ceny v pátek klesaly již třetí obchodní seanci v řadě, protože očekávání obnovení části dodávek z Blízkého východu převážilo nad obavami z rozšiřujícího se regionálního konfliktu.

Pokles cen ropy je pro investory důležitý především kvůli inflaci. Dlouhodobě vysoké energetické náklady by mohly zvýšit tlak na centrální banky, aby pokračovaly ve zvyšování sazeb. Ustupující ceny ropy naopak část těchto obav zmírňují.

Situace na Blízkém východě však zůstává komplikovaná. Nové boje mezi Saúdskou Arábií a hútíjskými silami podporovanými Íránem přidaly další riziko k již narušeným dodávkám přes Hormuzský průliv.

Postup hútíjských sil v západním Jemenu zároveň zvýšil jejich vliv v okolí průlivu Báb al-Mandab. Ten propojuje Rudé moře s Adenským zálivem a společně s Hormuzským průlivem patří mezi důležité trasy, které Saúdská Arábie využívá k přepravě ropy na světové trhy.

Pozornost investorů se proto soustředí na strategický saúdskoarabský ropovod East-West Pipeline. Ten přepravuje ropu směrem do přístavu Janbú na pobřeží Rudého moře a minulý týden byl poškozen při útocích dronů.

Naděje na rychlejší obnovení provozu pomohly snížit ceny ropy. Saúdská Arábie se snaží během několika dnů obnovit přibližně polovinu kapacity ropovodu, zatímco předchozí informace počítaly s odstávkou trvající několik týdnů.

Rijád zároveň nabízí další dodávky asijským rafineriím prostřednictvím překládání ropy mezi loděmi u ománského přístavu Sohar. Alternativní způsob přepravy pomáhá částečně kompenzovat výpadky a snižuje obavy z okamžitého nedostatku suroviny.

Hormuz zůstává hlavním rizikem pro ropný trh

Navzdory poklesu cen ropy zůstává situace kolem Hormuzského průlivu velmi nejistá. Právě vývoj této strategické námořní cesty může rozhodovat o tom, zda současné uklidnění energetického trhu vydrží.

Do diplomatických snah se výrazněji zapojila také Čína, která patří mezi klíčové odběratele íránské ropy. Čínský ministr zahraničí Wang Yi vyzval Washington a Teherán ke zdrženlivosti a k obnovení provozu Hormuzského průlivu. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí zároveň jednal s představiteli Číny a Pákistánu.

Diplomatická aktivita však probíhá současně s dalšími bezpečnostními incidenty. Íránské revoluční gardy v pátek oznámily, že tanker plující pod vlajkou Toga byl zasažen při pokusu o průjezd Hormuzským průlivem, který íránská strana označila za nelegální.

Další nejistotu přináší postoj Spojených států. Prezident Donald Trump uvedl, že se blíží k významnému rozhodnutí ohledně možného obnovení rozsáhlých vojenských operací proti Íránu.

Trump se má příští týden během Valného shromáždění OSN v New Yorku setkat s představiteli Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Kataru, Bahrajnu, Kuvajtu a Ománu. Další vývoj konfliktu tak může mít bezprostřední dopad nejen na geopolitickou situaci, ale také na ceny energií a následně na očekávání ohledně inflace a úrokových sazeb.

Wall Street proto uzavírá týden v prostředí několika protichůdných faktorů. Nižší ceny ropy pomáhají zmírňovat obavy z inflace, zatímco centrální banky současně dávají najevo ochotu pokračovat ve zpřísňování měnové politiky. K tomu se přidává geopolitické riziko na Blízkém východě a potenciálně vyšší volatilita spojená s expirací derivátových kontraktů.

Páteční mírný pokles hlavních indexů tak přichází po výrazném čtvrtečním růstu a na konci týdne, který přinesl zásadní změny v očekáváních ohledně globálních sazeb. Další směr trhů bude záviset především na vývoji inflace, energetických cen a na tom, zda napětí kolem klíčových ropných tras začne skutečně ustupovat.