Česká vláda připravuje nový soubor opatření, který má domácnosti a podnikatele ochránit před případným dalším růstem cen elektřiny a zemního plynu. Kabinet se bude plánem zabývat v pondělí 9. listopadu. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka počítá návrh se snížením regulované složky cen energií pro domácnosti a živnostníky a se zavedením cenových stropů u výrobců. Opatření však nemají začít platit okamžitě, ale až v případě překročení předem stanovené cenové hranice.

Příprava nového systému reaguje na pokračující zdražování energetických surovin v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Od března vzrostly ceny plynu a elektřiny o desítky procent, přičemž dodavatelé začínají vyšší velkoobchodní náklady postupně promítat také do koncových ceníků. Situace je obzvlášť napjatá na trhu se zemním plynem, jehož evropská velkoobchodní cena v uplynulých dnech krátkodobě dosáhla 100 eur za megawatthodinu. Na začátku roku se přitom pohybovala kolem 30 eur.

Vláda již v předchozích měsících zasáhla proti zdražování pohonných hmot prostřednictvím cenových stropů, omezení obchodních marží a snížení spotřební daně z nafty. Nyní připravuje obdobný krizový mechanismus také pro elektřinu a plyn, jehož konkrétní podoba bude záviset na pondělním jednání kabinetu.

Vláda chce snížit regulované ceny a zastropovat příjmy výrobců

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo plán, který má umožnit rychlou reakci státu v případě dalšího výrazného zdražování energií. Ministr Karel Havlíček jeho základní podobu představil v nedělním televizním diskusním pořadu.

Navrhovaná opatření se mají zaměřit na dvě části energetického trhu. První představují koncové ceny, které platí domácnosti a drobní podnikatelé. Druhou jsou ceny přímo na straně výrobců energií.

Pro domácnosti a živnostníky vláda zvažuje snížení regulované složky ceny elektřiny a plynu.

Celková cena energií pro konečné odběratele se totiž neskládá pouze z částky, kterou dodavatel účtuje za samotnou komoditu. Obsahuje také regulované platby spojené s provozem a využíváním energetické infrastruktury.

U elektřiny jde například o poplatky za distribuci a přenos nebo další regulované položky. U zemního plynu zahrnují regulované platby zejména náklady související s přepravou a distribucí.

Regulovanou složku stanovuje Energetický regulační úřad podle příslušných pravidel. Její snížení tak představuje jeden ze způsobů, jak ovlivnit konečný účet odběratelů, aniž by stát přímo určoval celou cenu dodávané komodity.

Vláda zatím neupřesnila, o jakou částku by regulované platby mohly klesnout ani jakým způsobem by případné snížení financovala.

Dopad na jednotlivé domácnosti proto není možné v současnosti přesně vyčíslit.

Zároveň je důležité rozlišovat mezi regulovanou a obchodní složkou ceny. Pokud by velkoobchodní ceny energií pokračovaly v růstu, nemuselo by samotné snížení regulovaných plateb automaticky znamenat pokles celkové fakturované částky.

Druhým připravovaným opatřením je zastropování cen na úrovni výrobců energií.

Tento mechanismus by měl podle ministerstva doplňovat snížení regulované složky pro koncové zákazníky.

Konkrétní podoba zastropování však zatím nebyla představena. Není tedy jasné, kterých výrobců by se opatření týkalo, jaké cenové limity by byly stanoveny ani jak by stát případně řešil rozdíl mezi tržními a regulovanými cenami.

Právě tyto parametry budou zásadní pro posouzení ekonomických dopadů připravovaného systému.

Případná regulace cen výrobců totiž může ovlivnit nejen účty odběratelů, ale také příjmy energetických podniků a jejich schopnost financovat provoz nebo další investice.

Ministerstvo proto bude muset hledat rovnováhu mezi ochranou spotřebitelů a zachováním fungování energetického trhu.

Důležitou součástí návrhu je také způsob jeho aktivace.

Schválení plánu vládou totiž nemá automaticky znamenat okamžité zavedení cenových stropů ani snížení regulovaných plateb.

Kabinet chce předem určit cenovou hranici, při jejímž překročení by bylo možné krizová opatření spustit.

Ministr však konkrétní úroveň této hranice zatím nezveřejnil.

Záměrem je vytvořit univerzální mechanismus, který by umožnil reagovat na mimořádný růst koncových cen bez nutnosti připravovat celý systém až ve chvíli, kdy problém nastane.

Pro domácnosti a podnikatele je proto podstatné, že se zatím jedná o preventivní plán.

Dokud vláda nestanoví konkrétní podmínky a nerozhodne o jeho aktivaci, nelze očekávat automatickou změnu stávajících cen energií.

Stát už reguluje pohonné hmoty a zvažuje další sektorové daně

Připravovaná opatření pro elektřinu a zemní plyn navazují na zásahy, které vláda v posledních měsících přijala na trhu s pohonnými hmotami.

Růst cen benzinu a nafty vedl kabinet k zavedení cenové regulace platné od začátku října.

Ministerstvo financí od té doby denně stanovuje maximální povolené ceny pohonných hmot, které čerpací stanice nesmějí překročit.

Součástí systému je také omezení obchodních marží a snížení spotřební daně z motorové nafty.

Cílem těchto opatření je zmírnit dopad vysokých cen ropy na domácnosti, dopravce a další podniky, jejichž činnost závisí na spotřebě pohonných hmot.

Vláda přitom nezasahuje pouze do cen, ale připravuje také změny daňového zatížení některých energetických společností.

V září schválila návrh mimořádné daně ze zvýšených marží rafinérií, která by se měla vztahovat na letošní a příští rok.

Navrhovaná daň má dopadnout na podniky splňující dvě příjmové podmínky.

Celkové roční příjmy společnosti musejí dosahovat alespoň dvou miliard korun a současně musí podnik vykazovat příjmy z rafinérské činnosti nejméně 50 milionů korun ročně.

Sazba mimořádné daně má činit 50 % z nárůstu hrubé marže oproti roku 2025.

Základním principem je tedy dodatečné zdanění zvýšení marže, nikoli automaticky všech příjmů nebo celého zisku rafinérské společnosti.

Opatření by se mělo primárně týkat společnosti Orlen Unipetrol.

Návrh se však v současnosti nachází ve Sněmovně a zatím nejde o definitivně schválenou a účinnou daň.

Vedle tohoto opatření vláda zvažuje také možnost zavedení další sektorové daně.

Podle ministra průmyslu a obchodu by se tématem mohla v pondělí zabývat koaliční rada.

Konkrétní podoba případného nového zdanění však zatím nebyla představena.

Není proto jasné, jakých odvětví by se mohlo týkat, jak by byl stanoven daňový základ ani jaké dodatečné příjmy by mohlo přinést státnímu rozpočtu.

Úvahy o dalších sektorových daních ukazují, že kabinet hledá více nástrojů, jak reagovat na mimořádné cenové pohyby na energetických trzích.

Vedle přímé regulace cen může dodatečné zdanění některých podniků představovat způsob, jak získat prostředky nebo upravit rozdělení mimořádných příjmů vznikajících při vysokých cenách energií.

Taková opatření však mohou mít také vedlejší ekonomické dopady.

Vyšší daňové zatížení může ovlivnit investiční rozhodování dotčených společností, zatímco cenové stropy mohou měnit jejich motivaci k výrobě a dodávkám.

Zásadní proto bude konkrétní nastavení jednotlivých nástrojů.

V případě nově připravovaného plánu pro elektřinu a plyn zůstává otevřenou otázkou rovněž jeho rozpočtový dopad.

Pokud by stát snížil regulované platby prostřednictvím převzetí části nákladů energetické infrastruktury, mohlo by to znamenat dodatečné zatížení veřejných financí.

Jestliže by naopak část nákladů nesli výrobci, mohly by se důsledky výrazněji projevit v hospodaření energetických společností.

Dokud však vláda nezveřejní technické a finanční parametry návrhu, není možné určit, která varianta bude použita ani kolik by opatření stálo.

Plyn zdražil na 100 eur za MWh a tlačí vzhůru také ceny elektřiny

Hlavním důvodem přípravy krizových opatření je pokračující napětí na energetických trzích, které souvisí s konfliktem na Blízkém východě.

Energie začaly výrazně zdražovat po zahájení bojů na konci února letošního roku.

Nejvýraznější dopady se projevily u pohonných hmot a zemního plynu, jejichž ceny reagují na omezení dodávek energetických surovin a zvýšenou nejistotu ohledně přepravních tras.

Od března vzrostly ceny plynu a elektřiny o desítky procent.

Zdražování se postupně promítá také do ceníků českých dodavatelů, kteří musejí zohledňovat vyšší náklady na nákup komodit.

Mimořádně výrazný cenový vývoj zaznamenal evropský trh se zemním plynem.

V uplynulých dnech jeho velkoobchodní cena poprvé od prosince 2022 krátkodobě dosáhla 100 eur za megawatthodinu.

Na začátku letošního roku se přitom pohybovala kolem 30 eur za megawatthodinu.

Při srovnání těchto dvou úrovní jde o zvýšení přibližně o 233 %, tedy více než na trojnásobek původní ceny.

Je však důležité zdůraznit, že hodnota 100 eur představovala krátkodobě dosaženou velkoobchodní cenu, nikoli automaticky cenu, kterou platí všechny české domácnosti.

Koncové ceny se totiž odvíjejí také od smluvních podmínek, nákupní strategie dodavatelů, distribučních poplatků a dalších regulovaných položek.

Změny velkoobchodních cen se proto do účtů spotřebitelů mohou promítat postupně a s rozdílným časovým odstupem.

Zemní plyn přitom neovlivňuje pouze náklady na vytápění domácností nebo provoz průmyslových podniků.

Významnou roli hraje také při výrobě elektřiny.

Ve střední Evropě totiž plynové elektrárny často fungují jako takzvaný závěrný zdroj.

To znamená, že v některých hodinách právě výroba elektřiny ze zemního plynu pokrývá poslední část poptávky potřebnou k vyrovnání trhu.

V systému, kde se velkoobchodní cena elektřiny stanovuje podle nákladů posledního potřebného zdroje, tak mohou plynové elektrárny významně ovlivňovat výslednou tržní cenu.

Pokud zemní plyn výrazně zdraží, zvýší se také náklady na výrobu elektřiny v plynových elektrárnách.

To následně může vytvářet tlak na růst velkoobchodních cen elektřiny, přestože část elektrické energie pochází z jiných zdrojů.

Právě tato vazba vysvětluje, proč se zdražování zemního plynu postupně promítá také do evropského trhu s elektřinou.

Pro české domácnosti a podnikatele jde o významný problém, protože rostoucí ceny energií ovlivňují nejen přímé výdaje na vytápění a spotřebu elektřiny, ale také širší provozní náklady.

Vyšší energetické náklady mohou zatěžovat zejména podniky, u nichž tvoří elektřina nebo plyn významnou část celkových výdajů.

V některých případech mohou společnosti část těchto nákladů promítat do cen výrobků a služeb, což vytváří další inflační tlaky.

Pro domácnosti znamenají dražší energie vyšší pravidelné výdaje a menší prostor pro ostatní spotřebu.

Případné další zdražování tak může mít dopady nejen na jednotlivé odběratele, ale také na celkovou hospodářskou aktivitu.

Připravovaný vládní plán má proto vytvořit možnost zásahu v situaci, kdy by ceny energií překročily předem stanovenou kritickou hranici.

Jeho skutečná účinnost však bude záviset na rozsahu snížení regulovaných plateb, podobě cenových stropů a způsobu financování.

Zásadní bude také to, zda se podaří stabilizovat mezinárodní trhy s energetickými surovinami.

Pokud by ceny plynu a ropy začaly trvale klesat, mohl by se postupně zmírnit tlak také na ceny elektřiny a pohonných hmot.

Naopak pokračující konflikt a další omezení dodávek by mohly současné cenové problémy prodloužit.

Pondělní jednání vlády tak rozhodne především o připravenosti státu na případnou další energetickou krizi, nikoli nutně o okamžitém snížení cen. Domácnosti a podnikatelé budou muset na konkrétní parametry i případnou aktivaci opatření teprve počkat.