Nejnovější informace z pražské burzy i tuzemské ekonomiky. Jak si vede státní rozpočet, ty největší firmy a koruna?
013 korun. Při zohlednění inflace ale reálně klesla o 1,2 procenta, informoval dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Reálné mzdy se snižují devět čtvrtletí v řadě, což je v historii Česka ojedinělé.
Průměrná mzda v Česku loni ve čtvrtém čtvrtletí rostla pomaleji než spotřebitelské ceny, v reálném vyjádření se tak mzdy deváté čtvrtletí za sebou snížily. I v průměru za celý loňský rok vykázaly mzdy v reálném vyjádření pokles. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK.
Česká ekonomika v loňském roce meziročně klesla podle zpřesněného odhadu o 0,4 procenta po nárůstu o 2,4 procenta v roce 2022. Český statistický úřad (ČSÚ) tak dnes zveřejněnými údaji potvrdil svůj první odhad z konce ledna. V posledním čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) meziročně klesl o 0,2 procenta, proti třetímu čtvrtletí naopak stoupl o 0,2 procenta.
900 korun, reálně kvůli vysoké inflaci ale poklesly o 6,5 procenta. V minulém roce přibylo lidí, kteří si nemohli dovolit pořídit pět ze 13 sledovaných položek. Podíl obyvatel v tomto materiálním nedostatku vzrostl meziročně z 4,8 na 6,3 procenta.
Ceny průmyslových výrobců v Česku v lednu meziročně klesly o 1,8 procenta, byly tak nižší poprvé za víc než tři roky. V zemědělství se výrobní ceny snížily o 19,8 procenta. Ceny stavebních prací se ve srovnání s loňským lednem zvýšily o dvě procenta a u tržních služeb pro podniky vzrostly o 4,6 procenta.
Hutní společnost Liberty Ostrava dnes už podeváté o týden odložila návrat zaměstnanců do práce, vedení firmy podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) nekomunikuje s vládou. Většina provozů v huti stojí, protože se Liberty stále nedohodla s firmou Tameh Czech na dodávkách energií.
Spotřeba plynu v Česku byla loni nejnižší od roku 1992. Češi za celý rok spotřebovali celkem 6,76 miliardy metrů krychlových plynu, což bylo meziročně o 10,4 procenta méně. Spotřebu loni omezily všechny skupiny odběratelů, nejvýrazněji pak domácnosti.
Téměř tři pětiny veřejnosti podle zjištění Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) stále považují ekonomickou situaci Česka za špatnou. Koncem loňského roku ji negativně hodnotilo 58 procent lidí a 12 procent jako dobrou, což je stejně jako v předchozím průzkumu ze srpna a září 2023. Nadpoloviční většina občanů se negativně vyjadřuje o ekonomické situaci země od poloviny roku 2022, přičemž relativně nejlepší bylo toto hodnocení před rokem, kdy stav české ekonomiky vidělo pesimisticky 51 procent lidí.
Česko od svého vstupu do Evropské unie v květnu 2004 do konce loňského roku získalo z evropských zdrojů dva biliony korun. Za stejné období do rozpočtu EU zaplatilo 876,6 miliardy korun. Největší část příjmů, 44 procent, tvořily peníze ze strukturálních fondů určené na podporu hospodářsky slabších regionů.
Rafinérské a petrochemické skupině Orlen Unipetrol loni klesl čistý zisk na 5,2 miliardy korun z předloňských 17,9 miliardy korun. Meziročně firmě klesly i tržby, a to o pětinu na 166,4 miliardy korun. Skupina loni zpracovala 7,5 milionu tun ropy, podobné množství jako v roce 2022.
Operátorovi T-Mobile loni klesl provozní zisk o 8,8 procenta na 11,27 miliardy korun. Tržby stouply o 1,9 procenta na 30,695 miliardy korun. Výsledky ovlivnila stagnace ekonomiky, protiinflační opatření i výrazný růst cen.
Češi v loňském roce spotřebovali nejméně elektřiny za posledních 14 let. Čistá spotřeba činila 57,8 terawatthodiny (TWh) elektřiny, což bylo meziročně o 4,1 procenta méně. Šetřily všechny kategorie odběratelů.
Newsletter Burzovní svět
Bullionářův newsletter přináší nejdůležitější novinky z finančních trhů a informace ze světa investic. Zadejte své telefonní číslo a získejte originální e‑booky ZDARMA!
