Právě teď

Analytici Bank of America (BofA) zaznamenali zpřísnění finančních podmínek ve srovnání s loňským rokem, přičemž jako důvody uvedli vyšší úrokové sazby, zvýšené riziko a dopad nařízení o dani z finančních transakcí (IOF). Navzdory těmto faktorům však také poznamenali, že současné finanční podmínky jsou podporovány nižšími cenami ropy, oslabeným americkým dolarem a silnými akciovými trhy.

Tým BofA předpokládá, že v roce 2025 dojde ke zpomalení ekonomického růstu, což by mohlo vést k tomu, že brazilská centrální banka (BCB) zahájí cyklus snižování úrokových sazeb počínaje prosincem 2025. Tato prognóza vychází z interakce mezi faktory zpřísnění a prvky, které v současné době přispívají k uvolnění finančních podmínek.

Vyšší sazby v uplynulých 12 měsících byly součástí zpřísňujícího se finančního prostředí, zatímco vyhláška IOF přidala finanční transakcím další vrstvu složitosti. Naopak pokles cen ropy a slabší americký dolar přinesly určitou úlevu, která by mohla zmírnit tlak na náklady spojené s dovozem a energií.

Rostoucí akciové trhy jsou dalším pozitivním signálem, který naznačuje důvěru investorů a příznivé prostředí pro financování a růst podnikání. Tým BofA však očekává, že tempo hospodářského růstu se bude s blížícím se rokem 2025 zpomalovat, což vytvoří podmínky pro změnu politiky BCB.

Závěrem lze říci, že ačkoli současné finanční podmínky odrážejí kombinaci zpřísňujících a uvolňujících faktorů, výhled BofA naznačuje, že BCB by mohla najít prostor pro snížení úrokových sazeb do konce roku 2025 v reakci na očekávané zpomalení hospodářského růstu.

Společnost Alphabet Google (NASDAQ:GOOGL) v sobotu oznámila, že se odvolá proti rozhodnutí o porušení antimonopolních pravidel, v němž federální soudce navrhl méně agresivní způsoby obnovení konkurence v oblasti online vyhledávání než desetiletý režim navržený antimonopolními orgány

„Počkáme na stanovisko soudu. Stále jsme přesvědčeni, že původní rozhodnutí soudu bylo nesprávné, a těšíme se na konečné odvolání,“ uvedl Google v příspěvku na X.

Federální soudce Amit Mehta ve Washingtonu v pátek vyslechl závěrečné řeči v procesu týkajícího se návrhů na řešení nelegálního monopolu společnosti Google v oblasti online vyhledávání a související reklamy.

V dubnu federální soudce uvedl, že Google nelegálně dominuje dvěma trhům s technologiemi pro online reklamu, přičemž americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že Google by měl prodat alespoň svůj Google Ad Manager, který zahrnuje reklamní server společnosti a její reklamní burzu.

Ministerstvo spravedlnosti a koalice států chtějí, aby Google sdílel data z vyhledávání a přestal platit Apple (NASDAQ:AAPL) a dalším výrobcům smartphonů miliardy dolarů za to, že je výchozím vyhledávačem na nových zařízeních.

Trodelvy od společnosti Gilead Sciences v kombinaci s úspěšnou imunoterapií Keytruda od společnosti Merck (NSE:PROR) snížil riziko zhoršení agresivního typu rakoviny prsu o 35 %, pokud byl použit jako počáteční léčba, podle výsledků rozsáhlé klinické studie prezentované v sobotu.

Tyto údaje pravděpodobně změní způsob léčby pacientek po diagnóze pokročilé trojnásobně negativní rakoviny prsu, uvedl jeden z odborníků.

Po mediánu sledování 14 měsíců pacientky léčené přípravkem Trodelvy, tzv. konjugátem protilátky a léčiva, a Keytrudou neměly po dobu 11,2 měsíce žádné známky progrese rakoviny, což je měřítko známé jako přežití bez progrese. Ve srovnání s tím bylo PFS u pacientek, které dostávaly standardní léčbu chemoterapií a Keytrudou, 7,8 měsíce, uvedli vědci.

Pacientky, kterým byla podána kombinace Trodelvy/Keytruda, reagovaly na léčbu po mediánu 16,5 měsíce, zatímco u skupiny s chemoterapií to bylo 9,2 měsíce, podle úplných výsledků studie prezentovaných na vědeckém zasedání Americké společnosti klinické onkologie v Chicagu. Vědci uvedli, že pacientky jsou stále sledovány, aby se zjistilo, zda má léčba vliv na celkové přežití.

Společnost Gilead (NASDAQ:GILD) již dříve uvedla, že fáze 3 studie u 443 pacientek s pokročilým trojnásobně negativním karcinomem prsu, jejichž nádory exprimují PD-L1 – protein, na který se zaměřují léky jako Keytruda – splnila svůj cíl.

Akcie čipových společností v pondělí klesly v reakci na zprávy, že Trumpova administrativa se chystá zpřísnit omezení vůči čínskému technologickému sektoru rozšířením stávajících pravidel na dceřiné společnosti sankcionovaných firem.

Podle páteční zprávy agentury Bloomberg News by navrhovaná regulace vyžadovala licence americké vlády pro transakce zahrnující jakoukoli společnost, která je většinově vlastněna subjektem, na nějž se již vztahují americká omezení.

Tento krok je zaměřen na pokusy obejít stávající omezení vytvořením nových dceřiných společností, což je podle amerických úředníků taktika, která se stala trvalou mezerou v zákoně.

Akcie amerických čipových společností v předobchodním obchodování klesly, Nvidia (NASDAQ:NVDA) oslabila o 1 %, Marvell (NASDAQ:MRVL) Technology ztratila 1,9 % a TSM klesla o 0,9 % v 10:22 GMT.

Akcie Broadcom Inc (NASDAQ:AVGO) také klesly o 0,9 %.

ETF iShares Semiconductor (NASDAQ:SOXX), který sleduje americký sektor polovodičů, v předobchodním obchodování klesl téměř o 1 %.

Akcie čínské polovodičové společnosti SMIC mezitím v Hongkongu poklesly o 1,1 %, zatímco Hua Hong Semiconductor ustoupila téměř o 3 %.

Několik klíčových čínských polovodičových společností, včetně Huawei a Yangtze Memory Technologies, již bylo zařazeno na černou listinu Washingtonu v rámci širších snah o zpomalení technologického vzestupu Pekingu.

Polské akcie v pondělí zaznamenaly pokles po vítězství nacionalistického opozičního kandidáta Karola Nawrockého v prezidentských volbách.

Podle údajů volební komise si Nawrocki zajistil prezidentský úřad s 50,89 % hlasů ve druhém kole, které se konalo 1. června. Porazil Rafala Trzaskowského, liberálního starostu Varšavy a spojence vlády vedené Donaldem Tuskem, který získal 49,11 % hlasů.

Polský index blue chipů WIG20 v pondělí v 8:40 GMT klesl o 1,2 %. Analytici trhu naznačili, že vítězství Nawrockého by mohlo vést k větší nejistotě na trzích, protože se očekává, že bude pokračovat v politice svého předchůdce, který byl rovněž spojencem největší opoziční strany.

Referenční index, který od začátku roku do pátečního uzavření vzrostl o 26,5 %, ztratil v den prvního kola voleb, v němž Trzaskowski získal menší náskok, než se očekávalo, 1,2 %. Od prvního kola index poklesl přibližně o 0,9 %.

Společnost Indivior (LON:INDV) v pondělí oznámila, že 25. července odejde z londýnské burzy (LON:LSEG), čímž ukončí své sekundární kótování a jako jediný primární trh si ponechá burzu Nasdaq.

Společnost oficiálně požádala Financial Conduct Authority a LSE o zrušení kótování a obchodování svých kmenových akcií v Londýně.

Posledním dnem obchodování na LSE bude 24. července, přičemž vyřazení z obchodování nabude účinnosti následující den v 8:00 britského času.

Analytici Jefferies poznamenali, že představenstvo dosud udržovalo kótování v Londýně „tak dlouho, jak to bylo v nejlepším zájmu“ akcionářů.

Toto rozhodnutí však následuje po pokračující strategické orientaci na Spojené státy, kde Indivior nyní dosahuje více než 80 % svých čistých výnosů.

Hlavním produktem společnosti Indivior je Sublocade, lék na závislost na opioidech, který se prodává v USA.

Společnost jako hlavní důvody pro odchod uvedla geografickou koncentraci tržeb, převahu akcionářů v USA a likviditu svých akcií.

K 27. květnu se asi 75 % obchodovaného objemu společnosti Indivior realizovalo na burze Nasdaq a více než 70 % akcií podle hodnoty bylo drženo v USA.

Jefferies poukázal na finanční důvody tohoto kroku a zdůraznil snížení nákladů spojených s udržováním dvojího kótování a výhodu sladění oznámení pro trh s obchodními hodinami v USA.

Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA) revidovala prognózu zisku globálních leteckých společností na rok 2025 a jako klíčové faktory uvedla obchodní napětí a klesající důvěru spotřebitelů. Odvětvová organizace také vyjádřila frustraci nad zpožděními v dodávkách dopravních letadel, které brání jejich expanzním plánům.

IATA nyní předpovídá, že globální letecké společnosti letos dosáhnou celkového zisku 36,0 miliard dolarů, což je mírný pokles oproti prognóze 36,6 miliard dolarů z prosince, před inaugurací amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jeho administrativa od té doby zahájila obchodní válku a zpřísnila kontroly na hranicích USA.

I přes revizi směrem dolů se očekává, že zisky leteckých společností vzrostou z loňských 32,4 miliardy dolarů. Důvodem jsou nižší ceny ropy a rekordní počet cestujících, které tomuto odvětví poskytují impuls.

Tyto prognózy IATA, které jsou pečlivě sledovány, protože poskytují vhled do širší ekonomiky, byly oznámeny na výročním zasedání více než 300 členských leteckých společností v Novém Dillí.

Jihokorejské akcie v pondělí zaznamenaly jen malé změny, když růst výrobců čipů vykompenzoval ztráty ocelářů. Investoři se totiž soustředili na náhlé prezidentské volby, které se v zemi budou konat následující den.

Jihokorejský referenční index KOSPI uzavřel den téměř beze změny, přestože výrobci čipů Samsung Electronics (KS:005930) a SK Hynix vzrostli o 1,1 % a 1,5 %. Reagovali tak na údaje, které odhalily výrazný nárůst exportu polovodičů v květnu díky silné poptávce po pokročilých paměťových čipech.

Naopak celkový export Jižní Koreje v květnu poklesl, což znamenalo první pokles za čtyři měsíce. Bylo to způsobeno především snížením dodávek do Spojených států a Číny v důsledku globálního obchodního konfliktu vyvolaného komplexními cly zavedenými americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Dopad těchto cel pocítily také ocelářské společnosti, jejichž akcie zaznamenaly pokles o 2,40 % (POSCO (NYSE:PKX) Holdings) a 2,66 % (Hyundai Steel (KS:004020)). Následovalo rozhodnutí Donalda Trumpa zdvojnásobit cla na dovoz oceli a hliníku na 50 %.

Jihokorejci se mezitím připravují na úterní předčasné volby. Budou volit nového prezidenta, který nahradí Yoon Suk Yeola, jenž byl v dubnu odvolán z funkce. Jeho krátkodobý pokus o vyhlášení stanného práva vyvolal v celé zemi značné nepokoje.

Britská investiční společnost Rosebank Industries v pondělí oznámila, že obnovila jednání o koupi americké společnosti Electrical Components International, která vyrábí kabelové svazky, za méně než 1,9 miliardy dolarů.

Rosebank, která se specializuje na akvizice a zlepšování podniků před jejich prodejem, v únoru oznámila, že jedná o koupi ECI, ale v březnu od těchto plánů upustila s odkazem na politickou nestabilitu a volatilitu akciových trhů.

Globální finanční trhy zažily na začátku tohoto roku dlouhé období turbulencí, které vyvolala změna obchodní politiky poté, co americký prezident Donald Trump zavedl cla a poté udělal obrat o 180 stupňů, což vyděsilo investory po celém světě.

Rosebank v pondělí uvedl, že úplné podmínky navrhované transakce zůstávají v této fázi důvěrné.

Evropské akcie v pondělí oslabily po měsíčních ziscích v květnu, protože nové celní plány amerického prezidenta Donalda Trumpa hrozí obnovením globálních obchodních napětí.

Kontinentální index STOXX 600 klesl o 0,5 % v 7:59 GMT, poté co v květnu zaznamenal nárůst o 4 %.

V pátek večer Trump oznámil, že plánuje zvýšit cla na dovoz oceli a hliníku z 25 % na 50 %, na což Evropská unie reagovala prohlášením, že je připravena přijmout odvetná opatření.

Ocelářské společnosti jako ArcelorMittal (NYSE:MT) a Aperam (AS:APAM) oslabily přibližně o 1 %.

Největší dopad pocítily automobilky, přičemž milánská společnost Stellantis (NYSE:STLA) oslabila o 3 %. Mercedes-Benz (OTC:MBGAF), BMW (ETR:BMWG) a Volkswagen (ETR:VOWG_p) klesly o 1,4 % až 2 %. Celý sektor oslabil o 1,6 %.

Akcie luxusního zboží, které patří mezi evropské exportní komodity, také poklesly, přičemž širší index oslabil o 1,6 %.

Index měřící volatilitu na trhu vzrostl o 1,7 bodu na 20,88, což je nejvyšší hodnota za týden.

„Poslední oznámení obnovuje napětí… je to také známka toho, že obchodní jednání možná nesměřují správným směrem,“ uvedla Ipek Ozkardeskaya, senior analytička Swissquote Bank.

Akcie jihokorejských a vietnamských ocelářských společností, které jsou významnými asijskými vývozci tohoto kovu do Spojených států, v pondělí poklesly poté, co americký prezident Donald Trump oznámil, že zdvojnásobí cla na dovoz oceli a hliníku na 50 %.

Trump oznámil v pátek nová cla na ocel a hliník, která vstoupí v platnost 4. června, čímž jen několik hodin poté, co obvinil Čínu z porušení dohody s USA o vzájemném zrušení cel a obchodních omezení na kritické minerály, ještě více vyhrotil globální obchodní válku.

Odborníci na ocelářský průmysl uvedli, že zvýšení cel sice způsobí významné narušení obchodu hlavních vývozců do Spojených států, ale s ohledem na některé změny v Trumpově obchodní politice by se sazby mohly snížit.

„Časté změny v celní politice Trumpovy administrativy vyvolávají značnou nejistotu ohledně skutečného dopadu… Myslím si, že konečný výsledek bude mnohem nižší, než se původně předpokládalo, zejména pokud jde o jeho trvání,“ uvedla Chelsea Ye, senior analytička společnosti McCloskey zabývající se výzkumem kovů.

Jihokorejské ministerstvo průmyslu v pondělí oznámilo, že v rámci obchodních jednání s Washingtonem zareaguje na 50% clo na ocelářské výrobky, aby minimalizovalo dopad na průmysl.

Podle údajů Amerického institutu pro železo a ocel byla Jižní Korea loni čtvrtým největším vývozcem oceli do Spojených států, za Kanadou, Mexikem a Brazílií.

Akcie švédské ocelářské společnosti SSAB (ST:SSABa) v pondělí posílily o téměř 6 % poté, co americký prezident Donald Trump v pátek oznámil, že plánuje zdvojnásobit cla na dovoz oceli a hliníku na 50 % s cílem posílit domácí ocelářský průmysl a ochránit americká pracovní místa.

Zatímco tento krok je obecně vnímán jako významné riziko pro evropské ocelářské společnosti, které vyvážejí do USA, společnost SSAB je díky své expozici na domácím trhu s plechy v USA v výrazně lepší pozici.

„USA jsou čistým dovozcem oceli a potenciální zvýšení amerických cel na ocel z 25 % na 50 % by bylo celkovým nepříznivým faktorem pro ocelářské společnosti kótované v EU, které vyvážejí do USA,“ uvedli v poznámce analytici Jefferies Cole Hathorn a Tommaso Castello.

Na druhou stranu je SSAB považována za „příjemce vyšších cen plechů v USA“, dodali analytici.

Společnost se sídlem ve Stockholmu generuje 18 % svého EBITDA v USA, kde má silnou domácí pozici jako přední výrobce ocelových plechů s kapacitou 2,4 milionu tun a ovládá přibližně 25–30 % trhu.

„SSAB těží z oživení amerického trhu s plechy v roce 2025 a udržení cen a dynamiky poptávky po plechu v USA je klíčové pro krátkodobý vývoj akcií,“ pokračovali analytici.

Vyšší ceny ocelových plechů v USA v důsledku zvýšených cel by mohly být přínosem pro divize SSAB Americas a Special Steels, které dohromady tvoří přibližně 70 % EBITDA, zatímco očekávané nepříznivé vlivy na export SSAB Europe budou pravděpodobně více než kompenzovány.

Americký prezident Donald Trump oznámil chystané zvýšení cel na dovoz oceli, čímž zdvojnásobil svou strategii obchodní války. Cílem tohoto kroku, který má posílit americký ocelářský průmysl, je zvýšení cel z 25 % na 50 %. Oznámení padlo během mítinku v Pensylvánii, kde Trump zopakoval svůj závazek dále zajišťovat americký ocelářský sektor.

Jak se očekávalo, akcie amerických hliníkových a ocelářských společností v pondělním předburzovním obchodování na tuto zprávu reagují prudkým růstem. Mezi nejvýraznější zisky patří Cleveland-Cliffs Inc (NYSE:CLF) s nárůstem o více než 25 %, Nucor Corp (NYSE:NUE) s nárůstem o 11 % a Steel Dynamics Inc (NASDAQ:STLD) s nárůstem o 5,9 %.

Zvýšení cel má podpořit dohodu mezi Nippon-United States Steel (NYSE:X), kterou Trump označil za významnou investici do amerického ocelářského průmyslu. Uvedl, že Nippon Steel Corporation plánuje investovat 2,2 miliardy dolarů do Mon Valley Works a dalších 7 miliard dolarů do modernizace oceláren, rozšíření rudných dolů a výstavby špičkových zařízení v Indianě, Minnesotě, Alabamě a Arkansasu. Podle Trumpa tato investice vytvoří a zachová více než 100 000 amerických pracovních míst.

Trump zdůraznil význam dohody s Nipponem a označil ji za „rekordní“ závazek ve výši 14 miliard dolarů do budoucnosti společnosti a největší investici svého druhu v historii Pensylvánie. Ujistil, že dohoda zahrnuje nezbytnou ochranu ocelářů, zajištění jistoty zaměstnání, pokračování provozu ve všech závodech v USA a bonus 5 000 dolarů pro každého zaměstnance US Steel.

Na této akci prezident odborové organizace United Steelworkers označil dohodu mezi Nipponem a US Steel za „fúzi“.

Salzgitter, druhý největší výrobce oceli v Německu, v pondělí varoval, že cla uvalená Washingtonem jsou velkou ranou pro evropský průmysl, poté co americká administrativa oznámila plány zdvojnásobit cla na dovoz oceli na 50 %.

Podle německého svazu ocelářů připadá na Spojené státy přibližně pětina, tj. 4 miliony tun, evropského vývozu oceli mimo EU, což z nich činí nejdůležitější vývozní trh tohoto odvětví.

„Nestabilní celní politika USA tvrdě zasahuje evropskou ekonomiku, zejména Německo,“ uvedl ve svém prohlášení generální ředitel společnosti Salzgitter (ETR:SZGG) Gunnar Groebler.

Groebler uvedl, že kromě přímých cel na vývoz do Spojených států se na trh EU zvýšil také dovozní tlak v důsledku rostoucího objemu levnější asijské oceli v Evropě.

Asijská ocel zaplavuje evropský trh již řadu let a obavy z toho, že se tento trend v důsledku amerických cel ještě zintenzivní, jsou pro evropský sektor největší bolestí, vedle vysokých cen energií.

V reakci na tyto obavy EU 1. dubna v rámci svého takzvaného Akčního plánu pro ocel a kovy zpřísnila dovozní kvóty na ocel, aby omezila její dovoz o dalších 15 %.

Akcie společnosti Salzgitter klesly spolu s akciemi větších evropských konkurentů Thyssenkrupp (ETR:TKAG) a ArcelorMittal (NYSE:MT), které zaznamenaly pokles o 0,6 až 1,8 %.

Pouze 4,5 % tržeb společnosti Salzgitter pochází z jejího podnikání v USA, přičemž polovinu z toho tvoří divize neocelových technologií. Společnost Thyssenkrupp již dříve uvedla, že Spojené státy představují méně než 5 % jejích vývozů oceli.

Prodej nových vozů Tesly v Norsku v květnu vzrostl o 213 % oproti loňskému roku na 2 600 vozů, jak vyplývá z údajů o registracích zveřejněných v pondělí. K tomuto nárůstu přispěl přepracovaný kompaktní SUV Model Y, který je již třetím rokem nejprodávanějším automobilem v zemi.

Prodej od začátku roku vzrostl o 8,3 % oproti prvních pěti měsícům roku 2024.

Devět z deseti nových automobilů prodaných v Norsku v loňském roce byly plně elektrické vozy a podíl elektromobilů na prodeji od začátku roku činí 92,7 %, uvedla Norská silniční federace, čímž se země přiblížila cíli postupného vyřazení dieselových a benzínových automobilů.

Společnost Tesla (NASDAQ:TSLA), která letos v Evropě zaznamenala pokles prodeje v důsledku podpory krajně pravicové politiky ze strany generálního ředitele Elona Muska, nabízí v Norsku a několika dalších zemích bezúročné půjčky kupujícím, kteří si do konce června pořídí nový model Y.

J.P. Morgan v pondělní zprávě zvýšil cenové cíle pro pět evropských obranných společností s odkazem na zlepšené prognózy finančních výsledků a zvýšený závazek vlád k vojenským výdajům.

Revize se týká dvou německých firem, Hensoldt a Renk Group AG, a tří britských společností, BAE Systems (LON:BAES), Babcock a Qinetiq (LON:QQ).

V Německu nyní analytici J.P. Morgan oceňují společnosti Hensoldt a Renk podle stejného rámce, který použili pro společnost Rheinmetall (ETR:RHMG).

Ten zahrnuje odhadovaný poměr ceny k zisku v roce 2030 ve výši přibližně 23x a výnos volného cash flow (FCF) ve výši přibližně 4 %.

Cílová cena společnosti Hensoldt byla zvýšena z 50 EUR na 110 EUR, což představuje 20% nárůst oproti současné úrovni.

Cílová cena společnosti Renk se zvýšila o 25 % na 87,5 EUR. Cílová cena společnosti Rheinmetall zůstává na 2 100 EUR, což znamená 11% nárůst.

Tyto změny jsou podloženy silnými prognózami tržeb a marží. Organické tržby společnosti Hensoldt by měly do roku 2030 růst průměrným ročním tempem 16 %, přičemž marže EBITA by měla vzrůst z 13,2 % v roce 2024 na 15,3 % v roce 2030.

Marže společnosti Renk by měla vzrůst z 16,6 % v roce 2024 na 21,3 % v roce 2030. Společnost Rheinmetall by měla do roku 2030 dosáhnout marže 18,8 %.

Společnost Microsoft v pondělí oznámila, že ve Švýcarsku investuje 400 milionů dolarů do rozvoje infrastruktury pro cloud computing a umělou inteligenci.

Americká technologická společnost oznámí tuto investici na setkání švýcarského ministra hospodářství Guye Parmelina a svého viceprezidenta Brada Smithe, uvedla společnost Microsoft.