Právě teď

Pražská burza dnes nakonec proti úternímu závěru mírně oslabila. Přes den se ale po prezidentských volbách v USA, v nichž zvítězil Donald Trump, dostala až nad 1684 bodů. Byla to nejsilnější hodnota od června 2008. Poté ale začal index PX klesat a nakonec odepsal 0,06 procenta na 1665,43 bodu. Dolů ho stáhly především akcie energetické společnosti ČEZ. Aktivita na trhu byla vysoká. Vyplývá to z údajů burzovního webu.

Britská ministryně financí Rachel Reevesová ve středu oznámila, že při jednáních s nastupující administrativou zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa hodlá prosazovat volný obchod. Reevesová zdůraznila význam otevřeného obchodu nejen s USA, ale i v celosvětovém měřítku, a to v souvislosti s Trumpovými navrhovanými cly. Analytici Goldman Sachs snížili prognózu hospodářského růstu Británie pro rok 2025 s odkazem na možná americká cla. Přední britský think tank varoval před výrazným poklesem hospodářského růstu, pokud budou Trumpovy plány na zavedení dovozních cel uzákoněny. Reeves zůstává optimistický ohledně udržení obchodních vztahů s USA po volbách a zdůrazňuje záměr vlády řešit obchodní otázky s novou administrativou. Zároveň však připustila, že je třeba se připravit na různé výsledky týkající se cel.

Nově zvolený americký prezident Trump se chystá po svém návratu do Bílého domu zavést vysoká dovozní cla, omezit imigraci a snížit daně. Tato opatření sice mohou zpočátku podpořit ekonomiku, analytici však varují před většími deficity, slabším růstem pracovní síly a vyšší inflací. Trumpův program zahrnuje prodloužení daňových škrtů, jejichž platnost vyprší v roce 2025, což může vést k výraznému zvýšení federálního deficitu. Plány na zavedení plošných cel, zejména na dovoz z Číny, a přísnější imigrační politika by mohly ovlivnit hospodářský růst a dynamiku mezd. Agresivní obchodní program a imigrační omezení mohou podpořit inflaci, což pro Federální rezervní systém představuje výzvu při plnění jeho 2% cíle. Celkově odborníci předpokládají smíšené ekonomické vyhlídky za Trumpovy vlády.

Praha – Skupina PPF vykázala v prvním pololetí letošního roku čistý zisk 634 milionů eur (v přepočtu zhruba 16 miliard Kč), ve stejném období loni měla zisk o 10,6 procenta vyšší. PPF to dnes oznámila ČTK v tiskové zprávě. Loni byl zisk podle předchozích oznámení PPF mimo jiné ovlivněn prodejem filipínského Home Creditu, který se uskutečnil v prvním pololetí 2023.

Generální ředitel banky JPMorgan Chase Jamie Dimon podle důvěryhodného zdroje potvrdil, že se nepřipojí k Trumpově administrativě. V posledních týdnech se spekulovalo o Dimonově možném nástupu do funkce ministra financí, ten však minulý měsíc prohlásil, že šance jsou “téměř nulové”. Dimon je ve svých 68 letech v čele banky JPMorgan již téměř dvě desetiletí. Představenstvo již vytipovalo čtyři potenciální kandidáty, kteří by ho mohli nahradit, až nakonec odstoupí. Před vyhlášením výsledků voleb Dimon uznal náročnost a rozpolcenost amerického prezidentského klání a vyjádřil naději na jednotu amerického lidu a jeho zvolených představitelů.

ETF Invesco Solar (TAN) zaznamenal po vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách výrazný pokles o více než 12 %. Analytici z Deutsche Bank se domnívají, že nová administrativa by mohla potenciálně snížit pobídky pro solární sektor, což by mohlo dále tlačit na akcie solárních společností. Předpokládají změny politiky, například omezení prvků investičního daňového úvěru (ITC), které se konkrétně dotknou solárních projektů pro nízkopříjmové a domácí komunity. To by mohlo mít dopad na společnosti, jako jsou Sunrun a Sunnova, které mají vysokou expozici na rezidenčním solárním trhu a spoléhají na pobídky. Společnosti Enphase a SolarEdge, které jsou rovněž závislé na rezidenčním solárním trhu, čelí rovněž mírným rizikům. Společnost First Solar, která se více zaměřuje na komerční projekty a daňové úlevy na výrobu, však může být ovlivněna méně. Deutsche Bank varuje před možnou volatilitou společnosti First Solar v krátkodobém horizontu, ale domnívá se, že Trumpův pro-domácí výrobní postoj může být pro společnost v konečném důsledku výhodný, pokud cla zůstanou zachována nebo se zvýší. Celkově trh očekává potenciální pokles poptávky po solární energii v důsledku změny politiky nové administrativy.

Americké státní dluhopisy zaznamenaly ve středu výrazný pokles, což vedlo k nárůstu výnosů v důsledku možnosti, že Donald Trump vyhraje druhé prezidentské volby. Případné Trumpovo vítězství by mohlo přinést snížení daní a zvýšení cel, což by mohlo způsobit zvýšení deficitu a inflace. Trump se přihlásil k vítězství v prezidentském klání v roce 2024 poté, co ho jako vítěze předpověděla televizní stanice Fox News a uspěl tak před demokratkou Kamalou Harrisovou. V důsledku toho vzrostl referenční výnos desetiletých státních dluhopisů o 18 bazických bodů na 4,471 %, což je nejvyšší úroveň od července. Vítězství republikánů v Senátu spolu s těsným soubojem o Sněmovnu reprezentantů naznačovaly i průzkumy veřejného mínění. Tento nárůst výnosů může vést k prohlubování rozpočtových deficitů, většímu zadlužování vlády v důsledku snižování daní a rostoucím obavám z inflace v důsledku cel. Investoři projevují obavy, přičemž je možné, že pokud výnosy dluhopisů budou nadále růst, dojde ke zlomu. Výrazný nárůst zaznamenal také výnos 30letého státního dluhopisu, který dosáhl nejvyšší úrovně od začátku července. Zatímco výnosy státních dluhopisů prudce vzrostly s vědomím, že Trump překonal své výsledky ve volbách 2020 proti Joe Bidenovi, dvouletý výnos dosáhl svého maxima od srpna. Očekává se, že nadcházející dvoudenní měnověpolitické zasedání Federálního rezervního systému přinese snížení sazeb o 25 bazických bodů. Budoucí rozhodnutí ohledně úrokových sazeb se však zdají být nejistá. Obchodníci začali snižovat sázky na snížení sazeb Fedu v příštím roce, přičemž se očekává, že sazby zůstanou nad 4 % až do května 2025. Výnosy evropských dluhopisů naopak klesly kvůli tomu, že investoři očekávají snížení sazeb ze strany Evropské centrální banky v důsledku Trumpových celních plánů, které by mohly poškodit eurozónu.

Zvolení Donalda Trumpa podporuje sázky trhu na menší počet snížení sazeb Fedu v roce 2026, protože nová politika vyvolává obavy z inflace. Obchodníci očekávají snížení o čtvrt procentního bodu na čtvrtečním zasedání a jedno snížení v prosinci s tím, že sazby budou na úrovni 4,25-4,50 %. Tržní očekávání se však posunula k pouhým dvěma snížením v roce 2026 oproti původně předpokládaným čtyřem, čímž by sazby nakonec dosáhly úrovně 3,75-4,00 %. Očekává se, že Trumpova navrhovaná opatření – vyšší cla, snížení daní a zpomalení imigrace – podpoří hospodářský růst, ale může trvat delší dobu, než se projeví na inflaci. Analytici Oxford Economics poznamenávají, že zpoždění dopadu na inflaci umožňuje Fedu zachovat snižování sazeb s cílem zmírnit utaženost měnové politiky.

Generální ředitel společnosti Teva Pharmaceutical Industries Richard Francis vyjádřil důvěru ve schopnost společnosti spolupracovat s nastupující Trumpovou administrativou ve Spojených státech. V projevu po zveřejnění dobrých výsledků za třetí čtvrtletí Francis uvedl, že společnost Teva je odhodlána produktivně spolupracovat s jakoukoli administrativou, jak již prokázala v minulosti. Zároveň však připustil, že konkrétní podoba zdravotní a farmaceutické politiky nové administrativy bude jasná až po nástupu zvoleného prezidenta Donalda Trumpa do úřadu. Francis dále předpověděl, že rok 2025 bude pro společnost Teva charakteristický podobnými trendy, včetně růstu značkových léčiv, pokračující expanze v oblasti generických léčiv a zvýšeného prodeje biologicky podobných léčiv.

Viceprezident Evropské centrální banky Luis de Guindos varoval před možným negativním dopadem nových cel na globální růst v návaznosti na vítězství Donalda Trumpa, který slíbil zavedení obchodních bariér. Ve svém projevu na londýnské konferenci de Guindos zdůraznil rizika protekcionismu vedoucího k odvetným opatřením a škodlivému cyklu obchodních válek. Varoval, že uvalení cel by mohlo vyvolat reakci dalších zemí, eskalaci inflace a další obchodní bariéry, což by v konečném důsledku vedlo ke škodlivým důsledkům pro globální ekonomiku.

Italský výrobce luxusních sportovních vozů Lamborghini vykázal za prvních devět měsíců roku 20% nárůst tržeb na 2,43 miliardy eur (2,60 miliardy USD). Tento růst lze přičíst silnému objemu nevyřízených objednávek a vysoké poptávce po všech modelech. Lamborghini v tomto období dodalo 8 411 vozů, což představuje 8,6% nárůst oproti předchozímu roku. Společnost rovněž zaznamenala 9,8% nárůst provozního zisku na 678 milionů eur. Generální ředitel Stephan Winkelmann za tyto pozitivní výsledky vděčí uvedení tří nových modelů v posledních 18 měsících. Finanční ředitel Paolo Poma vyjádřil přesvědčení, že Lamborghini je na dobré cestě k dalšímu rekordnímu roku, a potvrdil jejich pozici jedné z nejziskovějších značek v luxusním segmentu.

Akcie společnosti MicroStrategy (MSTR) zaznamenaly v předobchodní fázi 13% nárůst, který byl přímo ovlivněn nedávným rekordním růstem bitcoinu na více než 75 000 USD. Tento výrazný nárůst odráží strategii společnosti MicroStrategy sladit svou hodnotu s výkonností Bitcoinu. S přibližně 158 245 BTC ve svém vlastnictví, které mají v současné době hodnotu přes 11 miliard USD, ukazuje zisk společnosti MicroStrategy z jejího držení úspěch jejího dlouhodobého býčího výhledu a strategie průměrných dolarových nákladů na Bitcoin. Vzhledem k tomu, že cena Bitcoinu překonala hranici 75 000 USD, existuje potenciál pro další býčí dynamiku, což by mohlo vést k růstu akcií MicroStrategy směrem k 80 000 USD a výše. Korelace mezi akciemi MicroStrategy a Bitcoinem poukazuje na širší trend oživení na trhu kryptoměn. Vzhledem k tomu, že investoři pozorně sledují klíčové úrovně Bitcoinu, budou mít jakékoli změny v ceně kryptoměny pravděpodobně okamžitý dopad na akcie společnosti MicroStrategy. Tato solidní výkonnost akcií společnosti MicroStrategy podporuje názor, že vzhledem k silné korelaci s výkonností Bitcoinu poskytují jedinečný vstupní bod pro institucionální i retailové investory, kteří mohou těžit z prudkého růstu Bitcoinu.

Předpokládá se, že bývalý prezident Donald Trump omezí antimonopolní politiku zavedenou za vlády prezidenta Joea Bidena, včetně potenciální snahy o rozbití Googlu Alphabet kvůli jeho dominantnímu postavení v oblasti internetového vyhledávání. Ačkoli se očekává, že Trump bude pokračovat v řízeních proti velkým technologickým společnostem, která byla zahájena v jeho prvním funkčním období, jeho nedávné pochybnosti o možném rozpadu Googlu naznačují, jaký vliv bude mít na tyto případy. V současné době vede americké ministerstvo spravedlnosti dvě antimonopolní řízení proti Googlu spolu s řízením proti společnosti Apple. Americká Federální obchodní komise rovněž žaluje společnosti Meta Platforms a Amazon.com. Pokud se však Trump a ministerstvo spravedlnosti rozhodnou pro změnu kurzu, mají čas do dubna 2025, kdy proběhne soudní řízení, a konečné rozhodnutí bude pravděpodobně vydáno v srpnu. Kromě antimonopolní politiky se očekává, že Trump také zmírní některé předpisy, které za Bidenovy administrativy činily potíže obchodníkům, jako je například vyrovnání se s fúzujícími společnostmi a revize pokynů pro posuzování fúzí.