Právě teď

Itálie se připravuje na obnovení přísných fiskálních pravidel Evropské unie v roce 2022 po jejich pozastavení v důsledku pandemie COVID-19, uvedl v úterý ministr hospodářství Giancarlo Giorgetti. Pevná kontrola veřejných výdajů je klíčová, zdůraznil ministr při představování nového rozpočtového rámce ministerstva financí v parlamentu. Zvláště důležité je řízení italského veřejného dluhu, který je po Řecku druhý nejvyšší v eurozóně. Stát plánuje dosáhnout mírného snížení poměru dluhu k HDP, a to ze 140,2 % v roce 2021 na 139,6 % v roce 2026. Tyto cíle však závisí na výnosech z plánovaných prodejů aktiv v hodnotě 21 miliard eur (22,22 miliardy USD) během nadcházejících tří let, které se potenciálně týkají veřejné infrastruktury a zachráněné banky Monte dei Paschi di Siena. V nejisté ekonomické prognóze vláda prodlouží daňové úlevy do roku 2024, aby pomohla občanům se středními a nízkými příjmy. Poměr deficitu k HDP má v roce 2024 činit 4,3 %, avšak při současném vývoji se předpokládá, že fiskální mezera bude nižší než 3,6 %.

Mezinárodní měnový fond (MMF) revidoval své prognózy růstu pro Čínu a eurozónu směrem dolů a zároveň trvá na tom, že globální růst je nadále nízký a nerovnoměrný. MMF ve své nejnovější prognóze světové ekonomiky zachovává pro rok 2023 předpokládaný růst světového HDP ve výši 3,0 %, ale prognózu pro rok 2024 snižuje na 2,9 %. Upozorňuje na nerovnoměrnosti vyplývající z rozdílných trajektorií růstu a přičítá je oživení COVID-19, ruské invazi na Ukrajinu, předchozí energetické krizi a v současné době dopadům krize na čínském trhu nemovitostí, kolísání cen komodit, geopolitické nestabilitě a potenciálnímu oživení inflace. Přestože MMF prezentuje “průměrné” střednědobé vyhlídky, předpovídá měkké přistání. Hospodářské důsledky nedávného izraelsko-palestinského konfliktu zůstávají neurčité. Globální produkce v roce 2023, neodrazena následky pandemie a geopolitickým napětím, by stále měla tvořit významných 3,4 % – téměř 3,6 bilionu dolarů, i když s pomalejším střednědobým tempem růstu, zejména u rozvíjejících se ekonomik. MMF zvýšil prognózu růstu Spojených států, které se tak staly jedinou velkou ekonomikou, jež překonala prognózy před pandemií. Naopak prognózy růstu v Číně a eurozóně byly sníženy v důsledku krize nemovitostí, respektive oslabení zahraniční poptávky.

Mezinárodní měnový fond (MMF) zvýšil prognózu hospodářského růstu Indie v roce 24 na 6,3 %, což představuje zvýšení o 20 bazických bodů oproti předchozímu odhadu, jak vyplývá z v úterý zveřejněného výhledu MMF pro světovou ekonomiku (WEO). Tato revize směrem nahoru je z velké části způsobena nárůstem domácí spotřební poptávky, a to bez ohledu na geopolitickou nejistotu vyvolanou izraelsko-hamaským konfliktem. Projekce pro rok 25 zůstává beze změny na úrovni 6,3 %. Naproti tomu agentura S&P Global Ratings předpověděla pro Indii, jejíž ekonomika představuje významný 12,5% podíl na rozvíjejících se trzích, opatrnější 6% růst. Prognóza Světové banky se shoduje s prognózou MMF a předpovídá růst o 6,3 %, zatímco indická vláda a rezervní banka předpokládají o něco vyšší růst o 6,5 %. MMF ve WEO rovněž snížil prognózy růstu Číny a eurozóny, což bylo kompenzováno “pozoruhodnou silou” americké ekonomiky. Projekce globálního HDP pro rok 2023 nicméně zůstávají na stabilní úrovni 3,0 %, ačkoli výhled na rok 2024 je zkrácen na 2,9 %, což odráží úpravu směrem dolů oproti červencové prognóze. Pierre-Olivier Gourinchas, hlavní ekonom MMF, identifikoval rizika, jako jsou potíže čínského trhu s nemovitostmi, oživení inflace, kolísání cen komodit a geopolitické narušení, neboť globální oživení po COVID-19 přetrvává v podmínkách různorodých růstových trendů a skromných střednědobých vyhlídek růstu.

Spotřebitelské ceny v Česku v září meziročně vzrostly o 6,9 procenta. Inflace tak osmý měsíc v řadě pokračovala v sestupném trendu, když v srpnu činila 8,5 procenta. V porovnání s předchozím měsícem ceny klesly o 0,7 procenta, vyplývá z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Snížení inflace bylo výraznější, než očekávali analytici i Česká národní banka (ČNB). Podle odborníků za poklesem meziročního tempa růstu cen stojí zejména zlevnění potravin a energií.

Spotřebitelské ceny v Brazílii v září pravděpodobně vzrostly v důsledku zvýšených nákladů na benzin, což mohlo vést k nejvyšší meziroční míře inflace za posledních sedm měsíců. To následuje po očekávaném zářijovém zvýšení inflace o 0,34 % oproti srpnu a předpokládaném meziročním růstu o 5,27 %, který je nejrychlejší od února. Ceny průmyslového zboží zůstaly stabilní, zatímco pozoruhodný nárůst inflace je připisován především nákladům na benzin, jak uvedl Yan Barros, ekonom společnosti Ace Capital, s odkazem na zvýšení cen pohonných hmot společností Petrobras v souladu s výkyvy na mezinárodním trhu s ropou. Rizika způsobená výkyvy počasí El Niño mohou ovlivnit také zemědělskou produkci, a tím vychýlit inflační rizika směrem nahoru. Navzdory těmto vlivům se má za to, že inflace dosáhla svého vrcholu a podle prognóz by měla obnovit klesající trend, který by mohl být citelný v roce 2024, pokud se dopady El Niño projeví. Zatímco fiskální problémy Brazílie a prudší americké výnosy přetrvávají, tržní očekávání letošní inflace zůstávají mírně nad oficiálním cílem na úrovni 4,86 %. Brazilská centrální banka potvrdila svůj závazek snižovat výpůjční náklady uprostřed těchto problémů a nejistého výhledu na rok 2024.

Šest exponátů z 21 přihlášených exponátů na Mezinárodním strojírenském veletrhu (MSV) v Brně získalo zlatou medaili. Mimo jiné ultralehký letoun, miniaturní kuličkový šroub, kamerový systém pro inteligentní vizuální kontrolu nebo průmyslový bezobslužný vysavač. Ocenění firmy převzaly na slavnostním zahajovacím večeru veletrhu.

PNabídku na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech podají všichni tři přihlášení uchazeči. Severoamerická společnost Westinghouse dnes potvrdila, že do konce října podá vlastní nabídku, už dříve to samé deklarovaly také francouzská EDF a korejská KHNP. Vyplývá to z vyjádření společností pro ČTK. Aktuální termín pro podání nabídek je stanoven do 31. října. Nový blok by měl být dokončen do roku 2036.

Největší světové burzy kryptoměn, včetně Binance a OKX, oznámily svůj záměr dodržovat nové předpisy o finanční reklamě ve Spojeném království. Britský Úřad pro finanční etiku (FCA) zavedl 8. října v zemi nový režim finanční reklamy (FinProm) pro kryptoměnové podniky. Cílem nařízení je zajistit spravedlivou, čistou a transparentní kryptoreklamu. Kromě toho společnost Binance oznámila, že spustila novou doménu pro britské uživatele spolu s partnerstvím s místní platformou pro peer-to-peer půjčky Rebuildingsociety.

Ruský rubl dnes vůči americkému dolaru sestoupil na nejslabší úroveň za zhruba jeden a půl roku. Dolar zpevnil nad hranici 102 RUB/USD, dostal se tak nejvýše od loňského března, napsala agentura Reuters. Rubl letos tlačí dolů klesající přebytek běžného účtu ruské platební bilance. Jeho dnešnímu oslabení nezabránil ani výrazný nárůst cen ropy, která je hlavním exportním artiklem Ruska.

Analytici předpovídají, že zisky amerických poskytovatelů spotřebitelských úvěrů ve třetím čtvrtletí vzrostou, zatímco investiční banky budou bojovat s poklesem objemu uzavíraných obchodů. Předpokládá se, že banka JPMorgan Chase vykáže meziroční nárůst zisku na akcii (EPS) o 25 %, čímž vytvoří precedens pro ostatní velké banky. Mezitím se očekává, že Goldman Sachs a Citigroup vykážou největší pokles zisku na akcii, a to o 35 %, resp. 26 %. Analytici tento čtvrtletní trend přisuzují dopadu vyšších úrokových sazeb na schopnosti bank včetně financování, poskytování úvěrů a splácení půjček. Analytici také naznačují, že banka JPMorgan, největší americký poskytovatel úvěrů, má dobrou pozici pro zvládnutí těchto vyšších sazeb. Přidání 336 000 pracovních míst americkými zaměstnavateli v září by mohlo dodat váhu dalšímu zvýšení úrokových sazeb ze strany Federálního rezervního systému. To by však mohlo zpomalit začínající oživení v oblasti uzavírání obchodů. Navzdory těmto náznakům poklesly ve třetím čtvrtletí celosvětové poplatky investičního bankovnictví o téměř 17 % ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Riziko pro banky představují také rostoucí výnosy státních dluhopisů a potenciální ztráty z prodeje cenných papírů. Na regionální úrovni by banky měly přistupovat opatrně, zejména ty, které mají vazby na citlivý trh komerčních úvěrů na nemovitosti nebo slabé rozvahy. Celkově se spotřebitelským divizím velkých bank bude pravděpodobně dařit dobře, k čemuž přispívá silný trh práce. I když se v poslední době zvýšila delikvence ve splácení spotřebitelských úvěrů, zůstává historicky nízká.

Mezinárodní měnový fond (MMF) pod vedením ředitele výzkumu Pierra-Oliviera Gourinchase upravil prognózu hospodářského růstu Spojeného království pro rok 2024 směrem dolů na 0,6 %. Tato změna označuje Spojené království za zemi s nejslabšími výsledky v rámci skupiny G7 v důsledku vysoké inflace a zvýšených úrokových sazeb pro podniky a domácnosti. Tento pokles souvisí především s opatřeními přijatými k omezení inflace a nepříznivými dopady rostoucích nákladů na energie. Předpokládá se, že ostatní mezinárodní ekonomiky jako USA, Německo, Francie, Rusko a Ukrajina překonají výkonnost Spojeného království. Navzdory neúspěchům, včetně ruské invaze na Ukrajinu, se předpokládá, že globální HDP letos vzroste o 3 % a v následujícím roce o 2,9 %, což odráží odolnost světové ekonomiky. MMF rovněž předpokládá, že inflace indexu spotřebitelských cen ve Spojeném království dosáhne v letošním roce 7,7 % a v příštím roce výrazně poklesne na 3,7 %. Mezitím MMF varuje před možným budoucím snížením výdajů nebo zvýšením daní, a to v souvislosti se “strukturálními” výpůjčkami, které se do roku 2028 přiblíží 90 miliardám liber, tj. 3,5 % HDP. Na druhé straně Kanada bude pravděpodobně stát v čele růstu G7 s tempem 1,6 %. Navzdory dřívějšímu optimismu, kdy MMF letos třikrát zvýšil prognózu růstu Spojeného království z 0,4 % na 0,5 %, se budoucnost jeví jako náročná.

Ekonomické dopady konfliktu na Blízkém východě mohou pocítit i Češi, zejména oslabením kurzu české měny a zdražením pohonných hmot. Uvedli to ekonomové, které ČTK oslovila. Dopad na českou ekonomiku bude podle nich záviset především na dalším vývoji konfliktu.

Podle viceprezidenta Evropské centrální banky Luise de Guindose se očekává, že inflace v Evropě bude v nadcházejících měsících pokračovat v klesajícím trendu. Vyzval však k opatrnosti vzhledem k nepředvídatelným pohybům cen ropy v návaznosti na nedávné události na Blízkém východě. Tuto nejistotu zvyšují konflikty, jako jsou probíhající boje mezi izraelskými silami a Hamasem v Gaze, které vedly k výraznému nárůstu cen ropy. De Guindos také upozornil, že současné tempo růstu cen je výrazně vyšší než 2% cíl banky, zejména v důsledku kolísajících cen ropy, a oslabujícího eura. V rámci opatření na kontrolu cen ECB v září zvýšila výpůjční náklady na rekordní úroveň. Inflace v eurozóně však nadále překračuje cílové tempo, což je způsobeno vysokými náklady na energie a narušením dodávek, ke kterému došlo v roce 2022.

Praha – Podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě v Česku by do roku 2030 měl stoupnout ze současných přibližně 18 procent na 30 procent. Počítá s tím aktuální návrh Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu. Ten však zatím nereflektuje novou směrnici EU, podle níž by průměrný podíl obnovitelných zdrojů měl být v celé EU 42,5 procenta, vyplývá ze zjištění ČTK. Podle kritiků návrhu by tak měl být tuzemský cíl vyšší. Plán také počítá s koncem spalování uhlí v roce 2033.