Nepřetržitý proud krátkých zpráv z trhů. Nové položky přibývají průběžně.
Poslední zpráva 19:55
3. října
Česká měna dál ztrácí, k dolaru dnes zakončila na nejslabší úrovni za víc než deset měsíců. K euru si koruna proti pondělnímu závěru pohoršila o osm haléřů na 24,51 Kč/EUR, vůči dolaru o 14 haléřů na 23,41 Kč/USD.
„Negativní tlak dnes pociťuje také česká koruna, která slábne k euru nad 24,50,“ doplnil analytik Patria Finance Tomáš Vlk k informacím o poklesu světových akciových trhů.
Ministerstvo dopravy v příštím roce ušetří na dotacích 8,9 miliardy korun. Počítá se snížením dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) o 2,9 miliardy díky zvýšení mýtného pro silniční nákladní dopravce. Stát dále ušetří na dotacích pro Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) a Správu železnic (SŽ), sníží také finanční podporu krajům na silnice II. a III. třídy. Vyplývá to z úsporných opatření v rozpočtu na příští rok, které zveřejnilo ministerstvo financí k návrhu rozpočtu.
Na dotacích pro ŘSD a SŽ ušetří ministerstvo dopravy čtyři miliardy korun. Snížit dotace by se měly díky úsporným opatřením obou organizací. Na příspěvky pro kraje na silnice II. a III. třídy půjdou čtyři miliardy korun, tedy o dvě miliardy méně než letos.
V červnu řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS), že by se od příštího března měla zvýšit cena mýtného o deset až 15 procent. Nově zveřejněný návrh úsporného balíčku záměr zdražit mýtné potvrzuje. Roční příjem státu z mýtného je kolem 14 miliard korun. Zvýšení mýtného by mělo přinést 1,4 až dvě miliardy korun navíc do státního rozpočtu, řekl v červnu Kupka.
Předseda Federálního rezervního systému Jerome Powell a Patrick Harker, šéf Federální rezervní banky ve Filadelfii, se v pensylvánském Yorku setkali s majiteli malých podniků a řešili s nimi obavy z vysoké inflace, vysokých úrokových sazeb a přetrvávajícího nedostatku pracovních sil. Cílem tohoto setkání bylo shromáždit různé poznatky o postpandemických ekonomických překážkách.
Jedna z majitelek podniků, Julie Flinchbaugh Keeneová, zdůraznila, jak obtížné je provozovat podnik uprostřed nepředvídatelnosti, kterou v posledních třech letech zvýšila inflace. V reakci na to Powell ujistil, že Federální rezervní systém pracuje na zmírnění inflace. Na nedávném zasedání Fedu byla projevena vysoká důvěra v takzvaný scénář “měkkého přistání”, kdy doufá, že se inflace vrátí ke svému 2% cíli, aniž by vyvolala vážnou recesi.
I když úředníci předpokládají, že do konce roku 2024 se inflace sníží na zhruba 2,6 % a nezaměstnanost mírně vzroste, Federální rezervní systém plánuje udržet svou základní úrokovou sazbu na vyšší úrovni po delší dobu. Tento krok navazuje na pozorování, že inflace se snižuje ze 40letého maxima 9,1 % v červnu 2022 na 3,7 % v srpnu 2023, přičemž nezaměstnanost se vzpírá očekávání tím, že zůstává nízká. Powell zdůraznil nutnost robustního trhu práce pro zvýšení mezd pracovníků s nižšími příjmy, ale zároveň se vyslovil pro cenovou stabilitu.
V době vážné hospodářské krize na Kubě, která způsobuje nedostatek potravin, léků a pohonných hmot, využívají dva místní podnikatelé akvaponii pro zvýšení efektivity zemědělství a udržitelnosti životního prostředí. Tato inovativní iniciativa spočívá ve spolupráci chovu ryb a hydroponie (pěstování rostlin bez půdy), kdy se odpadní voda z ryb přivádí k rostlinám, čímž se voda čistí. Podle Joela Lopeze, spolumajitele společnosti JoJo Acuaponics, se jedná o holistický, přírodní proces, který nevyžaduje používání drahých, ekologicky škodlivých hnojiv nebo pesticidů. Zavedení akvaponie je však značně finančně náročné, což navíc komplikuje americké embargo z dob studené války. Přestože spolumajitelé dosáhli určité finanční podpory od místní samosprávy, zdůrazňují, že poskytnutá částka je stále nedostatečná. Navzdory tvrdohlavým výzvám znamená rostoucí tendence Kubánců pouštět se do soukromého podnikání kolektivní snahu o prosperitu na jinak stagnující státní ekonomické scéně.
Saldo státního rozpočtu v příštím roce představuje viditelné zlepšení proti letošku. Velkou část rozpočtové konsolidace ale pohltí nové výdaje, v konsolidačním úsilí proto bude nutné pokračovat. V hodnocení návrhu rozpočtu to dnes uvedla Národní rozpočtová rada. Kritizovala zvýšení očekávaných příjmů rozpočtu mezi předložením návrhu do vlády a jeho schválením, podle rady to působí netransparentně.
Podle nejnovější zprávy Pakistan Development Update zaznamenala pákistánská ekonomika ve fiskálním roce 2023 (FY23) výrazný pokles, když reálný HDP poklesl o 0,6 %. Toto zpomalení, které je mimo jiné připisováno domácím a vnějším šokům, vedlo k eskalaci úrovně chudoby, což podle odhadů způsobilo, že se pod hranici chudoby země s nižšími a středními příjmy dostalo dalších 12,5 milionu Pákistánců, čímž se počet chudých zvýšil na 39,4 %.
Zpráva, kterou vydala Světová banka, poukazuje na to, že k tomuto ekonomickému napětí přispěla kombinace faktorů včetně povodní v roce 2022, prudkého růstu světových cen komodit, přísnějšího globálního financování a politické nestability. Zdůrazňuje také tlak na domácí ceny a směnné kurzy, které negativně ovlivnily důvěru investorů.
Britský mediální regulátor Ofcom údajně naléhá na antimonopolní vyšetřování silné pozice společností Amazon a Microsoft na britském trhu cloud computingu. Tito dva technologičtí giganti si údajně udržují společný podíl na trhu ve výši 60-70 %, přičemž jejich nejbližší konkurent, společnost Google ze skupiny Alphabet, vlastní přibližně 10 %. Doporučení Ofcomu, které je součástí jeho závěrečné zprávy, jež má být zveřejněna ve čtvrtek, přišlo spolu s varováním, že současný stav britského trhu cloud computingu ztěžuje zákazníkům vyjednávání s poskytovateli. Studie, kterou Ofcom provedl na začátku roku, naznačila, že by trh mohl být potenciálně předán k prošetření britskému regulátorovi hospodářské soutěže CMA. Zástupci společností Amazon, Microsoft, CMA a Ofcom se zatím nevyjádřili.
Hlavní světové dluhopisové trhy zažívají neklidné časy, protože se objevují vyhlídky na dlouhodobě vysoké úrokové sazby. Ve Spojených státech se výnosy desetiletých dluhopisů vyšplhaly na 16letá maxima, zatímco v Německu jsou tyto výnosy nejvyšší od dluhové krize v eurozóně v roce 2011. V Japonsku se navzdory oficiálním sazbám pod 0 % výnosy dluhopisů vrátily na úroveň roku 2013. Tento prudký nárůst nákladů na vládní půjčky, který ovlivňuje vše od hypoték pro majitele domů až po podnikové úvěry, vytváří znepokojivé prostředí. Obecný konsenzus naznačuje, že obchodníci očekávají menší snížení sazeb ze strany Federálního rezervního systému, protože inflace zůstává vysoká a americká ekonomika se ukazuje jako odolná. Následně rostou fiskální obavy poté, co ratingová agentura Fitch v srpnu snížila rating USA kvůli vysoké úrovni deficitu. Očekávají se nepříznivé dopady na globální trhy, přičemž prudký nárůst výnosů dluhopisů může způsobit třetí rok po sobě ztráty na vládních dluhopisech po celém světě. Rostoucí americké výnosy také tlačí na ostatní měny, zejména na japonský jen. Bouřlivý trh s dluhopisy by mohl výrazně ovlivnit banky držící dlouhodobé státní dluhopisy a rozvíjející se trhy s rizikovějšími ekonomikami s vyššími výnosy.
Podle regionálního výhledu Světové banky se předpokládá, že tempo růstu v jižní Asii v nadcházejících letech zpomalí, přestože v současnosti překonává ostatní rozvojové regiony světa. V letošním roce se předpokládá růst o 5,8 %, v letech 2024 a 2025 dojde ke zpomalení na 5,6 %, a to v důsledku faktorů, jako je oživení po pandemii, zpřísnění měnové politiky, fiskální konsolidace a snížená globální poptávka. Předpokládá se, že Indie si v letech 23/24 udrží silný růst na úrovni 6,3 %, zatímco Maledivy a Nepál očekávají omlazení cestovního ruchu, které podpoří jejich ekonomiky. Nedávné měnové krize nicméně stále tíží další země, jako je Bangladéš a Pákistán, u nichž se předpokládá, že ve finančním roce 23/24 porostou pouze o 5,6 %, respektive o 1,7 %.
Hlavní německý akciový index DAX v úterý zaznamenal pokles a skončil na 15 247 bodech, což představuje pokles o 0,91 %. Tento pokles následuje po předchozích ziscích a odráží výrazné ztráty Deutsche Bank a Commerzbank. Nad německým výrobním sektorem se vznášejí rostoucí obavy, neboť index nákupních manažerů (PMI) sotva vzrostl z 39,1 na 39,6, což naznačuje možnou recesi v eurozóně. Uprostřed evropské hospodářské stagnace překonal americký index ISM PMI ve zpracovatelském průmyslu očekávání, což naznačuje pravděpodobnou trajektorii směrem k jestřábím úrokovým sazbám Federálního rezervního systému – tento vývoj vrhá světlo na inflaci a účinnost měnové politiky Evropské centrální banky (ECB). Očekává se, že nadcházející americká zpráva JOLTS o volných pracovních místech ovlivní chuť investorů riskovat. Technické ukazatele indexu DAX dále signalizují medvědí cenový vývoj, neboť se v současné době nachází pod 50denním i 200denním exponenciálním klouzavým průměrem (EMA). Naopak americké akciové trhy zahájily čtvrté čtvrtletí s rozporuplnými výsledky – indexy NASDAQ a S&P 500 vykázaly zisky, zatímco Dow poklesl.
Příští léto při turistické sezoně by mohl být obnovený provoz na úzkokolejce v jižních Čechách a na Vysočině. Dráha by také už mohla mít nového vlastníka, sdělil dnes na dotaz ČTK David Jánošík, insolvenční správce firmy Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD), která do loňska provozovala vlaky a nyní je v konkurzu. Správce chce v nejbližší době požádat Drážní úřad o bezpečnostní osvědčení k dráze. Provoz by mohl být obnovený nejdřív jen o víkendech. Tratě jsou provozuschopné, řekl dnes ČTK vedoucí oprav JHMD Jan Píšala. Přesně před rokem provoz vlaků na tratích skončil, Jihočeský kraj a Kraj Vysočina tam zajišťují náhradní autobusovou dopravu.
Společnost Boeing Co (BA.N) údajně plánuje do července 2025 zvýšit výrobu svého úzkonosého letounu 737 na rekordních nejméně 57 kusů měsíčně. To znamená postupné zvyšování výroby s cílem dosáhnout 42 letadel měsíčně do prosince 2023, následně 47,2 v červnu 2024 a 52,5 v prosinci 2024, než bude dosaženo cíle 57,7 letadel měsíčně v červenci 2025. Rozšíření výroby přichází v souvislosti s růstem objednávek a zotavováním společnosti Boeing z krize letounů 737 MAX. Před uzemněním letounu 737 MAX v roce 2019 se Boeing snažil vyrábět 52 letounů 737 měsíčně s konečným cílem 57 letounů. Oficiální výrobní cíl společnosti Boeing pro letouny 737 je 50 kusů měsíčně v období 2025-2026. Společnost Boeing spolu s Airbusem mají ambiciózní plány na zvýšení výroby, aby uspokojily rostoucí poptávku po jednoprostorových letadlech v souvislosti s oživením trhu letecké dopravy.
Podle viceguvernéra Alexeje Zabotkina očekává Ruská centrální banka udržení vysokých úrokových sazeb po celý rok 2024 s cílem omezit inflaci a stabilizovat rubl. Ruská centrální banka zvýšila úrokové sazby na 13 % ve snaze omezit další oslabování rublu, které zvyšuje inflaci. Banka předpokládá, že průměrná úroková sazba se v roce 2024 bude pohybovat mezi 11,5 % a 12,5 % a do roku 2026 se s poklesem inflace vrátí do neutrálního pásma 5,5 % až 6,5 %. Analytici očekávají další zvýšení sazeb na příštím zasedání centrální banky 27. října. Zabotkin poznamenal, že měnová politika zaměřená na snížení inflace by měla zvýšit atraktivitu rublu a napomoci stabilizaci kurzu.
Podle Britského maloobchodního konsorcia (BRC) rostly ceny v britských obchodních řetězcích v září nejpomaleji za poslední rok, což naznačuje pokračování nedávného poklesu vysoké míry inflace v zemi. BRC oznámilo, že meziroční růst cen v obchodech se v září snížil na 6,2 % z 6,9 % v předchozím měsíci, což je nejnižší hodnota od září 2022. Kromě toho inflace cen potravin klesla již pátý měsíc v řadě na 9,9 % z 11,5 % v srpnu. Pozoruhodné je, že ceny potravin se meziměsíčně snížily poprvé za více než dva roky. Inflace nepotravinářského zboží se rovněž meziročně snížila na 4,4 % z 4,7 %.
Navzdory tomuto trendu varuje výkonná ředitelka BRC Helen Dickinsonová před potenciálními riziky, mezi něž patří vysoké úrokové sazby, rostoucí ceny ropy, celosvětový nedostatek cukru a narušení dodavatelského řetězce v důsledku války na Ukrajině. Měření inflace BRC je považováno za včasný ukazatel širšího indexu spotřebitelských cen, který se z více než 11 % v říjnu 2020 dostal na 6,7 % v srpnu 2021. Po 14 po sobě jdoucích zvýšeních Bank of England v září pozastavila zvyšování úrokových sazeb. Nicméně upozornila na možnost zachování vysokých sazeb s cílem zmírnit inflační tlaky.
Šéf brazilské centrální banky Roberto Campos Neto obhajoval současné tempo snižování úrokových sazeb jako “přiměřené”. Banka nedávno na dvou po sobě jdoucích zasedáních snížila svou klíčovou úrokovou sazbu o 50 bazických bodů a naznačila další snížení. Campos Neto v rozhovoru pro televizi Globo TV potvrdil, že banka vidí příznivý vývoj inflace, což je faktor, který ji vede k rozhodnutí pro snižování sazeb.
Po téměř ročním držení sazeb banka v srpnu provedla první snížení sazeb, první za poslední tři roky, a to po zvýšení sazeb o 1 175 bazických bodů, jehož cílem bylo omezit inflaci. V polovině září činila meziroční inflace 5 %, což představuje výrazný pokles z 12,20% maxima v květnu loňského roku.
Navzdory předchozí kritice prezidenta Luize Inacia Luly da Silvy ohledně vysokých úrokových sazeb vyjádřil Campos Neto optimismus ohledně budoucích setkání s prezidentem a pochválil svůj vztah s ministrem financí Fernandem Haddadem.
Evropská centrální banka (ECB) letos v říjnu zastavila zvyšování úrokových sazeb, čímž přerušila sérii deseti po sobě jdoucích zvýšení. Toto rozhodnutí vyvolalo mezi politiky diskusi o trajektorii úrokových sazeb ECB. Tuomas Valimaki, který v Radě guvernérů zastupuje Bank of Finland, se domnívá, že zachování současných klíčových sazeb by mohlo pomoci při dosahování inflačního cíle. Mezitím jiní členové Rady, jako například viceprezident Luis De Guindos, považují současnou 4% sazbu za adekvátní pro dosažení 2% inflačního cíle v eurozóně. Trhy a ekonomové po deseti nepřetržitých zvýšeních sazeb spekulují, že ECB možná dosáhla svého maxima. Valimaki však vyzval, aby budoucí rozhodnutí o sazbách byla závislá na datech. Poznamenal, že další odklad dosažení jejich cíle je neudržitelný, zejména při přetrvávající inflaci nad 2 %. V září inflace klesla z 5,2 % na 4,3 %, což překonalo očekávání a podpořilo důvěru v kontrolu růstu cen. Navzdory tomu se očekává, že růst cen se bude po většinu roku 2024 stabilizovat kolem 3 % v důsledku toho, že vlády ruší dotace. Klíčovou otázkou je, zda se v roce 2025 může znovu objevit dezinflace a do konce roku se vrátit ke 2 %.
Indická ekonomika vykazuje značnou odolnost a v letech 22/23 rostla tempem 7,2 %, což je podle nejnovější zprávy Světové banky India Development Update (IDU) druhé nejvyšší tempo růstu mezi zeměmi G20. Zpráva tento silný růst přisuzuje silné domácí poptávce, významným investicím do veřejné infrastruktury a posílenému finančnímu sektoru. Růst bankovních úvěrů se v prvním čtvrtletí fiskálního roku 23/24 zvýšil na 15,8 % oproti 13,3 % ve stejném období minulého fiskálního roku. Vzhledem k celosvětovým problémům a slábnoucí poptávce se však v hospodářském roce 23/24 předpokládá zmírnění růstu indického HDP na 6,3 %. Navzdory tomuto předpokládanému zpomalení se očekává, že sektor služeb bude nadále růst tempem 7,4 % a růst investic zůstane silný na úrovni 8,9 %. Inflace zaznamenala nárůst v důsledku nepříznivého počasí, které ovlivnilo ceny potravin, ale očekává se, že s normalizací cen potravin a vládními opatřeními zvyšujícími nabídku klíčových komodit bude postupně klesat. Pro období 23/24 se očekává fiskální konsolidace, přičemž fiskální deficit ústřední vlády by měl klesnout na 5,9 % HDP. Předpokládá se také snížení deficitu běžného účtu na 1,4 % HDP, k čemuž přispějí toky zahraničních investic a značné devizové rezervy.
Mezinárodní měnový fond (MMF) snížil prognózu růstu filipínské ekonomiky na letošní rok kvůli přetrvávající vysoké inflaci. MMF nyní předpokládá růst o 5,3 %, což je méně než předchozí prognóza 6,2 %. Tato revize následuje po zpomalení ve druhém čtvrtletí a předpovědi přetrvávající vysoké inflace, která negativně ovlivňuje spotřebitelskou poptávku.
MMF očekává, že inflace se bude v letošním roce pohybovat v průměru kolem 6 % a poté se postupně sníží na přibližně 3,5 % v roce 2024. Zvýšená inflace naznačuje, že centrální banka možná bude muset déle udržovat vyšší úrokové sazby, aby udržela inflaci v cílovém pásmu. Banka v poslední době udržuje úrokové sazby na konzistentní úrovni, ale možná přistoupí k dalšímu zvýšení, aby kontrolovala inflaci, která v srpnu vzrostla na 5,3 %.
Pro rok 2024 MMF předpovídá 6% hospodářskou expanzi, což je nárůst oproti předchozí prognóze 5,5 %. Nicméně tyto revize nedosahují vládních cílů hospodářského růstu 6-7 % pro letošní rok a 6,5-8 % pro příští rok.
Světová banka hlásí pozitivní známky oživení srílanské ekonomiky navzdory jejímu poklesu a pro rok 2023 předpokládá lepší než očekávaný výkon. Světová instituce předpovídá, že ekonomika v roce 2024 poroste o 1,7 % po poklesu o 3,8 % v roce 2023. Tato projekce upravuje předchozí údaje předpovídající pokles o 4,2 % v letošním roce spolu s 1% růstem v roce 2024. Ve druhém čtvrtletí letošního roku zaznamenala Srí Lanka pokles ekonomické aktivity o 3,1 %, nicméně další ekonomické ukazatele jsou povzbudivé, například inflace, která v září klesla na 1,3 %, zhodnocení místní měny o přibližně 12 % a zlepšení devizových rezerv. V březnu získala Srí Lanka od Mezinárodního měnového fondu (MMF) záchranný balíček ve výši 2,9 miliardy dolarů, ačkoli případný výpadek vládních příjmů by mohl další tranše zpozdit. Mezitím srílanská centrální banka předpokládá v letošním roce méně výrazný pokles o 2 %, který bude následovat po výrazném 7,8% smrštění v roce 2022. Je zřejmé, že hospodářské oživení Srí Lanky se protáhne i do příštího roku.
Světová banka ponechává svou prognózu hospodářského růstu Indie pro tento fiskální rok na 6,3 % a poukazuje na silnou jihoasijskou ekonomiku i v náročných globálních podmínkách. Banka to oznámila poté, co indická ekonomika vykázala v období od dubna do června nejrychlejší tempo růstu za poslední rok ve výši 7,8 %, které bylo podpořeno výraznou aktivitou a poptávkou v oblasti služeb. Hlavní indický ekonomický poradce V. Anantha očekává celoroční růst ve výši 6,5 %.
Obavy však nadále vyvolává inflace. V srpnu se maloobchodní inflace mírně zmírnila na 6,83 %, ale již druhý měsíc po sobě nadále překračuje cílové rozpětí centrální banky. Světová banka upozorňuje, že inflace vyvolaná cenami potravin by mohla utlumit spotřebu. Nicméně očekává robustní soukromé i vládní výdaje a investice.
Indická vláda v reakci na inflaci zavedla řadu opatření na straně nabídky. Patří mezi ně zákaz vývozu rýže jiné než basmati a uvalení 20% cla na vývoz parboiled rýže. Auguste Kouame, ředitel pro jednotlivé země Světové banky, se k účinnosti těchto opatření vyjádřil pozitivně, ale poznamenal, že v běžných situacích se obvykle nedoporučují. Světová banka dále uvedla, že navzdory pozitivním prognózám pro Indii je celkový růst jihoasijské ekonomiky ve výši 5,8 % pro rok 2023 považován za pomalejší než před pandemií a nedostatečný pro splnění rozvojových cílů.
Newsletter Burzovní svět
Bullionářův newsletter přináší nejdůležitější novinky z finančních trhů a informace ze světa investic. Zadejte své telefonní číslo a získejte originální e‑booky ZDARMA!
