Právě teď

Podle předběžných údajů statistického úřadu INSEE došlo v září ve Francii k překvapivému poklesu inflace v důsledku poklesu cen v potravinářském sektoru, který převýšil růst cen v energetickém sektoru. Navzdory očekávání růstu o 5,9 % se francouzské spotřebitelské ceny zvýšily pouze o 5,6 %, zatímco v srpnu vzrostly o 5,7 %. K poklesu přispělo zpomalení růstu cen potravin, které v září vzrostly o 9,6 % po srpnovém zvýšení o 11,2 %, spolu s výrazným 11,5% skokem cen energií. Vysoké náklady na potraviny přiměly francouzskou vládu, aby tlačila maloobchodníky ke snižování cen. V reakci na to byl parlamentu předložen návrh zákona, který přesouvá každoroční jednání o cenách na 15. leden 2024. Maloobchodní řetězce Carrefour a E-Leclerc navíc začaly prodávat pohonné hmoty pro automobily za nákladové ceny ve snaze snížit ceny u čerpadel, a to na základě tlaku vlády podpořeného celosvětovým nárůstem cen ropy.

Praha – Český statistický úřad (ČSÚ) dnes zveřejní další zpřesněné údaje o vývoji ekonomiky ve druhém čtvrtletí. Podle jeho posledních údajů z konce srpna hrubý domácí produkt (HDP) meziročně klesl o 0,4 procenta, mezičtvrtletně ale vzrostl o 0,1 procenta. Ekonomika tak po třech čtvrtletích poklesu a stagnace začala mírně oživovat.

Praha – Česká ekonomika klesla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 0,6 procenta. Ve srovnání s předchozím kvartálem hrubý domácí produktu (HDP) stagnoval. Zpřesněné údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledky jsou horší, než statistici odhadovali koncem srpna. Tehdy uváděli meziroční pokles o 0,4 procenta a mezičtvrtletní růst o 0,1 procenta.

Národní statistický úřad (ONS) odhalil, že ekonomické výsledky Británie od začátku pandemie COVID-19 byly lepší, než se původně odhadovalo. Bylo zjištěno, že ekonomika ve druhém čtvrtletí roku 2023 byla o 1,8 % větší než v posledním čtvrtletí roku 2019, což je revize oproti předchozímu odhadu ONS, podle kterého byla ekonomika ještě o 0,2 % menší. Británie z hlediska růstu předstihla Německo a Francii, ale stále výrazně zaostávala za expanzí Spojených států ve výši 6,1 %. Revize směrem nahoru následovala po předběžných údajích zveřejněných v září, které naznačovaly brzký růstový náskok. Navzdory tomuto pozitivnímu výsledku však růst životních nákladů, který ještě zhoršily události, jako byla ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022, silně zasáhl mnoho domácností.

Jádrová inflace v Tokiu v září zpomalila již třetí měsíc po sobě, a to především v důsledku klesajících nákladů na pohonné hmoty, což svědčí o klesajících tlacích na růst nákladů ve prospěch hospodářského oživení. Stagnace tovární produkce v srpnu v důsledku slabé celosvětové poptávky a problematické signály v čínské ekonomice jsou však znepokojivé. Nálada spotřebitelů se v září také zhoršila, protože růst mezd stále nestačí vyvážit rostoucí životní náklady. Tyto údaje poukazují na dilema, kterému čelí Bank of Japan (BOJ) při rozhodování, kdy stáhnout své rozsáhlé stimuly, aniž by došlo k potlačení růstu. Navzdory zmírnění inflace bude BOJ muset dále revidovat svou prognózu inflace pro současný fiskální rok. Cíl BOJ ve výši 2 % byl překročen již šestnáctý měsíc po sobě. Guvernér Kazuo Ueda odmítl možnost brzkého ukončení politiky ultra uvolněné měnové politiky a trvá na tom, že mzdy se musí dostatečně zvýšit, aby se inflace udržitelně pohybovala kolem 2 %.

BERLÍN – Páteční údaje statistického úřadu ukázaly, že německé dovozní ceny v srpnu zaznamenaly nejprudší meziroční propad od listopadu 1986. Tento pokles činí 16,4 %, což se shoduje s očekáváním stanoveným v průzkumu agentury Reuters. Hlavním faktorem tohoto výrazného poklesu je bazický efekt, který začal, když ceny v roce 2022 prudce vzrostly v důsledku konfliktu na Ukrajině. Vzhledem k tomu, že německá ekonomika dováží řadu meziproduktů a surovin ze zámoří, bude mít pokles dovozních cen zpožděný vliv na celkovou inflaci.

Credit Suisse, která je nyní součástí UBS, oznámila, že ve třetím čtvrtletí očekává ztrátu ve výši přibližně 1,6 miliardy USD z reklasifikace úvěrů souvisejících s vedlejšími a staršími činnostmi. Kromě toho ukončení některých manažerských dohod může v tomto čtvrtletí způsobit ztrátu až 600 milionů EUR. UBS na začátku tohoto roku koupila problémovou Credit Suisse za diskontovanou cenu 3 miliardy franků, přičemž na sebe vzala až 5 miliard franků předpokládaných ztrát. V rámci tohoto procesu se UBS rozhodla, která aktiva si ponechá a která zařadí do kategorie neklíčových aktiv pro postupnou likvidaci. V této souvislosti místopředseda představenstva UBS Lukas Gehwiler naznačil, že Credit Suisse by mohla v letošním roce nabrat další ztráty. Finanční zpráva Credit Suisse naznačila znepokojivý čistý odliv aktiv ve výši 100,3 miliardy franků (109,83 miliardy USD) od konce roku 2022, přičemž nejvýraznější ztráty byly zaznamenány v segmentu správy majetku (74 miliard franků) ve všech regionech. Nestabilita podnítila paniku mezi domácími klienty, což vedlo k čistému odlivu 14,6 miliardy franků.

Generální ředitelka Citigroup Jane Fraserová v pátek potvrdila, že významnou reorganizaci společnosti podpořili její vedoucí zaměstnanci. Reorganizace, největší, jakou banka zažila za posledních téměř dvacet let, se řídí mantrou “žádný prostor pro chyby a přihlížející”. Fraserová ujistila, že nejvýkonnější pracovníci v rámci Citigroup změnu rychle podpořili. Investoři mohou očekávat aktuální informace o možných úsporách z reorganizace ve čtvrtém čtvrtletí. O propouštění se hovoří již od odhalení plánů na restrukturalizaci. S největší pravděpodobností budou údajně propuštěni zaměstnanci v oblasti compliance a řízení rizik. Co se týče ekonomických zpráv, Fraserová předpovídá listopadové zvýšení úrokových sazeb Federálního rezervního systému, ačkoli doufá, že další zvýšení nebude nutné. Předpokládá “měkké přistání” americké ekonomiky a vyhnutí se poklesu růstu. Navzdory zpomalení růstu u osob s nižšími příjmy Fraser poznamenává, že spotřebitelské výdaje zůstávají silné.

Australský antimonopolní úřad, Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC), se dostal pod drobnohled poté, co v uplynulém roce zablokoval tři velké transakce, což v komunitě zabývající se fúzemi a akvizicemi vyvolalo obavy z možné nejistoty při schvalování transakcí. Regulační orgán své kroky obhajoval tím, že tyto události byly pouhou náhodou. Zablokované transakce v celkové hodnotě 9 miliard australských dolarů (6 miliard USD) zahrnovaly dohodu o sdílení dat mezi společnostmi Telstra a TPG Telecoms, odkup menšího konkurenta bankou ANZ a koupi silnice v Melbourne společností Transurban. Navzdory těmto akcím předsedkyně ACCC Gina Cass-Gottliebová potvrdila, že v roce končícím v červnu bylo schváleno 93 % transakcí, a zdůraznila, že většina fúzí není sporná. Zaznamenala také, že za jejího působení od března 2022 nedošlo k žádným změnám ve způsobu posuzování transakcí ze strany regulátora, který se v podmínkách vysoké inflace více zaměřuje na životní náklady a tlaky podniků. Investoři s napětím očekávají verdikt ACCC ohledně nabídky 15,4 miliardy kanadských dolarů, kterou podalo konsorcium vedené Kanaďany na koupi společnosti Origin Energy, naplánovaný na 12. října.

Podle pátečních údajů vietnamský hrubý domácí produkt (HDP) ve 3. čtvrtletí 2021 oproti předchozímu čtvrtletí zvýšil tempo růstu, ale nedosáhl ročního cíle, a to i přes výrazné uvolnění měnové politiky ze strany centrální banky. Všeobecný statistický úřad oznámil, že růst HDP ve čtvrtletí červenec-září činil 5,33 %, oproti 4,05 % ve druhém čtvrtletí. Přesto byl růst pomalejší než 13,71 % ve stejném období loňského roku, a to zejména v důsledku oživení ekonomiky založené na zpracovatelském průmyslu po pandemii. Ačkoli Vietnam letos usiluje o 6,5% růst, mnozí ekonomové o možnosti dosažení tohoto cíle pochybují. Mezinárodní měnový fond a Asijská rozvojová banka předpovídají Vietnamu v letošním roce růst ve výši 4,7 %, resp. 5,8 %. Ekonomiku ovlivnila pomalá globální poptávka po hlavních vývozních položkách a revize růstu HDP ve 2. čtvrtletí. Podle Všeobecného statistického úřadu se však růstové trendy jeví jako pozitivní, což se projevilo růstem průmyslové výroby, vývozu, maloobchodních tržeb a spotřebitelských cen v září.

Asijské akcie se zvedají z desetiměsíčního minima, ale předpokládá se, že utrpí nejhorší čtvrtletní výkonnost za poslední rok kvůli obavám z vysokých úrokových sazeb, přičemž dolar zůstává silný. Index asijsko-pacifických akcií MSCI mimo Japonsko vzrostl o 0,59 %, ale je jen mírně vyšší než desetiměsíční minimum, kterého dosáhl ve čtvrtek. Očekává se, že tento index ve třetím čtvrtletí klesne o 5 %, což následuje po 13,6% poklesu ve stejném období předchozího roku. Podobně japonský Nikkei klesl o 0,10 %, zatímco australský index S&P/ASX 200 vzrostl o 0,21 % a hongkongský index Hang Seng se zvýšil o 0,64 %. Čínské trhy zůstávají z důvodu svátku zavřené, přičemž další pozornost je věnována realitnímu sektoru v zemi, protože zakladatel společnosti China Evergrande Group čelí vyšetřování kvůli údajnému spáchání nezákonných trestných činů. Navzdory těmto finančním výkyvům údaje ukazují, že americká ekonomika si ve druhém čtvrtletí udržela silný růst, který ve třetím čtvrtletí zrychlil. Přesto by blížící se uzavření vlády a stávka zaměstnanců automobilového průmyslu mohly negativně ovlivnit ekonomický výhled na rok 2023. Vzhledem k tomu, že výnosy amerických státních dluhopisů dosahují šestnáctiletého maxima, investoři kvůli obavám z inflace přesouvají pozornost na cenový index výdajů na osobní spotřebu v USA.

Coinbase, největší americká kryptoměnová burza, obdržela od bermudského finančního regulátora souhlas s tím, aby umožnila maloobchodním obchodníkům mimo USA nakupovat a prodávat perpetual futures. Toto rozhodnutí je součástí širšího plánu společnosti Coinbase expandovat mimo USA, kde burza naráží na přísné regulace. Z oznámení vyplývá, že drobní investoři mohou nyní požádat o obchodování s těmito rizikovými finančními produkty umožňujícími jim spekulovat na budoucí ceny aktiv. Očekává se, že obchodování bude zahájeno během několika týdnů. Stalo se tak po pádu konkurenční burzy FTX a následném zatčení jejího generálního ředitele Sama Bankmana-Frieda. V důsledku toho americká Komise pro cenné papíry a burzy zvýšila kontrolu nad několika vysoce postavenými kryptografickými firmami a zakladateli. Navzdory těmto událostem se prostřednictvím domácích i zahraničních poboček Coinbase uskutečnily transakce v hodnotě miliard dolarů v kryptoměnách, což představuje 5,5 miliardy dolarů v objemu obchodů od institucionálních investorů v bermudské pobočce Coinbase. Díky novému regulačnímu schválení mají nyní retailoví obchodníci přístup na trh s kryptografickými deriváty, kterému dříve dominovaly instituce. Platforma potvrzuje, že se nepodílí na tvorbě trhu, a ujišťuje, že likviditu na jejích burzách zajišťují nezávislí poskytovatelé likvidity. Mezinárodní burzu Coinbase mohou po posouzení způsobilosti využívat pouze spotřebitelé mimo USA v konkrétních zemích.

Kryptoměnová burza Binance upozornila své evropské uživatele, aby do konce října převedli své zůstatky v eurech (EUR) na Tether (USDT). Upozornění přichází v souvislosti s tím, že Binance přišla o podporu svého bankovního partnera Paysafe, která vstoupila v platnost 28. září. Paysafe se údajně rozhodla jednostranně zastavit všechny vklady v eurech pro uživatele Binance. V důsledku toho společnost Binance vyzvala své uživatele, aby při převodu svých zůstatků v EUR na USDT jednali urychleně a vyhnuli se tak případným nepříjemnostem.

Německý průmyslový konglomerát Thyssenkrupp jedná o prodeji polovičního podílu ve své ocelářské divizi českému miliardáři Danielu Křetínskému. Informoval o tom dnes list Handelsblatt s odvoláním na zdroje obeznámené s jednáním. Společnost Thyssenkrupp i Křetínský se podle listu k této informaci odmítli vyjádřit. Důvěryhodný zdroj z Křetínského Energetického a průmyslového holdingu (EPH) ČTK informaci potvrdil.

Hodnota etherea tento týden vzrostla o 4,6 %, což představuje nejziskovější týden od července a jeho cena se zvýšila na 1635,8 USD. K tomuto vzestupu dochází v souvislosti se spekulacemi o možném spuštění burzovně obchodovaných fondů (ETF) na Ethereum příští týden. Tyto spekulace dále podpořil analytik agentury Bloomberg Eric Balchunas, který naznačil urychlené spuštění těchto ETF již v úterý, a snaha Komise pro cenné papíry (SEC) o urychlení tohoto procesu. Komise však odložila rozhodnutí o dalších produktech souvisejících s ethereem, konkrétně o ETH spotových ETF navržených společnostmi ARK Invest a VanEck, na 26., resp. 25. prosince. Rozdílné časové lhůty pro tyto různé produkty naznačují diferencovaný přístup SEC k regulaci kryptoměn. Zatímco se zdá, že je ochotna urychlit ETF na etherové futures, odklad spotových ETF ukazuje na opatrný postoj. Tento vývoj v kombinaci s pokračující dynamikou trhu s ethereem signalizuje možné lukrativní období pro investory, ačkoli přesný dopad nadcházejících spuštění ETF se teprve ukáže, protože se čeká na další regulační rozhodnutí SEC.