Právě teď

Čeští pekaři prodávají páté nejlevnější pečivo v Evropské unii, zároveň jim ale stouply náklady na energie výrazně více než v ostatních zemích. ČTK to řekl výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů Bohumil Hlavatý, podle kterého jsou proto čeští pekaři pod mnohem větším ekonomický tlakem a cena pečiva stagnuje od loňského listopadu. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) minulý týden řekl, že ceny obilí i energie jsou nyní výrazně nižší než loni, a chce proto prověřit, proč pečivo nezlevňuje. Podle dnešních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) je cena pšenice nejníže od února 2022.

Ekonom Lukáš Kovanda dnes poukázal na to, že přestože se pšenice nyní prodává za ceny před začátkem ruské invaze na Ukrajinu, je mouka například o zhruba 40 procent dražší než před válkou. „V nejbližší době by tak mělo dojít k citelnému zlevnění mouky, neboť jinak bude zjevné, že si zpracovatelé pšenice – například mlynáři – přirážejí nebývalou marži,“ uvedl. Zlevnění by podle něj mělo nastat i u pečiva, které oproti době před válkou zdražilo zhruba o 30 procent.

Hlavatý uvedl, že svaz se kvůli rozhodnutí antimonopolního úřadu nemůže vyjadřovat k predikci cen pekárenských výrobků. „Cena pečiva od výrobců je víceméně konstantní již od listopadu 2022. Průměrná míra zdražení pečiva v cenách výrobců je dle Eurostatu v ČR cca 170,5 procenta proti lednu roku 2015 s tím, že průměr za celou EU je 169,5 procenta,“ doplnil. V ČR podle něj pečivo zdražilo nejméně ze zemí visegrádské čtyřky a v posledních měsících roste jeho cena například ve Francii nebo Německu.

Mluvčí Zemědělského svatu ČR Vladimír Pícha poukázal na to, že vliv cen komodit na konečných cenách potravin je omezený a pohybuje se mezi deseti až 20 procenty výsledné ceny. „Pokud ale byl růst cen zemědělských komodit záminkou pro růst cen potravin, měl by nyní při poklesu být důvodem snížení cen pro spotřebitele. Při výrobě funguje jakási setrvačnost, takže v současné době zpracovávají potravináři surovinu nakoupenou před několika měsíci,“ doplnil. Uvedl, že v rostlinné výrobě se ceny většiny komodit už dostaly pod loňskou úroveň.

Ceny průmyslových výrobců v březnu vzrostly meziročně o 10,2 procenta, což bylo nejméně od října 2021. V zemědělství růst cen činil 11,6 procenta, zhruba o deset procentních bodů méně než v únoru. Celkově stouply ceny v rostlinné výrobě meziročně o 1,4 procenta a v živočišné výrobě o 29,6 procenta. Kromě vajec zdražila například prasata, jejichž cena stoupla skoro o polovinu. Zhruba o čtvrtinu dražší bylo mléko a drůbež. „U živočišných komodit bylo meziroční zvýšení ovlivněno především růstem cen vepřového masa a mléka, které se v předchozím období potýkaly spíše s opačným problémem – klesající cenou. V současné době se tak ceny živočišných komodit dostávají na rentabilní hodnoty,“ dodal Pícha.

Pražské letiště bude od příštího roku postupně vyměňovat rentgeny u bezpečnostních kontrol. Cestující nově nebudou muset vyndávat ze zavazadel elektroniku a skončí také omezení pro množství tekutin, které mohou mít lidé s sebou. Změna se dotkne ale jen druhého terminálu, z kterého jsou odbavovány lety do zemí Schengenu. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí letiště Klára Divíšková.

S výměnou rentgenů začne letiště příští rok, hotovo by mělo být do roku 2026. Letiště si od výměny technologií slibuje to, že bezpečnostní kontroly budou poté pro cestující pohodlnější.

„V plánu je pořízení rentgenů s počítačovou tomografií, které umožňují ponechat tekutiny i všechna elektronická zařízení uvnitř zavazadla. Díky této technologii bude také možné uvolnit pravidlo o deklaraci a přepravě tekutin s limitací objemu do 100 mililitrů,“ uvedl Radek Kučera, výkonný ředitel Bezpečnosti Letiště Praha.

Změna se dotkne ale jen druhého terminálu, z kterého jsou odbavovány lety do zemí Schengenu. V prvním terminálu výměna není možná kvůli omezenému prostoru, byly by nutné stavební úpravy. Letiště proto ve vybraných čekárnách zřídilo toalety a pítka.

Cestující si mohou nyní s sebou na palubu letadla vzít tekutiny v balení o maximálním objemu 100 mililitrů. Všechna balení musí být umístěna v jednom průhledném uzavíratelném plastovém sáčku a dohromady si jeden člověk může vzít maximálně jeden litr. Limit tekutin platí od roku 2006. Tehdy britská policie oznámila, že se jí podařilo zabránit útokům na letadla do USA, při kterých údajně chtěli teroristé využít výbušniny vyrobené až na palubě letounu z kapalin, proto je zakázána přeprava většího objemu tekutin a gelů.

Ve sbírkách potravin, které se v Česku konají od roku 2013, se doposud vybralo přes 4200 tun potravin, které směřují do skladů potravinových bank. Odpovídá to zhruba 8,4 milionu porcí jídla, které s pomocí neziskových organizací rozdělují mezi potřebné. Novinářům to řekli prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza a předseda České federace potravinových bank Aleš Slavíček. Slavíček už dříve upozornil, že sklady bank jsou nyní téměř prázdné.

Minulý týden uvedl, že pomoc potravinových bank nyní využívají i lidé, kteří dříve nějakou formu sociální pomoci nepotřebovali a současná ekonomická situace zasáhla i střední třídu. Do aktuálního kola sbírky, které se uskuteční v sobotu, se zapojí 1540 kamenných obchodů a 4000 dobrovolníků.

Za deset let fungování sbírky se vybralo také 545 tun drogistického zboží. Od roku 2013 do loňského roku se počet obchodů, kde lze potraviny darovat, zvýšil ze 750 na 1470 v posledním podzimním kole sbírky. Až do 2. května lze přispět také na on-line obchodech iTesco.cz, Košík.cz a Rohlík.cz.

Potravinové banky loni podpořily 300.000 lidí, podle federace stoupla loni potřeba pomoci meziročně o 30 procent. Prouza poznamenal, že banky se loni podílely ve spolupráci s řetězci také na pomoci uprchlíkům z Ukrajiny. „Všichni uprchlíci dostali v Kongresovém centru v Praze najíst. Každý den se vozilo čerstvé jídlo,“ řekl.

Od roku 2018 platí novela zákona, který obchodům nad 400 metrů čtverečních ukládá dávat neprodejné potraviny neziskovým organizacím. Většina potravin, které se do bank dostanou, by se jinak zlikvidovala. Do bank každý den míří svozy z řetězců, sbírka potravin se zaměřuje hlavně na trvanlivé potraviny jako jsou například konzervy nebo těstoviny.

Podle Prouzy se lidé díky činnosti potravinových bank učí, jak s potravinami pracovat a díky osvětě se v minulých letech rozšířilo povědomí o zpracování například některých druhů zeleniny, kterou lidé dříve neznali. Doplnil, že řetězce se zapojují i formou například finančních darů, poskytují bankám skladovací prostory nebo jim darovaly dodávky na svoz potravin. Za dobu fungování sbírky podle svazu přispěly téměř 200 miliony Kč.

Slavíček upozornil na to, že v ČR je až milion lidí, kteří potřebují pomoc. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) byla loni míra příjmové chudoby 10,2 procenta, což odpovídá zhruba milionu lidí. V roce 2021 to bylo 8,6 procenta. Příjmová chudoba člověku hrozí, pokud nemá ani 60 procent mediánu čistého příjmu. Pro jednotlivce to loni bylo 15.571 korun, tedy o 1516 korun víc než v předchozím roce 2021.

Pro dva dospělé byl loňský příjem na hranici chudoby na částce 23.356 korun za měsíc. U samoživitele s jedním dítětem do 13 let to bylo 20.242 korun a se dvěma dětmi nad 13 let pak 31.141 korun. Oba rodiče se třemi dětmi měli hraniční částku 43.598 korun. V příjmové chudobě žili nejvíc samoživitelské domácnosti s dětmi a samotní lidé nad 65 let. Na stanovený příjem nedosáhlo 31 procent neúplných rodin a 38 procent důchodců, kteří žijí sami. Většinou to byly ženy.

Do výběrového řízení na generálního ředitele České televize přišlo Radě ČT osm platných přihlášek. Dalších pět kandidátů nesplnilo všechna předem stanovená kritéria, a byli z výběru vyřazeni. Stávající šestiletý mandát vyprší generálnímu řediteli Petru Dvořákovi na konci letošního září. Během jednání rady to řekl její předseda Karel Novák. Do tendru před šesti lety se hlásilo 12 uchazečů.

Dvořák, který má za sebou dvě funkční období, na funkci znovu kandiduje. Do řízení se přihlásili také ředitel brněnského studia ČT Jan Souček, bývalý zahraniční zpravodaj ČT Jiří František Potužník, bývalý šéf televize Prima Martin Konrád, kreativní producent v ČT Jan Štern a dále manažer a konzultant Pavel Hřídel, Ondřej Vrbík a Ondřej Cón.

Podle mediálního experta Jana Potůčka je překvapivý poměrně malý zájem. „Je pravděpodobné, že mnozí si kandidaturu rozmysleli poté, co Petr Dvořák ohlásil zájem obhajovat funkci. Z osmi zveřejněných kandidátů, kteří splnili podmínky účasti ve výběrovém řízení, bohužel nevidím žádného plnohodnotného konkurenta pro Petra Dvořáka, který je jasným favoritem, i co se týká dosavadních zkušeností i dosažených výsledků. Ostatní ještě mohou překvapit svými kandidátskými projekty, ale zatím je nejpravděpodobnější, že Dvořák funkci obhájí, byť při současném složení Rady ČT to bude velmi těžké,“ řekl ČTK.

Kvůli nesplnění podmínek výběrového řízení byli z tendru vyřazeni Alena Dlabačová, Antonín Dopita, Jan Hochmannová, Jiří Roupa a Pavel Zítko.

Zúžený seznam pěti finalistů tendru chce rada sestavit na svém zasedání 17. května. Kandidáti, kteří postoupí do závěrečného kola výběrového řízení, budou pozváni na veřejné zasedání rady 7. června k osobní prezentaci svého projektu a k zodpovězení dotazů členů rady. Na základě souhrnu všech získaných informací Rada ČT následně rozhodne v tajném hlasování o vítězi výběrového řízení. Pro vítěze musí zvednout ruku nejméně deset radních z 15.

Podle podmínek výběru má uchazeč mimo jiné mít vysokoškolské vzdělání, manažerské a osobnostní předpoklady, znát aktivně jeden světový jazyk a mít negativní lustrační osvědčení. Součástí přihlášky musela být i koncepce rozvoje a fungování České televize po dobu funkčního období uchazeče v rozsahu pěti až deseti stran.

Pivovary loni uvařily 20,55 milionu hektolitrů piva, meziročně je to o 950.000 hektolitrů více. Zvedla se také spotřeba piva na jednoho obyvatele ze 129 litrů na 136 litrů za rok. Objem výroby piva se po dvou letech poklesu sice zvedl, stále je ale o zhruba milion hektolitrů nižší než v roce 2019 před vypuknutím pandemie koronaviru. Meziročně o 13 procent na 1,3 milionu hektolitru vzrostla také výroba nealkoholických piv včetně jejich ochucených variant. Vyplývá to z dat Českého svazu pivovarů a sladoven, které má ČTK k dispozici.

Prodej piva v hospodách se však podle svazu drží na nejnižší úrovni za poslední desítky let. Zatímco v roce 2009 se v hospodách a restauracích vypila téměř polovina piva, loni to bylo 31 procent. Nejoblíbenějším druhem piva zůstává ležák, tedy jedenácti- až dvanáctistupňové spodně kvašené pivo. Z celkové produkce tvoří ležáky přes 56 procent, zatímco podíl výčepního piva činí zhruba 40 procent.

Na domácí trh směřovalo 15,6 milionu hektolitrů piva. Oproti roku 2019 je to o milion hektolitrů méně. Export českého piva v roce 2022 meziročně vzrostl o dvě procenta na 5,4 milionu hektolitrů, což odpovídá úrovni exportu v roce 2019. Nejvíce se vyváželo na Slovensko, do Polska a Německa. Podíl zahraničních piv podle svazu tvoří jen 3,4 procenta české spotřeby.

Největší podíl uvařeného piva pivovary stočily do klasických pivních lahví, celkem 39 procent výroby. Do sudů stočily 31 procent. Pivo v plechovkách tvořilo 19 procent piv na trhu. Z deseti na osm procent klesl podíl piv v PET lahvích.

Podle svazu výrobu piva ovlivňují rostoucí ceny, ekonomická nejistota na trhu a měnící se návyky spotřebitelů. Podíl piva uvařeného v ČR, které se prodá v hospodách a restauracích, loni stoupl o šest procent na 31 procent veškeré produkce. V roce 2019 to bylo 35 procent. Podíl piva, které se prodá v hospodách, již před pandemií koronaviru dlouhodobě klesal od roku 2010, kdy to byla zhruba polovina celkové produkce piva.

Měnící se návyky spotřebitelů mohou mít podle svazu dopady hlavně na hospody na menších městech a vesnicích, kde pivo tvoří až polovinu jejich prodejů.

„Rostoucí ceny a ekonomická nejistota bohužel drží lidi více doma, což má nepříznivý dopad na sektor gastronomie, který se dosud zcela nevzpamatoval z tvrdých následků pandemie a nyní čelí dalším problémům. Vláda navíc nyní uvažuje o zvýšení DPH na stravovací služby a čepované pivo, což by pro řadu nejen vesnických hospod mohlo znamenat definitivní hřebíček do rakve,“ uvedla výkonná ředitelka svazu Martina Ferencová.

Míra inflace v Evropské unii v březnu klesla na 8,3 procenta z únorové hodnoty 9,9 procenta, a je tak nejníže od loňského května. Oznámil to evropský statistický úřad Eurostat. V České republice inflace klesla na 16,5 procenta z 18,4 procenta v únoru, i tak je ale proti unijnímu průměru zhruba dvojnásobná.

Eurostat zároveň potvrdil svůj dřívější odhad, podle kterého míra inflace v eurozóně v březnu klesla na 6,9 procenta. V únoru v zemích platících eurem činila 8,5 procenta. Meziměsíčně ceny v EU i v eurozóně vzrostly shodně o 0,9 procenta.

Loni v březnu byla inflace v EU na hodnotě 7,8 procenta, v eurozóně činila 7,4 procenta.

Nejnižší míru nezaměstnanosti registruje Lucembursko, kde v březnu činila 2,9 procenta, dále Španělsko (3,1 procenta) a Nizozemsko (4,5 procenta). Naopak nejvyšší míru inflace mělo Maďarsko (25,6 procenta), Lotyšsko (17,2 procenta) a pak Česko. Ve srovnání s únorem se meziroční inflace snížila v 25 zemích EU, ve zbývajících dvou se zvýšila.

V eurozóně k meziroční inflaci v březnu nejvíce přispěla kategorie potraviny, alkohol a tabák, a to podílem 3,12 procentního bodu. Následovaly služby (+2,10 procentního bodu), neenergetické průmyslové zboží (+1,71 procentního bodu) a energie (-0,05 procentního bodu).

Společnost Aures Holdings, která provozuje autobazary AAA Auto, Mototechna a Driverama, loni zvýšila provozní zisk EBITDA o dvě procenta na 50,1 milionu eur, tedy zhruba 1,2 miliardy Kč. Zisk rostl díky omezování nákladů a zavádění automatizace a digitalizace a omezování globálních inflačních tlaků. Tržby stouply o 19 procent na 1,013 miliardy eur, tedy v přepočtu 23,8 miliardy Kč. Uvedli to zástupci společnosti na dnešní tiskové konferenci.

Firmy skupiny loni prodaly 89.100 ojetých vozů, což bylo o tři procenta více než v roce 2021. Rostoucí trend podle generální ředitelky Karolíny Topolové pokračuje i letos. „Za první tři měsíce letošního roku jsme ve skupině prodali 23.231 aut, což je absolutní rekord za první čtvrtletí za celou dobu existence společnosti a růst oproti stejnému období loňského roku o sedm procent,“ uvedla Topolová. V Česku se podle ní prodalo téměř 13.000 aut, v Polsku 5390 a na Slovensku 4836. Skupina tak prodávala v průměru přes 260 vozů denně.

Skupina v současné době působí na více než 60 místech. „Nejnověji jsme otevřeli nové call centrum v Lodži, které začalo fungovat před třemi týdny. V Polsku jsme také vybudovali importně-exportní centrum pro náš přeshraniční obchod v Radvanicích u Vratislavi. Pobočku v Krakově přestěhujeme do mnohem větší lokality a naše nabídka se tam zásadně zvýší ze 170 na 650 aut,“ řekla ředitelka.

Pětina Čechů v příštích několika letech plánuje sjednání hypotéky, meziročně o třetinu více. Polovina ale musela své plány kvůli vyšším životním nákladům a inflaci odložit. Každý třetí Čech očekává, že ceny nemovitostí v následujících letech ještě porostou. Vyplynulo to ze společného průzkumu České bankovní asociace a výzkumné agentury Ipsos, který se uskutečnil koncem března mezi 1000 respondenty.

Téměř dvě třetiny Čechů podle něj bydlí ve vlastním, 37 procent má dům, 28 procent byt. Každý třetí žije v pronájmu. Ti, kteří nemovitost vlastní, si ji nejčastěji pořídili na hypotéku (32 procent), každý čtvrtý z vlastních úspor.

„Hypoteční trh je od poloviny minulého roku ve výrazném útlumu a počet sjednaných hypoték se dostal na nejnižší hodnotu za poslední dvě dekády. Příznivější březnová čísla na hypotečním trhu sice naznačují, že hypoteční aktivita mírně rozmrzá, stále byl však letošní březnový objem poskytnutých hypoték nejnižší od roku 2014,“ řekl ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Zatímco ještě před dvěma lety bylo při výběru hypotéky nejdůležitější doporučení finančního poradce, dnes se jím Češi příliš neřídí. Nejdůležitější je pro ně úroková sazba (46 procent), roční procentní sazba nákladů RPSN (33 procent) a měsíční splátka (31 procent), ukázal průzkum.

„Rostoucí životní náklady a vyšší úrokové sazby ukrajují z rodinného rozpočtu významnou část. Každé procento úroků je na výši splátky znát. Proto dávají Češi jednoznačně přednost nižším splátkám před doporučením finančních poradců,“ uvedl specialista na finanční trh Ipsosu Michal Straka.

Nejčastěji Češi plánují čerpat hypotéku do tří milionů korun. Více než polovina z těch, kteří hypotéku plánují, dofinancuje koupi nemovitosti částkou do 600.000 Kč. To je dvojnásobek toho, co nejčastěji vydávali ti, kteří již hypotéku mají.

Ti, kteří hypotéku již splácí, na ni odvádí nejčastěji mezi 20 až 24 procent z čistého měsíčního příjmu domácnosti. Pro každou třetí domácnost splátka představuje přes 30 procent příjmů. Ti, co hypotéku teprve plánují, očekávají, že na splátce vydají nejčastěji více než 40 procent čistých příjmů domácnosti.

Takřka pětina lidí refixovala svoji hypotéku v minulém roce. S novými podmínkami fixace se vyrovnává stejně dobře jako předtím asi 70 procent z nich. Další zhruba třetinu Čechů s hypotékou čeká refixace v následujících dvou letech. Polovina z nich se přitom domnívá, že budou muset omezit základní výdaje, aby mohli splácet novou výši hypotéky. Nejčastěji očekávají, že nová úroková sazba bude čtyři nebo pět procent.

Podle dat z katastru nemovitostí zpracované pro ČBA Dataligence ceny bytů i domů postupně klesají, v některých regionech pokles činil v březnu ve srovnání s vrcholem z poloviny loňského roku až více než dvacet procent. Reálný pokles cen ale Češi nevnímají. Téměř 40 procent se domnívá, že ceny nemovitostí v následujících letech ještě porostou. Zhruba čtvrtina je přesvědčena o opačném trendu, tedy že ceny nemovitostí budou klesat.

Ceny průmyslových výrobců v březnu vzrostly meziročně o 10,2 procenta, což bylo nejméně od října 2021. V zemědělství růst cen činil 11,6 procenta, zhruba o deset procentních bodů méně než v únoru. Stavební práce oproti loňskému březnu zdražily o 9,4 procenta a tržní služby pro podniky o 5,7 procenta. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

„Ceny zemědělských a průmyslových výrobců meziročně výrazně zmírnily růst,“ zhodnotil březnový vývoj vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš. V únoru stouply ceny v zemědělství meziročně o více než 22 procent a v průmyslu o 16 procent.

V zemědělství stouply v letošním třetím kalendářním měsíci ceny zeleniny, meziročně o více než tři čtvrtiny. O více než 80 procent vyšší něž loni na jaře byla cena vajec. Celkově stouply ceny v rostlinné výrobě meziročně o 1,4 procenta a v živočišné výrobě o 29,6 procenta. Kromě vajec zdražila například prasata, jejichž cena stoupla skoro o polovinu. Zhruba o čtvrtinu dražší bylo mléko a drůbež. Naopak pokles cen statistici zaznamenali u ovoce, které zlevnilo meziročně přibližně o desetinu, a u olejnin.

J&T Bance, která poskytuje služby privátního bankovnictví, stoupl loni meziročně čistý zisk o 21 procent na 3,38 miliardy korun. Bilanční suma banky vzrostla o 12 procent na 227,3 miliardy korun. J&T to dnes sdělila ČTK v tiskové zprávě. Bankám a spořitelnám v Česku loni stoupl souhrnný čistý zisk podle předběžných údajů meziročně o 35,1 miliardy Kč na 104,1 miliardy korun.

Na J&T Banku se nevztahuje daň z mimořádných zisků, které budou největší bankovní domy platit od letošního roku. Takzvanou windfall tax schválila vláda jako 60procentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Výnos z daně má vládě sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se zastropováním cen energií.

Rekordní nárůst zaznamenal objem poskytnutých korporátních úvěrů poskytnutých J&T Bankou, který meziročně vzrostl o 17 procent. Celkový objem úvěrů a pohledávek za klienty v roce 2022 dosáhl 106,15 miliardy korun.

Nejvíce rostoucím fondem roku 2022 se stal J&T Arch Investments, který investorům za loňský rok připsal zhodnocení v korunách 8,9 procenta, respektive 3,21 procenta v eurech. Objem majetku zvýšil o 140 procent na 31,38 miliardy korun. Celkový objem majetku pod správou činil 104,66 miliardy korun, meziročně se více než zdvojnásobil. Za jeho růstem stojí nejen výsledky fondů, ale také akvizice investiční společnosti Amista, která se ke konci roku stala součástí celku.

Vlastní kapitál banka v meziročním srovnání narostl o 9,63 miliardy korun na 35,86 miliardy korun. Vedle zisku z běžného roku a příspěvku z nerozděleného zisku z předchozího roku se v něm pozitivně promítlo také mimořádné navýšení kapitálu ze strany akcionářů o 2,91 miliardy korun. Kapitálová přiměřenost na konsolidované bázi dosáhla 19,37 procenta.

J&T Banka patří do finanční skupiny J&T a poskytuje vedle služeb privátního bankovnictví financování v oboru realit a podnikových akvizic. S cennými papíry obchoduje pro soukromé investory. V ČR J&T Banka působí od roku 1998. Do bankovního holdingu J&T Finance Group SE patří vedle české J&T Banky její slovenská pobočka, J&T Banka d.d. v Chorvatsku, J&T Direktbank v Německu a slovenská bankovní skupina 365 (dříve Poštová banka).

Učitelé včetně vedoucích pracovníků loni v průměru dostávali hrubou měsíční odměnu ve výši 48.204 korun. Plat jim tak meziročně vzrostl o 0,8 procenta. Oproti roku 2017, kdy nastoupila bývalá vláda Andreje Babiše (ANO), pedagogům výplata stoupla o 52,8 procenta. Vyplývá to z informací, které dnes na dotaz ČTK poskytlo ministerstvo školství (MŠMT). Do dat nejsou započteni vysokoškolští pedagogové.

V roce 2022 dosáhla průměrná mzda podle údajů Českého statistického úřadu 40.353 Kč, což je o 6,6 procenta více než v roce předcházejícím. Spotřebitelské ceny se ale zvýšily o 15,1 procenta, takže reálně se mzda o 7,5 procenta snížila.

„V posledním roce došlo ke snížení tempa navyšování platů, důvodem jsou zejména neplánované skutečnosti, se kterými se potýká státní rozpočet, jako jsou dopady konfliktu na Ukrajině, vysoká míra inflace, navýšení cen energií. Dalším důvodem snížení tempa byl dynamický růst počtu asistentů pedagoga, a to včetně těch ukrajinských. MŠMT proto v současné době chystá parametrizaci, která má za cíl problém s asistenty pedagoga vyřešit,“ řekla mluvčí ministerstva Aneta Lednová.

Loni byl průměrný výdělek učitelů ve veřejných školách včetně vedoucích pracovníků na 119,46 procenta průměrné mzdy. Předloni, kdy byla podle statistiků průměrná odměna ve výši 37.839 korun měsíčně, dostávali učitelé plat na úrovni asi 126 procent průměru. Podíly se v jednotlivých krajích liší. Například v Karlovarském kraji dosáhly platy učitelů na výši 138,9 procenta odměny všech zaměstnanců v ČR v roce 2022, v Pardubickém to bylo 135,2 procenta.

Stejně jako v předchozích letech pobírali loni mezi učiteli nejméně ti, kteří pracovali v mateřských školách. V průměru činila jejich výplata 39.805 korun, tedy podobně jako v roce 2021. Okolo 50.000 korun se loni pohybovala průměrná měsíční odměna učitelů a jejich vedoucích pracovníků působících na konzervatořích a v základních a středních školách. Nejvíce vydělávali učitelé ve vyšších odborných školách. V roce 2022 dostávali kolem 54.904 korun měsíčně. Plat se jim tak v porovnání s rokem 2017 zvýšil nejvíce, a to o 61,5 procenta.

Průměrný plat pedagogických pracovníků, mezi něž patří například vychovatelé a asistenti pedagoga, se meziročně zvýšil o 0,3 procenta na loňských 45.154 korun, vyplývá z dat ministerstva. Nepedagogičtí pracovníci ve školách, jako jsou například školníci, uklízeči nebo chůvy, brali v předchozím roce průměrnou hrubou odměnu ve výši 26.512 korun měsíčně a meziročně se jim tak odměna zvedla o 2,4 procenta.

Vláda Petra Fialy (ODS) ve svém původním programu slíbila, že udrží platy pedagogických pracovníků na úrovni 130 procent průměrné hrubé měsíční mzdy. Podle upraveného prohlášení se má slib týkat pouze učitelů.

Výši odměny má stanovovat novela zákona o pedagogických pracovnících, kterou nyní projednávají poslanci. Původní vládní předloha stanovuje ze zákona garantovou odměnu k průměrné hrubé mzdě v Česku pro všechny pedagogické pracovníky. Skupina koaličních poslanců ale předložila návrh, podle něhož budou mít ze zákona mzdu kolem 130 procent průměrné hrubé mzdy jen učitelé. S novým nastavením nesouhlasí školské odbory a další organizace, které se vzdělávání v Česku věnují. Koalice na zúžení garance mezd jen na učitele trvá.

Indie je na nejlepší cestě stát se nejlidnatější zemí světa a v polovině letošního roku předstihnout Čínu o téměř tři miliony obyvatel. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů OSN, které citovala agentura Reuters.

Podle letošní Zprávy o stavu světové populace Populačního fondu OSN (UNFPA) je počet obyvatel Indie odhadován na 1428,6 milionu, tedy 1,4286 miliardy, počet obyvatel Číny na 1,4257 miliardy. Spojené státy jsou s výrazným odstupem třetí s odhadovanou populací 340 milionů, uvádí zpráva, která se opírá o údaje dostupné do letošního února.

Indie a Čína budou tvořit více než třetinu odhadované celosvětové populace 8,045 miliardy obyvatel, populační růst v obou zemích se zpomaluje, i když v Číně mnohem rychleji než v Indii.

Slovensko podle Evropské komise (EK) účinně neřeší problém segregace romských dětí ve školách. EK kvůli tomu podala žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie. Slovensko sice provedlo řadu legislativních reforem a snaží se o začleňování Romů, ale pokroky jsou nedostatečné, uvedla dnes v prohlášení EK.

„Pravidla EU o rasové rovnosti přísně zakazují diskriminaci na základě etnického původu v klíčových oblastech života, včetně vzdělávání. Na Slovensku jsou však romské děti často umisťovány do zvláštních škol pro žáky s lehkým mentálním postižením. Také mnoho romských dětí, které jsou součástí hlavního vzdělávacího proudu, je často segregováno v oddělených třídách nebo školách,“ uvedla EK.

EU příslušnou směrnici přijala v roce 2000, situaci na Slovensku se EK začala věnovat v roce 2015 a v roce 2019 mu poslala odůvodněné stanovisko. Slovensko sice od té doby podle EK pokročilo, ale nedostatečně, a tak následuje žaloba.

Názor komise potvrdil i nedávný průzkum Agentury EU pro základní práva. Na Slovensku navštěvuje 65 procent romských dětí od šesti do 15 let školy, kde jsou všichni nebo většina žáků Romové, což je o pět procentních bodů více než v roce 2016. Slovensko se tak stalo členským státem EU s nejvyšší mírou segregace Romů ve vzdělávání.

Vládní inspektoři dospěli k závěru, že šanghajská továrna společnosti Tesla Inc., kde 4. února zemřel zaměstnanec, má slabiny v bezpečnostních opatřeních, uvedly ve středu tiskové agentury.

Úřad pro mimořádné události v šanghajském okrese Pudong doporučil společnosti Tesla blíže nespecifikovanou pokutu, uvedl ekonomický zpravodajský časopis Caixin a další média. Citovaly kopii zprávy zveřejněné na internetových stránkách městské správy.

Zpráva byla ve středu z internetových stránek odstraněna. Zaměstnanec úřadu pro mimořádné situace, který uvedl pouze své příjmení Wu, uvedl, že Tesla požádala, aby zpráva nebyla zveřejněna, protože obsahuje fotografie jejího výrobního procesu.

Vyšetřování dospělo k závěru, že zaměstnanec společnosti Tesla, který zemřel, nedodržel pravidla a neuzamkl bezpečnostní bránu, uvádí se ve zprávách. Jiný zaměstnanec se podle nich před zapnutím zařízení, které rozdrtilo 31letého zaměstnance, jenž později v nemocnici zemřel, nepřesvědčil, zda je prostor volný.

Příspěvky, které se v pondělí šířily na čínských sociálních sítích a údajně pocházely od zaměstnanců společnosti Tesla, si stěžovaly, že jim byly kvůli smrtelnému úrazu sníženy prémie. Obrátili se na generálního ředitele Elona Muska.

Musk v pondělí na Twitteru uvedl: „O víkendu jsem byl upozorněn. Prověřujeme to.“

Společnost Tesla ve středu nereagovala na žádosti o komentář zaslané e-mailem.

Na autosalonu v Šanghaji se tento týden největší davy lidí shromažďují kolem nenápadného, jasně žlutého hatchbacku zaparkovaného u stánku největšího čínského výrobce elektromobilů BYD.

Nejnovější elektromobil (EV) společnosti BYD, pojmenovaný „Racek“, měl tento týden na této akci premiéru a návštěvníky neohromil ani tak svým vzhledem nebo funkcemi, ale skutečností, že se bude prodávat za pouhých 78 000 jüanů (11 300 USD), což je přibližně polovina ceny nejlevnějších vozidel na novou energii dostupných jinde.

„Je to auto podle mého gusta, hodí se pro jízdu do práce a z práce, a nemusíte nic řídit, jen používat baterii … je to také relativně levný produkt,“ řekl 28letý návštěvník veletrhu Fan Yuhong, který pracuje v reklamě a byl mezi návštěvníky stánku.

Vůz je k dispozici ve dvou verzích s dojezdem od 305 do 405 kilometrů (190 až 252 mil), přičemž podle společnosti BYD je vybaven systémem rychlého nabíjení, který umožní nabití z 30 % na 80 % během 30 minut. Vůz bude poháněn lithium-železo-fosfátovou baterií BYD Blade.

Bill Russo, zakladatel a generální ředitel strategické poradenské společnosti Automobility se sídlem v Šanghaji, předpovídá, že se Seagull stane nejprodávanějším vozem v Číně do šesti měsíců od uvedení na trh.

Nálezci pokladu stříbrných a zlatých mincí ze 17. století, který byl zakopaný u obce Vysoká u Jevíčka na Svitavsku, zaplatí Pardubický kraj 560.000 korun. Jde o největší známý a dochovaný poklad mincí z tohoto období na historickém území Moravy. Částku ještě musí schválit v červnu zastupitelé, uvedl kraj v tiskové zprávě.

„Zákonné nálezné se vypočítává jako deset procent z hodnoty drahých kovů, což může být pro nálezce demotivační, rozhodli jsme se v tomto mimořádném případu nálezce ocenit darem Pardubického kraje, který zohlední kulturně historickou hodnotu nálezu,“ řekl řekl náměstek hejtmana Roman Línek (Koalice pro Pardubický kraj).

Poklad nálezce objevil náhodou 8. července 2020. Našel v zemině rozryté divokou zvěří 227 mincí. Vše ještě téhož dne ohlásil archeologickému oddělení Regionálního muzea v Litomyšli, které hned zahájilo záchranný výzkum. Zapojili se i spolupracovníci muzea s detektory, kteří identifikovali dvě místa s největší koncentrací mincí.

Nakonec se povedlo shromáždit 7099 mincí. Nejstarší byl polský půlgroš Vladislava II. Jagella z let 1431 až 1434. Drtivá většina mincí pochází z konce 16. století až z 60. let 17. století. Nejmladší mince jsou z roku 1671. Nález obsahoval obchodní i běžné oběhové mince.

Dukáty a tolary měly velkou kupní sílu, obyčejný člověk s nimi přišel do styku málokdy. Pocházejí většinou ze severní Itálie, Nizozemska, Německa. Zlatých dukátů bylo 12, stříbrných tolarových mincí 36, půltolarových 12. Většinu pokladu pak tvoří drobné mince používané k běžnému platebnímu styku. Pocházejí především z českých a rakouských zemí.

„Celkově by se v 17. století dalo za tento poklad koupit buď přibližně 25 tažných koní nebo 70 krav, 280 ovcí či 1500 hus. Poklad se stal součástí sbírek Regionálního muzea v Litomyšli. V současné době je ještě zpracováván v Moravském zemském muzeu v Brně a brzy o něm vyjde kniha,“ uvedla Zuzana Nováková z tiskového odboru kraje.

Akcie společnosti Intuitive Machines Inc. vzrostly v předobchodní fázi o 25 % na 12,99 USD poté, co společnost oznámila, že Národní úřad pro letectví a vesmír udělil společnosti Space & Technology Solutions, společnému podniku se společností KBR Inc., smlouvu na dobu neurčitou s pevně stanoveným poplatkem.

Společnost uvedla, že zakázka je určena na podporu prací souvisejících se společným polárním družicovým systémem, průzkumem a službami NASA ve vesmíru.

Jednorázová smlouva má pětileté základní období plnění a maximální objednací hodnotu 719 milionů dolarů.

V Česku loni oproti předloňsku ubylo lidí v exekuci i exekučních řízení. Exekuci mělo minulý rok 666.420 lidí, tedy o 31.608 méně než v roce 2021. Exekucí bylo zhruba 4,1 milionu, což představuje meziročně pokles o přibližně 324.000 řízení. K příznivému vývoji přispěla zejména legislativní změna, která umožnila zastavování tzv. bagatelních exekucí, tedy vymáhání menších dlužných částek. Na dnešní tiskové konferenci to uvedlo vedení Exekutorské komory ČR.

Takzvané bagatelní exekuce, u kterých samotný dluh bez penále a úroků nepřesahuje 1500 korun a za poslední tři roky se nic nevymohlo, je možné zastavovat od loňského ledna. Věřitel získá 30 procent ze své pohledávky, a to ve slevě na dani. „V praxi probíhalo zastavování bagatelních exekucí bez větších problémů. Podle kvalifikovaného odhadu komory soudní exekutoři takto zastavili na 450.000 exekucí,“ řekl prezident Exekutorské komory ČR Jan Mlynarčík. „Nejčastější tyto exekuce vznikaly v souvislosti s nezaplacením jízdného v dopravních podnicích,“ doplnil.

Celkově loni exekutoři ukončili zhruba 960.000 exekucí, což je proti roku 2021 více než dvojnásobek. Do tohoto čísla se promítají i exekuce zastavené v rámci tzv. milostivého léta, jehož první kolo trvalo od konce října 2021 do konce loňského ledna a druhé kolo pak od září do konce listopadu. Akce spočívala v tom, že pokud dlužníci splatili svůj původní dluh u veřejných institucí, nemuseli platit penále a úroky. Exekutoři takto dohromady zastavili okolo 60.000 exekucí, zopakoval dnes Mlynarčík.

Po několika letech se loni snížil i počet exekucí vedených na jednoho dlužníka – loni to bylo v průměru 6,16 exekucí, předloni 6,37. Průměrný český dlužník také o něco „zestárl“ – loni mu bylo 46,4 let.

Ze statistik komory dále vyplývá, že nadále ubývá také nezletilých dlužníků: ke konci loňského roku jich zůstávalo 910 a komora letos očekává další úbytek. Předloni jich bylo 1574, o rok dříve 2284. I k tomuto poklesu přispěla vedle přirozeného stárnutí nezletilých dlužníků také legislativní změna účinná od července 2021, podle níž přecházejí dluhy nezletilého na jejich zákonné zástupce.

Mírně loni vzrostl počet exekucí vedených v souvislosti s vymáháním výživného – loni jich bylo 4750. Za nárůstem stojí podle komory zákon o náhradním výživném. Podmínkou pro výplatu této dávky je totiž právě vedení exekuce. Efektivním nástrojem je i možnost „zabavení“ řidičského průkazu. „Jen v loňském roce exekutoři vydali 1200 takových exekučních příkazů,“ zmínila členka prezidia komory Vendula Flajšhansová. „Většinou pak dlužník najde poměrně rychle nové zdroje na uhrazení výživného,“ poznamenala.

Mezi okresy s nejvyšším počtem exekucí patří Most, Ústí nad Labem a Chomutov. Podle exekutorů to souvisí s tamní nezaměstnaností a sociálními poměry, a to historicky a dlouhodobě. „Exekuce zde nejsou příčina, ale důsledek,“ konstatovala komora. Naopak nejnižší počty dlužníků mají v okresech Žďár nad Sázavou, Brno-venkov, Praha-východ a Uherské Hradiště.

Německé železniční a dopravní odbory EVG ohlásily na páteční dopoledne celostátní výstražnou stávku, která se od 03:00 do 11:00 dotkne regionálních i dálkových spojů. Kromě státních drah Deutsche Bahn (DB) odbory vyzvaly k protestní akci přibližně 50 dalších autobusových a železničních společností, cestující se tak musejí připravit na výpadky spojů a na zpoždění. Odborový svaz EVG to uvedl ve svém dnešním sdělení. Dopravce DB stávku tvrdě kritizoval jako zbytečnou a uvedl, že protest v nejrušnější dopravní den týdne těžce dopadne na cestující.

„Tím, že jsme tentokrát vyhlásili dočasnou výstražnou stávku v časných ranních hodinách, dáváme jasně najevo, že nechceme zasáhnout cestující, ale firmy,“ prohlásila členka představenstva EVG Cosima Ingenschayová.

Podle agentury DPA se ale pravděpodobně z velké části zastaví na celý den dálková doprava provozovaná společností DB. Vlaky se totiž ráno nevypraví na trať.

„Co to je? Tato stávka je zcela nepotřebná a zbytečná,“ řekl šéf osobního oddělení DB Martin Seiler, který poznamenal, že příští týden v úterý se uskuteční další kolo jednání. „Odbory EVG zcela ztratily míru a sází už jenom na rámus,“ uvedl.

Dráhy DB počítají s tím, že stávka bude mít masivní dopad na veškerý železniční provoz v Německu. „Pátek je nejrušnějším dopravním dnem týdne, stávka zasáhne dojíždějící obzvláště tvrdě,“ řekl Seiler.

Na německé železnici se naposledy stávkovalo celý den před třemi týdny. Zástupci zaměstnanců požadují mimo jiné zvýšení měsíčního příjmu zaměstnanců minimálně o 650 eur (přes 15.000 Kč).

Na delší čekací doby a dokonce i zpoždění nebo rušení letů se budou muset připravit i cestující leteckou dopravou. Odborový svaz Verdi vyhlásil na čtvrtek a pátek celodenní výstražnou stávku v oblasti bezpečnosti na letištích v Düsseldorfu, Hamburku a Kolíně nad Rýnem/Bonnu.