Právě teď

Společnost Group-IB, která se zabývá kybernetickou bezpečností, dokončila svůj odchod z Ruska, uvedla ve čtvrtek skupina a přerušila tak vazby se svým původním trhem ve snaze podpořit své globální ambice.

Trestní sankce Západu proti Moskvě od doby, kdy vyslala desítky tisíc vojáků na Ukrajinu, včetně omezení vývozu technologií do Ruska, a odchod mnoha zahraničních značek ze země oddalují Rusko od dlouhodobého technologického úspěchu, tvrdí průmysloví analytici.

Společnost Group-IB byla kdysi oslavovaným symbolem domácího ruského technologického průmyslu a prezident Vladimir Putin v roce 2019 udělil spoluzakladateli Iljovi Sačkovovi podnikatelskou cenu pro mladé podnikatele. Jeho odchod by mohl být považován za známku toho, že ruský technologický sektor ztrácí globální konkurenceschopnost.

„Všechno bylo v pořádku, až do chvíle, kdy loni začala válka. Od té doby bylo opravdu těžké vlastně vysvětlit, proč máme stále ruská aktiva,“ řekl agentuře Reuters spoluzakladatel a generální ředitel Group-IB Dmitrij Volkov.

Skupina-IB, která již chová globální ambice, přesunula v roce 2019 své sídlo do Singapuru. Zaměstnanci, kteří od února loňského roku opustili Rusko, se přesunuli právě tam a také do Dubaje a Thajska, kde společnost nedávno spustila technické centrum.

Světová zdravotnická organizace (WHO) ve čtvrtek v Kapském Městě oficiálně zahájila provoz technologického centra pro mRNA vakcíny, které bylo zřízeno během pandemie COVID-19 s cílem pomoci chudším zemím, které mají problém s přístupem k životně důležitým lékům.

V roce 2021 WHO vybrala jihoafrickou biotechnologickou firmu Afrigen Biologics pro pilotní projekt, jehož cílem bylo poskytnout chudým a středněpříjmovým zemím know-how a licence k výrobě vakcín proti COVID, což jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa tehdy označil za historický krok.

Společnost Afrigen Biologics použila veřejně dostupnou sekvenci mRNA vakcíny COVID společnosti Moderna Inc. k výrobě vlastní verze očkovací látky – AfriVac 2121 – v laboratorním měřítku a nyní rozšiřuje výrobu.

Kandidátská vakcína, která musí být ještě testována na lidech, je první, která byla vyrobena na základě široce používané vakcíny bez asistence a schválení vývojáře. Je to také první mRNA vakcína navržená, vyvinutá a vyráběná v laboratorním měřítku na africkém kontinentu.

„Jsem zde v Kapském Městě s našimi partnery, abychom podpořili udržitelný model přenosu technologie mRNA, který umožní zemím s nízkými a středními příjmy spravedlivý přístup k vakcínám a dalším život zachraňujícím zdravotnickým produktům,“ uvedl v prohlášení generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Tržby francouzské reklamní skupiny Publicis v prvním čtvrtletí překonaly prognózy, a to díky digitálním a datovým aktivitám v kontextu rychlých změn na trhu a s pomocí nástrojů umělé inteligence.

Společnost spoléhá na vývoj výdajů svých klientů na reklamu směrem ke správě dat první strany, obchodování a transformaci podnikání, protože pandemie COVID-19 urychlila odklon od tradiční reklamy.

Digitální a datově řízené společnosti Publicis Epsilon a Sapient zaznamenaly ve čtvrtletí organický růst o 10 %, resp. 11 %.

Čisté tržby v prvním čtvrtletí organicky vyskočily o 7,1 % na 3,08 miliardy eur, což je nad konsensem společnosti, který činil 4,5 %.

Datové a technologické služby tvoří třetinu příjmů Publicisu.

Reklamní skupiny jako Publicis a WPP jsou přesvědčeny, že výdaje klientů zůstanou zachovány, i když nedávná bankovní krize v USA vyvolala poplach.

Švédská společnost AB Volvo ve čtvrtek zvýšila svůj výhled pro klíčové trhy těžkých nákladních automobilů v Evropě a Severní Americe v letošním roce, když oznámila 32% meziroční nárůst počtu objednávek za první čtvrtletí.

Výrobce vozidel pod značkami jako Mack Trucks a Renault i pod svým vlastním jménem již minulý týden předběžně oznámil rekordní provozní zisk za první čtvrtletí, který výrazně překonal očekávání trhu.

Volvo, konkurent výrobců jako Daimler Trucks a Traton, předpovídá pro rok 2023 prodej těžkých nákladních automobilů v Evropě a Severní Americe ve výši 320 000 kusů pro každý region. Její předchozí prognóza hovořila o 300 000 v obou regionech.

„Poruchy v evropských dodavatelských řetězcích nebyly tak rozsáhlé jako na podzim a přispěly ke zvýšení produktivity,“ uvedl v prohlášení generální ředitel Martin Lundstedt, nicméně dodal, že dodavatelský řetězec v Severní Americe zůstává nestabilní, což brzdí tamní výrobu.

Analytik Handelsbanken Hampus Engellau uvedl, že zvýšený výhled pro nákladní automobily je jasným signálem, že Volvo vidí druhou polovinu roku 2023 jako dobrý trh pro své nákladní automobily.

Francouzský poskytovatel poukázek a karet Edenred SE ve čtvrtek překonal odhady provozních příjmů za první čtvrtletí, protože zaměstnavatelé využívali jeho stravenky a palivové karty, aby pomohli zaměstnancům vyrovnat se s inflací.

Společnost Edenred v uplynulém roce těžila z nedostatku zaměstnanců a rostoucí inflace, které nutily zaměstnavatele utrácet více za zaměstnanecké benefity.

„V prostředí snížené kupní síly, války o talenty a potřeby lepší kontroly výdajů na vozový park Edenred nadále těžil,“ uvedla skupina v prohlášení.

Společnost Edenred, která pomáhá firmám řídit výdaje na zaměstnance a benefity a je známá svými poukázkami „Ticket Restaurant“, vykázala v prvním čtvrtletí provozní výnosy ve výši 519 milionů eur (569 milionů USD), což překonalo odhad analytiků, kteří v konsensu sestaveném společností předpovídali 496 milionů eur.

„Naše tržby vzrostly o více než 25 %, což opět dokazuje naši schopnost úzce sladit naše řešení s měnícími se potřebami firem a jejich zaměstnanců,“ uvedl v prohlášení předseda představenstva a generální ředitel Bertrand Dumazy.

Divize zaměstnaneckých výhod společnosti Edenred, která tvoří 61 % jejích provozních výnosů, těžila ze zvýšení maximální nominální hodnoty, o němž rozhodly vlády některých zemí, kde skupina působí.

Skupina oznámila akvizici 75 % základního kapitálu společnosti GOintegro, latinskoamerického poskytovatele platformy pro zapojení zaměstnanců, která mezi své klienty počítá společnosti Bayer, General Electric a PepsiCo.

Edenred má v současné době akviziční kapacitu přesahující 2 miliardy eur, řekl novinářům finanční ředitel Tanguy.

Společnost potvrdila svůj cíl pro rok 2023, který byl zveřejněn v říjnu a který počítá s ročním růstem základního zisku o více než 12 %.

Bank of Japan ve čtvrtek zachovala optimistické ekonomické hodnocení pro většinu regionů a uvedla, že se rozšiřuje růst mezd, čímž zdůraznila své přesvědčení, že země je na cestě k udržitelnému dosažení svého 2% inflačního cíle.

Ve čtvrtletní zprávě analyzující regionální ekonomiky ponechala centrální banka beze změny své hodnocení pro sedm z devíti japonských regionů, které podle ní „zrychlují“ nebo „mírně zrychlují“.

„Mnoho regionů uvedlo, že se rozšiřuje zvyšování mezd, a to i mezi malými a středně velkými firmami v důsledku prohlubujícího se nedostatku pracovních míst a rostoucí inflace,“ uvedla banka ve shrnutí z jednání manažerů svých regionálních poboček.

Dvoudenní politické zasedání BOJ, které končí 28. dubna, bude tuto zprávu a shrnutí mimo jiné pečlivě zkoumat.

Společnost Nokia ve čtvrtek vykázala za první čtvrtletí provozní zisk pod očekáváním trhu a finská společnost uvedla, že pozoruje známky zpomalování výdajů zákazníků.

Celoroční výhled však ponechala beze změny a uvedla, že očekává, že ziskovost ve druhé polovině roku bude silnější než v první polovině roku.

Srovnatelný provozní zisk v prvním čtvrtletí klesl na 479 milionů eur (524,94 milionu USD) z loňských 583 milionů eur a zaostal tak za prognózou analytiků oslovených agenturou Refinitiv ve výši 532,4 milionu eur.

Společnosti Nokia a Ericsson se spoléhaly na růst tržeb v Indii, kde telekomunikační operátoři budují novou síť 5G, aby vyrovnaly zpomalení na trzích s vysokou marží, jako jsou Spojené státy.

„To, co v současné době vidíme v Indii, je nejrychlejší zavádění 5G, jaké kdy svět viděl,“ řekl v rozhovoru generální ředitel společnosti Nokia Pekka Lundmark.

Indie, kde Nokia mezi své zákazníky počítá společnosti Reliance Jio a Bharti Airtel, nyní tvoří 15 % jejích příjmů.

Čisté tržby ve čtvrtletí vzrostly o 10 % na 5,86 miliardy eur, což překonalo odhady 5,72 miliardy eur, uvedla Nokia.

Lundmark očekává v druhé polovině roku určité oživení na severoamerickém trhu.

Srovnatelná provozní marže klesla z 10,9 % na 8,2 %. Pro rok 2023 předpovídá marže ve výši 11,5 % až 14 %.

Tchajwanská letecká společnost Starlux Airlines Co Ltd tlačí na Airbus SE, aby urychlil dodávky, protože se snaží rozšířit své trasy mimo Asii, aby udržela krok s rostoucí poptávkou po pandemii, uvedl výkonný ředitel dopravce.

Starlux, nejnovější tchajwanská letecká společnost s plným servisem, zahájila své první lety v roce 2020 a obsluhuje destinace včetně Tokia, Bangkoku, Macaa, Hanoje a Singapuru.

Provozovatel, který používá výhradně letouny Airbus, konkuruje ostrovním dopravcům China Airlines Ltd a Eva Airways Corp s dlouholetou tradicí, kteří rozšiřují a modernizují své vlastní flotily o letouny Boeing Co 787.

Společnost Starlux převzala první z 18 letadel A350 v říjnu, kdy rozšiřuje provoz na dálkových linkách z Tchaj-peje, počínaje Los Angeles, které začne příští týden.

Letecká společnost, která provozuje také A330neo, očekává, že v příštím roce obdrží pět širokotrupých letadel, ale to nestačí k udržení tempa se silnou poptávkou po pandemii, řekl agentuře Reuters v sídle společnosti v Tchaj-peji generální ředitel Glenn Chai.

„Tlačili jsme na Airbus, aby nám letadla poskytl co nejdříve, ale jejich výrobní tempo není v tuto chvíli schopno vrátit se na úroveň před pandemií,“ řekl.

Francouzský výrobce automobilů Renault ve čtvrtek oznámil, že jeho tržby v prvním čtvrtletí vzrostly o 30 % díky oživení prodejů a vyšším cenám.

Díky uvedení několika prémiových modelů, včetně elektrických verzí Megane, Arkana a Austral, skupina po čtyřech po sobě jdoucích letech poklesu zaznamenala v daném období nárůst prodejů o 14,1 % na 535 000 kusů.

Tržby dosáhly 11,5 miliardy eur (12,60 miliardy USD), zatímco konsensus analytiků poskytl 11,08 miliardy eur.

Automobilka, která byla krizí COVID-19 a celosvětovým nedostatkem čipů zasažena více než většina konkurentů, se nachází uprostřed obratu a sází na vyšší marže a elektromobily, které zvýší zisky.

Skupina zrychluje uvádění nových modelů na trh, aby podpořila růst. Plánuje uvést na trh SUV verzi svého minivozu Espace a restyling svého nejprodávanějšího městského vozu Clio a 12 nových modelů v roce 2024.

Renault potvrdil své cíle pro rok 2023, přičemž provozní marži skupiny vidí minimálně na úrovni 6 % a provozní volný peněžní tok v automobilovém průmyslu ve výši minimálně 2 mld. eur.

Společnost uvedla, že její zásoba objednávek v Evropě činila na konci prvního čtvrtletí 3,3 měsíce prodeje a zůstane nad cílovou hodnotou 2 měsíců až do roku 2023. Celkové tržby v Evropě vzrostly v prvních třech měsících roku o 27,3 %, čímž překonaly průměrný nárůst trhu o 16,2 %.

Renault, který se v závodě o elektromobily objevil na začátku a poté se potýkal s hvězdným růstem společnosti Tesla, na začátku tohoto týdne uvedl, že přezkoumá ceny po celém světě poté, co jeho americký konkurent snížil ceny ve Spojených státech, Číně a Evropě.

Renault se v loňském roce umístil na třetím místě v prodejích elektromobilů v Evropě za značkami Tesla a Volkswagen.

Čeští pekaři prodávají páté nejlevnější pečivo v Evropské unii, zároveň jim ale stouply náklady na energie výrazně více než v ostatních zemích. ČTK to řekl výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů Bohumil Hlavatý, podle kterého jsou proto čeští pekaři pod mnohem větším ekonomický tlakem a cena pečiva stagnuje od loňského listopadu. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) minulý týden řekl, že ceny obilí i energie jsou nyní výrazně nižší než loni, a chce proto prověřit, proč pečivo nezlevňuje. Podle dnešních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) je cena pšenice nejníže od února 2022.

Ekonom Lukáš Kovanda dnes poukázal na to, že přestože se pšenice nyní prodává za ceny před začátkem ruské invaze na Ukrajinu, je mouka například o zhruba 40 procent dražší než před válkou. „V nejbližší době by tak mělo dojít k citelnému zlevnění mouky, neboť jinak bude zjevné, že si zpracovatelé pšenice – například mlynáři – přirážejí nebývalou marži,“ uvedl. Zlevnění by podle něj mělo nastat i u pečiva, které oproti době před válkou zdražilo zhruba o 30 procent.

Hlavatý uvedl, že svaz se kvůli rozhodnutí antimonopolního úřadu nemůže vyjadřovat k predikci cen pekárenských výrobků. „Cena pečiva od výrobců je víceméně konstantní již od listopadu 2022. Průměrná míra zdražení pečiva v cenách výrobců je dle Eurostatu v ČR cca 170,5 procenta proti lednu roku 2015 s tím, že průměr za celou EU je 169,5 procenta,“ doplnil. V ČR podle něj pečivo zdražilo nejméně ze zemí visegrádské čtyřky a v posledních měsících roste jeho cena například ve Francii nebo Německu.

Mluvčí Zemědělského svatu ČR Vladimír Pícha poukázal na to, že vliv cen komodit na konečných cenách potravin je omezený a pohybuje se mezi deseti až 20 procenty výsledné ceny. „Pokud ale byl růst cen zemědělských komodit záminkou pro růst cen potravin, měl by nyní při poklesu být důvodem snížení cen pro spotřebitele. Při výrobě funguje jakási setrvačnost, takže v současné době zpracovávají potravináři surovinu nakoupenou před několika měsíci,“ doplnil. Uvedl, že v rostlinné výrobě se ceny většiny komodit už dostaly pod loňskou úroveň.

Ceny průmyslových výrobců v březnu vzrostly meziročně o 10,2 procenta, což bylo nejméně od října 2021. V zemědělství růst cen činil 11,6 procenta, zhruba o deset procentních bodů méně než v únoru. Celkově stouply ceny v rostlinné výrobě meziročně o 1,4 procenta a v živočišné výrobě o 29,6 procenta. Kromě vajec zdražila například prasata, jejichž cena stoupla skoro o polovinu. Zhruba o čtvrtinu dražší bylo mléko a drůbež. „U živočišných komodit bylo meziroční zvýšení ovlivněno především růstem cen vepřového masa a mléka, které se v předchozím období potýkaly spíše s opačným problémem – klesající cenou. V současné době se tak ceny živočišných komodit dostávají na rentabilní hodnoty,“ dodal Pícha.

Nespokojení vysokoškolští učitelé předají vládě v pátek petici, v níž ji žádají o bezodkladné řešení finanční krize akademických pracovišť. Petici podepsalo dosud asi 4000 signatářů. Delegace akademiků petici odevzdá v pátek v 11:00 zástupcům ministerstva školství (MŠMT), v kopii ji dá rovněž premiérovi Petru Fialovi (ODS). ČTK o tom včera informovali členové iniciativy Hodina pravdy, která organizovala protesty akademiků v březnu.

„Předání petice právě 21. dubna má symbolický význam v tom, že k tomuto dni zasílají rektoři našich univerzit ministru školství podklady, dokládající setrvalou snahu o hospodárné vedení a rozvoj našich institucí. Hlavním problémem tak zůstává mizivá částka na VŠ vzdělávání, která se dostane na naše filozofické fakulty,“ uvedl děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a předseda Asociace děkanů filozofických fakult Jan Stejskal.

Odevzdání petice na MŠMT akademici doprovodí přečtením argumentů pro požadavky signatářů a seznamu institucí, které petici podpořily. K požadavkům se připojili mimo jiné předsedové akademických senátů filozofických fakult a vysokoškolské odborové organizace.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) dnes na tiskové konferenci představí kontroly obilí, které se dováží ze zahraničí. Několik států kvůli možným zdravotním rizikům i vlivu na domácí trh zakázalo dovoz ukrajinského obilí. Ve středu začal platit zákaz na Slovensku a v Bulharsku, přistoupilo k němu také Maďarsko a Polsko. Rumunsko zavede přísnější kontroly. Ministerstvo zemědělství už dříve uvedlo, že do ČR se od začátku války dovezlo jen 4000 tun ukrajinské pšenice, což je ve srovnání s domácí produkcí zanedbatelné množství.

V jedné ze zásilek na Slovensku se našly zbytky pesticidů, zakázalo kvůli tomu i zpracování ukrajinské pšenice. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) již dříve uvedla, že v ČR se zatím žádná problematická pšenice neobjevila.

Společnost Google plánuje v příštích měsících zavést generativní umělou inteligenci do svého reklamního byznysu, aby mohla vytvářet „nové“ reklamy, uvedl ve čtvrtek list Financial Times s odvoláním na interní prezentaci.

Generativní umělá inteligence je typ technologie, která se při vytváření obsahu spoléhá na data z minulosti, nikoli na jeho identifikaci.

Minulý měsíc začala společnost Google veřejně zpřístupňovat svého chatbota Barda a hledat uživatele a zpětnou vazbu, aby získala náskok před společností Microsoft Corp v závodě o špičku na trhu s technologiemi umělé inteligence.

Podle prezentace mohou inzerenti dodávat „kreativní“ obsah, jako jsou obrázky, videa a texty týkající se konkrétní reklamní kampaně, a umělá inteligence pak tento materiál smíchá a vytvoří reklamy na základě cílového publika spolu s prodejními cíli, uvádí zpráva.

Přestože se objevily obavy ohledně širšího dopadu umělé inteligence na problémy, jako jsou dezinformace, pokusy o phishing a kyberkriminalita, společnost Google plánuje při zavádění nových generativních funkcí umělé inteligence zavést ochranná opatření, která je budou řešit, uvedl FT.

Tesle klesl v prvním čtvrtletí navzdory vyšším tržbám čistý zisk meziročně o 24 procent na 2,5 miliardy dolarů (přes 53 miliard Kč). Automobilka to uvedla ve svém středečním sdělení po skončení burzovního obchodování. Na vině je podle tiskových agentur prudké zlevňování vozů, které zanechává stopy na obchodní bilanci amerického výrobce elektromobilů.

Tržby stouply v prvních třech měsících roku o 24 procent na 23,3 miliardy dolarů, analytici odhadovali, že budou o něco vyšší. Akcie Tesly po oznámení výsledků klesly téměř o čtyři procenta. Od začátku roku se ale jejich cena zvýšila o 50 procent.

Tesla v prvním čtvrtletí dodala na trh 422.875 elektromobilů. Společnost tak vyrovnala svůj dosavadní rekord, ale zaostala za očekáváním. Její šéf Elon Musk letos zvýšil prodej několikerými koly snižování cen. Trpí tím ziskovost – provozní zisková marže Tesly mezičtvrtletně klesla z 16,0 procenta na 11,4 procenta. Před rokem činila ještě 19,2 procenta. Tesla je v této oblasti přesto stále napřed. Marže Fordu a General Motors nedávno činily pro srovnání pět a sedm procent, uvádí agentura DPA.

Musk nižší ceny zdůvodňuje tím, že chce, aby elektromobily byly masově dostupné. Poptávka nechybí. Tesla ale v minulém čtvrtletí vyrobila o 18.000 vozidel více, než jich prodala. „Tesla prochází obtížnou fází. Zásoby rostou,“ uvedl analytik Gene Munster z investiční společnosti Deepwater Asset Management. Analytici vidí Muskovu agresivní cenovou politiku jako reakci na rostoucí konkurenci v byznysu s elektrickými auty, který se stává z okrajové záležitosti masovým trhem.

Musk ve středu podle agentury Reuters řekl, že Tesla pravděpodobně letos uvede na trh technologii plně samočinného pohonu. Ta by podle něj měla vytvořit značné zisky, které vykompenzují tlak na marži.

Do výroby elektromobilů se mezitím nejen kvůli naléhání úřadů zapojily i zavedené automobilky. Aby si Tesla udržela konkurenční výhodu a obhájila postavení na trhu, nemá jinou možnost, než lákat zákazníky na nižší ceny, píše agentura DPA. Firma ale podle vlastních vyjádření předpokládá, že si navzdory snižování cen udrží do budoucna jednu z nejvyšších ziskových marží v automobilovém průmyslu. Tesla se také drží ambiciózního cíle rozšiřovat výrobu s ročním tempem růstu 50 procent a věří, že je stále na dobré cestě dodat letos zákazníkům přibližně 1,8 milionu vozů.

Spojené státy posílají na Ukrajinu další vojenskou pomoc v hodnotě 325 milionů dolarů (6,95 miliardy korun), včetně velkého množství munice, která má zemi vzdorující ruské agresi podpořit před očekávanou jarní ofenzívou. Dnes o tom informovalo americké ministerstvo obrany.

Agentura AP podotýká, že Pentagon se o konkrétním množství munice nezmiňuje, ale nový balík se podobá podobným dodávkám z nedávné doby, kdy Spojené státy poskytly Ukrajincům raketové systémy HIMARS, houfnice, rakety a protitankovou munici. Jde o vybavení ze zásob Pentagonu, a tak bude moci rychle zamířit na frontu. Nový balík obsahuje munici pro likvidaci překážek na cestách a silnicích, více než devět milionů nábojů pro malé palné zbraně, čtyři logistická podpůrná vozidla, náhradní díly a další techniku.

Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov v pondělí upozornil, že je jen otázkou času, než bude ukrajinská armáda připravena na protiofenzívu. Pro její zahájení jsou klíčové dodávky ozbrojených vozidel a munice, řekl v rozhovoru pro AP.

Spojené státy další vojenskou pomoc ohlásily krátce před páteční schůzkou kontaktní skupiny pro Ukrajinu v Německu, na které zástupci více než 50 zemí projednají podporu Ukrajiny v nadcházejícím období. Kontaktní skupinu vytvořil přibližně před rokem americký ministr obrany Lloyd Austin s cílem lépe koordinovat vojenskou pomoc Ukrajině a výcvik jejích vojáků.

Podle zástupců Pentagonu má ohlášený krok Ukrajině pomoci připravit se na další postup poté, co se boje v zimních měsících soustředily hlavně na východě země v oblasti Bachmutu v Doněcké oblasti. Rusové už měsíce o toto město s Ukrajinci svádějí krvavou bitvu. Moskva okupuje asi polovinu Doněcké oblasti a dobytí Bachmutu by pro ni znamenalo odrazový můstek pro ovládnutí druhé poloviny.

Nynější balík vojenské pomoci je 36., který Pentagon Ukrajině poskytl od začátku ruské invaze loni v únoru. Hodnota americké vojenské podpory se tak blíží 36 miliardám dolarů, uvádí AP.

Žádost o důchod by mělo být možné podávat už brzy on-line. Změnit by se mohly také termíny výplaty penzí. Mělo by jich být méně. Důchod by lidé měli dostávat v první polovině měsíce. Počítá s tím návrh novely o sociálním zabezpečení, kterou během včerejšího dne schválila vláda. Novinářům to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Z připravovaného zákona vláda vypustila změnu podpory práce v penzi. Ministerstvo práce navrhovalo místo navyšování důchodu odpustit pracujícím důchodcům a důchodkyním sociální odvody. Podle Jurečky to bude pak obsahovat důchodová reforma.

Podle ministerstva by od prosince mělo být možné podávat žádost o penzi on-line. Žadatelé, kteří ji budou chtít podat osobně, už nebudou muset do pobočky správy podle bydliště. Úřad si budou moci vybrat. Změnit by se měly termíny výplaty penzí. Místo 13 jich má být pět. Lidé by důchod na daný měsíc měli dostat v jeho první polovině, přiblížil ministr.

Nafta v Česku je nejlevnější za rok a půl. Za poslední týden klesla její průměrná cena o 38 haléřů na 34,06 koruny za litr. Naopak benzin oproti předchozí středě zdražil o 24 haléřů na 37,87 koruny, a je tak nejdražší za posledních dva a půl měsíce. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.

Nejlevnější benzin v současnosti natankují řidiči v Jihočeském a Královéhradeckém kraji, kde je litr v průměru za 37,55 koruny. Diesel je nejlevnější v Jihočeském kraji, litr tam prodávají průměrně za 33,27 Kč. Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze. Litr naturalu stojí v metropoli průměrně 38,97 koruny. Naftu motoristé v hlavním městě tankují v průměru za 36,20 Kč.

Ceny nafty v Česku klesají dva a půl měsíce, s výjimkou týdne na přelomu března a dubna. Po většinu února a března zlevňoval rovněž benzin, v posledním březnovém týdnu se ale trend obrátil a cena od té doby stoupá.

Nižší ceně motorové nafty u čerpacích stanic pomáhá i snížená spotřební daň o 1,50 Kč za litr. Opatření, které loni v červnu zavedla vláda ve snaze snížit vysoké ceny paliv po vypuknutí války na Ukrajině, má platit do konce letošního roku. Nižší spotřební daň byla původně i u benzinu, u kterého však byla počátkem loňského října navýšena zpět na původní hodnotu. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) ve středu na kongresu v Čestlicích u Prahy uvedl, že ceny paliv už dopravce neohrožují, trh se podařilo stabilizovat. Přispěly k tomu podle něj i kontroly marží.

Benzin je v současnosti zhruba o 4,60 koruny na litru levnější než před rokem. Za naftu tehdy motoristé platili o necelých 11 korun na litru více než nyní.

Evropská komise (EK) připravuje kompenzace v celkovém objemu 100 milionů eur (2,34 miliardy Kč) pro zemědělce ze zemí, které sousedí s Ukrajinou. Plánuje také opatření, která by omezila dovoz ukrajinského obilí na unijní trh, uvedl dnes mluvčí komise. Ta omezení dovozu obilí dosud kritizovala a jednostranné kroky některých členských zemí označila za nepřijatelné. Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala kompenzace řeší situaci jen částečně, protože je dostanou jen některé země. Komise by podle něj měla situaci řešit aktivně, například zlepšením kontrol na takzvaných trasách solidarity.

Dovoz ukrajinského obilí v uplynulých dnech zakázaly Polsko, Maďarsko, Slovensko a dnes nově i Bulharsko. Uvažovalo o něm i Rumunsko, které k zákazu ale teď nepřistoupí. Polsko se nicméně v úterý s Ukrajinou dohodlo na odblokování tranzitu ukrajinského obilí přes své území od pátku. Česko zákaz dovozu nechystá.

Mluvčí EK, která dohlíží na obchodní politiku sedmadvacítky, restrikce označil za preventivní opatření, uvedla Reuters. Týkat se mají některých druhů obilí a olejnatých semen, zejména pšenice, kukuřice, slunečnicového semene a řepky.

Levné obilí z Ukrajiny zaplavilo trhy středoevropských zemí, když ho Ukrajina po loňské ruské invazi kvůli zablokovaným černomořským přístavům začala převážet pozemní cestou přes sousední země a EU zároveň uvolnila pravidla jeho prodeje na unijním trhu. Obilí přitom původně mělo směřovat do chudých afrických či blízkovýchodních zemí. Evropští zemědělci pak začali požadovat, aby EU přijala rázná opatření, protože levnější ukrajinské obilí podle nich poškozuje domácí pěstitele.

Rumunský ministr zemědělství Petre Daea dnes řekl, že Evropská komise má v úmyslu zakázat dovoz ukrajinského obilí a olejnatých semen do 5. června, pokud pětice členů sousedících s Ukrajinou zruší jednostranné zákazy, které v posledních dnech zavedly. „Toto opatření by mohlo být uděláno během 48 hodin poté, co státy zruší svá jednostranná opatření,“ řekl Daea po jednání s místopředsedou EK a eurokomisařem pro obchod Valdisem Dombrovskisem o dovozu zemědělských produktů z Ukrajiny. Videokonference se účastnili také představitelé Bulharska, Maďarska, Polska a Slovenska. EK chystá další jednání s těmito zeměmi.

Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal uvedl, že dovoz z Ukrajiny se týká kromě obilí také olejnin, drůbežího masa nebo vajec. „Návrh Evropské unie považujeme za prvoplánový, neefektivní a nesouhlasíme s ním,“ uvedl. Upozornil také, že členské státy mají jenom omezenou možnost situaci samy řešit.

„Maďarsko, Polsko a Slovensko oznámily dokonce zákaz dovozu ukrajinské produkce. Členové Agrární komory České republiky k němu vyzývají také a mluví o protestech po vzoru kolegů ze sousedních zemí,“ dodal. Komora už dříve také upozorňovala na možná zdravotní rizika u komodit dovážených z Ukrajiny, protože nesplňují standardy EU.

Dovoz drůbežího masa z Polska do Česka se v březnu oproti únoru zvýšil o 46 procent na 5,63 milionu kilogramů. Ze Slovenska se dovezlo o 96 procent více drůbeže, 1,15 milionu kilogramů. Upozornila na to Agrární komora ČR, která vychází z dat Státní veterinární správy. Podle předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé se spekuluje o tom, že do Česka se dostává maso i vejce z neschválených provozů nebo neoznačené produkty z Ukrajiny, které se přebalují v Polsku nebo na Slovensku.

Podle Dlouhé může být přebalováním produktů klamán spotřebitel. „Takzvaný ovál se zkratkou země členského státu EU totiž neznamená původ. Tyto dodávky z Ukrajiny pak končí především v gastronomii, především ve školních jídelnách, nemocnicích, domovech důchodců či jiných sociálních zařízeních,“ uvedla.

Z Polska se dovezlo o 1,7 milionu kilogramů drůbežího masa více než v únoru, ze Slovenska je to téměř dvojnásobek. Dlouhá uvedla, že maso a vejce z Ukrajiny by mělo na evropský trh směřovat pouze ze zemědělských provozů, které schválí Evropská komise. „Spekuluje se však, že jsou do Evropy dováženy vejce a drůbeží maso také z neschválených provozů nebo neoznačené produkty. Je pochopitelné, že ve válkou zmítané zemi může docházet k pochybením místních kontrolních orgánů. Soucítíme s ukrajinskými zemědělci, kteří se nacházejí v nelehké situaci, ale naší prioritou musí být především bezpečnost spotřebitele,“ doplnila. Agrární komora i drůbežářská unie už dříve upozorňovaly na to, že zemědělci v EU musí splňovat přísnější pravidla, než platí na Ukrajině.

Dlouhá také poznamenala, že čeští zemědělci musí kvůli zlepšování například pohodlí zvířat, kvality krmných směsí nebo ochraně před nákazami do svých chovů investovat. Výkupní cenu ale snižuje právě konkurence levné produkce z Ukrajiny. „Zvýšené dodávky vajec a drůbežího masa z Ukrajiny do Česka pak odběratelé používají jako nástroj tlaku na tuzemské chovatele a vyhrožují jim ukončením spolupráce v případě, že cenu dodávek masa a drůbežího masa nesníží,“ dodala. Drůbežáři budou muset například výrazně investovat do přestavby svých podniků kvůli plánovanému zákazu klecových chovů, který v ČR začne platit od roku 2027.

Kvůli dovozu pšenice z Ukrajiny protestovali v poslední době zemědělci v Polsku nebo na Slovensku. Obě země spolu s Maďarskem a Bulharskem dovoz obilí už zakázaly. Česká republika to zatím nechystá. Zemědělský svaz tento týden uvedl, že v Česku je aktuálně uskladněno 2,6 milionu tun obilí, meziročně o 40 procent více a od podzimu minulého roku se v ČR prakticky zastavily obchody s pšenicí.