Češi kvůli vysoké inflaci zchudli ve druhém čtvrtletí nejvíce v historii země od roku 1993. Zaměstnanci si toho ze své výplaty koupí o desetinu méně než před rokem. Shodli se na tom analytici, které dnes oslovila ČTK. Nárůst reálné mzdy očekávají odborníci až během příštího roku. Reálná mzda po zahrnutí inflace se podle Českého statistického úřadu ve druhém čtvrtletí snížila meziročně o 9,8 procenta. Průměrná mzda stoupla proti stejnému období předchozího roku o 4,4 procenta na 40.086 korun.
„Inflace začíná výrazně snižovat životní úroveň většiny domácností. Mzdy sice rostou, ale výrazně pomalejším tempem než ceny,“ řekl ČTK analytik Deloitte David Marek. Výsledky ovlivnily rozkolísané mzdy ve zdravotnictví – zatímco loni prémie za pandemii mzdy v tomto odvětví podle něj výrazně zvýšily, nyní se tyto prémie neopakovaly a v meziročním srovnání mzdy klesly o více než dvacet procent. „Podobně na druhém konci žebříčku je ubytování, stravování a pohostinství s růstem 11,3 procenta, což patrně naopak reflektuje nízkou srovnávací základnu z loňska,“ doplnil analytik Cyrrusu Vít Hradil.
Reálná mzda po zahrnutí inflace v Česku klesá už tři čtvrtletí po sobě. V letošním druhém čtvrtletí se snížila meziročně o 9,8 procenta. Průměrná mzda stoupla proti stejnému období předchozího roku o 4,4 procenta na 40.086 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 1696 korun více než před rokem. Vyplývá to z informací, které dnes na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ekonomové podobný pokles reálné mzdy předpokládali, jde podle nich o největší propad v existující časové řadě. Znehodnocování růstu mezd vysokou inflací očekávají po celý letošní rok. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Proti předchozímu čtvrtletí se průměrná mzda ve druhém čtvrtletí zvýšila po očištění od sezonních vlivů o 1,3 procenta. Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl meziročně o 5,3 procenta na 34.111 korun. U mužů byl 36.925 korun, u žen 31.170 Kč. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 17.854 a 65.383 korun.
Nejvýrazněji se průměrná mzda ve druhém čtvrtletí zvýšila v ubytování, stravování a pohostinství o 11,3 procenta. V informačních a komunikačních činnostech vzrostla o 11 procent, v administrativních a podpůrných činnostech o 10,3 procenta. O 20,7 procenta průměrná mzda klesla ve zdravotní a sociální péči, což je podle ČSÚ způsobeno mimořádnými odměnami vyplacenými v minulém roce.
Nejvíce ve srovnání krajů berou lidé v Praze, průměrně 49.221 korun. V metropoli ve druhém čtvrtletí průměrná mzda také nejvýrazněji vzrostla, meziročně o 5,7 procenta. Nejmenší výdělky si domů nadále nosí lidé v Karlovarském kraji, v průměru dostávají 34.725 korun hrubého. Nejmenší nárůst průměrné mzdy ČSÚ zaznamenal v Ústeckém kraji o 1,6 procenta.
V prvním čtvrtletí letošního roku průměrná mzda meziročně vzrostla po revizi o 7,3 procenta na 37.969 korun. Po zahrnutí inflace výdělek reálně klesl o 3,5 procenta. V loňském druhém čtvrtletí se průměrná mzda zvýšila o 10,1 procenta a reálně o sedm procent. Výsledky vylepšovalo meziroční srovnání s obdobím první vlny koronavirové epidemie a vyplácení mimořádných odměn zdravotníkům.
Průměrná mzda ve 2. čtvrtletí 2022 v ČR a krajích:
| Průměrná mzda | Meziroční nárůst v Kč | Meziroční nárůst v procentech | |
| ČR | 40.086 | 1696 | 4,4 |
| Praha | 49.221 | 2663 | 5,7 |
| Středočeský kraj | 41.825 | 2095 | 5,3 |
| Jihočeský kraj | 36.377 | 1139 | 3,2 |
| Plzeňský kraj | 37.827 | 1025 | 2,8 |
| Karlovarský kraj | 34.725 | 1119 | 3,3 |
| Ústecký kraj | 36.866 | 592 | 1,6 |
| Liberecký kraj | 36.764 | 1390 | 3,9 |
| Královéhradecký kraj | 38.712 | 1346 | 3,6 |
| Pardubický kraj | 35.385 | 1094 | 3,2 |
| Kraj Vysočina | 36.698 | 1295 | 3,7 |
| Jihomoravský kraj | 39.041 | 1655 | 4,4 |
| Olomoucký kraj | 36.012 | 1028 | 2,9 |
| Zlínský kraj | 35.864 | 1905 | 5,6 |
| Moravskoslezský kraj | 36 211 | 1211 | 3,5 |
