Čechům loni meziročně stouply spotřební výdaje kvůli zdražování o 13,7 procenta na průměrných 180.773 korun. S ohledem na inflaci, která loni dosáhla 15,1 procenta, si ale koupili méně, reálně měly výdaje o 1,2 procenta nižší než o rok dříve. Měsíčně průměrná česká domácnost loni utratila za potraviny, bydlení, dovolené, zdraví, dopravu, dovolené, kulturu či vzdělání 15.064 korun za člověka. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ).
Podle něj se na loňských výdajích domácností významně odrazil růst cen. Například za energie domácnosti v meziročním srovnání zaplatily o 15,5 procenta více, přes 18.000 korun za rok na člověka. O třetinu vyšší útratu pak měli lidé za pohonné hmoty, v průměru za ně každý dal téměř 8300 korun za rok.
Dlouhodobě největší část výdajů českých rodin podle ČSÚ putuje na bydlení a energie a potraviny. Bydlení a energie se loni podílely na rodinných rozpočtech z 23,4 procenta, v průměru za ně domácnosti utratily přes 42.000 korun za rok na člověka. Zhruba pětina výdajů domácností pak šla na potraviny a nealkoholické nápoje, průměrná rodina za ně loni zaplatila přibližně 35.000 korun za osobu. Desetina výdajů obyvatel Česka připadla na dopravu, za kterou loni každý utratil v průměru necelých 19.000 korun. Mírně nižší částku, 17.000 korun, lidé vydali za rekreaci a kulturu.
„Výsledky šetření Statistiky rodinných účtů za rok 2022 ukazují na postupný návrat domácností k výdajům, které byly vzhledem k protiepidemickým opatřením v předchozích dvou letech nuceny omezovat. Konkrétně se jednalo o rekreaci, kulturu, sport a veřejné stravování,“ doplnila vedoucí oddělení sociálních šetření ČSÚ Táňa Dvornáková.
Nejmenší část výdajů domácností šlo podle dat ČSÚ na vzdělávání (necelé jedno procento) a zdraví (zhruba tři procenta). Podle statistiků důvodem je to, že v českém školství a zdravotnictví je na rozdíl od zahraničí stále ve velké míře řada služeb bezplatná.
