Češi v loňském roce spotřebovali nejméně elektřiny za posledních 14 let. Čistá spotřeba činila 57,8 terawatthodiny (TWh) elektřiny, což bylo meziročně o 4,1 procenta méně. Šetřily všechny kategorie odběratelů. Spolu s tím se snížila i výroba elektřiny, meziročně o deset procent. Vyplývá to ze statistik Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Kromě elektřiny loni podle předběžných údajů klesla i spotřeba plynu nebo tepla. Důvodem energetických úspor jsou podle odborníků především postupné zdražování energií i teplé počasí.
„Spotřeba elektřiny se výrazně snižovala už v roce 2022, v případě domácností dokonce rekordně. Přesto úsporný trend pokračoval i loni, a to v průběhu celého roku a u všech kategorií odběratelů. Kromě přijatých opatření mělo na spotřebu vliv i teplejší počasí, neboť průměrná teplota byla vyšší než v roce 2022 a pohybovala se 1,4 stupně nad dlouhodobým teplotním normálem,“ řekl předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček.
Pokles čisté spotřeby, která je očištěna o vlastní spotřebu na výrobu elektřiny, její ztráty v síti a přečerpávání, byl patrný ve všech měsících loňského roku. Nejvyšší meziroční pokles úřad zaznamenal v lednu, a to o 7,2 procenta. Svou celkovou roční čistou spotřebu přitom snížily všechny kategorie odběratelů. Velkoodběratelé na hladině vysokého napětí o 4,1 procenta, domácnosti o čtyři procenta, podnikatelé o 3,1 procenta a velkoodběratelé na hladině velmi vysokého napětí o 1,4 procenta.
Ještě výrazněji loni v ČR klesla produkce elektřiny. Činila 71 TWh, což je při meziročním srovnání o 9,9 procenta méně. I přesto zůstalo podle dat úřadu Česko vývozcem elektřiny do zahraničí. Přeshraniční saldo, tedy rozdíl mezi vývozem a dovozem, činilo 9,2 TWh. Podíl exportu ovšem postupně klesá, v roce 2022 bylo saldo 13,5 TWh. Jde tak o takřka třetinový pokles.
Za loňským poklesem výroby elektřiny stála podle ERÚ zejména snížená produkce z parních elektráren o 18,4 procenta, přesto zůstaly nejvyužívanějším zdrojem. Klesla také výroba z paroplynových (o 17,7 procenta), plynových a spalovacích (o 5,4 procenta ) a jaderných (o dvě procenta) elektráren. Naopak větší množství elektrické energie vyprodukovaly elektrárny vodní (plus 12 procent), větrné (plus 9,5 procenta) a přečerpávací (plus 7,5 procenta).
Inflace v EU v lednu zvolnila na 3,1 procenta, zdražovaly služby a potraviny
Míra inflace v Evropské unii v lednu zpomalila na 3,1 procenta z prosincové hodnoty 3,4 procenta. Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. K růstu cen podle něj v prvním letošním měsíci nejvíce přispívaly služby a potraviny. Inflace tak obnovila sestupný trend, v prosinci se totiž kvůli vyšším cenám potravin zvýšila. Do té doby několik měsíců zvolňovala.
Eurostat zároveň potvrdil svou předběžnou zprávu ze začátku měsíce, podle které míra inflace v eurozóně v lednu zvolnila na 2,8 procenta z prosincové hodnoty 2,9 procenta. Výsledek je tak v souladu s odhady analytiků. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v EU o 0,2 procenta klesly, v eurozóně se snížily o 0,4 %.
Z jednotlivých zemí unie byla v lednu nejvyšší inflace v Rumunsku, kde činila 7,3 procenta. Následuje Estonsko s inflací 5,0 procenta a Chorvatsko, kde míra inflace činila 4,8 procenta. Naopak nejnižší míru inflace mělo Dánsko spolu s Itálií, kde v obou případech v lednu činila 0,9 procenta. Za nimi je Lotyšsko, Litva a Finsko, ve všech těchto zemích činila míra inflace 1,1 procenta. U České republiky uvádí Eurostat markantní zvolnění inflace, a to na 2,7 procenta z prosincové hodnoty 7,6 %.
Roční míra inflace v zemích EU – v procentech podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen:
| leden 2023 | srpen 2023 | září 2023 | říjen 2023 | listopad 2023 | prosinec 2023 | leden 2024 | |
| EU | 10,0 | 5,9 | 4,9 | 3,6 | 3,1 | 3,4 | 3,1 |
| Eurozóna | 8,6 | 5,2 | 4,3 | 2,9 | 2,4 | 2,9 | 2,8 |
| Belgie | 7,4 | 2,4 | 0,7 | -1,7 | -0,8 | 0,5 | 1,5 |
| Bulharsko | 14,3 | 7,5 | 6,4 | 5,9 | 5,5 | 5,0 | 4,0* |
| Česko | 19,1 | 10,1 | 8,3 | 9,5 | 8,0 | 7,6 | 2,7 |
| Dánsko | 8,4 | 2,3 | 0,6 | -0,4 | 0,3 | 0,4 | 0,9 |
| Estonsko | 18,6 | 4,3 | 3,9 | 5,0 | 4,1 | 4,3 | 5,0 |
| Finsko | 7,9 | 3,1 | 3,0 | 2,4 | 0,7 | 1,3 | 1,1 |
| Francie | 7,0 | 5,7 | 5,7 | 4,5 | 3,9 | 4,1 | 3,4 |
| Chorvatsko | 12,5 | 8,4 | 7,4 | 6,7 | 5,5 | 5,4 | 4,8 |
| Irsko | 7,5 | 4,9 | 5,0 | 3,6 | 2,5 | 3,2 | 2,7 |
| Itálie | 10,7 | 5,5 | 5,6 | 1,8 | 0,6 | 0,5 | 0,9 |
| Kypr | 6,8 | 3,1 | 4,3 | 3,6 | 2,4 | 1,9 | 2,1 |
| Litva | 18,5 | 6,4 | 4,1 | 3,1 | 2,3 | 1,6 | 1,1 |
| Lotyšsko | 21,4 | 5,6 | 3,6 | 2,3 | 1,1 | 0,9 | 1,1 |
| Lucembursko | 5,8 | 3,5 | 3,4 | 2,1 | 2,1 | 3,2 | 3,0 |
| Maďarsko | 26,2 | 14,2 | 12,2 | 9,6 | 7,7 | 5,5 | 3,7 |
| Malta | 6,8 | 5,0 | 4,9 | 4,2 | 3,9 | 3,7 | 3,7 |
| Německo | 9,2 | 6,4 | 4,3 | 3,0 | 2,3 | 3,8 | 3,1 |
| Nizozemsko | 8,4 | 3,4 | -0,3 | -1,0 | 1,4 | 1,0 | 3,1* |
| Polsko | 15,9 | 9,5 | 7,7 | 6,3 | 6,3 | 6,2 | 4,5* |
| Portugalsko | 8,6 | 5,3 | 4,8 | 3,2 | 2,2 | 1,9 | 2,5 |
| Rakousko | 11,6 | 7,5 | 5,8 | 4,9 | 4,9 | 5,7 | 4,3 |
| Rumunsko | 13,4 | 9,3 | 9,2 | 8,3 | 6,9 | 7,0 | 7,3 |
| Řecko | 7,3 | 3,5 | 2,4 | 3,8 | 2,9 | 3,7 | 3,2 |
| Slovensko | 15,1 | 9,6 | 9,0 | 7,8 | 6,9 | 6,6 | 4,4 |
| Slovinsko | 9,9 | 6,1 | 7,1 | 6,6 | 4,5 | 3,8 | 3,4 |
| Španělsko | 5,9 | 2,4 | 3,3 | 3,5 | 3,3 | 3,3 | 3,5 |
| Švédsko | 9,6 | 4,5 | 3,7 | 4,0 | 3,3 | 1,9 | 3,4 |
| … | … | … | … | … | … | … | … |
| Island | 8,1 | 8,3 | 8,5 | 7,6 | 7,4 | 6,9 | 5,6 |
| Norsko | 8,0 | 4,9 | 2,8 | 3,7 | 4,5 | 4,7 | 4,6 |
| Švýcarsko | 3,2 | 1,9 | 2,0 | 2,0 | 1,6 | 2,1 | 1,5 |
* předběžná hodnota
