Donald Trump se obrátil na Nejvyšší soud USA s žádostí, aby mu umožnil propustit guvernérku Federálního rezervního systému Lisu Cookovou. Tento krok může mít zásadní dopady na vnímání nezávislosti americké centrální banky a vyvolává otázky o rozsahu prezidentských pravomocí vůči členům Rady guvernérů.
Spor o nezávislost Fedu
Cooková, kterou do funkce jmenoval Joe Biden v roce 2022, je první černošskou ženou na pozici guvernérky Fedu. Její právní tým vyzval Nejvyšší soud, aby Trumpovu žádost odmítl. Argumentují, že odvolání by mohlo „ohrozit ekonomickou stabilitu země“ a podkopat nezávislost centrální banky, což by mohlo vyvolat otřesy na finančních trzích.
Trump se už minulý měsíc pokusil Cookovou zbavit funkce poté, co jeho spojenec Bill Pulte, šéf Federální agentury pro financování bydlení (FHFA), zveřejnil dokumenty naznačující možné nesrovnalosti ohledně uvedení hlavního bydliště v hypotečních žádostech. Cooková obvinění odmítá a tvrdí, že byt v Atlantě byl veden jako rekreační nemovitost.
Politický a právní kontext
Spor se odehrává v době, kdy Bílý dům vyvíjí tlak na Fed, aby rychle a výrazně snížil úrokové sazby – Trump dokonce požaduje pokles až na 1 %, což je úroveň typická pro ekonomiky v krizi. Cooková přitom tento týden na zasedání Federálního výboru pro otevřený trh (FOMC) hlasovala pro snížení sazeb o 25 bazických bodů.
Právníci prezidenta argumentují, že Nejvyšší soud by měl respektovat nedávné precedentní rozhodnutí, podle kterého dva jiní federální úředníci jmenovaní Senátem museli odstoupit během sporů s prezidentem. Pokud by soud Trumpově žádosti vyhověl, mohlo by to zásadně změnit vztah mezi výkonnou mocí a Fedem.
Možné dopady na trhy a ekonomiku
Nezávislost centrální banky je považována za jeden z pilířů amerického finančního systému. Jakékoli oslabení této nezávislosti by mohlo zvýšit nervozitu na trzích, zejména v době, kdy ekonomika čelí tlaku na zpomalování a Fed zvažuje další kroky k podpoře růstu. Analytici varují, že precedent umožňující prezidentovi odvolávat guvernéry Fedu by mohl oslabit důvěru investorů a zpochybnit dlouhodobou stabilitu americké měnové politiky.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu bude mít bez ohledu na výsledek dalekosáhlé důsledky. Pokud by soud umožnil prezidentovi Cookovou odvolat, vytvořil by se precedens, který by rozšířil moc výkonné složky nad institucí tradičně považovanou za nezávislou. To by mohlo vést k častějším zásahům politických představitelů do složení vedení Fedu, a tím i do nastavení měnové politiky. Naopak odmítnutí Trumpovy žádosti by posílilo právní ochranu guvernérů Fedu a potvrdilo, že jejich mandát nelze jednoduše přerušit politickým tlakem.
Situace se zároveň odehrává v kontextu širší debaty o úloze centrálních bank ve světě. V posledních letech čelí Fed i další instituce tlaku, aby nejen stabilizovaly inflaci, ale také podporovaly hospodářský růst a zaměstnanost. Trumpův požadavek na snížení sazeb na 1 % ukazuje, jak moc může být měnová politika vnímána jako nástroj politických cílů. Pokud by měl prezident možnost odvolávat guvernéry nesouhlasící s jeho představami, nezávislost Fedu by byla vážně ohrožena.
Dopad na finanční trhy by mohl být okamžitý. Investoři sledují kroky Fedu s mimořádnou pozorností, protože rozhodnutí o sazbách určují hodnotu aktiv, náklady financování i stabilitu měny. Jakýkoli signál, že centrální banka podléhá přímému politickému vlivu, by mohl vyvolat odliv kapitálu z USA a posílení volatility na trzích. Vzhledem k tomu, že americký dolar je klíčovou rezervní měnou, mohly by být dopady globální.
Nakonec nejde jen o osobní spor mezi Trumpem a Cookovou, ale o základní otázku institucionální rovnováhy. Federální rezervní systém byl od svého vzniku v roce 1913 koncipován jako nezávislý orgán, aby mohl činit rozhodnutí v zájmu ekonomické stability, nikoli v zájmu politických cyklů. Výsledek tohoto případu tak může rozhodnout, zda si Fed tuto nezávislost udrží, nebo zda bude vystaven bezprecedentnímu politickému vlivu, který by mohl změnit podobu americké ekonomiky na dlouhá desetiletí.
