Společné masivní letecké útoky Spojených států a Izraele proti Íránu zásadně zhoršily geopolitickou situaci a okamžitě se promítly do cen aktiv napříč globálními trhy. Investoři opouštějí riziková aktiva, futures na americké akciové indexy prudce klesají, zatímco ropa a zlato zažívají výrazné cenové skoky. Nejistota se zároveň přelévá i do Asie, kde akcie oslabují pod tlakem geopolitiky i obav z dalšího vývoje v technologickém sektoru.

Tržní reakce naznačují, že investoři tentokrát konflikt nevnímají jako krátkodobý šok, ale jako událost s potenciálně dlouhodobými ekonomickými dopady, zejména pokud by došlo k narušení dodávek energií nebo dalšímu rozšíření bojů mimo území Íránu.

Futures na americké indexy pod silným tlakem

Americké akciové futures zaznamenaly výrazné ztráty už v časných ranních hodinách. Krátce před devátou hodinou středoevropského času futures na Dow Jones klesaly o 733 bodů, což odpovídá poklesu zhruba 1,5 %. Futures na S&P 500 ztrácely přibližně 1,5 %, zatímco Nasdaq 100 oslaboval téměř o 1,9 %.

Bezprostředním impulzem byly víkendové společné údery USA a Izraele na cíle napříč Íránem. Při útocích zahynulo několik vysoce postavených představitelů íránského režimu, včetně nejvyššího vůdce Alí Chameneí. Americký prezident Donald Trump následně vyzval íránskou opozici k pádu současného režimu, přičemž zároveň ponechal otevřenou otázku, jak dlouho se USA hodlají do konfliktu zapojovat.

Nejistotu dále posílila Trumpova slova pro New York Times (NYT) , podle nichž by vojenské operace mohly pokračovat čtyři až pět týdnů. Odmítl přitom specifikovat, jak by měl případný politický přechod v Íránu proběhnout. Trhy tak čelí kombinaci vojenské eskalace, nejasného časového horizontu a rizika, že konflikt přeroste do širší regionální války.

Írán odpověděl odvetnými údery na cíle v regionu Blízkého východu, včetně energeticky významných států Perského zálivu. Podle dostupných informací přišlo o život několik amerických vojáků a další byli vážně zraněni. Izrael zároveň rozšířil útoky i mimo Írán, když zasáhl cíle Hizballáhu v Libanonu. Média rovněž informovala o sestřelení nejméně jednoho amerického letounu v Kuvajtu.

Ropa prudce roste, trhy se obávají Hormuzského průlivu

Nejviditelnější reakcí na eskalaci konfliktu je prudký růst cen ropy. Investoři se obávají, že Írán by mohl přistoupit k omezení nebo uzavření Hormuzského průlivu, kterým prochází zhruba pětina globálních dodávek ropy a přibližně 20 % světového obchodu se zkapalněným zemním plynem.

Brent futures posílily zhruba o 10 % na úroveň kolem 80 dolarů za barel, zatímco americká WTI zdražila o více než 9 % na přibližně 73 dolarů za barel. Podle údajů z námořního sledování se tankery začínají hromadit na obou stranách průlivu, a to buď kvůli obavám z útoků, nebo kvůli nemožnosti získat pojištění.

Takto výrazný růst cen energií představuje vážné riziko pro globální ekonomiku. Vyšší ceny ropy by mohly znovu rozdmýchat inflační tlaky v době, kdy jsou spotřebitelé už nyní citliví na růst nákladů. Pokud by konflikt trval delší dobu, lze očekávat zdražování pohonných hmot, elektřiny i širšího spektra zboží a služeb.

Analytici upozorňují, že klíčové bude trvání konfliktu. Krátkodobý šok by trhy dokázaly vstřebat, ale dlouhodobé narušení dodávek by mělo podstatně hlubší dopady. Část tlaku může dočasně zmírnit skutečnost, že trh s ropou byl ještě nedávno v přebytku, a také oznámení kartelu OPEC+, že plánuje v příštím měsíci mírně zvýšit produkci.

Zlato a Asie: útěk do bezpečí a tlak na technologie

Vedle ropy patří mezi hlavní vítěze aktuální situace zlato, které tradičně slouží jako bezpečný přístav v době geopolitických otřesů. Spotová cena zlata vzrostla o více než 2 %, zatímco futures kontrakty posílily dokonce přes 3 %. Investoři zjevně sázejí na kombinaci vyšších inflačních očekávání, nejistoty a relativně omezených reálných výnosů.

Zatímco komodity rostou, asijské akciové trhy se propadají. Hongkongský Hang Seng oslabil přibližně o 2,1 %, japonský Nikkei 225 klesl o 1,4 %. Region reaguje nejen na geopolitické napětí, ale také na pokračující nejistotu ohledně dopadů umělé inteligence na technologický sektor. Právě technologické akcie patřily v Asii k největším ztrátám, přičemž softwarové tituly se už v únoru dostaly pod silný tlak kvůli obavám z rostoucí konkurence AI nástrojů.

K tomu se přidávají i firemní zprávy z USA. Investoři zpracovávají výsledky konglomerátu Berkshire Hathaway (BRK-B) , který oznámil téměř 30% pokles provozního zisku ve 4. čtvrtletí.

Negativně se projevil zejména propad ziskovosti pojišťovací divize a vysoké odpisy spojené s investicemi do Kraft Heinz a Occidental Petroleum. Šlo zároveň o poslední kvartální výsledky pod vedením Warren Buffett v roli CEO, přičemž poprvé akcionáře oslovil jeho nástupce Greg Abel.

Celkový obraz naznačuje, že trhy vstupují do období zvýšené volatility, kde bude rozhodující nejen samotný vývoj konfliktu, ale i jeho délka a dopad na globální ekonomické vazby.