Asijské burzy pod drtivým tlakem amerických výprodejů

Asijské akciové trhy zasáhla silná vlna výprodejů, která nekompromisně smazala část zisků z předchozích měsíců. Hlavním spouštěčem tohoto negativního sentimentu se stal strmý propad amerických technologických titulů, jež jsou úzce navázány na rozvoj umělé inteligence. Investoři v asijsko-pacifickém regionu na tento vývoj reagovali plošným zbavováním se rizikovějších aktiv.

Největší otřesy zaznamenala Jižní Korea, kde tamní referenční index Kospi (^KS11) ztratil do poloviny obchodního dne masivních 5,1 procenta a propadl se na úroveň 8 185,62 bodu. Tento ukazatel přitom v uplynulém roce zhruba zdvojnásobil svou hodnotu, a to především díky raketovému růstu velkých technologických korporací. Nyní však právě tyto pilíře trhu procházejí těžkou zkouškou.

Jihokorejští giganti pocítili změnu nálady velmi tvrdě. Společnost SK Hynix (000660.KS) se propadla o dramatických 8,4 procenta, zatímco akcie konkurenční Samsung Electronics (005930.KS) odepsaly 5,4 procenta. Panika kolem umělé inteligence tak ukázala, jak rychle se může tržní optimismus proměnit v hromadný úprk.

Podobný, byť o něco mírnější scénář se odehrál také v Japonsku. Index Nikkei 225 (^N225) oslabil o 1,4 procenta na 66 532,35 bodu. Pokles vedly především technologické tituly, mezi nimiž vynikal výrobce čipového vybavení Tokyo Electron (8035.T) se ztrátou 7,2 procenta. Trh tak ignoroval i pozitivní oficiální data, podle kterých japonské reálné mzdy rostly již čtvrtý měsíc v řadě.

Vývoj na dalších asijských trzích byl smíšený, avšak s převažujícím negativním tónem. Hongkongský Hang Seng (^HSI) klesl o 0,8 procenta na 25 047,83 bodu. Tchajwanský index Taiex (^TWII) odevzdal 1,5 procenta a australský S&P/ASX 200 (^AXJO) ztratil 0,5 procenta na 8 639,50 bodu. Naproti tomu čínský Shanghai Composite (000001.SS) si připsal 0,4 procenta a indický Sensex (^BSESN) mírně posílil o 0,2 procenta.

Wall Street vysílá varovné signály z technologického sektoru

Zdrojem asijské nervozity bylo čtvrteční dění na Wall Street, kde investoři přehodnocovali svá očekávání ohledně boomu umělé inteligence. Katalyzátorem výprodejů se stala zpráva od výrobce počítačových čipů, společnosti Broadcom (AVGO) . Její akcie se zřítily o propastných 12,6 procenta poté, co management zveřejnil výhled, který nedosáhl na vysoká očekávání trhu.

Tento nečekaný krok okamžitě vyvolal širší obavy o zdraví celého technologického sektoru. Negativní vlna následně stáhla dolů i další prominentní hráče. Americký výrobce paměťových čipů Micron Technology (MU) oslabil o 7,7 procenta. Sektor kybernetické bezpečnosti rovněž nezůstal ušetřen, když akcie společnosti CrowdStrike Holdings (CRWD) klesly o 3,8 procenta.

Přes tyto výrazné otřesy v technologickém segmentu však širší americký trh ukázal značnou odolnost. Referenční index S&P 500 (^GSPC) dokázal posílit o 0,4 procenta. Ještě lépe si vedl tradiční Dow Jones Industrial Average (^DJI) , který si připsal 1,7 procenta a dosáhl tak na nové rekordní maximum.

Tento kontrast jasně ukazuje na rotaci kapitálu, kdy investoři opouštějí přehřáté technologické tituly a hledají bezpečí v tradičnějších odvětvích. Technologicky zaměřený index Nasdaq Composite (^IXIC) , který je nejvíce exponován vůči výkyvům AI akcií, v důsledku toho mírně klesl o 0,1 procenta. Tržní prostředí tak zůstává vysoce selektivní.

Silné firemní zisky a neutuchající nadšení kolem poptávky po umělé inteligenci v předchozích měsících pomáhaly tlačit akciové trhy do nových výšin. Tento růst se odehrával navzdory opakovaným šokům z války s Íránem, což svědčí o obrovské síle technologického fundamentu, který však nyní prochází nevyhnutelnou korekcí a střetem s realitou.

Geopolitické napětí a jeho dopad na komoditní a měnové trhy

Kromě akciových trhů se pozornost investorů upírá také ke komoditám a měnám, kde hraje hlavní roli geopolitické napětí. Ceny ropy se na konci týdne stabilizovaly poté, co během čtvrtka zaznamenaly pokles. Mezinárodní standard, ropa Brent (BZ=F) , posílila o 0,4 procenta na 95,42 dolaru za barel.

Ještě ve čtvrtek se přitom barel Brentu prodával za zhruba 95,03 dolaru. Pro kontext je nutné připomenout, že před začátkem válečného konfliktu na konci února se cena pohybovala na úrovni přibližně 70 dolarů za barel. Americká lehká ropa WTI (CL=F) zaznamenala mírný nárůst o 0,1 procenta na 93,15 dolaru za barel.

Ceny energií zůstávají pod silným tlakem, jelikož Hormuzský průliv – úzká vodní cesta klíčová pro globální transport ropy a zemního plynu – zůstává fakticky uzavřen. Tento válkou způsobený energetický šok představuje vážnou hrozbu, která může zpomalit globální ekonomický růst a podpořit inflaci v mnoha zemích světa.

Určitou naději přinesl minulý týden, kdy američtí a íránští vyjednavači dosáhli předběžné dohody o prodloužení příměří. Tato dohoda však dosud nebyla finalizována. Vývoj v Libanonu navíc vrhá stín pochybností na vyhlídky na trvalé ukončení konfliktu. Ve čtvrtek totiž Íránem podporovaná libanonská militantní skupina Hizballáh odmítla nejnovější dohodu o příměří mezi vládami Libanonu a Izraele.

„Ačkoli existuje jen málo známek pokroku v americko-íránských rozhovorech, trh s ropou nadále obchoduje v očekávání brzké dohody, která by obnovila toky přes Hormuzský průliv,“ uvedli ve své zprávě komoditní stratégové společnosti ING Warren Patterson a Ewa Manthey. Zároveň však varovali, že naděje vkládané do těchto jednání mohou být příliš optimistické.

Na měnových trzích došlo během pátečního ranního obchodování k mírným posunům. Americký dolar oslabil vůči japonskému jenu a měnový pár USD/JPY (JPY=X) klesl na hodnotu 159,97 ze 160,03 jenu. Naopak společná evropská měna ukázala sílu, když pár EUR/USD (EURUSD=X) posílil na 1,1614 dolaru z předchozích 1,1610 dolaru.