Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém čtvrtečním zasedání podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 %. Zároveň představila novou makroekonomickou prognózu, ve které zhoršila výhled letošního hospodářského růstu. Naopak odhad průměrné inflace pro letošní rok mírně snížila.

Centrální banka zároveň zdůraznila, že i přes současnou stabilitu úrokových sazeb zůstává měnová politika nadále relativně přísná. Jejím cílem je dlouhodobě udržet inflaci v blízkosti dvouprocentního inflačního cíle.

ČNB zhoršila odhad růstu ekonomiky

Podle nové prognózy vzroste česká ekonomika letos o 2,2 %, zatímco květnová prognóza počítala s růstem 2,5 %.

Naopak odhad letošní průměrné inflace centrální banka snížila z původních 2,2 % na 2 %.

Pro příští rok ČNB nadále očekává růst hrubého domácího produktu o 2,7 %, což představuje stejný odhad jako v květnové prognóze. V roce 2028 by tempo růstu mělo mírně zpomalit na 2,5 %.

Průměrná inflace by měla podle nové prognózy v příštím roce dosáhnout 2,5 %, zatímco v roce 2028 by měla zpomalit na 2,4 %.

V nejbližších měsících centrální banka očekává postupné zrychlování meziroční inflace.

Po červencové hodnotě 1,7 % by měla inflace v srpnu vzrůst na 1,9 % a v září na 2,2 %. Vrcholu by měla dosáhnout na přelomu letošního a příštího roku, kdy podle nové prognózy přechodně mírně vzroste.

Měnová politika zůstává přísná

Základní úroková sazba se nachází na úrovni 3,75 % od června, kdy ji bankovní rada zvýšila o 0,25 procentního bodu. Šlo tehdy o první zvýšení úrokových sazeb po čtyřech letech.

Pro zachování sazeb na současné úrovni nyní hlasovalo všech sedm členů bankovní rady.

Vedle základní sazby ponechala ČNB beze změny také ostatní úrokové sazby.

Lombardní sazba, za kterou si komerční banky mohou půjčovat peníze proti zástavě cenných papírů, zůstává na 4,75 %.

Diskontní sazba, od níž se mimo jiné odvíjí některé sankční úroky, nadále činí 2,75 %.

Úrokové sazby centrální banky ovlivňují úročení bankovních vkladů i úvěrů. Vyšší sazby zpravidla znamenají dražší financování pro domácnosti i firmy, současně ale podporují vyšší výnosy z bankovních vkladů.

ČNB zároveň uvedla, že červnové zvýšení sazeb přispělo ke zpřísnění měnových podmínek a v dalších měsících bude banka pečlivě vyhodnocovat nová ekonomická data tak, aby inflace zůstala stabilní poblíž dvouprocentního cíle.

Rizikem zůstává jádrová inflace i růst mezd

Přestože celková inflace zůstává poblíž cílové úrovně, bankovní rada nadále upozorňuje na přetrvávající proinflační rizika.

Mezi nejvýznamnější patří pokračující rychlý růst mezd, napětí na trhu práce, trvalé zdražování služeb nebo růst objemu peněz v ekonomice způsobený úvěry domácnostem i státu.

Jádrová inflace, která nezahrnuje regulované ceny ani volatilní položky, jako jsou potraviny nebo energie, se podle centrální banky nadále pohybuje těsně pod 3 %.

Naopak směrem k nižší inflaci by mohl působit slabší hospodářský výkon zemí eurozóny.

ČNB bude zároveň sledovat i ekonomické dopady pokračujícího konfliktu na Blízkém východě, který může ovlivňovat vývoj cen energií i celkovou inflaci.

Nová prognóza současně počítá se stabilním kurzem české měny.

Průměrný kurz koruny vůči euru by měl letos činit 24,30 Kč/EUR. V příštím roce centrální banka očekává mírné oslabení na 24,40 Kč/EUR, zatímco v roce 2028 by se kurz měl vrátit zpět na 24,30 Kč/EUR. Oproti květnové prognóze se výhled vývoje kurzu nezměnil.

Finanční trhy ponechání úrokových sazeb na současné úrovni očekávaly. Zároveň převládá názor, že další rozhodování centrální banky bude záviset především na nových makroekonomických datech, zejména na vývoji inflace, mezd, domácí ekonomické aktivity a geopolitické situace.