Hospodaření českých samospráv zůstalo v první polovině letošního roku výrazně přebytkové. Kraje, obce a dobrovolné svazky obcí vykázaly za první pololetí roku 2026 souhrnný přebytek rozpočtu 60,5 miliardy korun, meziročně však tento výsledek klesl o 6,3 %.

Celkové číslo je výrazně ovlivněno prostředky určenými na školství, které kraje a Praha pouze přeposílají školám a školským zařízením. Pokud se z hospodaření vyloučí přímé výdaje na vzdělávání a dotace poskytované soukromým školám, dosáhl přebytek územních rozpočtů 26,2 miliardy korun. Ve srovnání s prvním pololetím roku 2025 jde o pokles o 2 %.

Výsledek výrazně ovlivnila Praha. Více než polovinu celkového přebytku územních rozpočtů tvořilo právě hospodaření hlavního města. Ministerstvo financí zároveň upozornilo, že souhrnná čísla ovlivňují peněžní prostředky určené výhradně na přímé výdaje na vzdělávání a dotace soukromým školám, které kraje a Praha do konce června ještě nepřevedly jednotlivým školám a školským zařízením.

Navzdory meziročnímu poklesu přebytku zůstává finanční situace územních rozpočtů příznivá. Současně ale rostly výdaje rychleji než příjmy, což se promítlo do nižšího výsledného salda.

Příjmy samospráv překročily půl bilionu korun

Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů dosáhly během prvního pololetí 506,6 miliardy korun. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku se zvýšily o 7,8 %.

Výrazný růst zaznamenaly také vlastní příjmy územních rozpočtů, které dosáhly 309,3 miliardy korun. Jejich vývoj podpořil zejména vyšší výnos ze sdílených daní. Ten souvisel se změnou rozpočtového určení daní, která zvýšila podíl krajů a obcí na daňových příjmech.

Úprava rozpočtového určení daní souvisí s převodem financování nepedagogických pracovníků ze státního rozpočtu. Kraje a obce tak získaly vyšší podíl na daňových výnosech, což se promítlo do růstu jejich vlastních příjmů.

Současně ale ještě rychleji rostla výdajová strana rozpočtů. Celkové konsolidované výdaje územních rozpočtů se meziročně zvýšily o 10 % na 446 miliard korun. Tempo jejich růstu tak překonalo růst příjmů.

Po vyloučení přímých výdajů na vzdělávání a dotací poskytovaných soukromým školám činily celkové výdaje 347,8 miliardy korun. Běžné výdaje samospráv meziročně vzrostly o 7,8 % na 361,9 miliardy korun.

Rozdílná dynamika příjmů a výdajů vysvětluje, proč se celkový přebytek navzdory rostoucím příjmům meziročně snížil. Územní rozpočty sice nadále vytvářely výrazně více příjmů, než kolik vydávaly, jejich výdajová strana však rostla rychleji.

Kraje vykázaly třetí nejvyšší přebytek v historii

Samotné kraje zakončily první pololetí roku 2026 s přebytkem 32,1 miliardy korun. Meziročně se jejich výsledek snížil o 8,2 %, přesto šlo o třetí historicky nejvyšší přebytek hospodaření krajů.

Také v jejich případě je však potřeba zohlednit prostředky související s financováním školství. Po vyloučení přímých výdajů na vzdělávání a dotací poskytovaných soukromým školám dosáhl přebytek krajů pouze 2,4 miliardy korun.

V tomto očištěném pohledu byl meziroční pokles podstatně výraznější. Výsledek hospodaření se proti první polovině roku 2025 snížil o 42,5 %.

Konsolidované příjmy krajů se meziročně zvýšily o 2 % na 220,5 miliardy korun. Jejich konsolidované výdaje rostly rychleji, když se zvýšily o 4 % na 188,4 miliardy korun. I zde tedy výdajová dynamika předstihla růst příjmů.

Dluh krajů se zároveň nepatrně snížil a na konci sledovaného období dosahoval 26,7 miliardy korun. Kraje tak i přes nižší přebytek a rychlejší růst výdajů vstupovaly do druhé poloviny roku s nižším celkovým zadlužením než dříve.

Celkový přebytek krajského hospodaření zůstává z historického pohledu vysoký, jeho strukturu ale výrazně ovlivňují právě peníze určené školám. Očištěný výsledek proto poskytuje odlišný pohled na samotné hospodaření krajských rozpočtů.

Praha vytvořila více než polovinu celkového přebytku

Obce jako celek hospodařily v prvním pololetí s přebytkem 28,4 miliardy korun. Meziročně se jejich výsledek mírně snížil, i nadále však zůstával výrazně v kladných hodnotách.

Po vyloučení přímých výdajů na vzdělávání a dotací poskytovaných soukromým školám činil přebytek obcí 23,9 miliardy korun. V případě obecních rozpočtů se toto očištění týká pouze Prahy.

Právě hlavní město mělo na celkový výsledek mimořádně silný vliv. Rozpočet Prahy skončil přebytkem 19,3 miliardy korun, což představovalo meziroční nárůst o 6,5 %. Celkové příjmy hlavního města dosáhly 81,2 miliardy korun, zatímco výdaje činily 61,9 miliardy korun.

Praha tak sama vytvořila více než polovinu celkového přebytku všech územních rozpočtů. Bez jejího započtení byl výsledek ostatních obcí podstatně nižší.

Ostatní obce bez Prahy vykázaly přebytek hospodaření 9,1 miliardy korun. Ve srovnání s prvním pololetím předchozího roku se jejich kladné saldo snížilo o 15,9 %. Rozdíl mezi hospodařením hlavního města a ostatních obcí tak výrazně ovlivňuje celkový obrázek obecních financí.

Samostatnou část územních rozpočtů představují dobrovolné svazky obcí. Ty v červnu 2026 hospodařily s příjmy i výdaji ve výši 2,9 miliardy korun. Jejich saldo meziročně pokleslo a skončilo mírným deficitem 0,04 miliardy korun.

Celkové hospodaření českých samospráv tak zůstalo v první polovině roku 2026 přebytkové, přestože přebytek meziročně klesl. Výsledek zároveň výrazně ovlivňují prostředky určené na školství a hospodaření Prahy. Po jejich zohlednění je patrné, že finanční situace jednotlivých částí územních rozpočtů se vyvíjela rozdílně.

Příjmy územních rozpočtů pokračovaly v růstu a překročily půl bilionu korun, především díky vyšším vlastním příjmům a změně rozpočtového určení daní. Výdaje však rostly ještě rychlejším tempem, což vedlo k meziročnímu snížení celkového přebytku.