Klíčové body
- MMR od roku 2021 rozdělilo na klimatická opatření pět miliard korun
- Evropské dotace dosud podpořily celkem 235 projektů napříč Českem
- Peníze směřují do parků, náplavek i hospodaření se srážkovou vodou
- IROP má do roku 2027 vyčleněno téměř 4,8 miliardy eur
Česká města a obce získávají miliardy korun na přizpůsobení se klimatickým změnám. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) od roku 2021 rozdělilo z evropských prostředků pět miliard korun na projekty zaměřené na zvýšení odolnosti vůči extrémům počasí a současné zlepšování veřejného prostoru.
Celkem bylo prostřednictvím dotací podpořeno 235 projektů v různých částech České republiky. Peníze směřovaly například do lepšího hospodaření se srážkovou vodou, posilování ekologické stability území nebo do rozsáhlejších proměn veřejných prostranství.
Financování pochází z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Podporované projekty mají městům a obcím pomoci připravit se na dopady klimatické změny a současně zvýšit kvalitu života obyvatel jednotlivých regionů. Důraz je proto kladen nejen na samotnou odolnost vůči extrémním podmínkám, ale také na praktické využití nově upravených míst.

Veřejná prostranství mají pomáhat zvládat dopady klimatických změn
Významná část dosud rozdělených prostředků směřovala především do úprav veřejných prostranství. Podporované projekty kombinují jejich revitalizaci s opatřeními, která mají pomáhat městům lépe reagovat na měnící se klimatické podmínky.
Parky, náplavky nebo zelená náměstí mohou plnit několik funkcí současně. Vedle vytváření prostoru pro každodenní život obyvatel pomáhají s ochlazováním měst a hospodařením se srážkovou vodou. Právě spojení praktického využití veřejných prostor s jejich environmentální funkcí patří mezi hlavní charakteristiky podporovaných projektů.
Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová upozornila, že kvalitní veřejný prostor už není pouze otázkou vzhledu okolí. Parky, náplavky a zelená náměstí podle ní pomáhají ochlazovat města, umožňují lépe nakládat se srážkovou vodou a zároveň vytvářejí příjemnější prostředí pro každodenní život.
Vedle hospodaření s vodou se prostředky využívají také na posilování ekologické stability území. Vhodná řešení z hlediska přírody konzultovala s ministerstvem také Agentura ochrany přírody a krajiny. Úpravy veřejných prostor tak mohou spojovat několik cílů, od adaptace na klimatické změny až po zlepšení podmínek pro obyvatele.
Celkových pět miliard korun rozdělených mezi 235 projektů zároveň ukazuje rozsah podpory, kterou města a obce od roku 2021 získaly. Jednotlivé projekty se liší svým charakterem i velikostí, společným prvkem však zůstává snaha upravovat veřejný prostor způsobem, který odpovídá potřebám konkrétních lokalit a zároveň zvyšuje jejich odolnost vůči extrémům počasí.
Karlovy Vary proměnily náplavku podél řeky Ohře
Mezi největší podpořené projekty patří revitalizace náplavky podél řeky Ohře v Karlových Varech. Ministerstvo na tuto investici poskytlo 28 milionů korun.
Cílem projektu bylo zpřístupnit veřejnosti říční břeh nacházející se nedaleko centra města a umožnit jeho rozmanitější využití. Úpravy se přitom nesoustředily pouze na samotný vzhled náplavky, ale také na její dostupnost pro různé skupiny obyvatel a návštěvníků.
Mluvčí Karlových Varů Jan Kopál uvedl, že město chtělo daný úsek zprůchodnit a umožnit jeho využívání cyklistům, lidem s kočárky i vozíčkářům. Projekt tak spojuje revitalizaci prostoru u řeky s jeho lepší dostupností a širším využitím veřejností.
Náplavky jsou zároveň jedním z typů veřejného prostoru, který ministerstvo zmiňuje v souvislosti s adaptací měst na klimatickou změnu. Jejich úpravy mohou být součástí širšího přístupu, v němž se veřejný prostor neposuzuje pouze podle vzhledu, ale také podle funkcí, které může ve městě plnit.
Dalším významným projektem podpořeným evropskými prostředky se stal park Střed v Mostě. Ten získal více než 32 milionů korun. Město prostřednictvím projektu proměnilo prostor, který předtím více než 30 let chátral.
Výsledkem je místo určené pro několik druhů aktivit. Park má sloužit k setkávání obyvatel, odpočinku, sportovním aktivitám i kulturnímu využití. Také v tomto případě tedy investice nesměřovala pouze k obnově zanedbaného prostoru, ale k jeho návratu do každodenního života města.
Karlovarská náplavka a mostecký park zároveň ukazují rozdílné podoby projektů financovaných prostřednictvím IROP. Zatímco v Karlových Varech se investice soustředila na říční břeh a jeho lepší dostupnost, v Mostě šlo o obnovu dlouhodobě chátrajícího parku. V obou případech ale vznikl veřejný prostor určený k širšímu využití obyvateli.
IROP má do roku 2027 k dispozici téměř 4,8 miliardy eur
Integrovaný regionální operační program patří mezi operační programy, jejichž prostřednictvím se v České republice rozdělují prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Jeho zaměření je přitom širší než pouze financování opatření souvisejících s klimatickou změnou.

IROP podporuje především projekty orientované na udržitelný cestovní ruch, revitalizaci měst a obcí nebo ochranu veřejného zdraví. Financování projektů zvyšujících odolnost měst a obcí vůči extrémnímu počasí je tak součástí širšího systému regionálních investic.
Pro programové období od roku 2021 do roku 2027 má IROP z evropských fondů vyčleněno téměř 4,8 miliardy eur, což odpovídá přibližně 116,5 miliardy korun. Pět miliard korun dosud rozdělených na 235 projektů zaměřených na odolnost vůči extrémům počasí tak představuje jednu z oblastí, do kterých evropské prostředky směřují.
Dosavadní projekty ukazují, že adaptace měst na klimatické změny nemusí mít podobu pouze technických opatření. Součástí mohou být také revitalizované parky, zelená náměstí, náplavky nebo další veřejná prostranství, která vedle environmentálních funkcí poskytují obyvatelům prostor pro odpočinek, pohyb a setkávání.
Pro města a obce tak financování představuje možnost propojit zvyšování klimatické odolnosti s obnovou veřejného prostoru. Dosavadních 235 podpořených projektů zahrnuje opatření od hospodaření se srážkovou vodou a podpory ekologické stability až po rozsáhlejší revitalizace míst, která mohou následně každodenně využívat jejich obyvatelé.

